|
| |
|
|
Proměna britské Labour Party v letech 1994-1997
Onesork, Jaroslav ; Lebeda, Tomáš (vedoucí práce) ; Polinec, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce si klade za cíl nalézt příčiny úspěchu britské Labouristické strany ve všeobecných volbách v roce 1997, kterými se labouristé dostali k moci po osmnácti letech strávených v opozici. K dosažení tohoto cíle sleduje text dvě hlavní linie. První je hledání kořenů a počátků ideové proměny "staré" Labouristické strany v moderní "novou" New Labour pod vedením Tonyho Blaira v letech 1994-1997. Druhá linie se zaměřuje na zkoumání podmínek a předpokladů tohoto úspěchu. Práce využívá metod kvalitativní případové studie. Závěr textu představuje klíčové momenty této transformace a otevírá otázku, zda a do jaké míry je možné tento úspěch zobecnit a aplikovat i na jiné sociálně demokratické strany.
|
|
|
Soft power v praxi - studie veřejné diplomacie na příkladu Velké Británie v letech 1997-2007
Davidová, Kateřina ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou veřejné diplomacie jakožto jednoho z možných nástrojů uplatňování soft power státu. Konkrétně je problematika zkoumána na příkladu vývoje veřejné diplomacie ve Velké Británii mezi lety 1997 až 2007, tedy v době vlády Tonyho Blaira. V práci je nejprve představena teoretická debata ohledně konceptu veřejné diplomacie, možnostech jejího využití pro zahraniční politiku i jejích úskalí. Následně je charakterizován systém fungování veřejné diplomacie ve Velké Británii a hlavní změny, jež proběhly v organizační struktuře během zkoumaného období. Jsou také představeny klíčové britské veřejně-diplomatické instituce; BBC World Service a Britská rada. Nakonec jsou analyzovány konkrétní koncepce a strategie, jež byly v rámci britských veřejně-diplomatických aktivit v letech 1997 až 2007 vytvořeny a použity. Hlavní důraz je kladen především na srovnání koncepcí před a po roce 2001, kdy došlo k nejradikálnějším změnám, a na analyzování příčin těchto změn. Práce došla k závěru, že příčiny ovlivňující tvorbu britské veřejné diplomacie byly vnitřního i vnějšího charakteru, přičemž největší vliv měly jednorázové vnější impulzy.
|
|
|
The Phenomenon of Underage Pregnancy in the UK
Haklová, Pavlína ; Higgins, Bernadette (vedoucí práce) ; Matuchová, Klára (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá fenoménem těhotenství nezletilých a náctiletých dívek v kontextu britské kultury. Zaměřuje na historický vývoj tohoto problému počínaje fenoménem 'Padlé ženy', analyzuje politickou rétoriku Margaret Thatcherové, Johna Majora a Tonyho Blaira. Práce bilancuje kulturní vlivy fenoménu 'chav' a třídní nenávisti. Jejím dalším úkolem je posoudit mediální působení Malé Británie (britský televizní komediální pořad) a jeho představitelky Vicky Pollardové na fenomén těhotenství nezletilých a náctiletých dívek.
|
|
|
Analýza vlivu teroristických útoků 11. září na zahraniční politiku Spojeného království
Plesníková, Markéta ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Předkládaná práce se zabývá analýzou vlivu, který měly na zahraniční politiku Spojeného království teroristické útoky 11. září 2001, který je hodnocen ve třech oblastech. Prvním je "zvláštní vztah" se Spojenými státy a jeho proměna po nástupu prezidenta George W. Bushe a válce proti teroru. Druhou zkoumanou rovinou se stal vztah ostrovního státu s kontinentální Evropou. Třetím se stala etická dimenze zahraniční politiky New Labour a pojetí intervencionismu. Události, k nimž došlo 9. září 2011 v USA, potvrdily nepřehlédnutelný význam zahraniční politiky i pro Velkou Británii, v té době personifikované osobností premiéra Tonyho Blaira. Tony Blair byl jedním z nejvýraznějších politiků své doby, jeho pohledy na svět a názory v podstatě utvářely britskou zahraniční politku. Blair žil v představě o tom, že jeho země vytvoří pomyslný most mezi USA a Evropou. Nicméně pozdější geopolitický vývoj opakovaně prokázal, že tato představa není reálná, a to právě kvůli Iráku. Navíc se ukázalo, že Velká Británie již nemá zvláštní vztah s USA prostě proto, že Spojené státy nemají výlučnou vazbu jen na Spojené království. Rozproudily se také debaty o tom, jaké je místo Velké Británie ve světě po skončení studené války a kam by měla směřovat její budoucí zahraniční politika. Další diskurz probíhal i tom, jestli jde...
|
|
|
Analýza zahraniční politiky Tonyho Blaira k Sieře Leone
Hájková, Zuzana ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce si dává za cíl zanalyzovat vývoj britské zahraniční politiky vůči Sierře Leone v období od roku 1997 do roku 2000. Práce zejména odpovídá na otázku, zda britský přístup k Sierře Leone byl v souladu s novou rétorikou Labouristické strany, která chtěla vybudovat zahraniční politiku na základě "etické dimenze". Sierra Leone se od roku 1991 potýkala s problémy občanské války, ve které oficiálně Velká Británie podporovala legitimně zvoleného prezidenta Kabbaha, jehož vláda byla ohrožena rebely z Jednotné revoluční armády. Velká Británie v této občanské válce zasáhla v květnu 2000, kdy došlo k přímému ohrožení hlavního města Sierry Leone. Práce detailně zkoumá, jaké faktory a jací aktéři měli vliv na zformování Blairovy politiky vůči Sierře Leone.
