|
|
Mons. ThDr. Antonín Liška CSsR
Gumenický, Jozef ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kubín, Petr (oponent)
Diplomová práce je pokusem o zpracování životopisu 11. českobudějovického biskupa Mons. ThDr. Antonína Lišky CSsR (1924 - 2003). Reflektuje jeho životní etapy na pozadí osudů katolické církve v Československu v druhé polovině 20. století. Představuje především jeho rodinné zázemí na jihočeském venkově, formaci v řádu redemptoristů před druhou světovou válkou a během ní, studium teologie v poválečném období, tajné kněžské svěcení v době nastupující komunistické totality, možnost veřejného kněžského působení v době tzv. normalizace, činnost v tzv. podzemní církvi, spolupráci na českém ekumenickém překladu Bible, jmenování světícím biskupem pražským v roce 1988 a působení na čele českobudějovické diecéze v létech 1991 - 2002. Práce vychází z dostupných archivních písemných pramenů, dobového tisku a osobních svědectví příbuzných a spolupracovníků biskupa Lišky.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Společenská a kulturní interpretace fotografie
Makovcová, Hana ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Kotík, Michal (oponent)
Bakalářská práce Společenská a kulturní interpretace fotografie se zabývá společenskými aspekty fotografie, především způsobem jejího čtení, spojitostí se sociálními vědami a proměnami funkce od svého vzniku až po současnou dobu, zejména ze vztahu k individuálnímu pojímání fotografie. Text krátce nastiňuje definici fotografie jakožto technického obrazu a s ní spojeného fotografického gesta a uvádí nás do možností jejich sociologického zkoumání pomocí vizuální sociologie skrze vizuální sociologické fakty. Ukazuje fotografii jako formu společenského rituálu, nástroje zachování přítomnosti a stvrzení skutečnosti i prostředku moci. Předkládá dopady technické reprodukce na masové šíření obrazu a tím způsobené změny ve vztahu k obrazu. Ukazuje proměnu analogové fotografie archivované v rodinných fotoalbech, coby prostředku uchování rodinné paměti a biografie, na fotografii digitální, která nabývá nové funkce sebeprezentace především díky novému způsobu archivace ve virtuálním prostředí sociálních sítí a předkládá s tím spojenou teorii individualizace.
|
|
|
Etnografické a folkloristické aspekty v díle Františka Ladislava Sála
Tomášová, Jana ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Tomandl, Miloš (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na osobnost z východních Čech regionálního významu - Františka Ladislava Sála (1867-1941). Cílem práce je zachytit jeho osobnost jako představitele generace vzdělaných učitelů - vlastenecky zaměřených aktivistů, kteří se amatérsky zabývali etnologií a folkloristikou. Úvodní část práce představuje jeho osobní i profesní život zrekonstruovaný na základě studia archivní pozůstalosti. Další kapitola se věnuje širšímu kulturně-historickému kontextu s akcentem na dějiny pedagogiky a etnologie. Těžiště práce tvoří studium Sálových textů vzdělávacího a výchovného charakteru. Hojně v nich pracoval s etnografickým materiálem (pohádky, pověsti, dětský folklor), který využíval jako prostředek výuky vlastivědy na obecných školách.
|
|
|
Biografie sportovní kariéry Imricha Bugára
Matěcha, Miroslav ; Kaplan, Aleš (vedoucí práce) ; Jebavý, Radim (oponent)
Název: Biografie sportovní kariéry Imricha Bugára Cíle: Hlavním cílem této práce je zpracování a následné zkompletování přehledu dvacetileté sportovní kariéry diskaře Imricha Bugára pomocí obsahové analýzy novinových článků deníku Československý sport. Metody: V práci bylo použito biografického výzkumu jako jednoho z druhů případové studie. Práce je rozdělena do tří hlavních částí. První část obsahuje kompletní souhrn všech článků během dvacetileté závodní kariéry, ve kterých se píše o Imrichu Bugárovi. Články jsem statisticky zpracoval a kategorizoval je dle metodiky Volfa (2007). Druhá část práce obsahuje zpracované informace získané od Imricha Bugára při řízeném rozhovoru. Třetí část obsahuje zkompletovaný souhrn všech závodů a nejlepších výsledků Imricha Bugára. Výsledky: Na základě studia dostupných materiálů jsem popsal a zhodnotil sportovní kariéru Imricha Bugára. Celkem jsem zpracoval n = 348 článků, které se týkaly jeho sportovní kariéry. V další části jsem provedl komentované zhodnocení řízeného rozhovoru s Imrichem Bugárem. Z hlediska kategorizace článků o průběhu kariéry Imricha Bugára mělo nejvíce článků informativní charakter, popisující zejména účast na závodech. Během své kariéry absolvoval Imrich Bugár celkem n = 433 závodů. Výkonnost po mistrovství světa v roce 1983 ještě...
