|
| |
|
|
Farmakogenomická predikce účinnosti a bezpečnosti tamoxifenu při léčbě hormonálně dependentních žen s karcinomem prsu.
Argalácsová, Soňa ; Slanař, Ondřej (vedoucí práce) ; Vrána, David (oponent) ; Paluch, Zoltán (oponent)
ABSTRAKT/SOUHRN Úvod: Klinická účinnost tamoxifenu může být ovlivněná enzymy metabolizujícími toto léčivo a transportními molekulami, které se účastní systému využití tamoxifenu v organismu. Cílem mé práce bylo ověřit, zda u pacientek se sníženou aktivitou CYP2D6, danou variantním genotypem či výskytem inhibitorů v ko-medikaci, dochází ke snížení účinnosti terapie tamoxifenem. Dalším cílem bylo analyzovat vztah mezi účinností terapie tamoxifenem a polymorfismy ABCB1, u kterých se předpokládá změna transportní schopnosti P - glykoproteinu a také zjistit, zda zkoumané polymorfizmy ovlivňují vznik a výskyt nežádoucích účinků, které se vyskytují při terapii tamoxifenem. Metody: V retrospektivní studii jsme u 258 žen s hormonálně dependentním karcinomem prsu hodnotili účinnost a bezpečnost léčby tamoxifenem ve vztahu k polymorfizmům CYP2D6, ABCB1 a komedikaci. Výsledky: CYP2D6 polymorfismy a ko-medikace ovlivňující aktivitu CYP2D6 neprokázala statistický významný vliv na účinnost terapie nebo vznik a projevy nežádoucích účinků spojených s terapií tamoxifenem. Byl zaznamenán pouze trend ke zkrácení TTE u pomalých metabolizérů CYP2D6. U ABCB1 polymorfismu rs2032582 rovněž nebyl zaznamenán významný vliv na účinnost terapie, ale byl pozorován trend k prodloužení TTE u nosiček variantních alel. V případě polymorfismu...
|
|
| |
|
|
Vytipování genetické predispozice ovlivňující sportovní výkon se zaměřením na anaerobní aktivitu kosterní svalové činnosti
Balkó, Iva ; Kohlíková, Eva (vedoucí práce) ; Šimonek, Jaromír (oponent) ; Zvonař, Martin (oponent)
Název práce Vytipování genetické predispozice ovlivňující sportovní výkon se zaměřením na anaerobní aktivitu kosterní svalové činnosti Problém Vrozené dispozice každého jedince jsou ovlivněny především zděděnou genetickou informací v podobě DNA a určitým vlivem vnějšího prostředí. Na základě vysoké variability vrozených předpokladů v podobě fenotypických odlišností v anatomii či fyziologii jedince lze usuzovat na spojitosti genetické výbavy a určitého sportovního talentu. Podle současných vědeckých poznatků jsou více geneticky podmíněny sportovní výkony spojené s anaerobní aktivitou kosterní svaloviny. Anatomické a funkční vlastnosti kosterní svaloviny jsou ovlivněny geny, které mají vliv na strukturu svalových vláken, krevní zásobení, látkovou přeměnu, neurotransmisi, regeneraci svalu aj. Sportovní šerm je komplexní sportovní disciplína, kde významnou úlohu hrají rychlostní předpoklady a dynamická síla. Sportovní výkon v šermu, bez ohledu na typ zbraně, je závislý na interakcích mezi reakcí šermíře na podněty z okolního prostředí (vizuální, taktilní), přesností, taktickými a technickými dovednostmi, úrovní anticipace a celkovou fyzickou a psychickou připraveností šermíře. Práce vychází z předpokladu, že u sledovaných proměnných v anaerobním Wingate testu (maximální výkon, maximální výkon vztažený...
