|
| |
|
|
Mechanické chování oceli Strenx za vysokých rychlostí deformace
Basler, Matěj ; Forejt, Milan (oponent) ; Jopek, Miroslav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá popsáním chování vysokopevnostní oceli Strenx za kvazistatických a dynamických podmínek s důrazem na vliv anizotropie. Za nízkých rychlostí deformace byla použita pěchovací zkouška se vzorky vytvořenými z válcovaného plechu ve směrech 0, 45 a 90 stupňů vůči směru válcování. Chování oceli za vysokých rychlostí deformace bylo popsáno využitím Taylorova rázového testu, opět se vzorky s orientací vůči směru válcování. Kontura deformovaných vzorků z dynamické zkoušky byla proměřena obrazovou analýzou a vypočtena dynamická mez kluzu oceli Strenx. Výstupy zkoušek byly porovnány mezi jednotlivými zatěžovanými směry a bylo popsáno anizotropní chování testovaného materiálu. Z hodnot získaných z provedených experimentů byly stanoveny materiálové konstanty pro model Johnsona a Cooka a jeho spolehlivost byla srovnána jak s výsledky z kvazistatické, tak z dynamické zkoušky. Hodnoty vypočtené pomocí materiálového modelu dosahovaly uspokojivé přesnosti a vytvořený model lze považovat za spolehlivý.
|
|
| |
|
|
Únavové chování vysokopevnostních ocelí (S460, S690 a S960) po korozi
Benešová, Anna ; Květoň, Josef (oponent) ; Seitl, Stanislav (vedoucí práce)
Předmětem této diplomové práce je problematika spolupůsobení únavového namáhání a koroze na vysokopevnostní ocel. Konkrétně vysokopevnostní oceli byly S 460, S 690 a S 960. V této práci jsou uvedeny výsledky únavových experimentů na zkušebních vzorcích, které byly degradovány čtyřmi druhy koroze, převážně v umělých atmosférách. Následně z těchto dat byly vypočítány únavové modely, které popisují únavové chování těchto ocelí a byly mezi sebou porovnány. Na závěr byly provedeny fotografie lomových ploch porušených vzorků těchto ocelí, které byly analyzovány a s jejich pomocí spolu s vytvořenými únavovými modely bylo diskutováno jejich únavové chování.
|
|
|
Plazmové řezání vysokopevnostních ocelí
Šmak, Martin ; Herčík, Tomáš (oponent) ; Kubíček, Jaroslav (vedoucí práce)
Dělení je jednou ze základních operací při zpracování oceli a výrobě produktů. Dělení vysokopevnostních ocelí nicméně představuje významný technologický problém, jelikož při použití řady metod dělení dochází ke vnesení značného množství tepla do materiálu. To může vést k výraznému ovlivnění mechanických vlastností oceli. Tato práce je zaměřena na využití plazmového řezání pro dělení vysokopenostních ocelí. Teoretická část práce pojednává o technologii výroby ocelí a používaných metodách jejich dělení a o technologii plazmového řezání. Jsou diskutovány parametry ovlivňující proces plazmového řezání a jejich možný vliv na kvalitu řezu. Dále je pojednáno o tepelně ovlivněné oblasti při použití plazmy pro dělení oceli. V rámci experimentální části byl sledován vliv plazmového dělení materiálu na tvrdost vybraných druhů vysokopenostních ocelí. Pro experimenty byly použity tři druhy vysokopenostní oceli: ARMOX 500 T, STRENX 650 MC E a XAR®450. Řezy byly prováděny ve dvou různých rychlostech řezání. Byla vyhodnocena velikost tepelně ovlivněné oblasti a změna tvrdosti materiálu v různých částech řezu. Práce ukazuje, že při korektním zvolení parametrů je plazmové řezání vhodné pro dělení vysokopevnostních ocelí. Je ukázán a diskutován vliv použití této metody na změnu mechanických vlastností vybraných druhů vysokopenostních ocelí.
|
|
|
Návrh konstrukce překládacího vozu
Nepovím, Ondřej ; Kovář, Stanislav (oponent) ; Pokorný, Přemysl (vedoucí práce)
První část diplomové práce je zaměřena na rešeršní studii vysokopevnostních ocelí. Práce dále obsahuje koncepční návrh nosné konstrukce překládacího vozu s použitím vysokopevnostních materiálů. Tato konstrukce je kompatibilní s vozem Herkul vyráběným firmou NovaSteel s.r.o., distribuovaným obchodní sítí Romill Brno, spol. s r.o. V závěrečné části se práce zabývá pevnostní analýzou navržené konstrukce překládacího vozu. Pevnostní a deformační kontrola byla provedena metodou konečných prvků.
|
|
|
Microstructure modifications of Al-Si-coated press-hardened steel 22MnB5 by laser welding
Šebestová, Hana ; Horník, Petr ; Mika, Filip ; Mikmeková, Šárka ; Ambrož, Ondřej ; Mrňa, Libor
Weld microstructure depends on the characteristics of welded materials and parameters of welding technology, especially on the heat input that determines the peak temperature and the cooling rate. When the coated sheets are welded, the effect of the chemical composition of the coating must be also considered even though its thickness is only a few tens of microns. During 22MnB5+AlSi laser welding experiments, the ferrite-stabilizing elements of coating modified the weld metal microstructure. Ferrite appeared in a quenched weld metal. The rapid cooling rate accompanying welding with a focused beam limited the homogenization of the weld metal which resulted in the formation of ferritic bands in the regions rich in Si and especially in Al. On the other hand, a high level of homogenization was reached when welding with the defocused beam. The ferritic islands uniformly distributed in the weld metal were formed at 0.4 wt% and 1.6 wt% of Si and Al, respectively. The doubled heat input reduced the Al content to 0.7 wt% insufficient for the ferrite formation at still relatively high cooling rates. Predicting the distribution of ferrite in the weld metal is challenging due to its dependence on various factors, such as cooling rate and the volume of dissolved coating, which may vary with any modifications made to the welding parameters.
