|
| |
|
| |
|
|
Podpora ve vzdělávání žáků s vývojovou jazykovou poruchou na běžné základní škole
Šuterová, Anna ; Korandová, Zuzana (vedoucí práce) ; Klenková, Jiřina (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou vývojové jazykové poruchy a podporou žáků s touto poruchou ve vzdělávacím prostředí běžné základní školy. Práce se zaměřuje na charakteristiku vývojové jazykové poruchy, její etiologii, symptomatologii, diagnostiku a terapii. Dále se zabývá specifickými potřebami žáků školního věku v oblasti řeči, jazyka a komunikace a jejich vývojem ve školním prostředí. V kontextu inkluzivního vzdělávání jsou popsány principy inkluzivní pedagogiky a možnosti základního vzdělávání pro žáky s vývojovou jazykovou poruchou včetně podpory ze strany školských poradenských zařízení a individuálního vzdělávacího plánu. Hlavním cílem výzkumné práce bylo analyzovat možnosti podpory žáků s vývojovou jazykovou poruchou na běžné základní škole. Výzkumné šetření bylo provedeno pomocí kvantitativního dotazníkového šetření. Dotazník byl rozeslán na 224 základních škol ve Zlínském kraji. Vyplnilo jej celkem 104 respondentů. Byly ověřeny tři předem stanovené hypotézy týkající se úrovně znalostí učitelů o vývojové jazykové poruše, podpůrných opatření pro žáky s vývojovou jazykovou poruchou a také asistentů pedagoga, resp. jejich důležitosti ve vzdělávacím procesu žáků s touto poruchou. Hypotézy byly potvrzeny a lze tedy říci, že učitelé se speciálně pedagogickým/logopedickým vzděláním...
|
|
| |
|
| |
|
|
Rozvoj komunikačních dovedností u dětí se smíšenou vývojovou dysfázií
ŽLUČOVÁ, Barbora
Bakalářská práce se zabývá tématem rozvoje komunikačních dovedností u dětí se smíšenou vývojovou dysfázií. Hlavním cílem práce je zaměřit se na danou problematiku a zjistit, jaké se nabízí možnosti rozvoje a podpory komunikačních dovedností u těchto dětí. Dílčím cílem je vytvořit k dané problematice informační materiál pro rodičovskou a pedagogickou veřejnost, který bude vycházet z poznatků teoretických a z informací získaných prostřednictvím rozhovorů a analýzy dokumentů. Teoretická část práce se zaměřuje na možnosti komunikace, vývoj dětské řeči, diagnózu vývojové dysfázie a možnosti podpory dítěte/žáka s vývojovou dysfázií v rámci vzdělávání. Praktická část vymezuje náležitosti spjaté s výzkumem a popisuje dvě případové studie dětí se smíšenou vývojovou dysfázií, kde je zachycen jejich celkový vývoj. Případové studie vychází z informací získaných prostřednictvím rozhovorů s matkou těchto dětí a analýzy dokumentů. Možnosti rozvoje a podpory komunikačních dovedností jsou znázorněny za pomoci schémat, které se vztahují ke třem vymezeným obdobím. Z případových studií vyplývá, že rozvoj komunikačních dovedností a projevy vývojové dysfázie byly a stále jsou u dětí velmi individuální. Možnosti podpory a rozvoje komunikačních dovedností se, u těchto dětí se smíšenou vývojovou dysfázií, výrazně lišily v prvním období. Zatímco chlapec potřeboval výraznou oporu neverbální komunikace a prvků AAK, tak u dívky v tomto období nevzniklo žádné podezření na obtíže v rámci komunikace. Ve druhém období bylo u chlapce stále potřeba opory neverbální komunikace a u dívky hrála velkou roli motivace a psychická pohoda. Ve třetím období se výsledky obou dětí prolínají, velký význam zde má názornost a ověřování porozumění. Chlapec o něco více potřebuje, aby se na něj mluvilo v jednodušších větách a dívce velmi pomáhá pozitivní zpětná vazba.
|
|
|
Pohybové schopnosti u žáka s vývojovou dysfázií v mladším školním věku
Strouhalová, Kateřina ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Horynová, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá motorickými schopnostmi žáků s vývojovou dysfázií v mladším školním věku. Teoretická část práce popisuje charakteristiku žáka mladšího školního věku v oblastech vývoje základních schopností a dovedností, poznávacích procesů, emočního vývoje a socializace. Další kapitola teoretické části práce se zabývá motorickými schopnostmi člověka a specifikuje motorické schopnosti u žáků s vývojovou dysfázií. V poslední kapitole je představena diagnóza vývojové dysfázie, která je definována z hlediska etiologie, klasifikace, diagnostiky, terapie a prognózy. Empirická část diplomové práce je tvořena dvěma výzkumnými metodami, testem motorických schopností a dotazníkovým šetřením. Cílem testu motorických schopností je zjistit pohybové schopnosti u žáků s vývojovou dysfázií. Pro tento výzkum byla využita testová baterie poskytnutá projektem Sazka Olympijský víceboj. Testová baterie zkoumá jednotlivé složky motorických schopností, jako je síla, rychlost, koordinace, výbušnost a ohebnost. Dotazníkové šetření má za cíl přiblížit výuku tělesné výchovy u žáků s vývojovou dysfázií a popsat speciální metody a přístupy využívané pedagogy při její výuce. Vytýčených cílů bylo v práci dosaženo.
