|
|
Variabilita přípravy jezdců na handbiku
Holubová, Eva ; Strnad, Pavel (vedoucí práce) ; Prokešová, Eva (oponent)
Název: Variabilita přípravy jezdců na handbiku. Cíle: Cílem práce je shromáždit a systematicky zpracovat dostupné informace o sportovní disciplíně handbike a tím rozšířit poznání o teorii a sportovní praxi především osobám s tělesným postižením. Metoda: Realizace sběru dat proběhla prostřednictvím semistrukturovaného rozhovoru (rozhovor pomocí návodu). Sběr informací byl proveden jednorázovým terénním šetřením (výpovědí) respondentů. Po dvou letech proběhlo opakované terénní šetření respondentů s následným vyhodnocením výpovědí. Výsledky: Zjištěné poznatky této práce ucelují informace sportovní disciplíny zvané handbike a umožňují náhled do problematiky tohoto sportovního odvětví. Především se jedná o materiální aspekty a realizaci tréninkového programu. Zjištěné poznatky této práce je možné využít k popularizaci disciplíny handbike. Klíčová slova: Sport osob se specifickými potřebami, tělesné postižení, handbike, handcycle, handicap, sportovní trénink.
|
|
|
Možnosti vzdělávání žáků s tělesným a kombinovaným postižením
Chroboková, Kamila ; Hájková, Vanda (vedoucí práce) ; Zemková, Jaroslava (oponent)
název práce: Možnosti vzdělávání žáků s tělesným a kombinovaným postižením autor práce: Bc. Kamila Chroboková vedoucí práce: Doc. PaedDr. Vanda Hájková, Ph.D. Abstrakt Práce se věnuje problematice dětí s tělesným a kombinovaným postižením a možnostem jejich vzdělávání. Shrnuje stručně problematiku tělesného a kombinovaného postižení a vysvětluje úskalí, se kterými se tyto děti v průběhu vzdělávání mohou setkat a se kterými se ve vzdělávacím procesu musí počítat. Druhá část práce nastiňuje formy základního vzdělávání, které se těmto dětem nabízí. Dále popisuje systém rámcových a školních vzdělávacích programů, kterými se dnešní základní školství řídí. V rámci speciálního školství je stručně představena instituce Jedličkova ústavu v Praze (JÚŠ). V závěru práce je představen průzkum mapující pokroky žáků základní školy speciální při JÚŠ a záznamy z dokumentace těchto žáků. Klíčová slova tělesné postižení, kombinované postižení, hlavní vzdělávací proud, speciální vzdělávání, rámcový vzdělávací program, individuální vzdělávací plán, Jedličkův ústav a školy
|
|
|
Využití muzikoterapie u tělesně postižených
Janyška, Jan ; Valešová Malecová, Barbara (vedoucí práce) ; Lipský, Matěj (oponent)
Název práce: Využití muzikoterapie u tělesně postižených Autor práce: Bc. Jan Janyška Vedoucí práce: Mgr. Barbara Valešová Malecová, Ph. D. Abstrakt Diplomová práce se snaží objasnit podstatu stále se rozvíjejícího oboru muzikoterapie, konkrétně muzikoterapie u osob se specifickými potřebami. V úvodu teoretické části je zmíněn psychologický význam tělesného postižení s užším zaměřením na dětskou mozkovou obrnu. Teoretická část dále objasňuje působení zvuku a hudby na lidský organismus a dává náhled do muzikoterapie. Praktická část se zaměřuje na návrh muzikoterapeutického programu následně vyzkoušeného v praxi s osobami s tělesným postižením. Klíčová slova Tělesné postižení, dětská mozková obrna, zvuk, hudba, muzikoterapie
|
|
|
Sebepojetí dívky s DMO
Nešporová, Františka ; Hájková, Vanda (vedoucí práce) ; Durdilová, Lucie (oponent)
Bakalárská práce se zabývá sebepojetím dívky s DMO a dále zkoumá, jakým zpusobem se muže odlišovat vytvárení sebepojetí u cloveka s telesným postižením oproti intaktnímu jedinci. Teoretická cást se venuje kapitolám, které se zabývají na obecné úrovni telesným postižením, DMO a sebepojetím. Empirická cást popisuje cíl práce, metodu sberu dat a využívá kvalitativního rozhovoru, který je k dohledání v celém znení v Príloze c. 1. Do samotného textu bakalárské práce je z výzkumné cásti zaclenena pouze kazuistika respondentky. Kazuistika cerpá informace z rozhovoru a po peclivém výberu je také doplnena o vybrané úryvky z celého rozhovoru.
