|
|
Vliv mravenců na půdní chemismus napříč biomy
Kostečka, Luboš ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Jílková, Veronika (oponent)
Mravenci patří mezi významné ekosystémové inženýry. Jejich aktivita má přímý i nepřímý vliv na půdní chemismus uvnitř jejich hnízd skrze různé procesy, například bioturbaci nebo akumulaci potravy a její rozklad mikrobiální komunitou. Tyto procesy závisí na podmínkách prostředí, například na půdních vlastnostech nebo klimatu na daném stanovišti. Přesto zatím nebyl vliv mravenců porovnán mezi různými biomy. Cílem této práce je proto (1) popsat procesy, jimiž mravenci ovlivňují půdní chemismus, (2) shrnout výsledný vliv na chemické půdní vlastnosti jako koncentrace živin a úroveň pH v mraveništích a okolní půdě, (3) zjistit, zdali existuje trend společný všem biomům, či zdali se od sebe vlivy v různých biomech liší. Závěrem této práce je, že společný trend sice existuje, ale velmi závisí na podmínkách jako je struktura mraveniště, potravní strategie konkrétního druhu a klima daného ekosystému. Klíčová slova: mravenci, půda, půdní chemismus, biomy, hnízda, bioturbace, potravní strategie, makroprvky, pH, podmínky prostředí, klima
|
|
|
Vliv okolních podmínek na modul pružnosti betonu
Peřina, Tomáš ; Novosad, Petr (oponent) ; Křížová, Klára (vedoucí práce)
Stále více se modul pružnosti betonu se dostává do popředí zájmu. V minulosti byl do jisté míry opomíjen a nebyl na něj brán dostatečný zřetel. Teoretická část bakalářské práce má popsat jaké faktory ovlivňující zejména statický modul pružnosti betonu v tlaku. Praktická část práce je zaměřena na sledování modulu pružnosti betonů, lišících se na typu prostředí uložených zkušebních těles. Betony budou uloženy ve venkovním, vodím a laboratorním prostředí. Navržené receptury betonů se budou lišit především použitým typem příměsi, ale i cementu. Výsledné hodnoty budou porovnány v závislosti na podmínkách uložení zkušebních těles.
|
|
|
Vliv reálného stavu kolejnice na tření mezi kolem a kolejnicí
Škubna, Michal ; Hajžman, Michal (oponent) ; Omasta, Milan (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je stanovení vlivu podmínek vzniku třecí vrstvy na povrchu kolejnice na součinitel adheze. V současné době jsou laboratorní studie adheze prováděny na zjednodušených modelech kontaktu pomocí tribometrů v konfiguraci dvoudiskového zařízení nebo v konfiguraci kulička-disk, což neodpovídá reálnému chování rozhraní kola a kolejnice. Experimenty popsané v této práci byly realizovány v laboratorním prostředí na vzorku reálné kolejnice s využitím tribometru umožňujícího dosahovat proměnlivého skluzu. Tím bylo možné měřit celé trakční křivky pro konkrétní stav povrchu kolejnice. Byla provedena řada experimentů pro stanovení vlivu klimatických podmínek – zejména relativní vlhkosti a působení vody na vývoj a složení třecích vrstev přirozeně vznikajících na kolejnici. K tomu bylo použito několik postupů, pomocí nichž bylo jednotlivých třecích vrstev dosaženo. Mimo vlivu klimatických podmínek byl implementován také vliv simulovaných průjezdů kolejového vozidla s použitím kontaktního simulátoru. Výstupem práce je návrh článku popisujícího metody přípravy třecích vrstev a dosažené výsledky.
