|
|
Role sestry v péči o pacienta léčeného psychofarmaky
BÍLÁ, Kateřina
Výzkum probíhal pomocí kvalitativní výzkumné strategie, použitím polostrukturovaného rozhovoru. Sběr dat probíhal od sester, které pracují na psychiatrických odděleních v Jihočeském kraji a v Kraji Vysočina. Celkových počet informantů byl 12. Jejich výběr byl záměrný.
|
|
|
Vliv genových polymorfismů na efektivitu farmakologické léčby deprese
MÍČKOVÁ, Dana
Bakalářská práce je věnována možnému vlivu genetických polymorfismů ve vybraných CYP (cytochrom P450) genech na léčbu deprese, případně dalších psychiatrických onemocnění. Léčba psychiatrických pacientů psychofarmaky se často ukazuje jako nevyhovující, ať už z důvodu nedostatečného efektu nebo pro vedlejší účinky psychofarmak. Tato skutečnost představuje zátěž jak pro pacienta, tak zátěž společenskou a ekonomickou. Jedním z mnoha vlivů, které se na ne zcela vyhovující léčbě podílejí, jsou polymorfismy v CYP genech, kódujících aktivitu stejnojmenných enzymů, jež se podílejí na metabolismu daného léku. Tzv. nefunkční alely, vznikající důsledkem mutací v těchto genech, ovlivňují rychlost metabolismu účinné látky a podílejí se tak na kumulaci nežádoucích účinků (NÚ) a/nebo na nedostatečné efektivitě léčby. Cílem teoretické části práce bylo vypracování rešerše na téma depresivní onemocnění, jeho historie a způsob léčby. Dále zmapování situace ohledně předepisování antidepresiv (AD) v České republice (ČR) v posledních pěti letech. Dílčím cílem bylo také vypracování internetového dotazníku pro pacienty, kteří podstoupili genetické vyšetření polymorfismů v genech CYP2C19 a CYP2D6 metodou real-time Polymerase Chain Reaction (PCR) s analýzou křivek tání. Získaná data (dotazníkové šetření a výsledky genetických testů) byla vzájemně porovnána s cílem zjistit, zda je patrná souvislost mezi rychlostí metabolismu a subjektivním vyhodnocením účinku léčby pacientem, případně zda je možné u testovaných pacientů podat doporučení ohledně léčby.
|
|
|
Ekotoxikologické hodnocení vybraných psychofarmak
Hricová, Nikoleta ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Bakalárska práca sa formou literárnej rešerše zaoberá problematikou výskytu psychofarmák v životnom prostredí. Psychofarmaká ako antidepresíva, anxiolytiká, hypnotiká, sedatíva a mnoho ďalších patria medzi najpredávanejšie liečivá na celom svete. Spotreba psychofarmák je v posledných rokoch znepokojujúca a stále rastúca. Tým pádom sa zvyšuje aj ich výskyt v životnom prostredí, kde môžu negatívne vplývať na ekosystémy. Mnoho štúdií potvrdilo perzistenciu psychofarmák v životnom prostredí, ich následnú bioakumuláciu a ekotoxicitu pre zástupcov jednotlivých ekosystmov. Bakalárska práca popisuje možné spôsoby prieniku liečiv do životného prostredia, metabolizáciu psychofarmák ľudským organizmom a účinnosť ich odstraňovania v čistiarniach odpadových vôd. Práca sa tiež zameriava na výskyt, stabilitu, odbúrateľnosť a perzistenciu psychofarmák v akvatickom a terestrickom prostredí. Na posúdenie rizika výskytu psychofarmák pre zástupcov jednotlivých ekosystémov bola spracovaná rada ekotoxikologických štúdii, ktoré preukazujú nebezpečenstvo týchto látok. Na základe nadobudnutých znalostí bola na záver práca navrhnutá batéria ekotoxikologických testov na odhad účinkov psychofarmák.