|
|
|
Povědomí budoucích pedagogů o problematice vývojové dysfázie
Malá, Michaela ; Horynová, Jana (vedoucí práce) ; Klenková, Jiřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou vývojové dysfázie a zkoumá informovanost budoucích učitelů v dané oblasti. Práce je členěna na teoretickou a praktickou část, přičemž obě obsahují tři kapitoly. První kapitola teoretické části diplomové práce se zabývá základní terminologií a vymezením vývojové dysfázie. Dále popisuje její epidemiologii, etiopatogenezi, symptomatologii (řečovou a neřečovou) a klasifikaci. Druhá kapitola pojednává o jednotlivých komponentech diagnostiky specificky narušeného vývoje řeči. V rámci třetí kapitoly je charakterizována terapie vývojové dysfázie, prognóza, možnosti prevence a jsou rozebrány specifika vzdělávání jedince s touto poruchou. V prakticky koncipované části diplomové práce jsou prezentovány výsledky výzkumného šetření. Hlavním cílem bylo zjistit, jak jsou vysokoškolští studenti oboru učitelství pro mateřské školy, učitelství pro 1. stupeň základní školy a učitelství pro 2. stupeň základní školy v průběhu studia informováni v problematice vývojové dysfázie. Informace získané prostřednictvím dotazníku rozeslaného mezi studenty výše jmenovaných oborů jsou detailně analyzovány a zhodnoceny. Výsledná data jsou prezentována prostřednictvím jednotlivých grafů a tabulek. Je provedeno zhodnocení stanovených cílů a hypotéz. Dalším cílem praktické části diplomové práce...
|
|
|
Přístup prvostupňového učitele k dítěti s narušeným vývojem řeči
TRUHLÁŘOVÁ, Eliška
Diplomová práce se zabývá problematikou narušeného vývoje řeči (dále NVŘ) u žáků na prvním stupni ZŠ z pohledu učitele. Je rozdělená na část teoretickou a praktickou. Teoretická část nahlíží do problematiky NVŘ na základních školách. Zabývá se terminologií a NVŘ v širším slova smyslu. Soustředí se na vývojovou dysfázii u žáků, s nimiž se prvostupňový učitel při výuce dostává do styku. Praktická část je postavena na kvalitativních analýzách polostrukturovaných rozhovorů s učiteli prvního stupně základních škol a odborníkem z SPC. Nastiňuje, jak vypadá přístup prvostupňových učitelů v praxi, jaké jsou v této oblasti reálné možnosti. Na svém konci praktická část vypovídá, zda se pedagogická realita shoduje nebo rozchází s odbornými doporučeními a jak tedy ideálně přistupovat k dítěti s NVŘ na prvním stupni ZŠ.
|
|
|
Rodičovství v kontextu vývojové dysfázie - zkušenosti a prožívání rodičů v souvislosti s obtížemi dítěte
HABRDOVÁ, Kateřina
Disertační práce se zabývá psychosociálními vlivy vývojové dysfázie na život rodičů a potažmo rodiny dětí s vývojovou dysfázií, tj. na kvalitu jejich života. Teoretická část práce sestává ze šesti kapitol, ve kterých je představen současný pohled na poruchy vývoje řeči, jejich diagnostiku a terapii, podrobně je popsán systém péče o dítě s narušeným vývojem řeči (vývojovou dysfázií) v ČR a dále shrnuta problematika rodičovství v souvislosti s řečovým handicapem dítěte. Cílem empirické části bylo zmapovat zátěže, které vznikají v životě rodičů dětí s vývojovou dysfázií v důsledku obtíží dítěte, identifikovat oblasti života, ve kterých se projevují, charakterizovat efektivní poskytování podpory rodičům těchto dětí a popsat jejich důsledky na rodičovské kompetence, prožívání a zvládání. V praktické části byla využita kvalitativní metodologie. Výzkumný soubor tvořilo 25 rodičů (6 otců a 19 matek) ze 20 rodin, podmínkou zařazení do výzkumu byla odborně potvrzená vývojová dysfázie (resp. narušený vývoj řeči v předvýzkumu) alespoň u jednoho dítěte v rodině. Věk dětí se pohyboval mezi 3 a 13 lety, školní a předškolní děti byly zastoupeny přibližně rovnoměrně. S rodiči byly vedeny polostrukturované hloubkové rozhovory. Součástí výzkumu byl dotazník vlastní konstrukce charakterizující respondenta a mapující rodinné prostředí, dále někteří rodiče zpracovávali heslovitý zážitkový deník. Data získaná v rozhovorech byla s pomocí analýzy v programu atlas.ti zpracována a přetvořena do podoby zakotvené teorie. Výzkum ukázal na komplexnost zátěží vznikajících v důsledku vývojové dysfázie dítěte v životě rodiče a rodiny. Zátěž rodičů je ve většině aspektů srovnatelná se zátěží vznikající v důsledku těžších handicapů, její charakter se však dynamicky mění s věkem a vývojem stavu dítěte. V předškolním věku převažují zátěže související s řešením řečových obtíží dítěte a aspekty každodenní péče o dítě. Ve školním věku pak dominuje otázka školní úspěšnosti, socializace dítěte a rozvoje specifických poruch učení a chování. Dále výzkum ukázal na zásadní roli poskytování podpory těmto rodičům jako prevence selhávání péče o dítě s vývojovou dysfázií. Byly identifikovány 4 typy poskytování podpory podle odbornosti a osobního kontaktu poskytujícího s podporovaným. Jako intervenující proměnné se projevily odbornost a osvěta, individuální charakteristiky poskytujícího a systém, ve kterém k poskytování dochází. Jako hlavní charakteristiky poskytování efektivní podpory se ukázaly zaměření, časovost, dostupnost a komunikace. Důsledky poskytování podpory na rodičovské zvládání nasvědčují důležitosti kombinace různých typů využívané podpory a dynamiky kompetencí rodičů na jedné a poskytovatelů podpory na druhé straně. V rodičovských strategiích bylo pojmenováno 5 typů strategií podle aktivity rodiče a vlivu podpory.
|
host ::
RSS.