|
|
|
Jiří Pichl - novinář a politik (1872-1952)
Kabátová, Veronika ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Tato diplomová práce je první ucelenou biografií o novináři a politikovi Jiřím Pichlovi, který se narodil r. 1872 v České Třebové. Publikovat začal po středoškolském studiu v regionálním tisku, a to v době pokrokového hnutí, které požadovalo změnu postavení českých zemí v rámci monarchie Rakousko-Uherska a rozšíření volebního práva. Na počátku 20. století se stal odpovědným redaktorem pražského stranického tisku České strany národně sociální a některých listů vydavatelství Melantrich. Jeho žurnalistická kariéra vyvrcholila postem předsedy Syndikátu československých novinářů, kde se zasloužil o zavedení penzijního pojištění pro žurnalisty. V době první republiky se Jiří Pichl vydal i na politickou dráhu, stal se prvním popřevratovým starostou Královských Vinohrad a posléze i senátorem Národního shromáždění. I tam hájil zájmy žurnalistů, například voláním po novém tiskovém zákonu. Byl zároveň dlouholetým předsedou Ústřední školy dělnické. Během druhé světové války o všechny své funkce přišel; s nacistickým režimem nikdy nekolaboroval. Dobový tisk Jiřího Pichla oslavoval, prezentoval ho jako přátelského, morálního a pracovitého člověka. Diplomová práce ho představuje v kontextu národního sebeuvědomění, nově vznikajícího státu a postupné profesionalizace povolání novináře.
|
|
| |
|
|
Koncept bazální stimulace u seniorů s využitím psycho-biografického modelu péče Erwina Böhma.
HUBÁČKOVÁ, Lenka
Bazální stimulace je pedagogicko-ošetřovatelský koncept, který podporuje vývoj u osob, které jsou krátkodobě či dlouhodobě omezeni ve vnímání, komunikaci a pohybu. Ošetřovatelská péče je v konceptu bazální stimulace strukturovaná tak, aby byly podporovány zachovalé schopnosti seniora. Cílem bazální stimulace je pochopit potřeby seniora, přizpůsobit se jeho stylu komunikace, poskytnout mu prostor pro orientaci a pro rozvoj jeho osobnosti. Předpokladem je také práce s biografií, která je základním stavebním kamenem psycho-biografického modelu péče. Pro ošetřovatelskou péči je model velkým přínosem, hlavně má pozitivní vliv na samotného seniora, protože v modelu je vnímán jako člověk se svou biografií.Cílem práce bylo zjistit, jak je využíván psycho-biografický model péče Erwina Böhma v rámci konceptu bazální stimulace. Dalším cílem bylo zjistit, zda sestry aktivně pracují s psycho-biografickým modelem péče Erwina Böhma a jakým způsobem sestry umějí odebírat anamnézu podle psycho-biografického modelu péče Erwina Böhma. Dále byly zvoleny tyto výzkumné otázky: Jakým způsobem umějí sestry pracovat s psycho-biografickým modelem péče Erwina Böhma? Jak odebírají anamnézu od klienta podle psycho-biografického modelu péče Erwina Böhma? Jak se využívá koncept bazální stimulace v domově pro seniory?K realizaci výzkumné části byl použit kvalitativní výzkum metodou hloubkové rozhovoru. Všechny rozhovory byly zaznamenány na diktafon, a poté doslovně přepsány bez lingvistické úpravy. Výzkumné šetření probíhalo v domově pro seniory Svaté Zdislavy a Svaté Anny. Následně přepsané rozhovory, byly zpracovány technikou otevřeného kódování, metodou papír a tužka. Na podkladě vytvořených kódů vznikly jednotlivé kategorie a podkategorie. Celkem bylo vytyčeno osm kategorií. Vše je znázorněno v přehledných schématech daných kategorií. Z výzkumného šetření je patrné, že respondentky o konceptu bazální stimulace mají velmi dobré vědomosti a zkušenosti. Zajímavým zjištěním bylo, že respondentky umějí velmi dobře aplikovat koncept bazální stimulace do ošetřovatelské péče a dokážou samy vhodně volit techniky bazální stimulace. U psycho-biografického modelu péče Erwina Böhma už tak překvapivé výsledky nebyly. V této problematice mají respondentky málo informací i zkušeností. Z výzkumu je dále patné, že respondentky dobře odebírají biografickou anamnézu a umějí s ní pracovat. Všechny respondentky se shodly, že odebrání biografické anamnézy je jedna z nejdůležitějších věcí z biografie.Z výzkumného setření vyplývá, že respondentky mají všeobecné znalosti o bazální stimulaci a o biografické anamnéze Na druhou stranu respondentky mají nedostatek zkušeností s psycho-biografickým modelem péče Erwina Böhma. Vzhledem k nedostatku informací o psycho-biografickém modelu bude výstupem z bakalářské práce brožura o psycho-biografickém modelu péče Erwina Böhma.
|
host ::
RSS.