Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 17 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Zachycení CO2 ve sprejové koloně za použití různých atomizačních technik
Klíma, Petr ; Bělka, Miloslav (oponent) ; Malý, Milan (vedoucí práce)
Zachytávání oxidu uhličitého (CO2) může být klíčovým krokem v boji proti globálním změnám klimatu. Jednou z perspektivních technologií pro záchyt CO2 je sprejová kolona. Tato diplomová práce zkoumala její potenciál prostřednictvím rešerše dostupné literatury a experimentů na laboratorním modelu sprejové kolony. Práce obsahuje přehled absorbentů a trysek. Dále byla provedena rešerše na geometrické a provozní parametry sprejových kolon a dalších podobných zařízení využívajících se pro absorpci a desorpci CO2. Tyto poznatky vedly k sestrojení sprejové kolony a k provedení experimentů. Byl zkoumán vliv použitého typu trysky, dále vliv koncentrace CO2 v přiváděném plynu, vliv atomizačního tlaku a vliv teploty na účinnost absorpce ve sprejové koloně. Regenerační experimenty byly provedeny taktéž ve sprejové koloně a poté v menším měřítku v ocelové válcové nádobě.
Stabilita huminových komplexů
Vlašicová, Silvie ; Smilek, Jiří (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na huminové kyseliny, jako aktivní složku půdní organické hmoty, a jejich interakce s vybraným léčivem Ibuprofenem. Náplní práce byla nejprve optimalizace metod stanovení léčiva v roztocích obsahujících huminové kyseliny. Následně byly provedeny adsorpční experimenty, které poskytly informace o účinnosti adsorpce v závislosti na koncentraci Ibuprofenu. Desorpční experimenty pak byly využity ke stanovení stability komplexů huminových látek s Ibuprofenem, resp. podílu mobilní a vázané frakce Ibuprofenu v připravených komplexech.
Chování diklofenaku v půdních systémech
Šmerdová, Kateřina ; Kalina, Michal (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
V dnešní době je velké množství léčiv nedostatečně odstraněno v čistírnách odpadních vod (ČOV), a tak se dostávají do vodních toků a následně do půdy. V životním prostředí nejsou tyto látky přirozené, a proto zde mohou působit negativně. Je tedy velmi důležité studovat chování cizích látek v životním prostředí. V této práci bylo sledováno sorpční a desorpční chování běžně užívaného léčiva diklofenaku v půdním systému. Míra sorpce a desorpce byla zjištěna ze změny koncentrace diklofenaku analyzované pomocí UV-VIS spektrometrie. Dále byly sledovány změny pH a vodivosti. Diklofenak vykazoval dobré sorpční vlastnosti, a to ve všech sledovaných koncentracích. Desorpce byla minimální nebo žádná, což značí pevnou vazbu mezi diklofenakem a půdou a menší možnost vyluhování zpět do půdního roztoku. Výsledky této práce ukázaly, že i když se diklofenak dostane do životního prostředí, tak je převážně sorbován do půdy. To je do velké míry pozitivní, protože diklofenak v půdě prakticky neškodí a díky pevné vazbě je zde i zadržován.
Výměna hmoty kapalina-pára v procesech stripování
Liman, Martin ; Kalivoda, Josef (oponent) ; Svěrák, Tomáš (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá řešením separace amoniaku z odpadních surovin zemědělské výroby. Zaměřuje se na stanovení účinnosti desorpce z experimentálního stripovacího zařízení v závislosti na teplotě měření. Pro ověření funkčnosti zařízení byly využity roztoky čpavkové vody a vzorky fugátu z technické praxe. Byla prokázána zvyšující se účinnost separace s rostoucí teplotou. Zařízení bylo během měření postupně zdokonalováno pro lepší výnosnost separačního děje. Výsledky pokusů jsou diskutovány v návaznosti na teoretické předpoklady a srovnány s jinými způsoby separace amoniaku.
