|
|
Učení prožitkem v přírodě v mateřských školách
Mikulášková, Adéla ; Turčová, Ivana (vedoucí práce) ; Brtník, Tomáš (oponent)
Název práce: Učení prožitkem v přírodě v mateřských školách Cíle práce: Cílem práce bylo zjistit, které aktivity v přírodě využívající učení pomocí přímého prožitku zařazují učitelé MŠ do předškolního vzdělávání a v jaké formě. Metoda práce: Kvalitativní polostrukturovaný rozhovor se 3 učitelkami mateřských škol ve dvou městech (1,3 mil. a 11 000 obyvatel) a jedné vesnici (910 obyvatel) v ČR. Rozhovor byl tvořen 18 otázkami, které byly v průběhu rozhovoru doplňovány dalšími dotazy vyplývajícími ze situace. Výzkumný materiál získaný z rozhovorů byl roztříděn do předem vytvořených kategorií a následně interpretován. Výsledky: Výsledky rozhovoru ukázaly, že při pobytu venku učitelky spíše preferují neřízenou spontánní činnost dětí, kdy se děti samy realizují a učí pomocí přímého prožitku. Děti během spontánní hry zkoumají okolí, hrají si na pískovišti či na průlezkách. Když mají při pobytu venku řízenou činnost, tak jsou to nejčastěji pohybové hry či hry s míčem (např. honička). Závěr: Nejčastější aktivitou v přírodě využívající metodu zkušenostního učení je neřízená spontánní činnost dětí na zahradě nebo na zelených plochách v okolí školky. Klíčová slova: výchova v přírodě, aktivity v přírodě, RVP PV
|
|
|
Využití příběhu podporujícího prosociální chování v mateřské škole.
VODIČKOVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zaměřuje na využití příběhu u dětí předškolního věku. Cílem práce je zjistit možnosti rozvoje prosociálního chování dětí předškolního věku prostřednictvím využití příběhu. Teoretická část se věnuje významu čtení a příběhu v předškolním vzdělávání, charakteristice dítěte předškolního věku s akcentem na oblast prosociálního chování ve vztahu k oblasti Já a ten druhý (RVP PV). V praktické části je využita dětská kniha vlastní produkce, která je evaluována učitelkami v mateřské škole. Evaluace je realizována pomocí rozhovorů. Výsledky budou zahrnuty do finální podoby dětské knihy.
|
|
|
Galerie jako vzdělávací prostor pro předškolní děti - reflexe a inspirace
Müllerová, Veronika ; Kafková, Helena (vedoucí práce) ; Tsikoliya, Lenka (oponent)
Teoretická část bakalářské práce se věnuje charakteristice předškolního dítěte a jeho vývoji dětského výtvarného projevu v modernistickém pojetí výtvarné výchovy. Předkládá různé názory na pohled dítěte jako na "malého umělce" a hledá vztah výtvarné výchovy v mateřské škole a výtvarného umění v galerii. Dále se věnuje problematice typologií výstavních prostor v galerii a galerii jako prostoru pro předškolní dítě a mateřskou školu. Praktická část je realizována pomocí didaktického projektu s předškolními dětmi. První část projektu se zaměřuje na návštěvu tří galerií s výstavami. Druhá část zkoumá a popisuje reakci dětí na navštívené výstavy v podobě přípravy dětských prací na jejich vlastní výstavu, která nese v podtitulu Výstava hrou. Projekt je zakončen veřejnou výstavou s vernisáží a návštěvou dětí, které se na tvorbě výstavy podílely. V závěru je projekt zhodnocen. KLÍČOVÁ SLOVA Galerie Rudolfinum, Kunsthalle Praha, Galerie Villa Pellé, dítě předškolního věku, mateřská škola v galerii, výstavy v galeriích, výstava dětí předškolního věku, RVP PV
|
|
|
Využití muzejní a galerijní edukace v předškolním vzdělávání
Jedináková, Natálie ; Kafková, Helena (vedoucí práce) ; Fulková, Marie (oponent)
