|
|
Vliv prostředí na tvarovou variabilitu ultrafialových signálů u žluťáska rodu Gonepteryx (Lepidoptera, Pieridae)
Pecháček, Pavel ; Kleisner, Karel (vedoucí práce) ; Zapletalová, Lenka (oponent) ; Vrabec, Vladimír (oponent)
Podobně jako četní jiní živočichové disponují i motýli zrakem citlivým na takzvané ultrafialové (UV) světlo a mnozí mají na křídlech vzory patrné právě v této části elektromagnetického spektra. V posledních čtyřiceti letech se ukázalo, že UV vzory plní v životě motýlů důležitou roli, a to zejména v souvislosti s pohlavním výběrem. Uplatňují se například při rozpoznávání vhodného pohlavního partnera a pravděpodobně mohou signalizovat i některé jeho kvality jako věk, schopnost vypořádat se se stresujícími faktory prostředí či zdatnost při hledání potravy. Využití však mohou najít také v taxonomii. Tato dizertační práce se zaměřuje na komplexní výzkum ultrafialových vzorů u žluťásků rodu Gonepteryx a obzvláště se soustředí na otázku vlivu prostředí na expresi těchto znaků, jejich potenciální úlohu v pohlavním výběru či jejich evoluci. Podařilo se ukázat, že přinejmenším u některých druhů náležejících k rodu Gonepteryx prostředí UV ornamenty významně ovlivňuje, a tento vliv je výraznější než v případě znaků, jež roli v pohlavním výběru nehrají. Celkově výsledky předložených publikací naznačují, že UV vzory se v pohlavním výběru studovaných žluťásků uplatňují, není však jisté jakým způsobem. Jako nejpravděpodobnější se jeví jejich role v rozpoznávání pohlavního partnera, vyloučit však nelze ani, že odrážejí...
|
|
|
UV signs in coloration of common leopard gecko (Eublepharis macularius)
Baranová, Veronika ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Veselý, Petr (oponent)
Přítomnost ultrafialových vzorů na těle, stejně jako i vnímání ultrafialového spektra speciálníma fotoreceptorama, je součástí smyslové ekologie množství živočišných druhů, včetně plazů. Většina současných výzkumu pojednává o významu ultrafialových znaků ve zbarvení u denních druhů. Cílem naši práce bylo zjistit, jaký charakter mají znaky v celkovém zbarvení u gekončíka nočního (Eublepharis macularius), jež reflektují v ultrafialovém spektru prostředníctvím digitální fotografie. Reflektujíci vzor je přítomen u adultních i juvenilních mláďat a prochází stejně jako zbytek zbarvení značnou ontogenetickou změnou. Dalším cílem naší práce bylo zhodnotit, jakou roli mohou sehrávat znaky reflektujíci v ultrafialovém spektru v biologii tohoto soumračno-nočního druhu. Předpokládáme, že vzor přispívá k jejich odstrašujícím antipredačním strategiím v prvních měsících života a podoba bílých reflektujících ploch je zachovaná i v dospělosti hlavně v jejich ocasní části, která je odlišně zbarvená než zbylé části těla.
|
|
|
Jsou velikost těla a druhově specifické zbarvení důležitými znaky pro rozpoznávání predátorů potenciální kořistí?
Antonová, Kateřina ; Fuchs, Roman (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
V krmítkových experimentech jsem v letech 2015 ̶ 2018 pomocí plyšových atrap testovala vliv velikosti těla a celkového zbarvení na rozpoznávání krahujce obecného (Accipiter nisus) vybranými druhy pěvců. Atrapy nesly specifické znaky dravce (zahnutý zobák, pařáty) a specifické znaky rodu Accipiter (žluté oko, respektive žluté oko a celkové zbarvení). Jako kontrola byla použita atrapa neškodného holuba domácího. Atrapy zmenšené na velikost sýkory koňadry nebyly rozpoznány jako dravec bez ohledu na zbarvení. Jako dravec nebyly rozpoznány ani velké atrapy se zbarvením holuba a koňadry. Naopak jako dravec, respektive krahujec byla rozpoznána velká atrapa se zbarvením červenky. Většina ptáků přilétajících na krmítko věnuje přednostně pozornost globálním znakům (velikost, celkové zbarvení). Pokud tyto znaky patří známým neškodným ptákům, lokálním (dílčím) znakům charakterizujícím dravce, repsktive krahujce, pozornost nevěnují. Záleží tedy na kontextu, v jakém se potenciální lokální klíčové znaky vyskytují.
