|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta s jaterní cirhózou
MATIÁŠOVÁ, Michaela
Abstrakt Tato bakalářská práce se zaměřuje na ošetřovatelskou péči o pacienta s jaterní cirhózou a její problematiku. Jaterní cirhóza je onemocnění, při kterém dochází k uzlovité přestavbě jater a její výskyt je čím dál častější. Při tomto onemocnění je důležitá ošetřovatelská péče, zaměření se na potřeby pacienta a jeho edukaci o režimových opatřeních, která by měl dodržovat. Cílem bakalářské práce bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče o pacienta s jaterní cirhózou, jejich potřeby a znalosti sester a pacientů o režimových opatřeních. Praktická část byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumného šetření. První výzkumný soubor tvořilo osm sester, které pracují na gastroenterologickém oddělení. Druhý výzkumný soubor tvořilo sedm pacientů, kteří byli na gastroenterologickém oddělení hospitalizovaní. Technikou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor. Z výzkumného šetření vyplývá, že sestry správně nehodnotí riziko podvýživy. Dále jsme zjistili, že pacienti nejsou dostatečně informováni o možných komplikacích jaterní cirhózy. Z výsledků také vyplynulo, že sestry mají dobré znalosti o jaterní cirhóze a nemají nedostatky v ošetřovatelské péči. Pacienti byli s ošetřovatelskou péčí za hospitalizace spokojení. Někteří pacienti, i když byly správně edukováni o režimových opatřeních, nebyli schopni přehodnotit a změnit životní styl, což vedlo k rehospitalizaci pacienta. Na základě zjištěných výsledků byla vytvořena informační brožura, která může sloužit jednak jako studijní materiál pro studenty a také být využita v praxi, jak pro sestry, tak i pro pacienty.
|
|
|
Kazuistika pacienta s dysplazií kyčelního kloubu
Buršová, Denisa ; Pokorný, Ladislav (vedoucí práce) ; Hájková, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou vrozené kyčelní dysplazie. Jedná se o případovou studii pacienta s tímto onemocněním. Hlavním cílem práce je popsat a přiblížit vrozenou vývojovou poruchu kyčelního kloubu a prostřednictvím kazuistik jednotlivých pacientů zaznamenat vývoj onemocnění od narození až po současný stav a následně je mezi sebou porovnat. Dalším cílem je získat poznatky z praxe od odborného pracovníka ve zdravotnictví, které by mohly být přínosné jak pro pacienty s tímto typem onemocnění, tak pro rodiče pacientů. Bakalářská práce se skládá ze dvou částí. Teoretická část je věnována podrobnému popisu onemocnění. Popis zahrnuje definici, dělení, výskyt, projevy onemocnění a metody léčby. V praktické části se zabývám analýzou onemocnění u konkrétních jedinců. Výzkum probíhal především prostřednictvím lékařských zpráv dvou pacientů. Pacienti byli nadále mezi sebou porovnáni. Na základě informací z teoretické části a lékařských zpráv jsem pak sestavovala otázky do rozhovoru s fyzioterapeutkou. Z rozhovoru jsem se snažila zjistit hlavně informace z praktického hlediska, které nejsou uvedeny v odborných publikacích, ale jsou stěžejní pro život pacienta s tímto typem onemocnění. Rozhovor je nadále doplněn o další informace týkající se tohoto onemocnění.
|
|
|
Nové strategie v léčbě a prevenci migrény
Kovaříková, Gabriela ; Červený, Lukáš (vedoucí práce) ; Vokřál, Ivan (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Gabriela Kovaříková Školitel: doc. PharmDr. Lukáš Červený, Ph.D. Název diplomové práce: Nové strategie v léčbě a prevenci migrény Abstrakt: Migréna je závažným neurologickým onemocněním, u kterého existuje spoustu jednotlivých podtypů. Jedná se o onemocnění, které má významný vliv na pacientovo zdraví i duševní pohodu. Může též ovlivňovat pracovní a rodinné vztahy. Typicky se projevuje migrenózními ataky s charakteristickou bolestí hlavy a doprovodnými příznaky. První část této práce se zaměřuje na současné patofyziologické poznatky, faktory ovlivňující migrénu, míru dědičnosti, diagnostiku a specifika typická pro chronickou migrénu. Popsána je i diagnostika migrény, která se opírá o dotazník MIDAS, který je též v práci uveden. Druhá část je věnována terapii akutních atak a profylaxi migrény, popisuje léčiva používaná v těchto indikacích, blíže je charakterizuje a uvádí jejich omezení. V této části jsou také nastíněny nové patofyziologické poznatky a molekuly, kterým může být v budoucnu věnována pozornost. Popsána je také nová biologická léčba a novinky z hlediska registrace monoklonálních protilátek. V práci jsou též zmíněny některé nefarmakologické strategie terapie migrény. Uvedeny jsou i odlišnosti v...