|
|
| |
|
|
Testovani embryotoxicity psychofarmak metodou CHEST
Pavlovič, Ondřej ; Peterka, Miroslav (vedoucí práce) ; Maňáková, Eva (oponent)
Psychofarmaka jsou hojně užívanou skupinou léků, jejímž hlavním účinkem je změna psychického stavu člověka, tedy i léčení psychických poruch. Vzhledem k neustálému rozšiřování symptomů diagnózy těchto poruch, roste i počet diagnostikovaných, tedy lidí užívajících tento druh léčiv. Jejich užívání v těhotenství s sebou ale přináší mnohá rizika pro plod i matku. Díky absenci kontrolovaných studií na lidech jsme však při zjišťování embryotoxických účinků odkázáni na kazuistická sdělení, popisy nežádoucích vedlejších účinků a animální modely. Řada takovýchto studií naznačuje embryotoxický potenciál psychofarmak, oproti tomu jiné se staví za jejich bezpečnost. Cílem této diplomové práce je tedy otestovat některá vybraná psychofarmaka metodou CHEST, která umožňuje zjistit přímý účinek mateřským organismem nemetabolizované látky na kuřecí zárodek. V této diplomové práci jsme otestovali embryotoxicitu vybraných psychofarmak, konkrétně velmi rozšířeného antidepresiva fluoxetin (prozac) a antipsychotika olanzapin, na kuřecích embryích pomocí in ovo metody CHEST. Výsledky odhalily embryotoxický efekt fluoxetinu v dávkách 10-2 a 10-3 při aplikaci 3. a 4. embryonální den. Hlavním projevem embryotoxicity byla zástava srdeční a výskyt srdečních defektů. Odhad pásma bezpečnosti byl stanoven na jeden dávkový řád. U...
|
|
|
Diabetes mellitus 1. typu a deprese. Psychopatologie u somatických chorob.
Komorousová, Jana ; Beran, Jiří (vedoucí práce) ; Lacigová, Silvie (oponent) ; Jirák, Roman (oponent)
Diabetes mellitus je závažné chronické celoživotní onemocnění. Jako takové s sebou přináší do života pacienta nutnost přizpůsobit životní styl nemoci a mnohá každodenní léčebná a diagnostická opatření. Proto jsou u diabetiků jak 1., tak i 2. typu častější psychické poruchy než u ostatní populace. Dalším důvodem vyššího výskytu psychických poruch u lidí s diabetem jsou biochemické a hormonální souvislosti obou onemocnění. Tyto komorbidní poruchy pak mohou dále negativně ovlivňovat průběh diabetu. Hlavně jde o depresi, úzkostné poruchy, poruchy příjmu potravy a kognitivní poruchy včetně demence. Diabetes 2. typu je také častější u lidí s primárním psychickým onemocněním, jako jsou např. schizofrenie a bipolární afektivní porucha. Z hlediska léčebného se u diabetiků využívá psychofarmak, při jejichž výběru je nutné dbát na specifika primárního onemocnění. Hlavními faktory při volbě medikace je kromě psychických potíží ovlivnění tělesné hmotnosti a glykémie. Dále se při léčbě psychických poruch užívá psychoterapie a psychoedukace. Z výzkumů provedených u diabetiků s psychickými potížemi vyplývá, že je v této oblasti důležité intervenovat. V praktické části práce je představena dvojitě slepá, randomizovaná, placebem kontrolovaná studie týkající se léčby deprese u diabetiků 1. typu pomocí antidepresiva s...
|
|
|
Vliv nových psychofarmak na vyvíjející se zárodek
Košťalová, Jana ; Maňáková, Eva (vedoucí práce)
Ve své diplomové práci jsem se věnovala účinku mirtazapinu na vyvíjející se zárodek. V současné době jsou vyvíjena nová léčiva používaná k terapii deprese. Mezi tyto léky patří i mirtazapin. Dokumentace rizika užívaní léku v těhotenství je ale malá, a proto těhotné ženy nemohou tyto léky užívat pro nedostatek dat o jejich vlivu na vyvíjející se zárodek. Často se jedná o velmi účinná a dobře tolerovaná léčiva, proto je velmi žádoucí doplnit vliv léčiv na vyvíjející se plod. Na výzkum účinku mirtazapinu na vyvíjející se zárodek jsme použili metodu CHEST (chick embryotoxicity screening test), kdy jsme 4-denním kuřecím zárodkům aplikovali vzestupné dávky roztoku mirtazapinu rozpuštěného v DMSO. Použité dávky byly 0,2µg, 0,15µg, 0,1µg, 0,05µg, 0,03µg ve 3µl roztoku. K těmto zárodkům jsme použili kontroly, kdy jsme aplikovali 3µl DMSO a 3µl destilované vody. Zárodky jsme inkubovali 5 dnů v termostatu. 9. den jsme hodnotili zárodky mrtvé, malformované a rovněž spektrum vyskytujících se vad. Z našich pozorování jsme získali letální dávku, která se pohybovala nad dávkou 0,15µg ve 3µl roztoku, a dávku, která se rovnala LD50 - 0,05µg ve 3µl DMSO. Nižší dávky byly bezpečné. Tyto zárodky sice byli malformované, ale malformace se významně nelišily od malformací vyskytujících se u kontrol. Ve výzkumu je ale nutné ještě...
