|
|
Postmoderní pojetí děl KURTA VONNEGUTA
Adamová, Kateřina ; Klumparová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Kubíček, Tomáš (oponent)
Resumé Tato práce se zabývá vypravěčskými strategiemi Kurta Vonneguta jako postmoderního autora se specifickým stylem. První část diplomové práce je zaměřena zejména na definování postmodernismu v porovnání s modernismem, dále se v ní vysvětlují nezbytné pojmy, se kterými se v práci dále pracuje. Zahrnuje zároveň životní zkušenosti a události, které ovlivnily autorovu tvorbu. Druhá část diplomové práce je věnována rozboru vypravěčské strategie dvou vybraných románů, Snídaně šampiónů a Matky noci. Závěr práce shrnuje nejpodstatnější specifika autorovy práce s vypravěčem zvolených děl. Tato práce celkově nahlíží na Kurta Vonneguta jako na autora, který je významným představitelem postmoderní americké prózy druhé poloviny 20. století, který plně využívá vypravěčských strategií typických pro tento směr či období, jako na autora, který experimentuje a vytváří si svůj naprosto ojedinělý styl.
|
|
|
One Man Worth Ten Thousand: The Efficiency of the CLIL Approach in a Monolingual Class
Švorc, Ondřej ; Hofmannová, Marie (vedoucí práce) ; Havlůjová, Hana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem obtížnosti výuky obsahových předmětů v jazyce jiném než mateřském. Tento problém je řešen prostřednictvím metody Content and Language Integrated Learning (CLIL). Teoretická část rozebírá kompetence žáků podle Společného evropského referenčního rámce, dále pak Krashenovu teorii "Monitor Model", Interaktivní hypotézu, konstruktivismus a "Participatory learning theory" a konečně teoretické koncepty intersubjektivity a "zóny příštího vývoje". Je položena otázka, zda je vhodné CLIL aplikovat v běžném školním prostředí, což je posuzováno v analytické části, která popisuje průběh konkrétního projektu, realizovaného v jedné třídě pražského gymnázia. Projekt na tématu první světové války integroval výuku anglického jazyka a dějepisu. Evaluační část práce pak doporučuje CLIL jako vhodný přístup, který zlepšuje širokou škálu schopností a složek inteligence.
|
|
|
Vyprávění rodičů dětem o škole
Hávová, Markéta ; Viktorová, Ida (vedoucí práce) ; Kučera, Miloš (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na vyprávění, která povídají rodiče svým dětem. Vyprávění je zaměřeno na oblast školy a školního prostředí. V teoretické části práce seznamuje čtenáře nejprve s tím, jaký význam má vyprávění v našem životě. V textu jsou citovány názory a teorie odborníků, kteří se daným tématem dlouhodobě zabývají. Dále představuje další důležité oblasti související s tématem práce - zabývá se významem rodiny, mezigeneračním přenosem, rodinnými příběhy a rodinnými mýty. Druhou významnou část práce tvoří vlastní empirický výzkum. Cílem výzkumu je snaha zachytit obraz školy předávaný mezi generacemi a dále zachytit, jakou funkci plní rodinný příběh v případě školního materiálu. Pro naplnění výzkumného záměru nám posloužily písemné texty dětí, které vyprávějí o tom, co jim jejich rodiče vyprávěli o škole. Sebrány a následně analyzovány byly slohové práce žáků šesti tříd druhého stupně dvou vybraných základních škol. Analýza dat ukázala, že rodiče prostřednictvím vyprávění o škole sdělují a předávají svým dětem něco velmi významného, důležitého a hodnotného. Z výzkumu vyplynulo, že rodinný příběh je vyprávěn a že slouží ke kohezi rodiny. Dále se ukázalo, že děti mají právo na to být zlobivé, že občasné zlobivé dítě je dítě radostné a šťastné. V neposlední řadě bylo zjištěno, že škola je dle...
|
|
|
Škola ve vyprávění rodičů dětem
Šplíchalová, Markéta ; Viktorová, Ida (vedoucí práce) ; Kučera, Miloš (oponent)
Bakalářská práce "Škola ve vyprávění rodičů dětem" se zaměřuje na oblast orální historie rodiny ve vztahu ke škole. Teoretická část shrnuje, jak důležitou roli hraje vyprávění v lidském životě. Ukazuje příběh jako zdroj důležitých hodnot, historie společnosti, jako možnost formování osobní identity. Představuje vzájemné působení rodiny a školy, i vliv školy při utváření rodinných příběhů. Empirická část práce popisuje výzkum, jehož cílem je objasnit z jakého důvodu rodiče vypráví dětem příběhy o škole. Výsledky ukazují, že ve většině rodin sledovaného vzorku hraje škola důležitou roli, je zdrojem tradičních hodnot a norem, proto o ní rodiče hovoří. Působí jako konzervativní instituce poskytující rodině stabilitu a jistotu.