|
|
|
Vliv fyzioterapeutické léčby na primární a sekundární lymfedém
OBOŘILOVÁ, Vendula
Tato bakalářská práce pojednává o možnostech léčby lymfedému a vlivu jednotlivých režimových opatření na léčbu tohoto onemocnění. Teoretickou část jsem rozdělila do čtyř kapitol. V první kapitole objasňuji anatomii lymfatického systému, druhá kapitola popisuje jeho fyziologickou funkci a následně patologii. Třetí kapitola se věnuje lymfedému, vysvětluji princip vzniku jednotlivých typů lymfatických otoků, jak jim předcházet, jak je diagnostikovat a jaké mohou nastat komplikace. Poslední kapitola teoretické části detailněji rozebírá metody léčby, zásadní metodou je manuální a přístrojová lymfodrenáž, dále se vyjadřuji k bandážování, pohybovému cvičení, dechové gymnastice, vybraným druhům fyzikální terapie a v neposlední řadě zmiňuji péči o kůži, farmakoterapii a lázeňskou léčbu. Praktickou část jsem realizovala v podobě kvalitativního výzkumu. Pracovala jsem se 4 pacientkami, z toho dvě se léčí s primárním lymfedémem a dvě s lymfedémem sekundárním. Pacientky každý den cvičily smluvenou cvičební jednotku, která byla pro všechny jednotná, zároveň na základě doporučení lékaře docházely na manuální a přístrojovou lymfodrenáž na ambulantní pracoviště, a přitom dodržovaly režimová opatření, ve kterých byly drobné nuance u každé pacientky. Pomocí vstupního a výstupního kineziologické rozboru, ve kterém hrála hlavní roli somatometrie a goniometrie, vstupního a výstupního rozhovoru a porovnání fotografií jsem vyhodnotila výsledky. Objektivní výsledky jsem porovnávala dle výsledků somatometrie a goniometrie, kde došlo ke zlepšení ve zmenšení otoku a zvětšení rozsahu pohybu ve 3 ze 4 případů. Subjektivní hodnocení mi pacientky sdělily na podkladě polostrukturovaných rozhovorů, kterými jsem zjišťovala, jaká změna životního stylu pacientkám přišla nejvíce vlivná. Zde se výsledky poměrně lišily, pacientka s primárním lymfedémem uváděla pocit největšího zlepšení po otužování chladnou vodou, na sekundární lymfedém nejvíce působily bandáže a pravidelné cvičení.
|
|
|
Úloha sestry v rovině režimových opatření u nemocného s migrénou
PAPOUŠKOVÁ, Veronika
V předložené bakalářské práci byly stanoveny dva hlavní cíle. První cíl měl za úkol zmapovat potřeby nemocného s migrénou. Druhým cílem bylo popsat režimová opatření nemocného s migrénou. K cílům byly vytvořeny čtyři výzkumné otázky, které zní následovně: Jak pacienti subjektivně popisují průběh migrenózních záchvatů? Jaké potřeby má nemocný s migrenózním záchvatem? Jaké faktory ovlivňují četnost a průběh migrenózních záchvatů? Nakolik jsou pacienti trpící migrenózními záchvaty informováni o režimových opatření souvisejících s migrénou? Empirická část bakalářské práce byla vypracována pomocí metod kvalitativního výzkumu. Ke sběru dat byla použita technika polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor byl tvořen 28 otázkami, které jsou představeny v příloze 1. Zjištěné výsledky byly zpracovány pomocí otevřeného kódování, technikou tužka-papír. Výzkumný soubor tvořilo celkem 9 informantů, kteří trpí migrénou. Osoby museli být starší osmnácti let a jejich zkušenost s migrénami musela být minimálně pět let. Výsledky výzkumné části jsou v bakalářské práci prezentovány prostřednictvím tří hlavních kategorií. První kategorie je zaměřena na subjektivní popis průběhu migrenózního záchvatu jednotlivých informantů. V této kategorii je uvedena četnost migrenózních záchvatů, popis období před atakou, samotný průběh záchvatu, a nakonec pozáchvatové období. Druhá kategorie se zabývá potřebami nemocných trpících migrénou. Zde je popsáno chování informantů v průběhu záchvatu, jak moc jsou informanti migrénou ovlivněni a jak informanti tlumí migrenózní bolest. Poslední kategorie je zaměřená na režimová opatření. V této kategorii nemocní s migrénou popisují spouštěče migrény, je zde uvedeno, jaká režimová opatření pacienti s migrénou dodržují, nakolik jsou informováni o migrenózních stavech a jaké informace jim o migréně scházejí. Výsledky bakalářské práce mnohou využít zdravotníci k rozšíření informací o potřebách nemocných trpících migrénou. Zjištěné informace pak mohou využít všeobecné sestry ke zmapovaní režimových opatření u nemocného s migrénou. Získané informace mohou využít také pacienti trpící migrénou, kteří by se na základě práce dokázali lépe zorientovat v migrenózních stavech a v režimových opatřeních souvisejících s migrénou.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o onkologické pacienty s poruchou krvetvorby v souvislosti s protinádorovou chemoterapií