Vývoj a validace postupu pro izolaci kyseliny ferulové z pšeničných otrub
Nábělek, Jakub ; Obruča, Stanislav (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zaobírá vývojem a validací postupu pro izolaci kyseliny ferulové z pšeničných otrub. Byl testován postup izolace založený na alkalické hydrolýze otrub a následné adsorpce kyseliny ferulové. V teoretické části se tato práce zmiňuje o složení pšeničných otrub. Je zde zmíněna podrobná charakterizaci kyseliny ferulové. princip adsorpčního mechanismu s popisem použitých adsorbentů. Také jsou popsány použité analytické metody. Byly testovány různé druhy adsorbentů - Aktivní uhlí (2,53 ± 1,16 mg.l-1), Amberlit XAD-16 (241,55 ± 10,42 mg.l-1)., Amberlyst A-21 (105,73 ± 11,87 mg.l-1), Amberlit IRA-900Cl (5,90 ± 0,68 mg.l-1) a Amberlit IRA-96 (189,16 ± 6,49 mg.l-1). Jako nejúčinnější adsorbent byl vybrán XAD-16 pro jeho dobré adsorpční vlastnosti a jednoduchou desorpci kyseliny ferulové. Celý proces prošel podrobnou optimalizací s cílem maximalizovat čistotu finálního produktu. Izolát byl charakterizován pomocí HPLC a FTIR techniky z hlediska obsahu kyseliny ferulové a příbuzných fenolických kyselin. Na základě FTIR analýzy byla objevena kontaminace izolátu proteiny. Byl navržen purifikační postup založený na deproteinace suroviny před samotnou hydrolýzou. Jako ultimátní řešení, které eliminovalo přítomnost proteinů v izolátu byla ultrafiltrace se zachycením molekul s Mw > 10 KDa. Bylo docíleno finální výtěžku kyseliny ferulové 498,44 ± 110,97 mg.l-1. Při přepočtu na výtěžek z jednoho kilogramu otrub jedná se o množství 1,00 ± 0,22 g kyseliny ferulové.
Interakce ibuprofenu s huminovými látkami a stabilita vzniklých komplexů
Vlašicová, Silvie ; Smilek, Jiří (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
V současné době se obrovské množství léčiv dostane do vodních toků a půdy z důvodu špatného odstranění v čističkách odpadních vod. V této práci se sledovalo sorpční a desorpční chování Ibuprofenu v půdním systému, především ve vztahu s huminovými kyselinami. Míra sorpce a desorpce byla stanovena ze změny koncentrace ibuprofenu analyzované pomocí UV-VIS spektrometrie, byly také pozorovány změny vodivosti a pH. Ibuprofen vykazuje dobré sorpční vlastnosti, desorpce byla opravdu minimální. Dá se tedy předpokládat, že mezi ibuprofenem a půdními i lignitickými huminovými kyselinami je pevná vazba a nehrozí tedy vyluhování zpět do roztoků. Pokud by se tedy ibuprofen dostal do životního prostředí, byl by sorbován do huminových kyselin obsažených v lignitu či půdě, což znamená, že by neměl být nijak škodlivý.
Interakce a imobilizace léčiv v půdních systémech
Šmerdová, Kateřina ; Krouská, Jitka (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Většina nesteroidních protizánětlivých léčiv (NSAID), včetně diklofenaku (DK), jsou v dnešní době považovány za kontaminanty životního prostředí. V této práci byly sledovány sorpční a desorpční mechanismy diklofenaku na půdy s rozdílným obsahem organické hmoty. Dále bylo posouzeno pH prostředí a jeho vliv na adsorpci DK prostřednictvím Brittonova – Robinsonova pufru. V neposlední řadě byla sledována samovolná degradace DK ve vodě s přístupem slunečního záření; a v závislosti na podobných studiích byl popsán produkt fotodegradace. V rámci celého experimentu byly průběžně sledovány hodnoty pH a vodivosti. Bylo zjištěno, že velký vliv na sorpci a desorpci léčiv má obsah půdní organické hmoty. Půda s vyšším obsahem organické hmoty zaznamenala vyšší adsorpci DK, a to ve všech sledovaných koncentracích. Různé hodnoty pH měly také vliv na sorpci i desorpci DK. Z výsledků vyplývá, že neutrální a zásadité prostředí podporuje adsorpci DK ve větší míře, než je tomu v kyselém prostředí. Výsledky byly získány pomocí UV-VIS spektrofotometrie. Fotodegradace DK ve vodě byla po 4 měsících úspěšná. Degradační produkt byl analyzován pomocí UV-VIS spektrofotometrie a FTIR spektrometrie. Produktem degradace byl pravděpodobně derivát karbazolu.
