|
|
Návrh na snížení počtu neshod s využitím nástrojů kvality
Vondruška, Jiří ; Cinková, Martina (oponent) ; Videcká, Zdeňka (vedoucí práce)
Práce je zaměřena na snižování počtu neshod s využitím nástrojů kvality ve společnosti zabývající se barvením a zušlechťováním textilních materiálů. Cílem je návrh systému řízení neshod. Na základě analýzy současného způsobu řešení neshod jsou navrženy procesy evidence interních neshod a reklamací, na které navazuje systém vyhodnocování neshod. Návrh povede k systematickému přístupu při řešení neshod.
|
|
| |
|
| |
|
|
Podnikatelský záměr
Ehrenbergerová, Martina ; Novák, Zdeněk (oponent) ; Rompotl, Jaroslav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zaměřuje na procesní řízení dané firmy a udržení vysoké jakosti výrobního procesu. Analýzou firmy zjistím silné a slabé stránky. Dále budu řešit konkrétní reklamaci, která musí být vyřešena efektivně a pružně, aby i nadále firma plnila požadavky zákazníků a vytvářela nové příležitosti pro udržení dlouhodobého ekonomického růstu.
|
|
| |
|
| |
|
|
Posouzení rizik veřejného vodovodu jako součást provozního řádu
Straková, Eliška ; Večeřa, Milan (oponent) ; Tuhovčák, Ladislav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá tématem posouzení rizik veřejných vodovodů. V teoretické části práce je rozvedena obecná teorie posouzení rizik, která je následně aplikována do prostředí systémů zásobování pitnou vodou. Blíže je zde popsáno posouzení rizik vodárenských systémů v České republice včetně legislativních požadavků, úskalí procesu a užívaných metodik. Pro zpracování praktické části práce byla využita metodika a softwarová aplikace WaterRisk. Posouzení rizik je provedeno pro vybraný systém zásobování pitnou vodou, a to konkrétně vodovodní síť obce Boršice u Blatnice. V závěru práce jsou vyhodnoceny nežádoucí stavy s nepřijatelnou mírou rizika a navržena příslušná opatření.
|
|
| |
|
|
Nápravná opatření v ochraně životního prostředí
Krykorková, Markéta ; Fabšíková, Tereza (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
Předkládaná práce si kladla za cíl rozbor nápravných opatření z oblasti ochrany životního prostředí nejprve obecně z pohledu právní teorie a následně konkrétně rozborem jednotlivých ustanovení upravujících nápravná opatření ve vybraných zákonech z této oblasti. Vybraná nápravná opatření byla podrobena zhodnocení účelnosti a efektivnosti platné právní úpravy, přičemž jedním z použitých nástrojů byl exkurz do praxe příslušných orgánů. V návaznosti na toto zhodnocení jsou součástí práce také úvahy v rovině de lege ferenda, reflektující zjištěné nedostatky, zejména nízkou využívanost nápravných opatření v praxi. Tyto závěry je však nutné brát pouze jako dílčí, jelikož ambicí této práce nebylo představit vyčerpávající rozbor tohoto institutu ani přednést úplný přehled zavedené praxe příslušných orgánů. První kapitola je zaměřena na obecnou charakteristiku, vymezení a zasazení nápravných opatření do kontextu práva životního prostředí. Věnuje se také vztahu nápravných opatření k odvětvovým právním principům a konečně nabízí možná kritéria členění nápravných opatření. Ve druhé kapitole je obsažen rozbor jednotlivých úprav nápravných opatření v rámci vybraných platných právních předpisů z oblasti ochrany životního prostředí. Zmíněny jsou východiska a cíle konkrétních zákonů, režim právní úpravy nápravných opatření a...
|
|
|
Nápravná opatření v ochraně životního prostředí
Málek, Jiří ; Derlich, Stanislav (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
V odvětví práva životního prostředí považují někteří lidé za nejvýznamnější ustanovení zakotvující standardy ochrany životního prostředí. Nicméně nejen v právu je třeba myslet na situace, kdy subjekty právo nedodržují a upravovat jejich odpovědnost pro případ, že své povinnosti poruší, ať už jednáním či opomenutím. Bez úpravy nápravných opatření by totiž bylo uvedení do původního stavu pouhou morální povinností, tedy povinností nevynutitelnou. Za takových okolností by nápravu závadového stavu prováděl stát na své náklady bez jakékoli možnosti regresu vůči původci. Proto je nutná účinná úprava opatření k nápravě, jež lze charakterizovat jako hraniční institut mezi prevenční a sankční činností. V současnosti je možné uložit opatření k nápravě prostřednictvím relativně pestré škály právních předpisů, z nichž nejvýznamnějším by měl být zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě. Opatření k nápravě jsou však zpravidla ukládána na základě složkových zákonů, u nichž je ukládání sankcí a nápravných opatření vázáno nikoliv na vznik ekologické újmy, ale na konkrétní porušení stanovených povinností. Orgány ochrany životního prostředí takto postupují i kvůli tomu, že i před účinností zákona č. 167/2008 Sb. byla v České republice byla ochrana životního prostředí na poměrně vysoké...
|
host ::
RSS.