|
|
Podmínky a faktory pro přijetí nového státu do americké Unie - srovnání Portorika s Havají a Aljaškou
Chvála, Václav ; Kotábová, Věra (vedoucí práce) ; Dopieralla, Jakub (oponent)
Bakalářská práce Podmínky a faktory pro přijetí nového státu do americké Unie - srovnání Portorika s Havají a Aljaškou se zabývá vývojem na těchto třech územích. Přestože všechna tři území získala status teritoria ve stejnou dobu, další jejich vývoj se lišil. Zatímco Havaj a Aljaška byly na konci 50. let přijaty do Unie jako 49. a 50. stát, Portoriko dodnes zůstává teritoriem se statusem commonwealthu. Práce analyzuje několik autorem zvolených oblastí. Ve společné části pro všechna tři území se autor zaměřuje na historii před připojením k USA, demografii a kulturu jednotlivých teritorií a vývoj od zisku statusu teritoria do nabytí statusu státu nebo commonwealthu. V případě Portorika práce analyzuje i vývoj od zisku statusu commonwealthu až do současnosti. V těchto oblastech vyhledává autor klíčové faktory ovlivňující směřování území. Identifikované vlivy následně komparuje a identifikuje podmínky, které z analýzy vycházejí jako nutné k přijetí území do Unie. Čtyři identifikované podmínky pro přijetí jsou vytvoření hnutí prosazující státnost, transformace společnosti, evoluce lokálního politického systému a konsenzus na federální úrovni. Výsledky analýzy dále odhalují četnost a různorodost působících faktorů a nesplnění některých podmínek ze strany Portorika. Zároveň ale nastiňují možný pozitivní...
|
|
|
Rozvoj hudebnosti jedince v chrámových sborech a scholách v Telči, v Nové Říši a ve Staré Říši
Doležal, Lukáš ; Marešová, Jiřina (vedoucí práce) ; Stříteská, Leona (oponent)
Práce představuje výhody člověka, který navštěvuje chrámové hudební těleso, v možnostech jeho hudebního a osobnostního rozvoje. Tyto možnosti rozvoje člověka jsou zde rozepsány pro téměř všechny jeho životní etapy: od mladšího školního věku až po stáří. Práce čerpá informace z celkem tří zdrojů: teoretické informace čerpá z odborné literatury a praktické z dotazníkového šetření ve třech zkoumaných tělesech a z rozhovorů s jejich sbormistry. V praktické části se práce zaměřuje na tři konkrétní chrámová hudební tělesa z regionu autorova zájmu: telčský sbor Santini, Staroříšský sbor a Novoříšskou scholu. Část práce se věnuje také analýze těchto těles na základě získaných dat. Na konci práce jsou vyzkoumané výhody v možnostech rozvoje v chrámovém hudebním tělese zasazeny do obecného kontextu a shrnuty.
|
|
|
Zahraniční politika Majorovy vlády. Příspěvek ke studiu dějin ostrovního státu v posledním desetiletí 20. století
Fialová, Barbora ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Barbora Fialová Zahraniční politika Majorovy vlády. Příspěvek ke studiu dějin ostrovního státu v posledním desetiletí 20. století Diplomová práce - Abstrakt Práce se zabývá obdobím vlády konzervativního ministerského předsedy Johna Majora ve Velké Británii v letech 1990-1997. Hlavní důraz je kladen na analýzu zahraniční politiky Majorovy vlády, především na vývoj vztahů ostrovního státu s Evropskými společenstvími, respektive s Evropskou unií, ale i na analýzu vztahů s dalšími pro Velkou Británii významnými zeměmi, jako například Spojenými Státy či Commonwealthem. Není opomenuta ani samotná osobnost Johna Majora a analýza vlivu jeho osobní moci na britskou zahraniční politiku. Práce se zabývá rovněž analýzou podstatných faktorů a trendů vnitřní politiky Majorovy vlády, které ovlivňovaly politiku zahraniční a naopak. Autorka vycházela především z vydaných pramenů a odborné literatury zejména britské provenience.
|
|
|
Role Commonwealtu během krize v Zimbabve 2000 - 2003
Giovagnoniová, Lenka ; Rovná, Lenka (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Tato práce s zabývá podrobným rozborem použití nástrojů Commonwealthu během krize v Zimbabwe, do které se Commonwealth zapojil v roce 2000 až do prosince 2003, kdy se přestal intenzivněji zajímat, neboť prezident Robert Mugabe rozhodl o vystoupení Zimbabwe z Commonwealthu. Commonwealth v roce 1995 získal možnosti, jak postupovat, pokud některý jeho členský stát porušuje pravidla, která se zavázal respektovat přijetím deklarace z Harare v roce 1991. Tato situace nastala v Zimbabwe, kdy na konci devadesátých let začalo masové zabírání půdy a farem farmářům, kteří podporovali opozici. Proti tomu protestovalo mezinárodní společenství, v čele se Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska. Zkoumanými nástroji jsou, pozorovatelské mise během voleb, zapojení generálního tajemníka Commonwealthu, možnosti skupiny ministrů zahraničních věcí osmi států Commonwealthu, pozastavení členství v radách Commonwealthu, dočasné i trvalé. Pro situaci v Zimbabwe byl vytvořen ještě jeden doplňující nástroj, tím byla "trojka" států, která rozhodovala o dalším postupu v této krizi. Všechny nástroje však byly neúspěšné, neboť neexistovala ze strany Zimbabwe vůle na řešení krize spolupracovat.
|
|
|
Postoj Velké Británie a jejích dominií ke konstitucionálním otázkám v rámci Britského impéria v letech 1917 - 1931.