Analýza nanostruktur metodou ToF-LEIS
Duda, Radek ; Král, Jaroslav (oponent) ; Mašek, Karel (oponent) ; Dub, Petr (vedoucí práce)
Předložená práce pojednává o využití analytické metody TOF-LEIS v oblasti výzkumu nanostruktur. Touto metodou byl stanoven nový postup pro hloubkové profilování prvkového složení vzorku, který je založen na střídavém měření spolu s metodou DSIMS. Metoda TOF-LEIS je schopna detekovat rozhraní vrstev ještě před jeho rozmixováním odprašujícím svazkem iontů metody DSIMS. Dále byl stanoven postup úpravy výsledných ToF-LEIS spekter tak, abychom obdrželi skutečnou koncentraci prvků ve vzorku eliminací příspěvku mnohoobných kolizí projektilů. Porovnáním TOF LEIS spekter s výsledky měření metody DSIMS byl obdržen poměr výtěžku iontů molybdenu a křemíku. V další části práce jsou ukázány výhody metody TOF-LEIS v kombinaci s metodou XPS během analýzy teplotní stability zlatých nanočástic. Je ukázána komplementárnost obou metod a jejich závěry podloženy snímky elektronového mikroskopu. Závěrečná část je věnována popisu nově sestavené aparatury pro analytickou metodu TOF-SARS a představení jejich možností především ohledně detekce vodíku na grafenu.
Stripování odpadních vod s podporou simulačního softwaru
Mader, Dan ; Touš, Michal (oponent) ; Vondra, Marek (vedoucí práce)
Problematiku zvyšujícího se množství dusíku v odpadních vodách a zároveň rostoucí poptávku po dusíkatých hnojivech lze propojit a řešit pomocí technologie stripování. Tato práce se zabývá testováním a úpravami experimentální jednotky pro stripování amoniaku v Laboratoři energeticky náročných procesů a rovněž tvorbou simulace tohoto zařízení v programu ProMax. Jednotka pracující ve vsádkovém režimu byla po provedení několika experimentů s roztokem amoniaku přestavěna na kontinuální provoz. Výsledky měření z vsádkového a kontinuálního provozu a rovněž ze simulace byly následně porovnány a ze získaných dat vyplývá, že kontinuální provoz umožňuje v současnosti odstranění 94 % amoniaku z celkového vstupního množství, zatímco vsádkový provoz až 98 %. Nižší účinnost kontinuálně pracující jednotky je však možné dle výsledků simulace změnit při navýšení určitých parametrů provozu. Tyto poznatky mohou posloužit pro další experimenty či návrh průmyslové stripovací kolony.
Stripování odpadních vod s podporou simulačního softwaru
Mader, Dan ; Touš, Michal (oponent) ; Vondra, Marek (vedoucí práce)
Problematiku zvyšujícího se množství dusíku v odpadních vodách a zároveň rostoucí poptávku po dusíkatých hnojivech lze propojit a řešit pomocí technologie stripování. Tato práce se zabývá testováním a úpravami experimentální jednotky pro stripování amoniaku v Laboratoři energeticky náročných procesů a rovněž tvorbou simulace tohoto zařízení v programu ProMax. Jednotka pracující ve vsádkovém režimu byla po provedení několika experimentů s roztokem amoniaku přestavěna na kontinuální provoz. Výsledky měření z vsádkového a kontinuálního provozu a rovněž ze simulace byly následně porovnány a ze získaných dat vyplývá, že kontinuální provoz umožňuje v současnosti odstranění 94 % amoniaku z celkového vstupního množství, zatímco vsádkový provoz až 98 %. Nižší účinnost kontinuálně pracující jednotky je však možné dle výsledků simulace změnit při navýšení určitých parametrů provozu. Tyto poznatky mohou posloužit pro další experimenty či návrh průmyslové stripovací kolony.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 17 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.