|
|
|
Využití tryptofanové deplece ve studiu mechanismu účinku psychofarmak
Jirásková, Markéta ; Valeš, Karel (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Tryptofanová deplece je široce využívaná nefarmakologická neinvazivní metoda, která se uplatňuje především při zkoumání úlohy serotoninu (5-hydroxytryptaminu, 5-HT) u lidí i zvířat. Metoda využívá možnosti manipulovat biologickou dostupnost esenciální aminokyseliny L- Tryptofanu (L-TRP, tryptofanu), který se, jakožto prekurzor serotoninu, účastní v regulaci mnoha fyziologických procesů organismu a, inter alia, i v patologii a patofyziologii různých neuropsychiatrických poruch a onemocnění. Přestože je metoda tryptofanové deplece notně využívána, přesný mechanismus stojící za výslednými behaviorálními změnami není dosud zcela objasněn. Rovněž není dostatečně prozkoumána využitelnost této metody při koaplikaci farmak. Tato práce se zabývá nejčastěji diskutovanými mechanismy tryptofanové deplece. Dále zkoumá biochemický a behaviorální dopad koadministrace nízkých dávek (0,1 mg/kg a 0,15 mg/kg) dizocilpinu (MK-801) při tryptofanové depleci. V neposlední řadě ověřuje účinek aplikace allopregnanolonu a takrinu na tuto koaplikaci. Výsledky této práce ukazují, že akutní tryptofanová deplece s předchozím hladověním, na rozdíl od chronické, způsobila hypolokomoční a anxiózní chování. A to i navzdory nezměněným hladinám serotoninu v hipokampu. Také bylo reflektováno, že v závislosti na dávce MK-801 jsou...
|
|
|
Ekotoxikologické hodnocení vybraných psychofarmak
Hricová, Nikoleta ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Bakalárska práca sa formou literárnej rešerše zaoberá problematikou výskytu psychofarmák v životnom prostredí. Psychofarmaká ako antidepresíva, anxiolytiká, hypnotiká, sedatíva a mnoho ďalších patria medzi najpredávanejšie liečivá na celom svete. Spotreba psychofarmák je v posledných rokoch znepokojujúca a stále rastúca. Tým pádom sa zvyšuje aj ich výskyt v životnom prostredí, kde môžu negatívne vplývať na ekosystémy. Mnoho štúdií potvrdilo perzistenciu psychofarmák v životnom prostredí, ich následnú bioakumuláciu a ekotoxicitu pre zástupcov jednotlivých ekosystmov. Bakalárska práca popisuje možné spôsoby prieniku liečiv do životného prostredia, metabolizáciu psychofarmák ľudským organizmom a účinnosť ich odstraňovania v čistiarniach odpadových vôd. Práca sa tiež zameriava na výskyt, stabilitu, odbúrateľnosť a perzistenciu psychofarmák v akvatickom a terestrickom prostredí. Na posúdenie rizika výskytu psychofarmák pre zástupcov jednotlivých ekosystémov bola spracovaná rada ekotoxikologických štúdii, ktoré preukazujú nebezpečenstvo týchto látok. Na základe nadobudnutých znalostí bola na záver práca navrhnutá batéria ekotoxikologických testov na odhad účinkov psychofarmák.
|
|
|
Stárnutí populace a specifické aspekty lékové preskripce hypnotik ve stáří (II.)
Puldová, Karolína ; Fialová, Daniela (vedoucí práce) ; Kostřiba, Jan (oponent)
Název: Stárnutí populace a specifické aspekty lékové preskripce hypnotik ve stáří (II.) Studentka: Karolína Puldová, Katedra sociální a klinické farmacie FaF UK v Hradci Králové Školitelka: doc. PharmDr. Daniela Fialová, Ph. D., Katedra sociální a klinické farmacie FaF UK v Hradci Králové a Geriatrická klinika 1.LF UK a VFN Praha Úvod: Světová populace stárne a racionální geriatrické farmakoterapii je věnována stále větší pozornost. U seniorů je racionální farmakoterapie komplikována řadou rizikových faktorů, zejména fyziologickými a patologickými změnami provázejícími stárnutí, polymorbiditou, polyfarmakoterapií, vyšším rizikem nežádoucích příhod, lékových interakcí a dalšími rizikovými faktory. Především psychofarmaka patří k lékovým skupinám, jejichž racionální preskripce u seniorů často vyžaduje respektování odlišných pravidel. Tato diplomová práce se zaměřuje na specifické aspekty neracionálního předepisování hypnosedativ u ambulantních geriatrických nemocných, zejména v oblasti užití negeriatrických dávek a negeriatrické délky terapie. Metodika: Sběr dat pro diplomovou práci probíhal v letech 2019-2020 v rámci evropského projektu EUROAGEISM H2020 (2017-2021, 10 účastnících se zemí). V České republice bylo prospektivně vyšetřeno 563 ambulantních seniorů ve věku 65 let a více s pomocí dotazníku...
|
host ::
RSS.