Valkoun, Jaroslav ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent) ; Novotný, Lukáš (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na analýzu konstitucionálních vztahů mezi mateřskou zemí a dominii. Konstitucionální problematika vedle imperiální zahraniční a hospodářské politiky významně ovlivnila vývoj britských imperiálních dějin. Práce analyzuje proměnu imperiální terminologie (Britské impérium vs. Commonwealth), vznik prvních dominií, otázku dominiálního statusu a fungování systému koloniálních (imperiálních) konferencí v kontextu existence Výboru imperiální obrany. Současně se zabývá přijetím důležité deváté rezoluce na imperiální válečné konferenci v roce 1917, poválečnou proměnou vztahů mezi mateřskou zemí a dominii a následnou konstitucionální diskuzí, která vyvrcholila v roce 1921. Narůstající incidenty a neshody mezi autonomními částmi impéria a Londýnem v oblasti imperiální zahraniční politiky (Chanacký incident, konference v Lausanne, Locarnský pakt, britsko- japonské spojenectví aj.) přispěly k tomu, že dominiální představitelé začali požadovat jasnější vymezení konstitucionálního postavení dominií vůči Britům. Imperiální konference v roce 1926 otevřela novou etapu konstitucionálních vztahů mezi dominii a mateřskou zemí tím, že došlo k přijetí Balfourovy deklarace, definujícího postavení dominií v rámci impéria. Celý proces završilo vydání Westminsterského statutu, který v roce 1931...
|
|
|
Zahraniční politika Majorovy vlády. Příspěvek ke studiu dějin ostrovního státu v posledním desetiletí 20. století
Fialová, Barbora ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Barbora Fialová Zahraniční politika Majorovy vlády. Příspěvek ke studiu dějin ostrovního státu v posledním desetiletí 20. století Diplomová práce - Abstrakt Práce se zabývá obdobím vlády konzervativního ministerského předsedy Johna Majora ve Velké Británii v letech 1990-1997. Hlavní důraz je kladen na analýzu zahraniční politiky Majorovy vlády, především na vývoj vztahů ostrovního státu s Evropskými společenstvími, respektive s Evropskou unií, ale i na analýzu vztahů s dalšími pro Velkou Británii významnými zeměmi, jako například Spojenými Státy či Commonwealthem. Není opomenuta ani samotná osobnost Johna Majora a analýza vlivu jeho osobní moci na britskou zahraniční politiku. Práce se zabývá rovněž analýzou podstatných faktorů a trendů vnitřní politiky Majorovy vlády, které ovlivňovaly politiku zahraniční a naopak. Autorka vycházela především z vydaných pramenů a odborné literatury zejména britské provenience.
|
|
|
Obraz Commonwealthu ve Velké Británii v letech 1991-2011
Růžičková, Jana ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Rovná, Lenka (oponent)
Bakalářská práce "Obraz Commonwealthu ve Velké Británii v letech 1991-2011" se zabývá mezinárodní organizací Commonwealth of Nations, jež se po druhé světové válce vyvinula z bývalého britského Impéria. Jedním z hlavních cílů práce je zrekonstruovat obraz této organizace v současné Velké Británii. Británie hrála při vzniku Commonwealthu klíčovou roli, avšak v průběhu 60. let 20. století se její postoje k organizaci začaly proměňovat a Británie se od ní začala tiše odvracet. Časově je práce vymezena od roku 1991, tedy od vydání stěžejního dokumentu Commonwealthu, tzv. Deklarace z Harare, po současnost. V první části práce je pomocí analýzy dokumentů a dalších, především primárních, zdrojů zrekonstruován obraz Commonwealthu u jednotlivých složek britské společnosti, tedy politiků, médií a veřejnosti, aby následně mohla práce odpovědět na klíčovou otázku, a to zdali tento obraz odpovídá realitě, a dokázala poukázat na oblasti, v nichž se obraz od reality odchyluje. Realita Commonwealthu je odvozována od jeho oficiálních dokumentů a odborné sekundární literatury. Práce se vedle rekonstrukce obrazu věnuje také obecnějším tématům, jako současná role Spojeného království v organizaci či debata o potenciálu Commonwealthu.
|
|
|
Vztah Velké Británie k ekonomické integraci západní Evropy na konci čtyřicátých let 20. století
Brhelová, Jana ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vztahem Velké Británie k ekonomické integraci západní Evropy v letech 1945-1950. Cílem práce je zhodnotit vývoj postoje s ohledem na reakce Velké Británie na jednotlivé pokusy o navázání ekonomické spolupráce a analyzovat dílčí faktory, které měly vliv na formování vztahu k ekonomické integraci. Pozornost je věnována především poválečnému stavu britské ekonomiky a hospodářské politice labouristické vlády, mezinárodnímu postavení země, vazbám s Commonwealthem a vztahům s USA, vlivu hnutí podporujících ideje evropské jednoty a také veřejnému mínění a náladě ve společnosti.
|
host ::
RSS.