|
|
Porovnání různých technologií pěstování ozimé řepky
Kamanová, Vendula
Cílem této práce bylo porovnání pěstebních technologií řepky ozimé v šesti zemědělských podnicích na dvanácti porostech v bramborářské výrobní oblasti. Porovnání bylo prováděno v pěstitelské sezoně 2012--2013. O každém porostu byla vedena evidence technologických zásahů. Na podzim bylo provedeno hodnocení kvality založení porostu a stavu rostlin před zimním obdobím. Na jaře proběhla inventarizace porostu po přezimování a před sklizní následoval sběr dat pro zhodnocení výnosotvorných prvků. Po sklizni byl vyhodnocen skutečný výnos a ten následně porovnán s odhadovaným výnosem. V laboratoři byly zjištěny kvalitativní parametry. K jednotlivým pracovním operacím a materiálním vstupům byly přiřazeny náklady. Řepka byla pěstována po různých předplodinách s použitím různých odrůd, ale s různým úspěchem. Pro danou lokalitu se ukázalo, že nejvhodnější předplodinou byl ječmen ozimý. Nejvyšší výnos vykázala hybridní odrůda PR45D03. Potvrdila se důležitost vyrovnaného hnojení řepky ozimé a včasných zásahů proti škodlivým činitelům. Z porovnání pěstitelských technologií a následné kalkulace nákladů a výnosů vyplynulo, že výše zisku nezávisí na výši výnosu semene.
|
|
|
Makrostrukturální změny antropogenně zhutnělých půd
Bartlová, Jaroslava
V letech 2008 -- 2011 byl sledován vliv různých agrotechnických opatření na makrostrukturální změny ornice a podorničí. Makrostruktura byla posuzována podle schopnosti půdních agregátů odolávat rozplavení. Byly založeny tři varianty zpracování půdy: orba do hloubky 0,22 m, hloubkové podrývání do 0,35 -- 0,40 m, a mělké zpracování půdy do hloubky 0,15 m. Pro sledování byly vybrány tři lokality v různých výrobních oblastech (lokalita Unčovice v řepařské výrobní oblasti, lokalita Hrušovany nad Jevišovkou v kukuřičné výrobní oblasti a lokalita Lesonice v bramborářské výrobní oblasti), s odlišnými půdními a klimatickými podmínkami. Na lokalitách byly pěstovány plodiny v rámci osevního postupu: řepka ozimá (Brassica napus L.), pšenice ozimá (Triticum aestivum L.), kukuřice na siláž či zrno (Zea mays) a pšenice ozimá či jarní (Triticum aestivum L.) a ječmen jarní (Hordeum vulgare). Nejlepší vodostálost půdních agregátů byla zjištěna na lokalitě Hrušovany nad Jevišovkou a nejhorší na lokalitě v Lesonicích, což odpovídá půdním podmínkám na této lokalitě. Na lokalitách Hrušovany nad Jevišovkou a Lesonice byl prokázán významný pozitivní vliv bezorebných variant. V Unčovicích byly zjištěny nejlepší hodnoty vodostálosti půdních agregátů u varianty orané, ale zjištěný rozdíl nebyl statisticky průkazný. Také byl zjištěn vliv termínu odběru vzorků na vodostálost půdních agregátů. Z dosažených výsledků byla navržena klasifikační stupnice kvality struktury podle procentického zastoupení vodostálosti půdních agregátů. Současně se projevil pozitivní vliv minimalizace a hloubkového podrývání půdy na výnosy sledovaných plodin, zejména u kukuřice a pšenice ozimé.
|
|
|
Pěstování lnu setého (\kur{Linum usitatissimum} L.) a jeho potravinářské a nepotravinářské využití
JAKŠOVÁ, Marie
V historii lidstva je len veden jako jedna z nejstarších kulturních plodin. Jeho blahodárné účinky a široké spektrum využití znali již staří Egypťané. V roce 650 př. Kr. Hippokrates lněné semínko používá v léčbě. Lněné semínko je modře kvetoucí plodina a pěstuje se především v chladnějších oblastech světa. Využitelnost lnu spočívá především v produkci stonku a semene. Cílem mé bakalářské práce bylo vypracovat literární rešerši na technologii pěstování lnu a jeho potravinářské a nepotravinářské využití. Ve své bakalářské práci se věnuji historii lnu, botanické charakteristice a morfologii rostliny, nárokům na prostředí, odrůdám, hubení škůdců a plevelů, ochraně proti chorobám, agrotechnice a hnojení. Dále se zde věnuji způsobu sklizně a technice rosení, posklizňové úpravě, kvalitě produktu a také potravinářskému a nepotravinářskému využití.