|
|
|
Hodnocení jakosti laserových řezných ploch
Krejčiřík, Marek ; Sigmund, Marian (oponent) ; Kubíček, Jaroslav (vedoucí práce)
Řešeným problémem této diplomové práce, jak plyne i z jejího názvu, byl popis a zhodnocení technologie CO2 a fiber laserového dělení a následné porovnání s technologiemi plazmového a kyslíkového dělení, které popisuje norma ČSN EN ISO 9013. Pro práci byly použity vzorky vysokopevnostní jemnozrnné oceli IMEX 700 s mezí kluzu 690 MPa, kdy následně bylo u těchto vzorků provedeno hodnocení výsledné jakosti. Práce je rozdělena do dvou částí – teoretické a experimentální. V teoretické části byla věnována pozornost hlavní náplni diplomové práce, laseru. Mimo jiné byl diskutován i princip plazmového a kyslíkového dělení, u nichž byl v experimentu proveden rozbor a srovnání řezných hran vzorků vyřezaných právě těmito metodami. V neposlední řadě byla v teoretické části rozebrána i podstata povrchové drsnosti, materiálové tvrdosti a způsoby jejich měření. V experimentální části byly zhodnoceny výsledné řezy po laserovém, plazmovém a kyslíkovém dělení, které byly následně porovnány. U jednotlivých řezů byla porovnávána drsnost, a za pomoci normy ČSN EN ISO 9013 byly tyto naměřené hodnoty zařazeny do příslušných jakostních tříd. Další sledované parametry byly tepelné ovlivnění řezné spáry, šířka tepelně ovlivněné oblasti a průběh tvrdosti. V závěru byly diskutovány a shrnuty poznatky a výsledky získané v experimentální části. Zkoumané technologie byly porovnány z hlediska ekonomického i z hlediska výsledné jakosti řezu. Jako nejlepší možná volba dělení po kvalitativní i ekonomické stránce bylo na základě experimentu stanoveno fiber laserové dělení.
|
|
|
Svařování vysokopevnostní pohliníkované oceli 22MnB5
Šebestová, Hana ; Horník, Petr ; Mikmeková, Šárka ; Novotný, Jan ; Mrňa, Libor
Povlaky na bázi Al-Si jsou hojně používány jako povrchová ochrana ocelových plechů 22MnB5 proti oxidaci během procesu kalení při lisování, při kterém získávají svoji pevnost. Laserové svařování je vhodnou technologií spojování kalených výlisků, protože při něm nevzniká široká tepelně ovlivněná oblast s degradovanou mikrostrukturou. Díky vysoce koncentrované energii svazku dochází k velmi rychlému ohřevu i následnému ochlazování materiálu. Důsledkem je ale nedostatečná homogenizace svarového kovu. V místech bohatých na hliník z povlaku vznikají v martenzitické matrici feritické pásy, které snižují pevnost svaru o více než třetinu oproti základnímu materiálu. Zařazením elektrického oblouku s nízkou energií bezprostředně za laserový svazek je možné dosáhnout pomalejšího ochlazování svarového kovu, redukce feritických pásů a zvýšení pevnosti svarových spojů až na 90 % meze pevnosti základního materiálu.
|
|
|
Plazmové řezání vysokopevnostních ocelí
Šmak, Martin ; Herčík, Tomáš (oponent) ; Kubíček, Jaroslav (vedoucí práce)
Dělení je jednou ze základních operací při zpracování oceli a výrobě produktů. Dělení vysokopevnostních ocelí nicméně představuje významný technologický problém, jelikož při použití řady metod dělení dochází ke vnesení značného množství tepla do materiálu. To může vést k výraznému ovlivnění mechanických vlastností oceli. Tato práce je zaměřena na využití plazmového řezání pro dělení vysokopenostních ocelí. Teoretická část práce pojednává o technologii výroby ocelí a používaných metodách jejich dělení a o technologii plazmového řezání. Jsou diskutovány parametry ovlivňující proces plazmového řezání a jejich možný vliv na kvalitu řezu. Dále je pojednáno o tepelně ovlivněné oblasti při použití plazmy pro dělení oceli. V rámci experimentální části byl sledován vliv plazmového dělení materiálu na tvrdost vybraných druhů vysokopenostních ocelí. Pro experimenty byly použity tři druhy vysokopenostní oceli: ARMOX 500 T, STRENX 650 MC E a XAR®450. Řezy byly prováděny ve dvou různých rychlostech řezání. Byla vyhodnocena velikost tepelně ovlivněné oblasti a změna tvrdosti materiálu v různých částech řezu. Práce ukazuje, že při korektním zvolení parametrů je plazmové řezání vhodné pro dělení vysokopevnostních ocelí. Je ukázán a diskutován vliv použití této metody na změnu mechanických vlastností vybraných druhů vysokopenostních ocelí.
|
host ::
RSS.