BENEŠOVÁ, Petra
Cílem této práce bylo zjistit, jaká je specifická ošetřovatelská péče u onkologických pacientů s poruchou krvetvorby v souvislosti s protinádorovou chemoterapií a zmapovat, jak jsou dodržována režimová opatření pro poruchy krvetvorby v důsledku chemoterapie. Dále jsme se zaměřili na komplikace vzniklé podáním chemoterapie, na edukaci pacientů ohledně režimových opatření a na to, jak pacienti hodnotí ošetřovatelskou péči sester a jejich spolupráci. Metodika a výzkumný soubor: Ke splnění cílů bylo využito kvalitativního výzkumného šetření formou polostrukturovaného rozhovoru se sestrami a pacienty. Výsledky rozhovorů byly analyzovány pomocí otevřeného kódování metodou tužka-papír, následně byly rozděleny do jednotlivých kategorií s podkategoriemi. Pro sestry byly stanoveny 3 kategorie se 4 podkategoriemi a pro pacienty 5 kategorií se 2 podkategoriemi. První výzkumný soubor tvořilo dvanáct sester pracujících na onkologických odděleních pěti vybraných nemocnic v České republice. Druhý soubor tvořilo sedm pacientů vybraných metodou záměrného výběru. Výsledky: Bylo zjištěno, že sestra působí v péči o onkologické pacienty s poruchou krvetvorby jako poskytovatel bariérové ošetřovatelské péče. Roli edukátorky sestra zastává při aplikace chemoterapie a při propouštění pacienta do domácího ošetření, kdy pacienta informuje o nutnosti dodržování režimových opatření, jako jsou dietní režim, kontakt omezený pouze na nejbližší rodinu, nevhodnost návštěv restauračních zařízení, hygienické návyky a používání ochrany dýchacích cest. Všichni oslovení pacienti se shodli na tom, že se snaží dodržovat doporučená režimová opatření. Zároveň opatření zhodnotili jako omezující v pracovním i osobním životě. Výsledky pro praxi: Výsledem tohoto výzkumného šetření může být námět pro vznik informační brožury pro onkologické pacienty nebo téma pro vzdělávací seminář pro sestry pojednávající o této problematice.
|
|
|
Ošetřovatelská péče u adolescentů s astma bronchiale
HERCOVÁ, Martina
V naší práci jsme se zaměřili na adolescenty s problematikou onemocnění astma bronchiale. Popsali jsme onemocnění astma bronchiale, patofyziologii, léčbu, režimová opatření, edukaci sestrou a specifika komunikace s adolescenty. Naším prvním cílem bylo zjistit, jak adolescenti dodržují režimová opatření, jestli se setkali s alternativními metodami léčby astmatu a jestli jsou rozdíly ve vztahu k pohlaví. Použili jsme metodu dotazování, kdy dotazník byl vytvořen online a umístěn na sociální síť Facebook a odkaz na dotazník byl umístěn pomocí lékařů do jejich ordinací. Naším druhým cílem bylo zmapovat úlohu sestry v alergologické ambulanci. Se sestrami jsem dělala rozhovory online pomocí Skype. Výsledky ukázaly, že existují jen minimální, až zanedbatelné rozdíly v dodržování režimových opatření ve vztahu k pohlaví. Ze statistického zpracování dat o hladině významnosti 5 % vyšel chí-kvadrát 0,42 %, tudíž hypotéza nebyla povtrzena. Z dotázaných dívek režimová opatření dodržuje 39,21 % a z dotázaných chlapců dodržuje režimová opatření 35,29 %. Dále se ukázalo, že díky lékům a vhodně zvolené doplňkové léčbě může mít nemocný nad svým onemocněním do značné míry kontrolu. Adolescenti z našeho dotazníku byli edukování v oblasti režimových opatření, inhalace a farmakologie. 74, 5 % z dotázaných uvedlo, že režimová opatření dodržují a 25,5 % opatření nedodržuje. Zjistili jsme, že existují pacienti se zkušenostmi s alternativními metodami léčby astma bronchiale. Z rozhovorů se sestrami bylo patrné, že jejich úloha v alergologické ambulanci je nezastupitelná a plní důležitou funkci, bez které by se lékaři jen těžko obešli. Například pomáhají při jednotlivých vyšetření, některá i sami provádějí, plní administrativní úlohu a jsou pravou rukou lékařů. Sestry uvedly, že jen velice málo lékařů si bez nich svou práci dovede představit vykonávat. Pro praxi bychom doporučili adolescentům i jejich rodičům edukaci sestrami formou seminářů či individuálních sezení ohledně problematiky onemocnění, o příznacích onemocnění a o možnostech léčby.
