|
|
Srbská krsna slava v Bosně a Hercegovině
Skenderija, Ivana ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Zandlová, Markéta (oponent)
Práce se zaměřuje na problémy mnohovrstevnatosti identit člověka v sociálním prostoru. Soustřeďuje se na rituál (resp. obřad), jako na jeden z kodifikovaných projevů kultury, v rámci něhož jsou manifestovány, sdíleny a posilovány kolektivní ideje (tedy i identitní postoje) a sociální vazby. Daná témata řeší u Bosenských Srbů, kteří byli v důsledku politických a společenských změn nuceni redefinovat svoji pozici ve společnosti, tedy i svoje (kolektivní) identity. Ústředním rituálem a zároveň atributem srbství je slava, která se proto stala v kontextu této studie indikátorem ustanovování a platnosti kolektivních identit. Slava je tradiční oslavou praktikovanou osobami pravoslavného vyznání především v Srbsku, Bosně a Hercegovině, Černé Hoře, Bulharsku, Albánii a Makedonii. Jde o svátek patrona jednotlivých rodin, vesnic či farností. V centru pozornosti mého výzkumu byla individuální slava rodinného patrona, krsna slava, či krsno ime, která je v současné době pro mnohé Bosenské Srby revitalizovanou slavností, jež navazuje na lokální tradici a konvenuje se společenskými ambicemi současných obyvatel regionu (jinak by nebyla revitalizována). Vhodnost tohoto předmětu bádání je potom dáno samotnou povahou rituálu, který je založen na kolektivním sdílení a manifestaci společných idejí1 . Cílem výzkumu byla...
|
|
|
Ferdinand Velc a jeho přínos pro Bosnu a Hercegovinu
Čorič, Nadja ; Nedvědová, Milada (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Tématem bakalářské práce je segment česko-bosenských kulturních styků. Práce si klade za cíl nastínit obraz Ferdinanda Velce a jeho kulturní přínos pro Bosnu a Hercegovinu na samém počátku 20. století. V této práci je vytvořen portrét jeho mnohostranné a intenzivní činnosti. Ferdinand Velc je zde představen jako malíř, pedagog, fotograf, publicista, autor prvního českého průvodce po Bosně a Hercegovině a autor první bosensko-hercegovské bibliografie. Bakalářská práce je zpracována na základě sekundární literatury a dobových tiskových materiálů.
|
|
|
Normativní moc jako základ EU peacebuildingu: Šíření normativní moci EU na západním Balkáně
Petrlová, Eva ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Tato práce si klade za cíl propojit teorii normativní moci s působením Evropské unie v oblasti západního Balkánu. Teoretický koncept normativní moci je založený na vnímání EU jako normativního aktéra, který je schopen prostřednictvím svých norem, hodnot a principů působit jako významný civilní aktér v mezinárodních vztazích a obzvláště v konfliktním managementu. Teoretická část práce se proto zaměřuje na koncept normativní moci EU (NPE) tak, jak jej prezentoval Ian Manners, a jak se její normativní charakter odráží ve společné bezpečnostní a obranné politice. Následně dochází k rozboru toho, jakým způsobem je NPE ve vybraných zemích západního Balkánu šířena, a to prostřednictvím čtyř vybraných Mannersových mechanismů, které současně tvoří operacionalizaci diplomové práce. Cílem tohoto textu je tedy přispět nejen k dalšímu rozšíření debaty o roli EU v mezinárodním systému, ale současně zjistit jakým způsobem jsou její normy a hodnoty přenášeny ve vybraných zemích jejího blízkého sousedství - Bosně a Hercegovině, Makedonii a Kosovu. To vše s ohledem např. na demokracii, lidská a menšinová práva, mírové řešení sporů, dobré vládnutí, tj. základní hodnoty EU. Operacionalizace umožnila zjistit, že ačkoli se EU ve svých postojích snaží jednat na normativní bázi, jsou v jejích aktivitách reflektovány...