Bakalářská práce se zabývá využitím muzejní a galerijní edukace v předškolním vzdělávání. Cílem práce je zjistit, jaké činnosti v tomto směru probíhají nad rámec řízených činností realizovaných přímo v mateřských školách. Následující práce se zabývá teoretickým vymezením a realizací krátkodobého projektu, který se skládá z navštívení jedné vybrané galerie, na kterou následně navazuje výtvarná řada. Práce se dále skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část práce se zaměřuje na charakteristiku dítěte předškolního věku, vymezení galerie a muzea, vztah těchto institucí k RVP PV. V další části vymezuje současné pojetí výtvarné výchovy v předškolním vzděláváním a předkládá didaktický model plánování výtvarných činnosti, s vazbou na praktickou část, kde je tento model uskutečněn. Praktická část je rozdělena na dvě části: výzkumnou sondu a didaktickou část. Ve výzkumné sondě byly realizovány rozhovory s pedagogy v mateřských školách. Přepsané rozhovory byly následně kódovány metodou otevřeného kódování. Didaktická část předkládaná autorkou této práce představuje plánované a v mateřské škole realizované výtvarné aktivity. KLÍČOVÁ SLOVA muzejní a galerijní edukace, předškolní vzdělávání, edukační program, RVP PV, spolupráce školy a galerie, pojetí výtvarné výchovy
|
|
| |
|
|
Rozvoj hudebních schopností a dovedností dětí předškolního věku hudebním dílem
KASKOUNOVÁ, Andrea
Tato bakalářská práce pojednává o rozvoji hudebních dovedností a schopností u dětí předškolního věku za pomoci hudebního díla. Cílem této práce je vzdělávací program, který představí možnosti rozvoje hudebních schopností a dovedností hudebním dílem - operou. Práce se skládá ze dvou částí. Teoretická část je zaměřena na charakteristiku současného pojetí hudebního vzdělávání s ohledem na požadavky na předškolní rámcový vzdělávací program, zaměřuje se na hudební činnosti v mateřské škole, rozdělení do jednotlivých kategorií a jejich popis. Dále teoretická část charakterizuje vývojové zvláštnosti předškolního dítěte se zřetelem na rozvoj hudebních dovedností a schopností. Následně je text věnován i tématu operní dílo a pohádka jako motivační činitel. Praktická část obsahuje vzdělávací program zaměřený na hudební činnosti, kdy pěvecké, instrumentální, poslechové a hudebně pohybové jsou motivovány hudebním dílem Rusalka od Antonína Dvořáka. Vzdělávací program je ověřený v praxi v mateřské škole. K vyhodnocení byly použity metody pozorování a analýzy edukačních činností.
|
|
|
Lidová píseň jako prostředek rozvoje dramatických a sociálních dovedností dětí v předškolním věku.
KOKTAVÁ, Květoslava
Bakalářská práce se věnuje tématu Lidová píseň jako prostředek rozvoje dramatických a sociálních dovedností dětí vpředškolním věku. Vteoretické části se práce zabývá charakteristikou současného pojetí předškolního vzdělávání s ohledem na dramatickou a hudební výchovu, dramatickou výchovou a jejím vymezením, sociálním učením a prosociálním chováním dětí předškolního věku. Ve druhé části autorka popisuje hudební činnosti a píseň jako motivační činitel k rozvoji sociálních dovedností. V praktické části je vytvořený program postavený na práci s lidovou písní prostřednictvím metod dramatické výchovy, který podporuje rozvoj sociálních dovedností a prosociálního chování. V průběhu realizace činností a následné podrobné reflexe je využito metody pozorování, rozhovoru a analýzy edukačních materiálů. Každá část je podrobně reflektována s ohledem na konkrétní vzdělávací výstupy každého dítěte.
