Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Práce s naučnou literaturou v mateřské škole
Steklá, Martina ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Koželuhová, Eva (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá metodickým zpracováním a realizací čtyř tematicky zaměřených týdenních lekcí pro práci s naučnou literaturou u dětí v mateřské škole. Cílem je motivovat děti v zájmu o naučné knihy a získání nových znalostí prostřednictvím knih. Práce předkládá užití integrativního modelu čtenářské pregramotnosti ve vztahu k naučné literatuře propojením všech složek činností dítěte v mateřské škole, uplatněním metod kritického myšlení v třífázovém modelu učení (E-U-R) a čtenářských strategií pro umocnění zážitku z poznávání prostřednictvím naučných knih. Teoretická část se zabývá čtenářskou gramotností, zaměřenou na čtenářskou pregramotnost a integrativní model čtenářské pregramotnosti ve vztahu k naučné literatuře, významem knihy v předškolním věku, využitím metod kritického myšlení a čtenářských strategií, prací s naučnou literaturou a charakteristikou dítěte předškolního věku ve vztahu k práci s naučnou literaturou. Praktická část vychází z designu akčního výzkumu, který byl zaměřen na realizaci čtyř týdenních tematicky zaměřených lekcí k získání zájmu dětí o naučné knihy a k získání jejich nových znalostí prostřednictvím knih. Cílem diplomové práce je představit možnost podnícení zájmu o knihy u dětí předškolního věku metodikou čtyř týdenních lekcí, vztahujících se ke konkrétnímu,...
Podpora inkluzivního prostředí prostřednictvím literárního příběhu
Ciarkowska, Agnieszka ; Němec, Zbyněk (vedoucí práce) ; Hájková, Vanda (oponent)
Bakalářská práce se zabývá literárním příběhem jako jedním z nástrojů, jak podpořit inkluzivní prostředí. Teoretická část je věnována inkluzivnímu prostředí a jeho důležitým principům a zásadám, dále čtenářství, čtenářským klubům a programu RWCT - "Čtením a psaním ke kritickému myšlení". Praktická část zkoumá žákovy prekoncepty a jejich posun po realizování čtenářské lekce, ve které žáci četli příběh o klukovi s Treacher-Collinsovým syndromem. Tato část popisuje přípravu a realizaci čtenářské lekce a data z ní analyzuje. Je zde uplatněn kvalitativní přístup. Na základě potrojných deníků, které si žáci během čtenářské lekce vedli, byly jednotlivé výpovědi analyzovány technikou otevřeného kódování. Cílem praktické části bylo zjistit, jaké mají žáci prekoncepty ohledně člověka s viditelným postižením, který by se měl stát jejich potencionálním spolužákem a jak se jejich myšlení proměnilo po proběhnutí čtenářské lekce. Důraz je kladen na individuální poznání a vlastní uvědomění si zkušeností. Analýza jednotlivých komentářů z výzkumného šetření ukázala, že nejvíce žáků by mělo pocity jako strach, lítost a cítili by potřebu posmívat se, rovněž by je zajímal původ postižení, ve velké míře byly však zastoupeny i běžné otázky. U čtvrtiny žáků byl zaznamenán posun v přemýšlení, často se jednalo o žáky, kteří...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.