|
|
Rozvoj komunikačních schopností u dětí s vývojovou dysfázií
Malinová, Tereza ; Korandová, Zuzana (vedoucí práce) ; Horynová, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na logopedickou oblast, konkrétně na rozvoj komunikačních schopností u dětí s vývojovou poruchou jazyka. Teoretická část zahrnuje dvě kapitoly. První kapitola se zabývá teoretickými východisky a poté samotnou vývojovou poruchou jazyka. V teoretických východiscích se definuje komunikace, řeč a jazyk, popisuje se vývoj řeči, jazyka a komunikace a také narušená komunikační schopnost. Stručně je zmíněna i etiologická klasifikace narušené komunikační schopnosti. Na konci kapitoly se definují neurovývojové poruchy, jejich společné znaky a klasifikace, diagnostika a terapie. Druhá kapitola pojednává o vývojové poruše jazyka. Konkrétně popisuje její klasifikaci, terminologii, etiologii, symptomatologii, diagnostiku a terapii. Empirická část obsahuje kvalitativní výzkumné šetření, které je tvořeno dvěma případovými studiemi vybraných dětí s vývojovou poruchou jazyka. Hlavním cílem bakalářské práce je analyzovat rozvoj komunikačních schopností vybraných dětí s vývojovou poruchou jazyka předškolního věku. Stanovené dílčí cíle mají analyzovat současný stav komunikačních schopností sledovaných dětí s vývojovou poruchou jazyka předškolního věku a vytvořit doporučení pro rodiče, pedagogy a odborníky, jakým způsobem podpořit tento rozvoj na základě zjištěných výsledků výzkumu. Cíle...
|
|
|
Možnosti rozvoje dílčích funkcí u dětí s vývojovou poruchou jazyka v předškolním věku
Selingerová, Pavlína ; Horynová, Jana (vedoucí práce) ; Klenková, Jiřina (oponent)
Tématem této bakalářská práce jsou možnosti rozvoje dílčích funkcí u dětí s vývojovou poruchou jazyka v předškolním věku. Bakalářská práce je strukturována do čtyř kapitol, přičemž tři jsou teoretické a jedna praktická. První kapitola se věnuje popisu dítěte předškolního věku a je členěna na podkapitoly, které seznamují s ontogenetickým vývojem řeči, narušenou komunikační schopností a školní zralostí. Druhá kapitola pojednává o vývojové poruše jazyka, zahrnuje etiologii, symptomatologii, diagnostiku a terapii Třetí kapitola vymezuje pojem dílčí funkce a uvádí jednotlivé oblasti, jako jsou sluchová percepce, zraková percepce, motorika, myšlení, pozornost, paměť, řeč, jazyk a komunikace. Čtvrtá kapitola, praktická část bakalářské práce, zahrnuje kazuistiky dětí s vývojovou poruchou jazyka v předškolním věku. Popisuje osobní a rodinnou anamnézu, předškolní vzdělávání, logopedickou intervenci a úroveň dílčích funkcí, která obsahuje vlastní práci s dětmi. Taktéž obsahuje subkapitolu, kde popisujeme možnosti rozvoje dílčích funkcí a jejich podoblastí. Cílem praktické části bakalářské práce je analýza možností rozvoje dílčích funkcí u dětí s vývojovou poruchou jazyka v předškolním věku. Dílčími cíli je zjistit, jaké metody se v oblasti rozvoje dílčích funkcí uplatňují v logopedické intervenci. Zjišťuje,...
|
|
| |
|
| |
|
|
Podpora ve vzdělávání žáků s vývojovou jazykovou poruchou na běžné základní škole
Šuterová, Anna ; Korandová, Zuzana (vedoucí práce) ; Klenková, Jiřina (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou vývojové jazykové poruchy a podporou žáků s touto poruchou ve vzdělávacím prostředí běžné základní školy. Práce se zaměřuje na charakteristiku vývojové jazykové poruchy, její etiologii, symptomatologii, diagnostiku a terapii. Dále se zabývá specifickými potřebami žáků školního věku v oblasti řeči, jazyka a komunikace a jejich vývojem ve školním prostředí. V kontextu inkluzivního vzdělávání jsou popsány principy inkluzivní pedagogiky a možnosti základního vzdělávání pro žáky s vývojovou jazykovou poruchou včetně podpory ze strany školských poradenských zařízení a individuálního vzdělávacího plánu. Hlavním cílem výzkumné práce bylo analyzovat možnosti podpory žáků s vývojovou jazykovou poruchou na běžné základní škole. Výzkumné šetření bylo provedeno pomocí kvantitativního dotazníkového šetření. Dotazník byl rozeslán na 224 základních škol ve Zlínském kraji. Vyplnilo jej celkem 104 respondentů. Byly ověřeny tři předem stanovené hypotézy týkající se úrovně znalostí učitelů o vývojové jazykové poruše, podpůrných opatření pro žáky s vývojovou jazykovou poruchou a také asistentů pedagoga, resp. jejich důležitosti ve vzdělávacím procesu žáků s touto poruchou. Hypotézy byly potvrzeny a lze tedy říci, že učitelé se speciálně pedagogickým/logopedickým vzděláním...