|
|
|
Percepce Bosny a Hercegoviny očima současných fotbalových příznivců
Dolejš, Jan ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Otčenášek, Jaroslav (oponent)
(česky): Cílem této práce je popsat bosenské fotbalové prostředí, které je jedním ze zrcadel procesů probíhajících ve společnosti. Pomocí rozhovorů, jež byly v období mezi březnem a červnem 2014 provedeny, se práce pokusí interpretovat každodenní realitu Bosny a Hercegoviny očima fotbalových fanoušků. Kromě tohoto ústředního tématu podává práce i obraz historie a současnosti Bosny a Hercegoviny, teoreticky vymezuje fotbalové publikum (ve světě i námi zkoumané oblasti) a představuje fotbal jako společenský fenomén, úzce svázaný s politikou. Klíčová slova: Bosna a Hercegovina, mezietnické soužití, bosenští fotbaloví příznivci a kluby, nacionalizmus
|
|
|
Izolovaný Dubrovník: Varianty řešení dopravního propojení chorvatského území rozděleného oblastí Neumu
Vedral, Martin ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou řešení dopravního spojení dvou částí chorvatského teritoria, které jsou rozděleny územím Bosny a Hercegoviny v oblasti Neumu. Toto rozdělení se stalo problematickým po vstupu Chorvatska do Evropské unie 1. července 2013, neboť byly zavedeny přísnější hraniční kontroly na bosensko-chorvatských hranicích, což zkomplikovalo cestování mezi oběma částmi Chorvatska. Práce obsahuje stručný historický exkurz, vysvětlující, kdy a proč toto neobvyklé teritoriální uspořádání vzniklo. Dále se zabývá škálou jednotlivých možností, jak daný problém vyřešit, hodnotí jejich ekonomickou a ekologickou náročnost a zohledňuje mezinárodněprávní aspekty spojené s jejich realizací. V analytické části diplomové práce se pak autor pokouší zodpovědět otázku, jaké zájmy a cíle mají jednotliví aktéři, kteří mají přímý vliv na zkoumanou problematiku, nebo se jich tyto záležitosti týkají. Mezi tyto aktéry jsou zahrnuty Evropská unie, oba státy v regionu, tedy Chorvatsko a Bosna a Hercegovina, lokální samosprávy v oblasti a také politické strany v Chorvatsku. Autor dochází k závěru, že z možných řešení má nejvíce předpokladů pro realizaci varianta Pelješackého mostu, který má vést z chorvatské pevniny na poloostrov Pelješac. Podmínkou jeho dokončení ale bude získání prostředků z evropských...
|
|
| |
|
|
Bosenská identita v postjugoslávské literatuře
Janečková, Tereza ; Otčenášek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nedvědová, Milada (oponent)
Tato práce se zabývá otázkou, existuje-li v postjugoslávské próze nějaká společná identita, o které by se dalo mluvit jako o bosenské. Nejprve vysvětluje základní teoretická východiska: otázku národní literatury, kánonu a literární identity. Na několika příkladech z předjugoslávské a jugoslávské prózy se ukáže, že v určité době společná identita existovala. Poslední část práce analyzuje konkrétní ukázky z tvorby porozpadové Bosny , a to včetně autorů, kteří odešli do emigrace, a pomocí výše naznačené teorie a teorie o rozpadu mýtu se snaží najít odpověď na titulní otázku. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Komparativní volební inženýrství v postjugoslávském prostoru
Höfer, Karel ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Rosůlek, Přemysl (oponent) ; Cabada, Ladislav (oponent)
Bc. Karel Höfer Komparativní volební inženýrství v postjugoslávském prostoru KP IPS FSV UK Diplomová práce ABSTRAKT Předkládaná práce se zabývá tématem komparativního volebního inženýrství a volebního designu v postjugoslávském prostoru. Lze ji tak v rámci sociálních věd zařadit do oboru politické vědy a v jejím rámci do oboru komparativní politické vědy a dále pak specificky do podoboru volebních studií. Předmětem práce je volební design a volební inženýrství a jejími případy jsou jednotlivé politické a konkrétní volební systémy v postjugoslávském prostoru do roku 2012. Důležitost uvedeného tématu tkví v tom, že se jak z teoretické, tak i z empirické perspektivy jedná o dosud komplexně neprobádané téma, které si zasluhuje svoji pozornost. Výzkum volebního designu a volebního inženýrství je přitom jedním z nejperspektivnějších směrů současné politické vědy. Postjugoslávský prostor zase nabízí vzhledem ke svým společným historickým a institucionálním východiskům, ale rozdílnému politickému a institucionálnímu vývoji po rozpadu Jugoslávie, ideální prostředí pro komparativní politickou vědu a obecně komparativní přístup. Primárním cílem této práce je proto komparace volebního designu a volebního inženýrství v postjugoslávském prostoru. Důležitou součástí práce je kromě empirických zjištění také původní a...
