|
|
3D tisk kovů
Vrána, Pavel ; Herčík, Tomáš (oponent) ; Řiháček, Jan (vedoucí práce)
Práce předkládá literární rešerši současných technologií pro 3D tisk kovů. V úvodu práce jsou jednotlivé metody rozděleny podle formy materiálu na práškové, drátové a strunové. Z metod využívající prášek jsou zpracovány SLS, EBM a DED. Dále jsou rozebrány metody ADAM, PMD a WAAM. U každé technologie je nastíněn princip, tisknutelné materiály, využití a příklad výrobku. U metod využívající elektrický oblouk jsou rozepsány možné přenosy kovů a byla nastíněna jejich omezení.
|
|
|
Kobaltové slitiny a jejich svařitelnost
Herčík, Tomáš ; Mrňa, Libor (oponent) ; Sigmund, Marian (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na zhodnocení současného stavu použití kobaltu a kobaltových slitin. Vzhledem k jeho nedostatku a rostoucí s potřebě vzácného kovu pro výrobu Li – on baterií roste také jeho cena, která už nyní takřka dosahuje ceny stříbra. Některé země jej dokonce označily za kritický a vykupují jej ve velkém množství. Od roku 2020 se počítá, že bude veškerý kobalt vyhrazen právě pro automobilový průmysl, kde použití kobaltu v bateriích zvyšuje jejich kapacitu. Je tedy aktuální hledat úsporu vzácného kovu ve stávajících aplikacích, které zahrnují i svařování. Ze stávajících svařovacích technologií se jako nejlepší jeví laserové svařování, kde nemusí být použit přídavný materiál, což umožní snížení spotřeby kobaltu. Tato technologie byla ověřena v experimentální části a vyhodnocena destruktivními zkouškami (mikrotvrdosti, mikrostruktury, makrostruktury).
|
|
|
Svařitelnost kobaltových slitin hybridní metodou Laser-TIG
Herčík, Tomáš ; Mrňa, Libor (oponent) ; Sigmund, Marian (vedoucí práce)
Diplomová práce předkládá shrnutí kritické situace nedostatku kobaltu používaného v různých průmyslových odvětvích. Kvůli neustále narůstající ceně jej nebude možné ve stávajících aplikacích používat. Jednou z těchto aplikací je výroba kobaltových slitin, kde je nahrazení prvku nemožné. Tento druh materiálu neztrácí mechanické vlastnosti ani při vysokých teplotách. Vhodnou volbou technologie však lze docílit alespoň jeho úspory. V oblasti svařování se jedná o spojování slitin bez použití přídavného materiálu. Možným řešením by tak mohlo být použití hybridních technologií nebo elektronového paprsku. Ověření svařitelnosti obou metod bylo realizováno v experimentální části a vyhodnoceno pomocí destruktivních metod. Zkoumání proběhlo na otěruvzdorné slitině Stelit 6B.
|
|
|
Studium proveditelnosti 3D tisku kovů jakožto technologie pro prototypovou výrobu plastových dílů
Kovář, Tomáš ; Herčík, Tomáš (oponent) ; Sigmund, Marian (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na proveditelnost kovového 3D tisku. Matrice z nástrojové oceli 90MnCrV8 je časově náročná a nákladná při výrobě konvenční metodou. Při zvážení použití matrice na maximálně 50 ks výlisků je možné volit jiný materiál, než nástrojovou ocel. Z nabízených možností kovového 3D tisk byly vybrány 2 vhodné metody, jde o SLM a WAAM, kde metoda WAAM se jeví jako levnější. Dostupné materiály za náhradu oceli 90MnCrV8 jsou kovový drát G4Si1 pro metodu WAAM a korozivzdorná ocel X2CrNiMo17-12-2 pro metodu SLM. Po uvedení všech možností a vyhodnocení lze vidět, že proveditelnost kovového 3D tisku jako náhrada konvenční výroby nástroje je možná.
|
|
|
Plazmové řezání vysokopevnostních ocelí
Šmak, Martin ; Herčík, Tomáš (oponent) ; Kubíček, Jaroslav (vedoucí práce)
Dělení je jednou ze základních operací při zpracování oceli a výrobě produktů. Dělení vysokopevnostních ocelí nicméně představuje významný technologický problém, jelikož při použití řady metod dělení dochází ke vnesení značného množství tepla do materiálu. To může vést k výraznému ovlivnění mechanických vlastností oceli. Tato práce je zaměřena na využití plazmového řezání pro dělení vysokopenostních ocelí. Teoretická část práce pojednává o technologii výroby ocelí a používaných metodách jejich dělení a o technologii plazmového řezání. Jsou diskutovány parametry ovlivňující proces plazmového řezání a jejich možný vliv na kvalitu řezu. Dále je pojednáno o tepelně ovlivněné oblasti při použití plazmy pro dělení oceli. V rámci experimentální části byl sledován vliv plazmového dělení materiálu na tvrdost vybraných druhů vysokopenostních ocelí. Pro experimenty byly použity tři druhy vysokopenostní oceli: ARMOX 500 T, STRENX 650 MC E a XAR®450. Řezy byly prováděny ve dvou různých rychlostech řezání. Byla vyhodnocena velikost tepelně ovlivněné oblasti a změna tvrdosti materiálu v různých částech řezu. Práce ukazuje, že při korektním zvolení parametrů je plazmové řezání vhodné pro dělení vysokopevnostních ocelí. Je ukázán a diskutován vliv použití této metody na změnu mechanických vlastností vybraných druhů vysokopenostních ocelí.
