|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Národ versus stát: Případová studie Kosovo
Kešelj, Nina ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Cibulková, Petra (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá právní a politické aspekty kosovské secese od Republiky Srbsko ve snaze zjistit, zda je kosovské odtržení opravdu příkladem sui generis, jak tvrdí zastánci kosovské nezávislosti. Teoretická část se věnuje státoprávním a mezinárodně právním požadavkům, jež stát musí splnit, aby dosáhl mezinárodního uznání. Dále popisuje různé formy uplatnění práva národa na sebeurčení a zabývá se podmínkami, za kterých může dojít k tzv. nápravnému odtržení od domovského státu. Empirická část zkoumá specifické okolnosti, za nichž se rozpadávala bývalá Jugoslávie, a postavení Kosova, jakožto autonomní provincie Srbska, v letech 1974-1999, s cílem zjistit, zda kosovští Albánci byli dle práva k secesi od Srbska vůbec kdy oprávněni. Dále, za účelem nalezení odpovědi na otázku, zda kosovské odštěpení lze považovat za nápravnou secesi, poskytuje práce historický přehled albánsko-srbského soužití v Kosovu, se zvláštním důrazem na období od druhé světové války a na problematiku válečných zločinů a údajného obchodu orgány, jehož otázka byla nedávno v Radě Evropy znovu projednávána.
|
|
|
Podnikatelské prostředí, obchodní a kulturní zvláštnosti Srbska
Petričičová, Daniela ; Gullová, Soňa (vedoucí práce) ; Klosová, Anna (oponent)
Bakalářská práce se zabývá podnikatelským prostředím, kulturními a obchodními zvláštnostmi Srbska. První kapitola obsahuje základní informace o geografii, obyvatelstvu a současné politické situaci. Kapitola druhá se zabývá srbským podnikatelským prostředím a v kapitole třetí jsou zahrnuty informace o pravoslavném náboženství, kulturních dimenzích a zvycích. Poslední kapitola o obchodní etiketě a zvláštnostech podává informace o zvyklostech v obchodním jednání.
|
|
|
Srbsko-chorvatské vztahy v kontextu integrace do EU
Neugebauerová, Monika ; Cibulková, Petra (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Cílem této práce je zjistit, zda vzájemné srbsko-chorvatské vztahy nějakým způsobem ovlivňují proces vstupu těchto zemí do Evropské unie. Práce je rozdělena do tří kapitol. V první kapitole jsou popsána historická východiska, která měla nebo dosud mají vliv na vzájemné vztahy. Druhá kapitola zkoumá vzájemné vztahy zemí z politického, ekonomického a kulturního hlediska a třetí kapitola identifikuje a shrnuje základní problémy vzájemných vztahů a jejich vliv na integraci do Evropské unie.
|
|
|
Česko-srbské vztahy ve středověku. K jejich studiu v české historiografii 20. století
Havlíková, Lubomíra
Příspěvek je analýzou české historiografie 20. století, zabývající se česko-srbskými vztahy ve středověku. Autorka charakterizuje a hodnotí práce (knihy a studie) českých badatelů, historiků a právních historiků (K. Jirečka, J. Šusty, F. Kavky, J. Spěváčka, M. Paulové, J. Mikulky, L. Havlíka, V. Hrochové, J. Cvetlera aj.), kteří se více či méně zabývali středověkou historií vztahů mezi Srbskem a českými zeměmi (Čechy a Morava), zejména ve 3 obdobích: v 9.-10.století (moravské cyrilometodějské vlivy v srbském prostředí), v 11.-12. století (kontakty mezi srbskými Urošovci a moravskými Přemyslovci) a ve 14. století (vztahy mezi římským císařem Karlem IV. a srbským carem Štěpánem Dušanem).