|
|
|
Seasonality and weather conditions jointly drive flight activity patterns of aquatic and terrestrial chironomids
VEBROVÁ, Lucie
Dispersal by flight is crucial for long-term survival of organisms inhabiting dynamic environments, especially small standing waters. Surprisingly, flight activity of the most abundant macroinvertebrate group in standing freshwater habitats, the Chironomidae, has rarely been studied, leaving a gap in our understanding of the environmental drivers of their dispersal activity. The goal of this study was to investigate flight activity of adult chironomids on diel and seasonal timescales in sandpit pools in the Czech Republic. We show that aquatic and terrestrial chironomids use partly alternating time windows for their flight and partly differ in their responses to weather conditions. We also compare our results to previous studies that analysed the impact of weather conditions on flight activity of aquatic insects.
|
|
|
Svalbard reindeer and its interaction with extreme polar environment
KAVANOVÁ, Veronika
Two distinct populations of Svalbard reindeer are compared based on their antler parameters. Relative antler size and number of tines are supposed to reflect well environmental conditions of the sedentary population within the growing season. Both studied populations are well spatially isolated due to high mountain ridges, glaciers and fjords. The population in Petuniabukta occupies sparsely vegetated region with harsh climatic conditions, whereas Skansbukta represents area with continuous tundra vegetation, milder climatic conditions and consequently also longer vegetation season. These environmental factors probably lead to significant differences in relative antler size and number of tines. Skansbukta population has larger relative antler size and higher number of tines than the population in Petuniabukta.
|
|
|
Vliv environmentálních faktorů na diverzitu lišejníkových fotobiontů
Červenková, Tereza ; Škaloud, Pavel (vedoucí práce) ; Peksa, Ondřej (oponent)
Lišejníky jsou synergickým spojením nejméně dvou organismů, heterotrofní houby a fotosyntetické řasy nebo sinice. Toto sdružení má za následek, že interagující organismy jsou daleko tolerantnější vůči environmentálním vlivům, jelikož tyto organismy si vzájemně poskytují určité výhody, které by jako volně žijící jedinci nebyly schopné získat. Je všeobecně známo, že houboví partneři z lišejníku jsou daleko méně citliví, co se týče přírodních podmínek, jakými jsou např. teplota, nadmořská výška, množství srážek nebo typ a složení substrátu. Proto také mají houby tvořící lišejníky daleko větší ekologické valence než s nimi interagující fotobionti, z nichž většina rodů a druhů je adaptovaná pouze na určité podmínky prostředí. Z tohoto důvodu jsou to právě symbiotické řasy a sinice, které pravděpodobně z velké míry určují prvotní vznik lišejníku na dané lokalitě. Tato rešerše je převážně věnována adaptabilitě fotoautotrofních symbiontů lišejníků, tj. kokálních zelených řas a sinic, na environmentální podmínky. Ekologické rozrůznění fotobiontů má přímý vliv na jejich genetickou diferenciaci a tím i na diferenciaci samotných druhů lišejníků. Bohužel se v mnoha studiích většinou autoři zabývají pouze diverzitou makroskopického symbiotického partnera, tj. mykobionta, a ekologie fotobiontů je často přehlížena...
|
|
|
Metody studia biologie epifytických mechorostů
Reitschmiedová, Erika ; Soldán, Zdeněk (vedoucí práce) ; Novozámská, Eva (oponent)
Ve své práci se zaměřuji na základní shrnutí a popis metod užívaných ke studiu biologie/ekologie mechorostů, a to s důrazem na epifytické mechorosty. Popisované metody tedy zahrnují studium biologie mechů a játrovek, mezi hlevíky se epifytické formy nevyskytují. Práce je rozdělena do pěti kapitol, jejichž hlavním cílem je popsat základní či nejužívanější metody studia fenologie, růstu, bioindikace a environmentálních podmínek, jako měření závislosti na světle, vodě a měření pH borky. Poslední, pátá kapitola "Formy a strategie" je pouze terminologická a obsahuje pojmy označující životní a růstové formy a životní strategie mechorostů, které se užívají při studiu kolonií mechorostů.
