|
|
Headhunting: etnografie utváření osoby jako zboží
Pomahač, Matěj ; Stöckelová, Tereza (vedoucí práce) ; Abu Ghosh, Yasar (oponent)
Pomahač, Matěj. 2011. Headhunting: etnografie utváření osoby jako zboží. Nepublikovaná diplomová práce. Praha: FHS UK. Klíčová slova etnografie; personální poradenství; headhunting; ekonomická antropologie; ekonomizace; komodifikace; strukturální mezery Abstrakt Tato práce je založena na déle než rok trvajícím výzkumu, který probíhal v soukromé personálně poradenské společnosti zaměřené na vyhledávání vysoce kvalifikovaných pracovníků (tzv. headhunting). Výzkum se opíral především o skutečnost, že autor práce ve sledovaném terénu jako personální poradce aktivně působil. Tato perspektiva umožnila zaměřit se z pohledu headhuntera na popis a vnímání každodenních činností probíhajících ve firmě ve vztahu k jejím klientům a kandidátům. Data nashromážděná zúčastněným pozorováním byla analyzována částečně s pomocí analytických nástrojů teorie strukturálních mezer Ronalda S. Burta, především ale s využitím poznatků a postupů studia ekonomizace a marketizace Michela Callona. Analýza odkrývá ekonomické a politické faktory vymezující pole headhunterských praktik a postupy, kterými se personální poradci vyrovnávají se svou pozicí zprostředkovatele mezi klienty a kandidáty. Studie se také zaměřuje na postupy a technologie, jejichž prostřednictvím se headhunteři podílejí na ekonomizaci a komodifikaci kvalifikovaných...
|
|
| |
|
|
Symbolizace dospělosti u dívek v šesté, později v sedmé třídě základní školy
Kálalová, Jiřina ; Doubek, David (vedoucí práce) ; Levínská, Markéta (oponent)
Bakalářská práce se zabývá dospíváním dívek v šesté, později v sedmé třídě základní školy. Jejím cílem je popsat, jakým způsobem dívky v interakcích s druhými lidmi (především učiteli a spolužáky) vyjadřují své dospívání, jaké symboly využívají proto, aby je okolí vnímalo jako dospělé. Zároveň se snaží poukázat, že symbolizace dospělosti slouží dívkám také jako prostředek tvorby nového sebepojetí. Práce je etnografickou studií, která vznikla na základě téměř ročního kontaktu autorky s šestou, později sedmou třídou jedné pražské základní školy. Pro sběr dat bylo využito kvalitativních metod zúčastněného pozorování třídy a rozhovorů, které autorka vedla s dívkami. Text práce je rozdělen do dvou hlavních částí, teoretické a praktické. Jeho součástí je také úvod, závěr a seznam použité literatury. Teoretická část čerpá z poznatků vývojové a sociální psychologie a odkazu prací Ervinga Goffmana. V praktické části je popsán terén výzkumu a pozorované způsoby, jakými dívky konstruují svou dospělost v interakcích s druhými lidmi. V závěru práce poukazuje autorka na zásadní význam sociální konstrukce dospělosti, díky které dívka postupně proniká do světa dospělých.
|
|
| |
|
|
Prostor modlitby - etnografie řeholní komunity
Horská, Kateřina ; Zandlová, Markéta (vedoucí práce) ; Spalová, Barbora (oponent)
SOUHRN Předkládaná práce se zabývá některými aspekty katolického řeholního života, byla vypracována na základě terénního výzkumu v ženské řeholní komunitě činného řádu v České republice. Zaměřuji se v ní především na téma modlitby a kladu si otázky, jaký je vztah řeholních sester k modlitbě, jaké činnosti je možné za modlitbu v řeholní komunitě považovat a jaký vliv mají tyto činnosti na členy řeholní komunity. Teoreticky je práce založena především na konceptu totálních institucí E. Goffmana a na pojetí habitu P. Bourdieuho. Text se skládá ze čtyř hlavních částí. V první, úvodní části popisuji metodologické a etické problémy týkající se mého výzkumu. Ve druhé části se stručně věnuji řeholnímu životu obecně, jeho vzniku a vývoji a také etapám řeholního života jednotlivce. Následuje empirická část založená na etnografických datech z mých terénních poznámek, která má formu popisu "běžného dne" v dané řeholní komunitě. Poslední část je teoreticko-analytická, zde se zabývám hlavním tématem práce. Nejprve představuji Goffmanův koncept totálních institucí a vysvětluji, jaký vliv má podle Goffmana prostředí řeholní komunity na osobnost členů těchto komunit. Dále upozorňuji na některé odlišnosti oproti mým terénním datům. Od nich se pak odvíjí analýza, kde ukazuji, že tím, co formuje postoje a jednání jednotlivců v...
