|
|
Hudebně činné partnerky významných skladatelů
Chvalová, Viola ; Palkovská, Jana (vedoucí práce) ; Tichá, Libuše (oponent)
V této práci shrnuji osobní a profesní profil výběru hudebně činných žen, které žily po boku významných skladatelů. Jedná se o šest umělkyň od baroka po 20. století. V každé kapitole se středem mého zájmu stal jiný prvek jejich života. Leckdy se vzhledem k malému množství spolehlivých zdrojů informací (zejména pokud jde o dobu barokní) jedná pouze o shrnutí hypotéz, někde se zaměřuji více na profesní stránku osobnosti, někde naopak na osobní a rodinné záležitosti. Práce se zabývá úseky hudební historie, se kterými není širší veřejnost natolik obeznámena, a které si dle mého názoru zasluhují být v povědomí. Zaměřuji se na virtuózní cembalistku 17. století Marii-Rose Dubois, která po boku manžela J. B. Forquerayho působila na pódiích jako koncertní umělkyně, dále na zpěvačku a významnou tvůrkyni Bachových manuskriptů Annu Magdalenu Bachovou, vynikající zpěvačku období klasického slohu Josefínu Duškovou, manželku českého skladatele F. X. Duška. Zabývám se také harfenistkou a skladatelkou Sophií Corri-Dussek, manželkou hudebního bohéma J. L. Dusíka, nejvýznamnější klavíristkou 19. století Clarou Schumannovou a operní pěvkyní Bertou Lautererovou, partnerkou českého skladatele J. B. Foerstera. Žen, o kterých bych ráda napsala, je samozřejmě mnohem více, pro svou práci jsem ale nakonec zvolila těchto šest...
|
|
| |
|
|
Pěvecký sbor Coro d'Oro a osobnost Marcely Mikové
HRADECKÁ, Eva
Bakalářská práce pojednává o pěveckém sboru Coro d'Oro a osobnosti Marcely Mikové. První část je věnována sboru Coro d'Oro. Je popsán vznik sboru a následný vývoj s přesahem do minulosti, která je pro historii sboru i jeho nynější fungování klíčovou. Dále práce zahrnuje kapitolu, zabývající se vedením sboru, a následně přibližuje samotný sbor. Druhá část věnuje pozornost osobnosti Marcely Mikové. Jsou zde informace o jejím životě, sbormistrovství i pedagogické činnosti.
|
|
|
Analýza formantových oblastí při zpívaných samohláskách
Kukosa, František ; Švancara, Pavel (oponent) ; Jirásek, Ondřej (vedoucí práce)
Práce se zabývá analýzou formantových oblastí mužských hlasů při zpívaných samohláskách pro plný (operní), hrudní a hlavový rejstřík. Výsledky se opírají o zpracování nahrávek pěti zpěváků, pořízených v bezodrazové komoře. Pro analýzu těchto nahrávek ve frekvenční doméně bylo použito algoritmu FFT a analýzy LPC. Výsledky práce popisují podstatu jednotlivých rejstříků z hlediska zapojení formantových oblastí a ukazují na důležitost zapojení zpěvních formantů při zpěvu. Především u operního rejstříku zpěvu, u kterého zpěvní formanty, společně s technikou přirozeného vibrata, zastávají významnou úlohu.
|
|
|
MORAVSKÉ VINAŘSKÉ CENTRUM BRNO
Vojtěšek, Jiří ; Žák, Libor (oponent) ; Dýr, Petr (vedoucí práce)
Město Brno bylo od nepaměti centrem moravského vinařství. Nový návrh vinařského centra reaguje na tuhle skutečnost a reprezentuje majestátnost vinařství ve své plné kráse. Respekt k přírodě, láska k tradici a řádu-milovnost jsou hlavní aspekty designu. Návrh se ve své podstatě otevírá pro veřejnost, nicméně potřebná skromnost je zachována. Naopak uzavřenost výrobní části uchovává tajemství hluboké tradice pěstování a výroby vína. Navržené stavby slouží k výrobě, skladování vína, administrativě spojené s výrobou, degustaci a prodeji vína, konferencím, ubytování a v neposlední řadě wellness a jiným aktivitám. Velikost objektu je výsledek optimální koncepce, která nenarušuje historickou zástavbu okolí. Je kladen důraz na minimalizaci nákladů ať už při výstavbě, tak při provozu. Půdorysný tvar připomínající písmeno L je orientován nádvořím směrem na západ. Vzniká zde unikátní prostor vinařského dvoru s širokým schodištěm. Tento amfiteátr může sloužit k sezónním výstavám, poutím či místní hodové zábavě. Dvůr je propojen s ulicí Hlinky podchodem, který parafrázuje historické vstupní portály do sklepů. Severní část objektu se zakusuje do terénu a spojuje původní sklepy s novými prostory. Malé úzké okna odráží požadovanou uzavřenost, stejně tak jak tomu bylo se sklepními objekty na Jižní Moravě po dlouhá staletí.
|
|
|
Víš, co udělá ryba, když vyběhne na kopec?