|
|
|
'Zvláštní vztahy' mezi Velkou Británií a Spojenými státy a jejich renesance po 11. září 2001
Žáčková, Olga ; Rovná, Lenka (vedoucí práce) ; Nálevka, Vladimír (oponent)
Diplomová práce 'Zvláštní vztahy' mezi Velkou Británií a Spojenými státy a jejich renesance po 11. září 2001 pojednává o nadstandardních britsko-amerických vztazích v historii, ale i v současnosti. Obě země spojuje historie, společný jazyk a kulturní dědictví. Spojené státy americké mají s Británií i úzké vztahy ekonomické i vojenské. Vojenská spolupráce mezi oběma zeměmi, stejně jako spolupráce tajných služeb, vznikla během druhé světové války a následně byla upevněna v doktríně zadržování vůči Sovětskému svazu. Očekávalo se, že s koncem Studené války britsko-americké zvláštní vztahy zaniknou, ale události 11. září 2001 ukázaly opak. Hlavní roli v těchto znovuobjevených zvláštních vztazích sehrál premiér Tony Blair a jeho vztah k prezidentovi Georgi W. Bushovi.
|
|
|
Reformy britské státní správy: tradice - transformace - kontinuita?
Hálová, Daniela ; Rovná, Lenka (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Diplomová práce se snaží o analýzu reforem britské státní správy, jak v teorii, tak praxi. Autorka si vybrala tři oblasti, ve kterých bude podrobně zkoumat tyto reformy. Analýzou čtyř základních dokumentů: Northcote-Trevelyanovou zprávou, Fultonovou zprávou, dokumenty Next Steps a Modernising Government, se budeme snažit ohodnotit dopad změn na tyto oblasti: 1) Personální problematika (nábor, školení, povyšování státních úředníků) 2) Administrativa a odpovědnost (aspekty ministerské odpovědnosti, zodpovědnost, zvláštní poradci) 3) Decentralizace a Fragmentace (dopad více-úrovňového vládnutí včetně dekoncentrace, devoluce a členství v Evropské unii). První kapitola se zabývá nezbytným uvedením do problematiky britské státní správy. Pojednává o základních principech, historii a výzvách, kterým musí v dnešní době čelit státní služba Spojeného království. Druhá kapitola představuje čtyři dokumenty, jejich historii a debaty, které se vedly kolem jejich publikace. Poslední kapitola analyzuje výše zmiňované oblasti. Analýzou a komparací dokumentů se snažíme porozumět reformám britské státní správy a jejich dopadu.
|
|
|
Analýza proměny britsko-amerických zvláštních vztahů. Od vlády Johna Majora po nástup Theresy Mayové
Kochová, Nicole ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Práce se zabývá specifickým poutem mezi USA a Velkou Británií, který Winston Churchill definoval jako zvláštní vztah a který spojuje USA a Velkou Británii, ať už na základě společné historie, jazyka a kultury nebo v rámci společné hrozby. Výjimečné pouto potom napomáhá k úzké spolupráci a podpoře obou zemí. Období, na které se práce zaměřuje, začíná na konci studené války, kdy byl poražen společný nepřítel a tvrdilo se, že i zvláštní vztah vymizí. Končí potom funkčním obdobím Davida Camerona a nástupem Theresy Mayové. Zaměřuje se na tři významné britské premiéry - Johna Majora, Tonyho Blaira a Davida Camerona, a jejich postoji ke vztahu k Evropské unii a zejména k USA, protože rétorika o zvláštních vztazích se v projevech objevuje i nadále. Předmětem analýzy jsou projevy jednotlivých státníků a to, jak vidí Velkou Británii v mezinárodním systému. Zda by měla Velká Británie přijmout svou evropskou roli nebo by naopak měla prohloubit pouto s USA.
|
|
|
Reflexe britské invaze do Iráku 2003
Žáčková Motalová, Tereza ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Práce se zabývá britskou intervencí v Iráku 2003 a jejím vyobrazením v memoárech čtyř významných představitelů Velké Británie. Jedná se o ministerského předsedu Tonyho Blaira, ministra zahraničních věcí Jacka Strawa, ministryni pro rozvojovou pomoc Clare Shortovou a v neposlední řadě o předsedu Dolní komory Robina Cooka. Text je analýzou memoárů výše uvedených osob a popisem událostí, které bezprostředně vedly k vojenské intervenci v Iráku, stejně jako zachycuje dobu několika následujících týdnů. Cílem práce je zjistit, jakým způsobem se aktéři vyrovnávají s událostmi let 2002 a 2003, v čem se liší jejich přístup. První část textu je teoreticko- metodologické vymezení, nalezneme zde specifika memoárové literatury a přístupy k ní. Druhá část je krátké faktické shrnutí oněch událostí. Třetí část je analýza pamětí, která má čtenáři pomoci zodpovědět výzkumnou otázku.
|
host ::
RSS.