|
|
|
Analýza genů podmiňujících zbarvení velkého münsterlandského ohaře
FRYŠOVÁ, Adéla
Cílem této diplomové práce bylo získat dostatečný počet vzorků DNA od jedinců plemene velký münsterlandský ohař a provést u nich genotypizaci nově popsané mutace c.555>G v exonu 2 genu TYRP1. V případě výskytu této mutace u námi zkoumaného plemene bylo dalším cílem práce navrhnout chovatelská opatření, která by šíření této nežádoucí mutace omezila. V úvodu literárního přehledu je propracováno plemeno velký müsterlandský ohař, jeho historie, vznik plemene, standard s důrazem na povolená zbarvení a současný chov velkého müsterlandského ohaře v ČR. V práci jsou dále popisována jednotlivá genetická založení zbarvení a jsou zde vysvětleny principy metod, které byly ve vlastní práci použity. Ve vlastní práci byla provedena genotypizace na mutaci v exonu 2 genu TYRP1 pomocí metod polymerázové řetězové reakce a sekvenování. Tato mutace nebyla prokázána ani u jednoho ze 113 testovaných jedinců velkého müsterlandského ohaře. Bylo také využito dostupných výsledků komerčních testů již dříve popsaných mutací v genu TYRP1, na základě kterých byly propracovány připařovací plány jako pomůcka chovatelům, aby nedocházelo v populaci plemene ke zvyšování počtu recesivních homozygotů s nežádoucí hnědou barvou srsti nebo heterozygotů, kteří zmutovanou alelu přenášejí.
|
|
|
Signaling function of plumage coloration in Yellowhammer males
Kauzál, Ondřej ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Šálek, Miroslav (oponent)
Teorie pohlavního výběru se snaží vysvětlit vznik zdánlivě zbytečných znaků, zejména u samců celé řady druhů. K takovým znakům patří i pestré a nápadné zbarvení, tak typické pro celou řadu ptačích druhů. Tyto znaky jsou nějakým způsobem nezfalšovatelné a vypovídají o kvalitách jedince. Karotenoidní zbarvení nese informaci o zdravotním stavu a melaninové o sociálním postavení, i když toto tradiční rozdělení přestává být ve světle nejnovějších poznatků tak striktní. Mimo tyto způsoby udržování nezfalšovatelnosti se v poslední době dostává do popředí zájmu stále více i vliv hormonů, zejména vliv dvou steroidních hormonů: samčího pohlavního hormonu - testosteronu, a "stresového" hormonu - kortikosteronu. Oba dva hormony mohou pozitivně ovlivňovat samčí pohlavní znaky, kterým je i ornamentální zbarvení. Zvýšená hladina těchto hormonů s sebou ale nese i zvýšené riziko pro organismus (vyšší energetické výdaje, chronický stress), tedy i potenciál být pro jedince nákladnými. Použitím standardizovaných fotografií a spektrofotometrie jsem analyzoval zbarvení opeření samců strnada obecného (Emberiza citrinella). Koncentrace testosteronu a kortikosteronu uloženého do opeření byla stanovena pomocí LC-MS/MS. Pro samce z roku 2015 byl také stanoven jejich teritoriální statut a přežití následující zimy. Nejprve...
|
|
|
Behaviorální koreláty zbarvení u ještěrů
Bauerová, Anna ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Rehák, Ivan (oponent)
Zbarvení je významným znakem živočichů, na který můžeme nahlížet z hlediska fylogeneze, ontogeneze, ekologie a nebo life-history parametrů. V této diplomové práci byla propracována metoda kvantifikace zbarvení a komplexity vzoru se zaměřením na čeleď gekončíků (Eublepharidae). Gekončíci jsou jedni z nejčastěji chovaných ještěrů, nemalý podíl na jejich popularitě má právě atraktivní "leopardí" zbarvení. Přesto o jejich původním "divokém" zbarvení víme velmi málo. Současně se stali důležitým organismem pro mnoho etologických a fyziologických experimentů a navíc jsou zvláštní výraznou změnou barevného vzoru během ontogeneze. Tyto aspekty z nich dělají ideální skupinu pro analýzu parametrů ovlivňujících zbarvení a jeho změny. Výsledky práce ukázaly, že zbarvení má jasný ekolgický pattern. Množství černé koreluje s vlhkostí a množstvím zeleně v místě výskytu daného druhu. Kvantifikace zbarvení byla ověřena také pomocí spektrofotometrie, která potvrdila původní odhad barev obsažených ve vzoru. Vzhledem k nepřítomnosti UV reflektance ve zbarvení gekončíků, můžeme předpokládat, že vzor v UV spektru není u gekončíků zásadním parametrem. Lze tedy ke kvantifikaci použít i fotografie. Z fylogenetické rekonstrukce znaků zbarvení je patrné, že pravděpodobně původním stavem je rozetový vzor, ze kterého se...
|
|
|
Změny v exteriéru psa v průběhu domestikace
Wagnerová, Lucie ; Hofmanová, Barbora (vedoucí práce) ; Čapková, Zuzana (oponent)
Domestikace psa je dlouhodobý proces, během kterého dochází k modifikaci řady fyziologických a behaviorálních vlastností. Existují různé názory na dobu počátku domestikace psa i na to, jak k ní vůbec došlo. Archeologické nálezy vlčích koster byly objeveny např. v jihovýchodní Asii, Americe, Evropě. Nejstarší nálezy se datují do doby před 150 000 lety, to jsou především nálezy z Číny. Mladší nálezy pocházejí z doby před 15 000 - 33 000 lety. Ze studia mitochondriální DNA vyplývá, že hlavním centrem domestikace byla východní Asie. V současné době jsou za centra domestikace považovány dvě oblasti - jihovýchodní Asie a oblast Středního východu.