|
|
|
Srbské národní zájmy a vztah k EU v soudobém politickém spektru
Zapletalová, Kristýna ; Rataj, Jan (vedoucí práce) ; Dvořáková, Vladimíra (oponent)
Cílem této práce je snaha o zodpovězení otázky, jak si v současnosti vstup Republiky Srbsko do Evropské unie stojí na srbské politické scéně v rámci jejího vymezení národních zájmů. Za tímto účelem jsou zkoumány nejen cíle, které si v souvislosti s evropskou integrací vytyčila nynější vláda, ale také postoje jednotlivých politických stran. Úvodem je nastíněna problematika teoretické formulace pojmu národní zájem. Poté jsou představeny určující zahraničně-politické otázky, které se musely na státní úrovni řešit po pádu předchozího režimu a které měly ovlivnit budoucí směřování země. Součástí třetí kapitoly je popis a charakteristika současného srbského politického systému a programové orientace sedmi hlavních politických stran. Dále jsou srovnány programové cíle vlády s průzkumy veřejného mínění se zvláštním zaměřením na otázku vstupu Srbska do EU. Druhá část práce je věnována otázce evropské integrace, a to z hlediska jednotlivých kroků Srbska k nedokončené cestě k právoplatnému členství a postojů politických stran k jejich vývoji.
|
|
|
Western Balkans and Austrian position on the EU integration of Western Balkans
Holopírková, Petra ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Abrhám, Josef (oponent)
Rozbor oficiálních stanovisek EU k rozšíření EU o země Západního Balkánu (Chorvatsko, Makedonie, Černá Hora, Albánie, BiH, Srbsko, nově Kosovo) ukazuje na zdrženlivost EU k vlastnímu aktu přijetí. Přes všechna prohlášení o vůli přijmout tyto země, tato vyjádření zůstávají spíše proklamací, bez vyhlášení konkrétních dat přijetí těchto zemí do společenství. Na rozdíl od Rakouska, která jako jediná země EU deklaruje co nejrychlejší rozšíření EU o země Západního Balkánu přímo ve vládním programu jako prioritu své zahraniční politiky. Motivace Rakouska je založena na důkladné ekonomické analýze situace, kdy Rakouské investice do těchto zemí jsou nejvyšší ze všech zemí EU. Mezi Rakouskem a zeměmi Západního Balkánu a Rakouskem probíhá čilý obchod i pohyb osob, na který ostatní země EU nejsou ještě připraveny. Překážkou rychlého přijetí se tedy jeví důvody povahy nikoliv ekonomické, ale politické. Evropská unie se shoduje na roku 2008 jako na roku klíčovém v přístupových jednáních. V době publikace této práce ovšem EU nebyla s to jako celek schválit nezávislost Kosova. Minimálně tento bod zůstává otevřen k dořešení v roce 2008 spolu s dalšími body týkajícími se příštího rozšíření. EU má v této chvíli (duben 2008) jasno, že favorizovanými kandidáty pro přístup jsou Chorvatsko, Makedonie a Albánie, zatím bez konkrétního data přístupu.
|
|
|
Analýza bankovního sektoru ve vybraných zemích východní Evropy
Křížek, Tomáš ; Dvořák, Petr (vedoucí práce) ; Janda, Karel (oponent)
Práce analyzuje bankovní sektor ve vybraných státech střední a východní Evropy, konkrétně v Albánii, Srbsku a Bosně a Hercegovině a porovnává jejich vývoj se zemí z téhož regionu s rozvinutým bankovním sektorem, v tomto případě s Českou republikou. Tří části práce analyzující jednotlivě každou zemi jsou doplněny o závěrečné porování a celkové shrnutí. Analyzován je všeobecný vývoj v těchto státech, vývoj bankovního sektoru, účastníci na bankovním trhu a také samotný bankovní trh a finanční výkonnost bank. Z provedené anylýzy vyplývá, že se všechny země vyvíjí jinak a s jinými startovními podmínkami. Albánie jde cestou kvalitativního vývoje s nízkými absolutními hodnotami finančních ukazatelů, ale s jejich relativní výší vzhledem k využívání dostupných zdrojů. Vývoj v Srbsku probíhá spíše kvantitativně, jako protiklad k situaci v Albánii. Bosna a Hercegovina se vyvíjí poněkud nejednoznačně, což souvisí i s obtížnou politickou situací v zemi. Z porovnání s Českou republikou vyplývá, že všechny tři země mají před sebou ještě dlouhou cestu k dosažení srovnatelné úrovně bankovního sektoru.
|
host ::
RSS.