|
|
| |
|
|
Marie Kovářová - etnografka Podblanicka
Hozová, Markéta ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Sochorová, Ludmila (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá osobností Marie Kovářové, národopisné pracovnice Podblanicka. Popisuje její život mezi lety 1910 až 1972, od narození po odchod na odpočinek. Hlavní důraz je kladen na její ranou publikační a muzejní činnost. Biografie vznikla na základě analýzy dokumentů uložených v osobním archivním fondu Kovářové, dostupné literatury, doplněna byla informacemi získanými při malém terénním výzkumu. Cílem práce bylo zhodnotit roli Kovářové v regionální vlastivědné práci a zasadit její osobnost do dobového kontextu dějin etnografie.
|
|
|
Sanitáři: Etnografie zdravotnické instutuce "zdola"
Votřel, Jan ; Abu Ghosh, Yasar (vedoucí práce) ; Stöckelová, Tereza (oponent)
Práce vychází z desetiměsíčního terénního výzkumu uskutečněném v domově důchodců. Její empirická část se opírá především o skutečnost, že autor práce se na několik měsíců stal jednou ze součástí této instituce, neboť tam pracoval v pozici sanitáře. Tato perspektiva přirozeně umožnila zaměřit se na popis každodenních rutin probíhajících ve zdech zkoumané instituce z pohledu sanitáře, jakož i na jeho interakce s klienty, ke kterým během každodenních činností dochází. V rámci těchto vzájemných interakcí se ukazuje, jakým způsobem se projevuje dominantní diskurz vládnoucí ve veřejném zdravotnictví. Funguje především skrze disciplinační techniky. Analýza disciplinačních technik je zde provedena na základě teorie moci Michela Foucaulta, z níž vyplývá, že během každodenních praktik dané instituce nejsou disciplinováni pouze klienti, ale také samotní sanitáři. Jejich pozice na nejnižší příčce zdravotnické hierarchie je k tomu svým způsobem předurčuje, neboť jsou součástí stejných rutin, jako klienti. Dále se skrze analýzu vzájemných mocenských vztahů mezi sanitáři a klienty ukazuje, že se sanitáři snaží disciplinačním technikám bránit a vynalézají strategie, které jsou v rozporu jak s dominantním diskurzem domova důchodců, tak v konečném důsledku bohužel i se zájmy klientů. Klíčová slova: etnografie;...
|
|
|
Stanovení úrovně štíhlosti konkrétního podniku v automobilovém průmyslu
Šimeček, Jakub ; Martínez, Felipe (vedoucí práce) ; Mejdrech, Vlastimil (oponent)
Lean management je přístup, který způsobil revoluci v několika odvětvích. K měření štíhlosti se často využívají kvantitativní metody. Avšak s rozšiřováním štíhlosti schází perspektiva kvalitativního výzkumu. Toto je prostor k využití etnografie, jakožto nového způsobu měření štíhlosti ve společnosti. Tato práce objevuje nový přístup ke zkoumání úrovně štíhlosti. Cílem je provést analýzu úrovně štíhlosti podniku automobilového průmyslu prostřednictvím etnografického výzkumu a navrhnout řešení, která vedou k ještě vyšší úrovni štíhlosti.
|
|
|
Nuda ve filmu na konkrétním příkladu snímku Untitled
Bernátková, Tereza ; Kratochvíl, Jaroslav (vedoucí práce) ; VACHEK, Karel (oponent)
Práce se snaží za pomoci literatury z oblasti psychologie, vizuální antropologie a senzorické etnografie tematizovat nudu ve filmu, zejména prozkoumat její kritický potenciál. Klíčová je úvaha nad tím, co se děje ve filmu, když se zdánlivě nic neděje. Jako konkrétní příklad, na kterém desémantizaci promýšlím je tvorba Stephanie Sprayové, filmařky a antropoložky spjaté s prostředím Sensory Etnography Lab (SEL). Představuji nudu jako zajímavou emoci podporující vnímání tady a teď. Práce nemá nudu romantizovat, ani propagovat, jako spíš vést ke svému druhu ekologickému přístupu k audiovizuálnímu médiu a způsobu reprezentace reality.
|
host ::
RSS.