Elznic, Zita ; Štroblová, Kateřina (oponent) ; Rathouský, Luděk (vedoucí práce)
Diplomová práce s názvem Víš, co udělá ryba, když vyběhne na kopec? se dotýká tématu průmyslového rybolovu. Formálně jde o instalaci, která obsahuje dvě části. První část je oválným objektem, na kterém jsou připevněny mechanické ryby, které vytvářejí pohyblivé hejno. Pomocí motorů interagují na sebe i diváka za doprovodu písně. Druhá část zahrnuje tři samostatné mechanické ryby, které vytvářejí přímý dialog s divákem. Instalace je situovaná ve white cube. Výsledek působit dojmem, že jsou ryby živé a pomocí lidského hlasu se tak divákovi více přiblíží. Název Víš, co udělá ryba, když vyběhne na kopec? vychází z dětského vtipu. Tato věta je příznačná k tématu a to tím, že je to celé nesmysl. Ryby neběhají, nepohybují se na souši a ani nemluví. Pokus tohoto vtipu zlidštit rybu je rychle u konce, když se dozvíte odpověď. Pouhé mlasknutí nám naznačuje, jak je tento odlišný svět cizí.
|
|
|
Osobnost a dílo Jana Nepomuka Poláška (1873-1956)
Chumchal, Jan
Disertační práce se zabývá osobností a dílem J. N. Poláška (1873-1956), významného regionální hudebního skladatele a pedagoga, který podstatnou část svého života prožil ve Valašském Meziříčí. Polášek se v průběhu svého života věnoval tvůrčí činnosti, do které v různé míře prostupovaly prvky valašské lidové kultury. Práce mapuje důležité životní etapy Poláškova života, zmiňuje dětská a školní léta, první kontakty s hudebním vzděláváním, studia na varhanické škole v Brně, přičemž neopomíjí ani setkání s Leošem Janáčkem. Biografická část je zakončena podkapitolou, která se věnuje Poláškovu působení ve Valašském Meziříčí až do jeho smrti v roce 1956. Stěžejní dílo Jana Nepomuka Poláška představuje kompoziční tvorba a jeho hudebně-organizační, pedagogická, publikační a sběratelská činnost. Uvedenými aktivitami a jejich analýzou se zabývá významná část disertační práce. V závěrečné části práce se nachází analýza vybraných Poláškových instrumentálních, vokálně-instrumentálních a vokálních skladeb, na jejichž základě jsou ukázány charakteristické prvky, které se v Poláškově tvorbě vyskytují. V předkládaném textu uvádíme zcela nová zjištění týkající se života a tvůrčích aktivit Jana Nepomuka Poláška, která se opírají o značné množství získaných pramenů. Klíčová slova: Jan Nepomuk Polášek, Valašsko, Valašské...
|
|
|
Vývoj a změna kvality pěveckého hlasu u žen po padesátém roku jejich věku a metody vedoucí k optimalizaci jejich hlasového projevu.
Hořejší, Anna ; Marešová, Jiřina (vedoucí práce) ; Filippi, Lukáš (oponent)
Pěvecký hlas je jedinečný prostředek k vyjádření lidských emocí a pocitů, pomáhá našemu duševnímu zdraví a uspokojuje potřebu seberealizace. Vlivem přirozeného stárnutí, zdravotních faktorů či životního stylu může s věkem docházet k problémům, které ovlivňují samotný hlasový projev, jako jsou změna barvy hlasu, změna hlasového rozsahu, problémy se zpěvem delších frází, dechové potíže. Tento fenomén není v odborné literatuře studován tak intenzivně jako například vývoj dětského hlasu, přesto je důležité se jím zabývat, protože je nedílnou a nevyhnutelnou součástí vývoje hlasu a jeho efekty mají negativní vliv na psychickou pohodu zpěvaček. Tato práce se zabývá studiem tohoto fenoménu. Na základě rozboru odborné literatury a provedeného dotazníkového šetření mezi amatérskými sborovými zpěvačkami, práce ověřila existenci popisovaného jevu a shrnuje informace o konkrétních problémech, jejich příčinách a dopadech na hlasový projev. Na základě informací z tohoto šetření byly provedeny podrobnější rozhovory s pěveckými pedagogy, jejichž cílem bylo získat informace o jejich osobních zkušenostech s tímto fenoménem a metody používané k minimalizaci dopadů různých příčin změny kvality hlasu v tomto období. Práce následně shrnuje získané informace formou obecných doporučení k životosprávě, obecnému zacházení s...
|
|
|
Rok v mateřské škole s lidovou písní
VENHODOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se v teoretické části se zabývá především lidovou písní obecně, její charakteristikou a využitím v mateřské škole. Zaměřuje se na propojení lidových písní s ostatními hudebními činnostmi: pěveckými, hudebně - pohybovými, poslechovými a instrumentálními. Věnuje se také možnostem využití lidových písní ve všech oblastech vzdělávacího obsahu rámcového vzdělávacího programu. Dále pojednávám o plánování ve třídě mateřské školy a evaluaci tematických celků. Praktická části obsahuje týdenní vzdělávací programy, které vycházejí z lidových písní. Programy pro jaro a léto jsou následně zrealizovány a vyhodnoceny na základě reakcí dětí.
|
|
| |
host ::
RSS.