|
|
| |
|
|
Estetická zkušenost, paradox času a horizonty událostí
Pačesová, Klára ; Dadejík, Ondřej (vedoucí práce) ; Ševčík, Miloš (oponent)
Hlavním tématem diplomové práce je temporální dimenze estetické zkušenosti v jejím vztahu k paměti a imaginaci. Výchozím přístupem je pojetí vztahu mezi časem a vyprávěním u Paula Ricoeura, obsažené především v jeho třísvazkové práci s názvem Čas a vyprávění. Postupně bude prozkoumána specifičnost prožívání času, stejně jako výkony paměti a imaginace v narativní fikci. Pozornost je zaměřena obzvláště na vyprávění jako nástroj konstrukce srozumitelného celku, resp. smysluplného zřetězení jednotlivých událostí. Hlavním zkoumaným vztahem je vzájemné působení mezi světem díla a žitým světem. Funkčnost teoretických náhledů je prezentována na základě tvorby francouzského režiséra Chrise Markera, a to především jeho dvou filmů La jetée (1962) a Sans Soleil (1982).
|
|
|
Nemoc si nevybírá - život s "depresí"
Vojtková, Lucie ; Šmídová, Olga (vedoucí práce) ; Praško Pavlov, Ján (oponent)
Tato diplomová práce je inspirována teorií sociální konstrukce duševního onemocnění. Jde o případovou studii, která využívá metafory příběhu a narativní analýzou rozhovorů zkoumá individuální zkušenost člověka s duševní nemocí. Mým cílem bylo zjistit, co všechno umožňuje člověku porozumět nemoci a jak tohoto pochopení může být využito v každodenním boji s nemocí. V teoretické části jsem čerpala ze zdokumentovaných poznatků o duševní nemoci, zejména pak o depresivní poruše a simplexní schizofrenii. Dále jsem představila narativní přístup, jako legitimní způsob zkoumání porozumění žité zkušenosti. Praktická část je realizována jako případová studie a prostřednictvím narativní analýzy přináší zajímavý pohled na způsob porozumění a zvládání duševní nemoci člověkem, který disponuje odbornou znalostí a zároveň trpí duševním onemocněním. Klíčová slova: duševní nemoc, sociální konstrukce, vyprávění, narativní přístup, dominantní medicínský diskurz, deprese, simplexní schizofrenie, stigma, strategie zvládání.
|
|
|
Mezi filmem a počítačovou hrou: odlišnosti a podobnosti způsobů vyprávění
Moravec, Ondřej ; BENDOVÁ, Helena (vedoucí práce) ; KAJÁNKOVÁ, Lucia (oponent)
S nárůstem mediální konvergence mezi videohrami a filmem vyvstává i otázka, v čem jsou si obě média podobná z hlediska vyprávěcích způsobů. Zatímco četné práce se věnují vizuálně-stylistickým podobnostem obou médií, cílem této práce je věnovat se právě čistě vyprávěcím technikám. Na základě dvou případových studií (filmů Na hraně zítřka /2014/ a Memento /2000/) poté práce zkoumá, do jaké míry lze videoherní narativní principy uplatňovat i ve filmovém vyprávění.
|
|
|
Persian Storytelling & European Storytelling
Mohammadi Kangarani, Azadeh ; KORČÁK, Jakub (vedoucí práce) ; NEUMANN, Julius (oponent)
The main goal of this thesis is to describe and define my journey from acting and having no experience in directing to not only directing plays which was the main purpose of my study at DAMU but also to find my inner voice and personal approaches as a theater director. I describe my learning process and realizations to use the theatrical techniques and ways of communication with deferent elements in any theatre production. In the introduction I explain about my background. This thesis has five chapters including chronological survey on my approaches to each individual production I have worked on since my first day at DAMU till today. And at the end there is a conclusion to what I experienced as a theatre director so far.
|
|
|
Fikční svět Sapkowského Zaklínače
VINICKÝ, Tomáš
Bakalářská práce se zabývá fikčním světem Andrzeje Sapkowského tak, jak si jej autor vytvořil pro svou knižní sérii Sága o zaklínači. Práce předkládá koncept narativní sémantiky tak, jak jej ve své knize Heterocosmica fikce a možné světy prezentuje Lubomír Doležel. Po nastínění toho konceptu následuje rozbor Sapkowského světa několika metodami, které Doležel uvedl. Vychází najevo, že pokud se v Sáze o zaklínači opakuje nějaký prvek, pak je to zcela jistě návaznost, ať již na reálný svět, jiný fikční svět nebo na dílo samo o sobě.
|
host ::
RSS.