|
|
|
Studium proveditelnosti 3D tisku kovů jakožto technologie pro prototypovou výrobu plastových dílů
Kovář, Tomáš ; Herčík, Tomáš (oponent) ; Sigmund, Marian (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na proveditelnost kovového 3D tisku. Matrice z nástrojové oceli 90MnCrV8 je časově náročná a nákladná při výrobě konvenční metodou. Při zvážení použití matrice na maximálně 50 ks výlisků je možné volit jiný materiál, než nástrojovou ocel. Z nabízených možností kovového 3D tisk byly vybrány 2 vhodné metody, jde o SLM a WAAM, kde metoda WAAM se jeví jako levnější. Dostupné materiály za náhradu oceli 90MnCrV8 jsou kovový drát G4Si1 pro metodu WAAM a korozivzdorná ocel X2CrNiMo17-12-2 pro metodu SLM. Po uvedení všech možností a vyhodnocení lze vidět, že proveditelnost kovového 3D tisku jako náhrada konvenční výroby nástroje je možná.
|
|
|
Plazmové řezání vysokopevnostních ocelí
Šmak, Martin ; Herčík, Tomáš (oponent) ; Kubíček, Jaroslav (vedoucí práce)
Dělení je jednou ze základních operací při zpracování oceli a výrobě produktů. Dělení vysokopevnostních ocelí nicméně představuje významný technologický problém, jelikož při použití řady metod dělení dochází ke vnesení značného množství tepla do materiálu. To může vést k výraznému ovlivnění mechanických vlastností oceli. Tato práce je zaměřena na využití plazmového řezání pro dělení vysokopenostních ocelí. Teoretická část práce pojednává o technologii výroby ocelí a používaných metodách jejich dělení a o technologii plazmového řezání. Jsou diskutovány parametry ovlivňující proces plazmového řezání a jejich možný vliv na kvalitu řezu. Dále je pojednáno o tepelně ovlivněné oblasti při použití plazmy pro dělení oceli. V rámci experimentální části byl sledován vliv plazmového dělení materiálu na tvrdost vybraných druhů vysokopenostních ocelí. Pro experimenty byly použity tři druhy vysokopenostní oceli: ARMOX 500 T, STRENX 650 MC E a XAR®450. Řezy byly prováděny ve dvou různých rychlostech řezání. Byla vyhodnocena velikost tepelně ovlivněné oblasti a změna tvrdosti materiálu v různých částech řezu. Práce ukazuje, že při korektním zvolení parametrů je plazmové řezání vhodné pro dělení vysokopevnostních ocelí. Je ukázán a diskutován vliv použití této metody na změnu mechanických vlastností vybraných druhů vysokopenostních ocelí.
|
|
|
3D tisk kovů
Vrána, Pavel ; Herčík, Tomáš (oponent) ; Řiháček, Jan (vedoucí práce)
Práce předkládá literární rešerši současných technologií pro 3D tisk kovů. V úvodu práce jsou jednotlivé metody rozděleny podle formy materiálu na práškové, drátové a strunové. Z metod využívající prášek jsou zpracovány SLS, EBM a DED. Dále jsou rozebrány metody ADAM, PMD a WAAM. U každé technologie je nastíněn princip, tisknutelné materiály, využití a příklad výrobku. U metod využívající elektrický oblouk jsou rozepsány možné přenosy kovů a byla nastíněna jejich omezení.
|
|
|
Svařitelnost kobaltových slitin hybridní metodou Laser-TIG
Herčík, Tomáš ; Mrňa, Libor (oponent) ; Sigmund, Marian (vedoucí práce)
Diplomová práce předkládá shrnutí kritické situace nedostatku kobaltu používaného v různých průmyslových odvětvích. Kvůli neustále narůstající ceně jej nebude možné ve stávajících aplikacích používat. Jednou z těchto aplikací je výroba kobaltových slitin, kde je nahrazení prvku nemožné. Tento druh materiálu neztrácí mechanické vlastnosti ani při vysokých teplotách. Vhodnou volbou technologie však lze docílit alespoň jeho úspory. V oblasti svařování se jedná o spojování slitin bez použití přídavného materiálu. Možným řešením by tak mohlo být použití hybridních technologií nebo elektronového paprsku. Ověření svařitelnosti obou metod bylo realizováno v experimentální části a vyhodnoceno pomocí destruktivních metod. Zkoumání proběhlo na otěruvzdorné slitině Stelit 6B.
|
|
|
Kobaltové slitiny a jejich svařitelnost
Herčík, Tomáš ; Mrňa, Libor (oponent) ; Sigmund, Marian (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na zhodnocení současného stavu použití kobaltu a kobaltových slitin. Vzhledem k jeho nedostatku a rostoucí s potřebě vzácného kovu pro výrobu Li – on baterií roste také jeho cena, která už nyní takřka dosahuje ceny stříbra. Některé země jej dokonce označily za kritický a vykupují jej ve velkém množství. Od roku 2020 se počítá, že bude veškerý kobalt vyhrazen právě pro automobilový průmysl, kde použití kobaltu v bateriích zvyšuje jejich kapacitu. Je tedy aktuální hledat úsporu vzácného kovu ve stávajících aplikacích, které zahrnují i svařování. Ze stávajících svařovacích technologií se jako nejlepší jeví laserové svařování, kde nemusí být použit přídavný materiál, což umožní snížení spotřeby kobaltu. Tato technologie byla ověřena v experimentální části a vyhodnocena destruktivními zkouškami (mikrotvrdosti, mikrostruktury, makrostruktury).
|
host ::
RSS.