|
|
|
Pěstování cukrové řepy (Beta vulgaris var. altissima) a její využití
HAŠKOVCOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá pěstováním cukrové řepy a jejím potravinářským a nepotravinářským využitím. První částí bakalářské práce je obecná část, která pojednává o tom, odkud cukrovka pochází, její botanice, agrotechnice, hnojení, založení porostu, regulaci chorob a škůdců, regulaci zaplevelení, sklizni a jejím uskladnění. Dále jsou v této části uvedeny informace o chemicko-technologickém složení bulvy, odbytu bulev a jejím využití v potravinářství či nepotravinářství. V závěru bakalářské práce jsou pak shrnuty základní údaje o cukrové řepě.
|
|
|
Pěstování chmele (Humulus lupulus L.) a jeho využití
KORCOVÁ, Žaneta
Rostlina chmele se odlišuje od ostatních zemědělských rostlin tím, že je vytrvalá. Na jednom stanovišti může být až 20 let. U nás se chmel pěstuje ve třech uznaných chmelařských výrobních oblastech, kterými jsou Žatecko, Úštecko a Tršicko. Kvalita hlávek je u nás vysoká především díky skladbě odrůd a příznivým podmínkám prostředí. Technologie pěstování chmele byla již prozkoumána před dávnou dobou, a proto jsou nové zdroje málo dostupné a rozptýlené. Cílem této bakalářské práce bylo popsat technologii pěstování chmele a jeho potravinářské a nepotravinářské využití. Tato práce zahrnuje botanickou charakteristiku, agrotechniku, hnojení, ochrana proti škodlivým organismům, sklizeň a posklizňovou úpravu. Dále je zde popsaný vliv agrotechniky nebo hnojení na kvalitu chmele a potravinářské a nepotravinářské využití.
|
|
|
Pěstování přadných rostlin v ČR
ŠÍMOVÁ, Barbora
Tato bakalářská práce se zabývá pěstováním a využitím přadných rostlin v ČR, které jsou úzce spojeny s kulturní historií lidstva a zemědělstvím. Mají široké uplatnění v textilním a automobilovém průmyslu, ve stavebnictví, potravinářství nebo kosmetice. Jejich hlavní výhodou je naprosto ekologické a bezodpadové využití. V důsledku snižování dotačních podpor a importu levných, převážně asijských, textilních výrobků dochází k poklesu osevních ploch a propadu produkce lnu přadného a konopí setého. Pěstování těchto rostlin v ČR pokleslo až na hranici ztrátovosti.
|
|
|
Pěstování hybridních odrůd chmele v podmínkách chmelařských oblastí ČR
Kopecký, Jiří ; Ciniburk, Václav ; Kořen, Jiří ; Krofta, Karel ; Vostřel, Josef ; Klapal, Ivo ; Brynda, Miroslav ; Nesvadba, Vladimír ; Kozlovský, Pavel ; Kudrna, Tomáš ; Ježek, Josef
Metodika pro praxi, která řeší podmínky pěstování hybridních odrůd chmele v podmínkách chmelařských oblastí ČR. Jedná se o hybridní odrůdy Bor, Premiant, Sládek, Agnus, Harmonie a Rubín.
Plný text:  PDF
|
|
|
Zakládání chmelnic hybridními odrůdami
Kopecký, Jiří ; Ciniburk, Václav ; Kořen, Jiří ; Krofta, Karel ; Vostřel, Josef ; Klapal, Ivo ; Brynda, Miroslav ; Nesvadba, Vladimír ; Kozlovský, Pavel ; Kudrna, Tomáš ; Ježek, Josef
Metodika pro praxi, která řeší podmínky nutné pro zakládání chmelnic hybridními odrůdami. Jedná se o hybridní odrůdy Bor, Premiant, Sládek, Agnus, Harmonie a Rubín.
Plný text: PDF
|
|
| |
|
|
Integrovaný systém pěstování chmele
Krofta, Karel ; Ježek, Josef ; Klapal, Ivo ; Křivánek, Jindřich ; Pokorný, Jaroslav ; Pulkrábek, Josef ; Vostřel, Josef
Certifikovaná metodika shrnuje zásady integrovaného způsobu pěstování chmele. Pěstitelský proces je veden snahou o prevenci a potlačení výskytu škodlivých organismů podporou užitečné entomofauny. Navrhovaná opatření směřuji ke zvýšení půdní úrodnosti, schopnosti půdy vytvořit optimální prostředí pro kořenovou soustavu rostlin chmele a během celé jejich vegetační doby jim zajistit dostatečné množství živin, vzduchu a vody pro jejich růst a vývoj, směřující k maximální produkci chmelových hlávek. Ošetřeni pesticidy se provádí jen v nezbytně nutném rozsahu až po dosažení prahu hospodářské škodlivosti. Zásady integrované produkce chmele jsou aplikovatelné v klasických vysokých konstrukcích i systému pěstovaní chmele v nízkých konstrukcích.
Plný text: PDF
|
host ::
RSS.