|
|
| |
|
| |
|
|
Rozvoj komunikačních dovedností u dětí se smíšenou vývojovou dysfázií
ŽLUČOVÁ, Barbora
Bakalářská práce se zabývá tématem rozvoje komunikačních dovedností u dětí se smíšenou vývojovou dysfázií. Hlavním cílem práce je zaměřit se na danou problematiku a zjistit, jaké se nabízí možnosti rozvoje a podpory komunikačních dovedností u těchto dětí. Dílčím cílem je vytvořit k dané problematice informační materiál pro rodičovskou a pedagogickou veřejnost, který bude vycházet z poznatků teoretických a z informací získaných prostřednictvím rozhovorů a analýzy dokumentů. Teoretická část práce se zaměřuje na možnosti komunikace, vývoj dětské řeči, diagnózu vývojové dysfázie a možnosti podpory dítěte/žáka s vývojovou dysfázií v rámci vzdělávání. Praktická část vymezuje náležitosti spjaté s výzkumem a popisuje dvě případové studie dětí se smíšenou vývojovou dysfázií, kde je zachycen jejich celkový vývoj. Případové studie vychází z informací získaných prostřednictvím rozhovorů s matkou těchto dětí a analýzy dokumentů. Možnosti rozvoje a podpory komunikačních dovedností jsou znázorněny za pomoci schémat, které se vztahují ke třem vymezeným obdobím. Z případových studií vyplývá, že rozvoj komunikačních dovedností a projevy vývojové dysfázie byly a stále jsou u dětí velmi individuální. Možnosti podpory a rozvoje komunikačních dovedností se, u těchto dětí se smíšenou vývojovou dysfázií, výrazně lišily v prvním období. Zatímco chlapec potřeboval výraznou oporu neverbální komunikace a prvků AAK, tak u dívky v tomto období nevzniklo žádné podezření na obtíže v rámci komunikace. Ve druhém období bylo u chlapce stále potřeba opory neverbální komunikace a u dívky hrála velkou roli motivace a psychická pohoda. Ve třetím období se výsledky obou dětí prolínají, velký význam zde má názornost a ověřování porozumění. Chlapec o něco více potřebuje, aby se na něj mluvilo v jednodušších větách a dívce velmi pomáhá pozitivní zpětná vazba.
|
|
|
Pohybové schopnosti u žáka s vývojovou dysfázií v mladším školním věku
Strouhalová, Kateřina ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Horynová, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá motorickými schopnostmi žáků s vývojovou dysfázií v mladším školním věku. Teoretická část práce popisuje charakteristiku žáka mladšího školního věku v oblastech vývoje základních schopností a dovedností, poznávacích procesů, emočního vývoje a socializace. Další kapitola teoretické části práce se zabývá motorickými schopnostmi člověka a specifikuje motorické schopnosti u žáků s vývojovou dysfázií. V poslední kapitole je představena diagnóza vývojové dysfázie, která je definována z hlediska etiologie, klasifikace, diagnostiky, terapie a prognózy. Empirická část diplomové práce je tvořena dvěma výzkumnými metodami, testem motorických schopností a dotazníkovým šetřením. Cílem testu motorických schopností je zjistit pohybové schopnosti u žáků s vývojovou dysfázií. Pro tento výzkum byla využita testová baterie poskytnutá projektem Sazka Olympijský víceboj. Testová baterie zkoumá jednotlivé složky motorických schopností, jako je síla, rychlost, koordinace, výbušnost a ohebnost. Dotazníkové šetření má za cíl přiblížit výuku tělesné výchovy u žáků s vývojovou dysfázií a popsat speciální metody a přístupy využívané pedagogy při její výuce. Vytýčených cílů bylo v práci dosaženo.
|
|
|
Povědomí budoucích pedagogů o problematice vývojové dysfázie
Malá, Michaela ; Horynová, Jana (vedoucí práce) ; Klenková, Jiřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou vývojové dysfázie a zkoumá informovanost budoucích učitelů v dané oblasti. Práce je členěna na teoretickou a praktickou část, přičemž obě obsahují tři kapitoly. První kapitola teoretické části diplomové práce se zabývá základní terminologií a vymezením vývojové dysfázie. Dále popisuje její epidemiologii, etiopatogenezi, symptomatologii (řečovou a neřečovou) a klasifikaci. Druhá kapitola pojednává o jednotlivých komponentech diagnostiky specificky narušeného vývoje řeči. V rámci třetí kapitoly je charakterizována terapie vývojové dysfázie, prognóza, možnosti prevence a jsou rozebrány specifika vzdělávání jedince s touto poruchou. V prakticky koncipované části diplomové práce jsou prezentovány výsledky výzkumného šetření. Hlavním cílem bylo zjistit, jak jsou vysokoškolští studenti oboru učitelství pro mateřské školy, učitelství pro 1. stupeň základní školy a učitelství pro 2. stupeň základní školy v průběhu studia informováni v problematice vývojové dysfázie. Informace získané prostřednictvím dotazníku rozeslaného mezi studenty výše jmenovaných oborů jsou detailně analyzovány a zhodnoceny. Výsledná data jsou prezentována prostřednictvím jednotlivých grafů a tabulek. Je provedeno zhodnocení stanovených cílů a hypotéz. Dalším cílem praktické části diplomové práce...
|
host ::
RSS.