|
|
|
"Jedna si jedina moja domovina?" Etno-demografické proměny Bosny a Hercegoviny v letech 1945 - 2012
Žíla, Ondřej ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent) ; Štěpánek, Václav (oponent)
ŽÍLA, Ondřej: "Jedna si jedina moja domovina?" Etno-demografické proměny Bosny a Hercegoviny v letech 1945-2012. Abstrakt Disertační práce "Jedna si jedina moja domovina?" Etno-demografické proměny Bosny a Hercegoviny v letech 1945-2012 analyzuje populační vývoj tří konstitutivních národů Bosny a Hercegoviny, proměny etnického proporčního zastoupení bosenské populace v důsledku rozdílného demografického chování a prostorové dopady nucených migrací v rozmístění obyvatelstva po skončení občanského konfliktu v 90. letech 20. století. Hlavní pozornost je zaměřena na porovnání vývoje etno-demografické struktury socialistické Bosny a Hercegoviny se stavem v zemi po válce. Současné demografické charakteristiky obyvatelstva a stávající etnické složení země přitom zůstávají zcela zásadně ovlivněny průvodními jevy konfliktu: tzv. nucenými migracemi a etnickými čistkami. Práce v sobě komponuje dva základní přístupy. Přístup "shora", jenž se soustředí na charakteristiku role západních velmocí v poválečném mírotvorném procesu, a obzvláště pak na rozbor jejich ústředního cíle - obnovy původní etnické heterogenity prostřednictvím řízené repatriace utečenců a zhodnocení jeho celkové zdařilosti. Tento přístup je konfrontován s nedostatečně komplexně reflektovaným pohledem "zdola", tj. z pozice samotných navrátilců. V jeho...
|
|
|
Schopnost mezinárodního práva řešit národnostní konflikt: případ Bosny a Hercegoviny
Jungwirth, Tomáš ; Hofmannová, Mahulena (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
Práce se zabývá komplexní otázkou schopnosti mezinárodního práva řešit národnostní konflikt a vychází přitom z případové studie daytonského systému v Bosně a Hercegovině. Snahou je zaujmout interdisciplinární přístup a zaměřit se nikoli pouze na právní otázky, ale zhodnotit také sociologické a další relevantní aspekty. V prvních kapitolách jsou shrnuty návrhy mírového řešení předcházející Daytonu, na ně navazuje právní analýza přijatých dohod a dále rozsáhlá analýza nejvýznamnějších a nejviditelnějších aspektů jejich implementace. Poslední kapitola se poté zabývá tématem z hlediska řešení konfliktů. V úvodu je formulováno několik klíčových otázek: Je mezinárodní právo schopno vyloučit možnost znovuvypuknutí ozbrojeného konfliktu v Bosně? Jsou jeho limity či chybná aplikace bezprostřední příčinou současného stavu? Stal se v případě Bosny a Hercegoviny mezinárodní režim zcela odtržen od sociologického substrátu? Při hledání odpovědí je značná pozornost věnována vnímání a přijímání daytonského systému jednotlivými zájmovými skupinami v rámci bosenské společnosti, stejně jako dalšímu působení mezinárodního společenství v zemi.' Z provedené analýzy vyplývá, že daytonský systém je přežitý a není schopen nadále tvořit základní kámen bosenského politického systému. Jeví se, že mezinárodní společenství by...
|
host ::
RSS.