|
|
| |
|
| |
|
|
Možnosti inkluzivního vzdělávání dětí s tělesným postižením v mateřských školách v Jihočeském kraji
HAIDEROVÁ, Lenka
Tato práce se zabývá inkluzivním vzděláváním dětí s tělesným postižením v mateřských školách v Jihočeském kraji. Autorka v teoretické části své práce popisuje jednotlivé druhy vrozených a získaných tělesných postižení, dále porovnává inkluzivní vzdělávání s integrací a současnou situaci inkluzivního vzdělávání v České republice, včetně pohledů na toto vzdělávání v minulosti. Píše také o vývoji dítěte v předškolním věku, a to z hlediska jeho motorického a kognitivního vývoje, socializací v mateřské škole a o zvláštnostech dětské psychiky u dítěte s tělesným postižením, která se liší od vývoje zdravých dětí. V praktické části se autorka zaměřila na názory vybraných pedagogických pracovníků (učitelek) a rodičů ohledně tohoto fenoménu ve vzdělávání. Výzkumný vzorek obsahuje devět respondentů, z toho pět učitelek a čtyři rodiče, pro učitelky bylo připraveno jedenáct otázek a pro rodiče devět. Jako metodu výzkumu použila polostrukturované rozhovory, aby se mohla doptat na podrobnosti a odbočit od předem vypracovaných otázek. Autorka tímto výzkumem chtěla zjistit, jestli jsou tyto dvě skupiny ochotné toto vzdělávání podpořit a jaké k tomu mají důvody. Dále zjišťovala postoje rodičů dětí s tělesným postižením a přínos tohoto vzdělávání jak pro děti s tělesným postižením, tak pro děti ostatní, zdravé. Věnovala se také porovnání těchto názorů mezi jednotlivými pedagogickými pracovníky i rodiči. Na závěr se snaží o porovnání názorů mezi pedagogickým pracovníkem a rodičem z jedné mateřské školy.
|
|
|
Možnosti péče o děti s neuromuskulárními onemocněními a způsob jejich speciálně pedagogické podpory v procesu vzdělávání v regionu jižních Čech
GRAUSAMOVÁ, Jana
Bakalářská práce má název "Možnosti péče o děti s neuromuskulárními onemocněními a způsob jejich speciálně pedagogické podpory v procesu vzdělávání v regionu jižních Čech" a je rozdělena do dvou částí. První část je teoretická a definuji v ní pojem tělesné postižení a neuromuskulární onemocnění. Neuromuskulárními onemocněními se zabývám v druhé kapitole práce, kde je nejdříve rozděluji podle druhů onemocnění a následně je podrobně popíši. Ve třetí kapitole popisuji multidisciplinární tým a prostředky uceleného systému rehabilitace - léčebné, sociální, pedagogické a pracovní. V poslední kapitole teoretické části se zabývám způsoby pedagogické podpory v procesu vzdělávání. V empirické části charakterizuji cíle práce, metodiku výzkumu, analýzu získaných dat a na závěr praktické části diskusi. Výzkum byl realizován kvalitativním sběrem dat pomocí polostandardizovaného rozhovoru. Většina respondentů byla oslovena telefonicky nebo písemnou formou s žádostí o spolupráci na výzkumu. S těmito respondenty jsem se následně setkala osobně v konkrétním zařízení. Z důvodu udržení anonymity nejsou v práci uvedeny názvy zařízení a jména respondentů. Rozhovory probíhaly s výjimkou rozhovorů s žáky v soukromí a vždy po předchozí domluvě. Hlavním záměrem bylo zjistit nejen, jaké možnosti péče mají děti s neuromuskulárním onemocněním a jaká je jim poskytována speciálně pedagogická podpora při vzdělávání, ale také jak se včleňují děti s onemocněním do kolektivu, jaké zkušenosti mají pedagogové s integrací a jak na integraci nahlížejí rodiče. Těchto cílů bylo dosaženo. Práce by mohla být využita studenty, jako studijní materiál nebo by mohla být využita pedagogy a i rodiči, kterých se tato problematika týká, a uvažují o integraci svého dítěte.
|
|
|
I Ty můžeš pracovat - hlasem.
POSKOČILOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se zabývá projektem "I Ty můžeš pracovat hlasem!", který probíhal v Arpidě, centru pro rehabilitaci osob se zdravotním postižením, z.ú. v Českých Budějovicích. Do projektu byly zapojeny dvě dospělé klientky, které pracovaly v místní knihovně a ke své práci měly přizpůsobené počítače na ovládání hlasem. Práce se skládá ze tří částí teoretické, výzkumné a přílohové. V teoretické části se nejdříve zabývám základními pojmy týkajícími se zdravotního postižení. V druhé kapitole popisuji tělesné postižení a především se zaměřuji na dětskou mozkovou obrnu, na její příčiny, formy a přidružená postižení. Z přidružených postižení definuji řečové postižení a mentální retardaci. Dále se ve své práci zabývám vzděláváním osob s tělesným postižením, kde zmiňuji integraci a inkluzi. Věnuji se také významu pracovního začlenění osob s tělesným postižením a podporou zaměstnávání pro tyto osoby ze strany státu. Pozornost věnuji osobní asistenci a principům etického jednání pracovníka s klientem v sociálních službách. V poslední kapitole popisuji projekt "I Ty můžeš pracovat hlasem!", organizaci Polovina nebe, která projekt realizovala, a také centrum Arpida, kde projekt probíhal v Jihočekém kraji. Cílem práce je zhodnocení projektu "I Ty můžeš pracovat hlasem!" a zhodnocení využití informačních technologií, které klientky používaly při své práci. Zjistit, jaké přínosy jim realizace tohoto projektu přinesla. V neposlední řadě získat informace o tom, jak pracovníci zařízení byli spokojeni s poskytnutými službami od klientek, které se zapojily do projektu. K dosažení praktických cílů jsem využila kvalitativní výzkum. Sběr dat proběhl metodou zúčastněného pozorování a strukturovaného rozhovoru. Jelikož jsem pracovala jako osobní asistentka, která pomáhala klientkám s jejich pracovní náplní, měla jsem možnost sledovat, jak se přirozeně projekt vyvíjí. Byla jsem tedy zúčastněný pozorovatel. Výzkumný soubor tvořily dvě klientky, které byly přímé účastnice projektu, a pracovníci centra Arpida, kteří využili nabízených služeb v místní knihovně. Z výsledků výzkumu je patrné, že hlavní cíl projektu, jenž byl: naučit cílovou skupinu ovládat počítač hlasem, nemohl být splněn, a to s ohledem na stupeň řečového postižení klientek, které byly pro realizaci projektu v zařízení Arpida vybrány. Další specifické cíle a přínosy, které byly na začátku projektu stanoveny, se splnily. Z výzkumu vyplynulo, že pracovníci hodnotí poskytnuté služby velice pozitivně, klientky se ve své práci dobře orientovaly a byly ochotné poskytnout potřebné informace a domlouvat se individuálně dle potřeb zaměstanců. V přílohové části uvádím sestavené stukturované rozhovory s otevřenými otázkami pro klientky, ale i pro pracovníky zařízení. V další příloze jsou k nahlédnutí přesné písemné přepisy všech rozhovorů se zaměstnanci zařízení. Také zde uvádím měsíční výkaz pracovnic projektu a osobní asistentky. Měsíční výkazy spadají pod nezbytnou administrativu, která se vyplňovala vždy na konci měsíce. Práce může být přínosem pro veřejnost. Může ostatním lidem ukázat, že i lidé s tělesným postižením mají možnost získat pracovní místo a uplatnit se na otevřeném trhu práce. Může jim poskytnout náhled na to, jak právě tyto klientky samy popisují svoji příležitost pracovat a začlenit se.
|
|
| |
host ::
RSS.