Kosterní nálezy, objevené např. v Německu nebo v Předmostí u Přerova v České republice a genetické analýzy objevených lebek jsou důkazem názoru, že předkem psa je vlk.
V průběhu domestikačního procesu došlo ke změnám v exteriéru psa i ke změnám etologickým. Mezi etologické změny patří chování, vokalizace a reakce na lidské signály. Exteriérové změny jsou zejména změny kůže, délky končetin, tvaru a postavení uší, změny ve velikosti lebky, ve struktuře a délce srsti a ve zbarvení srsti psa. U dnešních plemen psů lze rozeznat tři typy lebek - brachycefalickou, mezocefalickou a dolichocefalickou. Psi s brachycefalickou lebkou mohou trpět některými zdravotními problémy. O struktuře a délce srsti rozhodují tři hlavní geny RSPO2, FGF5 a KRT71. Na těchto genech byly popsány mutace, které ovlivňují různé délky srsti a různou strukturu srsti. V souvislosti s absencí srsti u některých plemen (např. peruánský naháč) byly popsány mutace v genu FOX13. Zbarvení srsti je ovlivněno produkcí dvou typů melaninu - eumelaninu a feomelaninu. Produkce těchto pigmentů je řízena převážně geny MC1R, CBD103, ASIP, TYRP1. Všechny tyto změny - exteriérové i etologické * jsou porovnávány s předkem psa - vlkem.
|
|
|
Změny zbarvení u zvířat v průběhu domestikace
Ariskina, Sofya ; Hofmanová, Barbora (vedoucí práce) ; Kracíková, Olga (oponent)
V této práci jsou popsány změny různých druhů zvířat v průběhu domestikace. Vycházela jsem zvprací a článků, které popisovaly výsledky různých pokusů a experimentů.
Předpokládá se, že tento proces začal přibližně před 15 tisíci lety. Je zde popsáno několik scénářů, které znázorňují příčiny a způsoby začátku domestikace. Rovněž je tu ukázáno a popsáno několik ohnisek, kde tento proces původně začal.
Důležitější však je, že v průběhu procesu zdomácnění proběhlo velké množství morfologických, anatomických a fyziologických změn, a divoká zvířata se postupně přeměnila na domácí. Tyto změny ( mnohonásobné zmenšení nebo zvětšení původní velikosti, zmenšení mozku a změny nervové soustavy, vznik klapouchosti a velkého množství různých barevných variant) svědčí o tom, že zvířata ztratila potřebu samostatně přežívat a začala úplně nebo částečně záviset na člověku.
Hlavním cílem této práce je ale popsání a vysvětlení vzniku nových, u divokých forem
neexistujich zbarvení, která jsou úzce spjata s procesem domestikace, a později i selekce
člověkem. Společným výsledkem pro všechna domestikovaná zvířata (ať jsou vybírána a
selektována záměrně nebo náhodně podle jakýkoli znaků) je vznik strakatosti a nestejnoměrného zbarvení, postupně přecházejícího do zbarvení jiných, úplně atypických pro divoká zvířata. Pro divoká zvířata by toto zabarvení bylo nežádoucí, protože ve volné přírodě by zvířata zbytečně poutala pozornost predátorů nebo kořistí.
Je zde taky popsána genetická stránka tohoto procesu, zahrnující podrobné vysvětlění příčin
vzniku různých barev v důsledku různých poměrů eumelaninu a feomelaninu, a taky mutací
některých genů (např. MC1R, ASIP aj.).
|
|
|
Onemocnění související s mutacemi genů pro zbarvení psů
KARLÍKOVÁ, Ludmila
Tato rešeršní práce je zaměřena na geny pro zbarvení srsti u psů a jejich spojitost s některými onemocněními. Součástí této práce je ucelený přehled zjištěných poznatků o těchto genech. Uváděny jsou informace o identifikovaných genech pro daný lokus (umístění; počet alel; mutace, jimiž alely vznikly; obdoby nalezené u jiných živočichů apod.), popisy jednotlivých alel (fenotypové projevy aj.), vztahy mezi alelami a rizika, která některé alely nesou. Závěrečná část je pak věnována nejčastějším onemocněním, která jsou spojována se zbarvením.
|
|
| |
host ::
RSS.