|
|
|
Netradiční hudební nástroje a jejich využití v mateřské škole pro rozvoj rytmického cítění dětí předškolního věku
VAŇKOVÁ, Gabriela
Bakalářská práce se věnuje tématu Netradiční hudební nástroje a jejich využití v mateřské škole pro rozvoj rytmického cítění dětí předškolního věku. V teoretické části se práce zaměřuje na současné pojetí hudebního vzdělávání vzhledem k potřebám předškolního věku a z hlediska podmínek dle Rámcově vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Práce bere ohled na charakteristické vývojové zvláštnosti a rozvoj individuálních hudebních schopností a dovedností dítěte. Je zde zaznamenáno, jakým způsobem hudba ovlivňuje osobnost dítěte a jeho vývoj. Dále jsou systematizovány tradiční a netradiční dětské hudební nástroje a jsou zařazeny do kontextu Orffovy metody. V praktické části je vytvořen program pro seznámení s hrou na netradiční hudební nástroje ověřený v praxi mateřské školy. Jsou zde zkoumány výhody a nevýhody spojené s výrobou a využitím netradičních hudebních nástrojů. Program je rozdělen do deseti lekcí podle daného témat vycházejících z TVP mateřské školy, dále je zde podrobně popsána výroba hudebního nástroje, motivace a realizace činnosti. Na závěr každé lekce je popsána reflexe s dětmi a sebereflexe učitelky.
|
|
|
Dramatická výchova v mateřské škole jako prostředek k rozvoji sociálních dovedností u dětí předškolního věku
TŘASÁKOVÁ, Eliška
Bakalářská práce se zabývá rozvojem sociálních dovedností v předškolním vzdělávání pomocí metod dramatické výchovy. Práce se skládá ze dvou částí. V teoretické části lze najít charakteristiku současného pojetí předškolního vzdělávání s ohledem na dramatickou výchovu, vymezení pojmu, dále její principy, metody, formy, prostředky. Práce se dále věnuje dramatické výchově jako prostředku pro sociální a kooperativní učení. Zabývá se hrou a volnou hrou. Součástí praktické části je struktura lekce, dle které je vytvořeno 15 lekcí zaměřených na rozvoj sociálních dovedností pomocí metod dramatické výchovy. Všechny lekce jsou provázány ročními obdobími a některé z nich jsou motivované příběhy. V každá lekce obsahuje cíle vedoucí k rozvoji sociálních dovedností, které navazují na RVP PV. Pro vyhodnocení lekcí je využito metody pozorování, reflexe dětí při jednotlivých lekcích a zároveň sebereflexe učitele.
|
|
|
Srovnání úrovně motorických kompetencí v souvislosti se školními vzdělávacími programy
Nejedlová, Michaela ; Vojtíková, Lenka (vedoucí práce) ; Dvořáková, Hana (oponent)
Název: Srovnání úrovně motorických kompetencí v souvislosti se školními vzdělávacími programy Cíl: Hlavním cílem práce je zjistit, jaký je rozdíl mezi úrovní motorických kompetencí u dětí ze dvou mateřských škol, jedné veřejné MŠ a druhé soukromé MŠ se sportovním zaměřením, a to na základě testové baterie MOBAK-KG. Dílčím cílem je potom zjistit, jaké jsou rozdíly jejich ŠVP v oblasti pohybových aktivit. Metody: Součástí výzkumu je analýza dokumentů ŠVP obou MŠ, veřejné i soukromé se sportovním zaměřením. Ve výzkumu bakalářské práce je zároveň použita i kvantitativní metoda, konkrétně testování pomocí testové baterie MOBAK-KG, která obsahuje 8 pohybových testů (4 s míčem, 4 s vlastním tělem). Pomocí baterie otestujeme děti v obou MŠ a posuzujeme rozdíly v úrovni motorických kompetencí. Následně výsledky zpracujeme a vyhodnotíme tak pomocí základní deskripce a vypočítáním aritmetických průměrů. Výsledek: Podle analýzy ŠVP obou MŠ jsem došla k závěru, že ŠVP soukromé MŠ se sportovním zaměřením je více zaměřený na sport a zdravý životní styl, ale ani ŠVP veřejné MŠ na důležitost pohybových činností nezapomíná. Hypotéza H1 se potvrdila, jelikož se našly rozdíly mezi ŠVP obou MŠ v oblasti pohybových aktivit. Děti ze soukromé MŠ se sportovním zaměřením dosáhly lepších výsledků v kompetenci pohybu s...
|
host ::
RSS.