|
|
|
Predicting light use efficiency using optical vegetation indices at various time scales and environmental conditions
Kováč, Daniel ; Ač, Alexander ; Veselovská, Petra ; Dreveňáková, Petra ; Rapantová, Barbora ; Klem, Karel
This study presents data points acquired during 2 years of measuring optical properties and gas-exchange\ncharacteristics of European beech (Fagus sylvatica) and Norway spruce (Picea abies) tree species in controlled\nenvironments. The observed statistical relationships between 105 pairs of selected optical parameters\n(i.e. photochemical reflectance index [PRI], ΔPRI, and normalized difference between wavebands R690\nand R630 [where R is a reflectance at a subscripted wavelength]) and light use efficiency (LUE) were considered\nat assumed different canopy leaf area index, changing pigments stoichiometrics, and daily changing\ndynamics of environmental conditions. Our measurements suggested that consistency of the LUE estimation\nusing PRI may be disrupted by acclimation responses of plants that reduce energetic carriers for\nuse in photosynthetic CO2 uptake and the xanthophyll cycle. Also, a changing chlorophylls-to-carotenoids\nratio tends to interrupt the PRI–LUE relationship. ΔPRI showed sensitivity to leaf area index of the measured\ntrees that complicated leaf-level estimation of LUE. The most consistent assessment of LUE was\nachieved using the chlorophyll fluorescence detecting ratio (R690 – R630)/(R690 + R630).
|
|
|
Význam stanovištních podmínek pro interakce rostlin a bezobratlých herbivorů
Kuglerová, Marcela ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Skuhrovec, Jiří (oponent)
Rostliny a herbivoři se navzájem ovlivňují již miliony let. Většina studií se věnuje mezidruhovým rozdílům v intensitě herbivorie, avšak málo se ví o vnitrodruhové variabilitě a o tom, co ji řídí. Právě stanovištní podmínky mohou určovat vnitrodruhovou variabilitu. Cílem této práce je prozkoumat význam stanovištních podmínek a mezidruhových rozdílů na preference bezobratlých herbivorů. Rostlinný materiál používaný v experimentech pochází z několika druhů z podčeledi Carduoideae. Preference bezobratlých herbivorů jsou testovány ve výběrových pokusech. Pro tyto pokusy byly vytvořeny plastové arény, do kterých byly do nádobek umístěny po obvodu listy rostlin. Po přidání herbivorů byly arény zakryty síťovinou, aby nedošlo k úniku herbivorů. Pokusy byly prováděny s rostlinným materiálem vypěstovaným v experimentální zahradě a s materiálem nasbíraným v terénu. Vypěstované rostliny se mezi sebou lišily v úživnosti substrátu a v zalévacím režimu. U pokusů s materiálem nasbíraným v terénu byly listy rostlin sebrány celkem na osmi stanovištích, na čtyřech polních a čtyřech lučních. Listy byly naskenovány před započetím pokusu a po jeho ukončení. Po zpracování scanů byl zjištěn podíl snědené plochy z jednotlivých listů. Pro zjištění vlastností rostlin byly změřeny ještě jejich funkční vlastnosti a to...
|
|
|
Vliv okolních podmínek na modul pružnosti betonu
Peřina, Tomáš ; Novosad, Petr (oponent) ; Křížová, Klára (vedoucí práce)
Stále více se modul pružnosti betonu se dostává do popředí zájmu. V minulosti byl do jisté míry opomíjen a nebyl na něj brán dostatečný zřetel. Teoretická část bakalářské práce má popsat jaké faktory ovlivňující zejména statický modul pružnosti betonu v tlaku. Praktická část práce je zaměřena na sledování modulu pružnosti betonů, lišících se na typu prostředí uložených zkušebních těles. Betony budou uloženy ve venkovním, vodím a laboratorním prostředí. Navržené receptury betonů se budou lišit především použitým typem příměsi, ale i cementu. Výsledné hodnoty budou porovnány v závislosti na podmínkách uložení zkušebních těles.
|
host ::
RSS.