|
|
|
The impact of "dopamine genes" polymorphisms on novelty seeking behavior
Polgar, Martina ; Popkov, Alexandr (vedoucí práce) ; Čermáková, Pavla (oponent)
Diplomová práca skúma vzťah medzi -141C Ins/Del polymorfizmom v dopamínovom receptore D2 a prejavmi tzv. novelty seeking behavior (NSB). Novelty seeking (vyhľadávanie nového) je povahová vlastnosť, charakterizovaná ako tendencia vyhľadávať rôzne, komplexné a intenzívne senzácie a zážitky za cenu fyzického, sociálneho, právneho a finančného risku. Pravdepodobne súvisí taktiež s nástupom užívania drog v mladom veku a agresívnym správaním. Uvažuje sa, že jedinci s touto charakteristickou črtou majú v mozgu relatívne vysokú obsadenosť dopamínových receptorov. Dopamínové receptory sú predovšetkým intenzívne skúmané v súvislosti s mnohými psychiatrickými ochoreniami alebo poruchami osobnosti. Hoci existujú práce, ktoré sa zameriavajú aj na povahové vlastnosti ako je novelty seeking, predmetom ich štúdia sú hlavne dopamínové receptory D1, D3 alebo D4. Len veľmi málo sa vie o dopamínovom receptore D2 a jeho vzťahu k NSB a to napriek faktu, že DRD2 má kľúčovú úlohu v negatívnej regulácii pôsobenia dopamínu. Obsadenosť DRD2 v mozgu je v súčasnej dobe možné určiť pomocou pozitrónovej emisnej tomografie (PET). Avšak využitie tejto metódy v neuropsychologickom výskume je finančne veľmi náročné. K dnešnému dňu sa v literatúre objavilo len pár publikácií zaoberajúcich sa NSB, ktoré na porovnávanie obsadenosti D2...
|
|
| |
|
|
Variabilita alel MHC I a kožní prozánětlivá reaktivita u plemen kura domácího
Pojezdná, Anežka ; Vinkler, Michal (vedoucí práce) ; Hyršl, Pavel (oponent)
Kur domácí (Gallus Gallus f. domestica) je ekonomicky důležitý modelový druh. Znalost imunitního systému tohoto druhu je tedy klíčová. Inbrední modelové linie Kura domácího, běžně používané ve výzkumu jsou dobrým modelem pro výzkum imunity. Mají však nepřirozenou variabilitu, v důsledku vzniku těchto linií příbuzenským křížením. Jejich genetická i fenotypová variabilita proto redukovaná. Pro mapování variability imunitní odpovědi mohly být dobrým modelem plemena slepic, vyšlechtěná v dobách dávno minulých a nyní udržovaná v zájmových chovech. V této diplomové práci jsem mapovala genetickou variabilitu vazebného místa MHC glykoproteinů I. třídy. U kura domácího je kódováno genem BF, který je v genomu kopírovaný (BF1 a BF2). Tyto geny jsou poměrně dobře známé a byla popsaná značná variabilita i u zmíněných inbredních laboratorních linií. MHC výsledky práce naznačují vysokou genetickou variabilitu MHC I u plemen slepic. Identifikovali jsme 41 haplotypů u 25 jedinů 14 plemen, z toho 7 již známých z literatury. Dále jsem se zaměřila na prozánětlivou aktivitu u plemen kura domácího na příkladu subkutánní stimulace bakteriálním lipopolysacharidem. Sledovala jsem velikost otoku a expresi prozánětlivých cytokinů IL-6 a IL-1 po subkutánní aplikaci lipopolysacharidu. Výsledky naznačují, že velikost otoku po...
