|
|
Způsoby získávání tabuizovaných informací o drogách narkomany v Československu
Poštolková, Lucie ; Mucha, Ivan (vedoucí práce) ; Šubrt, Jiří (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá přenosem informací o tvrdých drogách, které byly zamlčovány společenským systémem v 70. a 80. letech 20. století z pohledů uživatelů drog. Zaměřujeme se na problematiku informačních zdrojů a kanálů prostřednictvím sociálního systému a systémové teorie Niklase Luhmanna. Pomocí zakotvené teorie analyzujeme informační prostředí, které ovlivňovalo drogovou subkulturu. Zdrojem dat je 35 rozhovorů s pamětníky, kteří aktivně užívali tvrdé drogy před rokem 1989. Cílem diplomové práce je ucelený pohled na fungování drogové subkultury, přenos tabuizovaných informací ve společnosti 70. a 80. let. 20. století pomocí teorie sociálního kapitálu a sociálních systémů.
|
|
|
Legitimizace práva v pojetí Jűrgena Habermase a Niklase Luhmanna
Mucala, Václav ; Šamánek, Jan (vedoucí práce) ; Grznár, Miroslav (oponent)
Předmětem této práce je srovnání sociologických teorií Niklase Luhmanna a Jürgena Habermase, specificky ve vztahu k právu a především způsobu, jakým dostává ve společnosti svého ospravedlnění. Základní odlišnost obou přístupů vyplývá z rozdílného systémového pohledu. Jürgen Habermas si ponechává koncept otevřeného systému, což ho vede k úsilí o vysvětlení práva především jako institucionalizace komunikativní racionality v rámci žitého světa. Niklas Luhmann naopak přechází k uzavřenému systému a charakterizuje právo jako instituci, která žije svým vlastním životem a je vůči sociálnímu okolí normativně uzavřena. Srovnání na ose legitimity práva se v této práci též dotýká vztahu obou teoretických konceptů k právnímu positivismu a přirozenoprávním teoriím. Sociologie práva Jürgena Habermase má blíže k přirozenoprávní teorii a autopoietické právo v podání Niklase Luhmanna má blíže k právnímu positivismu. Oba autoři mají výrazně odlišný přístup k problému racionalizace práva, ale oba překládají procedurální koncept jeho legitimizace. V této práci je navíc ukázáno, že Jürgen Habermas se ve svém pojetí práva později přiblížil k Luhmannovým konceptům, což naznačuje, že s jistou dávkou tolerance je možné najít společnou řeč obou teorií.
|
|
| |
|
| |
|
|
Legitimizace práva v pojetí Jűrgena Habermase a Niklase Luhmanna
Mucala, Václav ; Šamánek, Jan (vedoucí práce) ; Grznár, Miroslav (oponent)
Předmětem této práce je srovnání sociologických teorií Niklase Luhmanna a Jürgena Habermase, specificky ve vztahu k právu a především způsobu, jakým dostává ve společnosti svého ospravedlnění. Základní odlišnost obou přístupů vyplývá z rozdílného systémového pohledu. Jürgen Habermas si ponechává koncept otevřeného systému, což ho vede k úsilí o vysvětlení práva především jako institucionalizace komunikativní racionality v rámci žitého světa. Niklas Luhmann naopak přechází k uzavřenému systému a charakterizuje právo jako instituci, která žije svým vlastním životem a je vůči sociálnímu okolí normativně uzavřena. Srovnání na ose legitimity práva se v této práci též dotýká vztahu obou teoretických konceptů k právnímu positivismu a přirozenoprávním teoriím. Sociologie práva Jürgena Habermase má blíže k přirozenoprávní teorii a autopoietické právo v podání Niklase Luhmanna má blíže k právnímu positivismu. Oba autoři mají výrazně odlišný přístup k problému racionalizace práva, ale oba překládají procedurální koncept jeho legitimizace. V této práci je navíc ukázáno, že Jürgen Habermas se ve svém pojetí práva později přiblížil k Luhmannovým konceptům, což naznačuje, že s jistou dávkou tolerance je možné najít společnou řeč obou teorií.
|
|
|
Způsoby získávání tabuizovaných informací o drogách narkomany v Československu
Poštolková, Lucie ; Mucha, Ivan (vedoucí práce) ; Šubrt, Jiří (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá přenosem informací o tvrdých drogách, které byly zamlčovány společenským systémem v 70. a 80. letech 20. století z pohledů uživatelů drog. Zaměřujeme se na problematiku informačních zdrojů a kanálů prostřednictvím sociálního systému a systémové teorie Niklase Luhmanna. Pomocí zakotvené teorie analyzujeme informační prostředí, které ovlivňovalo drogovou subkulturu. Zdrojem dat je 35 rozhovorů s pamětníky, kteří aktivně užívali tvrdé drogy před rokem 1989. Cílem diplomové práce je ucelený pohled na fungování drogové subkultury, přenos tabuizovaných informací ve společnosti 70. a 80. let. 20. století pomocí teorie sociálního kapitálu a sociálních systémů.
|
|
| |
|
|
Niklas Luhmann a ekologická diskuse: sociologická tematizace problémů životního prostředí
Stehlík, Martin ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Holeček, Tomáš (oponent)
(abstrakt) Bakalářská práce se zabývá sociologickým uchopením problémů životního prostředí v rámci systémové teorie Niklase Luhmanna, přičemž vychází především z Luhmannovy knihy Ekologická komunikace. Úvodní kapitola obsahuje stručný přehled různých podob vztahu mezi sociologií a problémy životního prostředí. Hlavní část práce je věnována představení Luhmannovy obecné sociologické teorie a její aplikace na soudobé ekologické problémy. Z Luhmannova hlediska se v tomto případě jedná o otázku vztahu mezi společenským systémem a jeho prostředím. Možnosti reakce společnosti na problémy životního prostředí jsou podle Luhmanna limitovány dvojím způsobem: selektivitou vztahu společnosti k životnímu prostředí a funkcionální diferenciací, tj. vytvářením operativně uzavřených funkčních systémů v rámci společenského systému. Výklad Luhmannova stanoviska následně doplňuji o vybrané sociologické komentáře a kritiky Ekologické komunikace. Představuji rovněž teorii rizikové společnosti Ulricha Becka a poukazuji na souvislost mezi Luhmannovým a Beckovým přístupem, zejména v otázce funkcionální diferenciace moderní společnosti.
|
host ::
RSS.