|
|
|
Kinezioterapie a fyzikální terapie periferní parézy nervus facialis
Duchatschová, Iveta ; Horká, Bohumila (vedoucí práce) ; Věchtová, Bohuslava (oponent)
Autor: Iveta Duchatschová Instituce: Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze Název práce: Kinezioterapie a fyzikální terapie u periferní parézy n. facialis Vedoucí práce: Mgr. Bohumila Horká Počet stran: 83 Počet příloh: 0 Rok obhajoby: 2012 Klíčová slova: periferní paréza, nervus facialis, kinezioterapie, fyzikální terapie, režimová opatření, hlavové nervy, mimické svaly Bakalářská práce shrnuje základní poznatky o periferní paréze nervus facialis. Teoretická část pojednává o anatomii lícního nervu, etiologii vzniku parézy, epidemiologii tohoto onemocnění, klinických příznacích, vyšetření a možných způsobech léčby. Podrobněji rozebírá především jednotlivé metodiky z oblasti fyzioterapie, které mohou být využity a různě kombinovány v rámci léčebné rehabilitace k dosažení co nejlepšího účinku. Dalším bodem práce jsou režimová opatření, která by pacienti měli dodržovat z důvodu prevence případných komplikací nebo zhoršení stavu. Na teoretické poznatky navazuje praktická část, která zpracovává kazuistiky dvou pacientů s periferní parézou nervus facialis. Zaměřuje se na vyšetření stavu parézy prováděné fyzioterapeutem, terapii použitou u těchto konkrétních případů a výsledků, které terapie přinesla. Z důvodu mnoha odlišných skutečností jsou případy porovnány.
|
|
|
Únava u pacientů s roztroušenou sklerózou. Podtitul: Vliv negativní termoterapie na únavu pacientů s roztroušenou sklerózou
Dědinová, Kristýna ; Novotná, Klára (vedoucí práce) ; Sládková, Petra (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Kristýna Dědinová Vedoucí práce: Mgr. Klára Novotná, Ph.D. Název bakalářské práce: Únava u pacientů s roztroušenou sklerózou: Vliv negativní termoterapie na únavu pacientů s roztroušenou sklerózou Abstrakt bakalářské práce: Bakalářská práce se zabývá problematikou únavy u pacientů s roztroušenou sklerózou (RS) a vlivem negativní termoterapie na tuto únavu. Hlavním cílem práce je zjistit, zda je možné únavu u pacientů s RS zmírnit prostřednictvím lokální negativní termoterapie (konkrétně s využitím speciální chladící čepice). Vedlejším cílem je sledovat vliv teploty zevního prostředí na únavu a výkon ve funkčních testech u pacientů s RS. Bakalářská práce je teoreticko-praktická. Teoretická část se věnuje popisu roztroušené sklerózy a únavy u tohoto onemocnění se zaměřením na možnosti ovlivnění únavy pomocí pohybové aktivity a negativní termoterapie. Praktická část se zabývá efektem lokální negativní termoterapie na únavu a s ní související symptomy. Pro zhodnocení účinků negativní termoterapie byly zvoleny následující funkční testy: Timed 25-Foot Walk (T25FW), šestiminutový test chůze (6MWT), Nine-Hole Peg Test (9-HPT) a Symbol Digit Modalities Test (SDMT). Únava byla hodnocena pomocí dvou dotazníků: standardizovaného dotazníku Modified Fatigue Impact Scale (MFIS) a...
|
|
| |
host ::
RSS.