|
|
|
Genetické příčiny medulárního karcinomu štítné žlázy a Hirschsprungovy choroby
Václavíková, Eliška ; Bendlová, Běla (vedoucí práce) ; Dvořáková, Lenka (oponent) ; Stárka, Luboslav (oponent)
Genetické příčiny medulárního karcinomu štítné žlázy a Hirschsprungovy choroby Abstrakt Medulární karcinom štítné žlázy (MTC) a Hirschsprungovu chorobu (HSCR) spojuje jejich společné zařazení mezi neurokristopatie, čili onemocnění spjatá s tkáněmi a buňkami, jejichž původ je v neurální liště. Právě v buňkách pocházejících z neurální lišty, kam patří i parafolikulární buňky štítné žlázy, jejichž zmnožením vzniká MTC, a enterické gangliové buňky, jejichž absencí v gastrointestinálním traktu se manifestuje Hirschsprungova choroba, se exprimuje membránový tyrozinkinázový receptor RET. Tento receptor má významnou úlohu při proliferaci, diferenciaci a přežívání těchto buněk a jeho prostřednictvím je aktivováno mnoho signálních drah. Pokud dojde k porušení přísně regulované aktivace, např. vlivem mutací v konkrétních místech jeho genu, stává se RET velmi účinným onkogenem. Aktivující zárodečné mutace v RET proto-onkogenu vedou ke vzniku familiárních forem MTC, zatímco sporadické formy MTC jsou způsobeny somatickými mutacemi v nádorové tkáni. Naopak inhibující mutace vyvolají poruchu migrace prekurzorů gangliových buněk při vývoji enterického nervového systému a vznik HSCR. V ojedinělých případech se obě onemocnění u pacienta sdružují vlivem mutací schopných aktivace i inaktivace. I v případech, kdy kauzální mutace...
|
|
|
Genetické příčiny medulárního karcinomu štítné žlázy a Hirschsprungovy choroby
Václavíková, Eliška
Genetické příčiny medulárního karcinomu štítné žlázy a Hirschsprungovy choroby Abstrakt Medulární karcinom štítné žlázy (MTC) a Hirschsprungovu chorobu (HSCR) spojuje jejich společné zařazení mezi neurokristopatie, čili onemocnění spjatá s tkáněmi a buňkami, jejichž původ je v neurální liště. Právě v buňkách pocházejících z neurální lišty, kam patří i parafolikulární buňky štítné žlázy, jejichž zmnožením vzniká MTC, a enterické gangliové buňky, jejichž absencí v gastrointestinálním traktu se manifestuje Hirschsprungova choroba, se exprimuje membránový tyrozinkinázový receptor RET. Tento receptor má významnou úlohu při proliferaci, diferenciaci a přežívání těchto buněk a jeho prostřednictvím je aktivováno mnoho signálních drah. Pokud dojde k porušení přísně regulované aktivace, např. vlivem mutací v konkrétních místech jeho genu, stává se RET velmi účinným onkogenem. Aktivující zárodečné mutace v RET proto-onkogenu vedou ke vzniku familiárních forem MTC, zatímco sporadické formy MTC jsou způsobeny somatickými mutacemi v nádorové tkáni. Naopak inhibující mutace vyvolají poruchu migrace prekurzorů gangliových buněk při vývoji enterického nervového systému a vznik HSCR. V ojedinělých případech se obě onemocnění u pacienta sdružují vlivem mutací schopných aktivace i inaktivace. I v případech, kdy kauzální mutace...
|
|
|
Arita NU polymorfismů
Draganov, Ondřej ; Barto, Libor (vedoucí práce) ; Růžička, Pavel (oponent)
Práce se zabývá aritou NU polymorfismů relačních struktur. Cílem je zjednodušit a přehledně zpracovat již existující příklad relační struktury, která má NU polymorfismus, ale nemá žádný NU polymorfismus "nízké arity vzhledem k aritě relací a počtu prvků nosné množiny. V práci jsou explicitně popsány m-ární relační struktury s n prvky, n ≥ 2, m ≥ 3, které nemají NU polymorfismus arity (m − 1)2n−2 , ale mají NU polymorfismus arity (m − 1)2n−2 + 1, který je v práci zkonstruován, a binární relační struktury s n prvky, n ≥ 3, které nemají NU polymorfismus arity 22n−3 , ale mají NU polymorfismus arity 22n−3 + 1.
|
host ::
RSS.