|
|
Simulátor přenosových funkcí silnoproudého vedení v NS3
Kolář, Jan ; Fujdiak, Radek (oponent) ; Mlýnek, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou přenosu dat po silnoproudém vedení se zaměřením na simulace přenosových funkcí. V úvodu práce jsou shrnuty základní informace o PLC. Následuje analýza dostupného simulátoru PLC Software (realizovaného v NS-3). Poté následuje analýza implementovaného rušení a jeho rozšíření. Jedna kapitola je věnována možnostem výpočtu kapacity linky. V rámci diplomové práce byly implementovány různé postupy k výpočtu primárních parametrů přenosového vedení a simulátor byl porovnán s jinými volně dostupnými simulátory. Následně byly provedeny simulace zaměřené na přenosové funkce v různých topologiích, na změny impedancí odboček, délky odboček a změny v přímé cestě mezi komunikujícími uzly.
|
|
|
Návrh diplexeru na bázi koaxiálních rezonátorů
Štěpánek, Michal ; Tkadlec, Roman (oponent) ; Wolanský, David (vedoucí práce)
Tato práce je rozborem tématiky kmitočtových filtrů na bázi koaxiálních rezonátorů a syntézy obecné topologie těchto filtrů. Syntéza vychází z přenosové charakteristiky a je založena na prototypu dolní propusti a její podobnosti se skutečnou strukturou. Dále je cílem práce postupné sestavení základního programu pro syntézu těchto filtrů na základě zadaných charakteristických vlastností daného filtru. Součástí tohoto je rozbor problematiky syntézy vazební matice filtrů na základě jejich přenosové funkce s použitím přímých a křížových vazeb mezi rezonátory. V posledním bodě bude na základě zadaných parametrů a získané vazební matice navržen diplexer, který bude optimalizován metodou Tuning-Space Mapping.
|
|
|
Generátor přenosových funkcí silnoproudých vedení
Šenk, Marek ; Mišurec, Jiří (oponent) ; Mlýnek, Petr (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je vytvořit generátor přenosových funkcí silnoproudých vedení v prostředí Matlab. Práce na úvod objasňuje pojem silnoproudá vedení a popisuje jednotlivé typy topologií a typy kabelů, které jsou v silnoproudých vedeních v dnešní době nejpoužívanější. Dále je rozebrána PLC technologie, její struktura, charakteristika přenosového kanálu a rušení. Následně jsou uvedeny typy přístupu k modelování silnoproudých vedení. Podrobněji je obecně popsáno modelování v kmitočtové oblasti (model kaskádně zapojených dvojbranů), které je použito ve vytvořeném generátoru. V další části je uveden model silnoproudého vedení, jehož princip je použit v generátoru. Následuje popis vytvořeného generátoru a porovnání s FTW PLC Simulator. Na závěr diplomové práce jsou uvedeny výsledky simulací přenosových funkcí, které zobrazují modulové a fázové kmitočtové charakteristiky různých topologií a parametrů.
|
|
|
Multifunkční kmitočtové filtry s GCMI
Voráč, Ladislav ; Minarčík, Martin (oponent) ; Jeřábek, Jan (vedoucí práce)
V úvodu práce je pojednáno o možnostech kmitočtových filtrů a jejích využití. Následně jsou uvedeny základní teoretické vlastnosti filtrů, jejich popis pomocí přenosových funkcí, nastíněny přenosové filtrační funkce druhého řadů a další možné dělení filtrů na aktivní či pasivní. V druhé kapitole se nejprve obeznámíme s proudovým módem, jeho využitím a důvody proč se k němu přistupuje. Poté jsou vypsány jednotlivé aktivní proudové prvky, které budou užity při stavbě kmitočtových filtrů druhého řádu. Nejvíce využívaným prvkem pro aplikaci v čistě proudové módu je GCMI, který můžeme volně přeložit jako zobecněná proudová zrcadla a invertory. Už z názvu jsou zřejmé jeho možnosti při návrhu, což je zrcadlení proudu a také jeho invertování. Samotnou návrhovou metodou autonomního obvodu se zabývá další kapitola, kde v jednotlivých blocích najdeme postup návrhu kmitočtových filtrů. Další čtyři kapitoly jsou zaměřeny na samotný detailní návrh kmitočtových filtrů se všemi aktivními prvky, které byly uvedeny v úvodu práce a simulacemi těchto navržených obvodů. V závěru byl vybrán jeden z obvodů pro praktickou realizaci s následným porovnáním měřených a simulovaných přenosových charakteristik.
|
|
|
Model distribuční energetické sítě
Bradáč, Lubomír ; Mišurec, Jiří (oponent) ; Mlýnek, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku technologie Power Line Communication (PLC), tedy přenosu dat po silnoproudém vedení. V práci jsou popsány vlastnosti technologie PLC, její použití, princip činnosti a používané modulační techniky. Podstatná část práce je zaměřena na popis jednotlivých druhů rušení, které se v síti vyskytují. Je rozebrán způsob, jak se proti tomuto rušení bránit použitím vhodné volby modulace a příslušného kódování. Na základě získaných teoretických poznatků jsou realizovány modely rušení v prostředí Matlab/Simulink. Pro každou ze zvolených modulačních technik (BPSK, QPSK, ASK, FSK) je navržen a realizován simulační model silnoproudých vedení s náhodnými parametry. Je zvolena metoda modelování PLC kanálu jako prostředí vícecestného šíření signálu pro topologii s jednou a dvěma odbočkami a jsou vyšetřeny závislosti jejich přenosových funkcí. Pomocí vytvořených modelů je provedena analýza a rozbor vlivu rušení na datovou komunikaci. V závěru práce jsou získané výsledky porovnány a zhodnoceny.
|
|
|
Modely distribuční sítě
Hrabčík, Oldřich ; Mišurec, Jiří (oponent) ; Mlýnek, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou přenosu dat po silnoproudém vedení. Je zde teoreticky popsána technologie PLC, její rozdělení, vlastnosti a používané modulační techniky. Podstatná část práce je zaměřena na matematický popis distribučních sítí dvěmi metodami, s vícecestným šířením signálu a s kaskádně zapojenými dvojbrany. Tyto metody jsou vzájemně porovnány. Dále jsou vyšetřeny závislosti přenosových funkcí na dané topologii a možnosti využití pro neznámou topologii. Výpočty přenosových funkcí jsou realizovány pomocí programu Matlab. Výsledky byly nakonec zpracovány graficky a zhodnoceny.
|
|
|
Řiditelné filtry s maximálním možným přeladěním a netradičními aktivními prvky
Voráč, Ladislav ; Herencsár, Norbert (oponent) ; Jeřábek, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce je věnována problematice návrhu řiditelných kmitočtových filtrů s proudovými aktivními prvky MO-CF (Multiple-Output Current Follower) a také s nově vyvíjeným proudovým aktivním prvkem DACA (Digitally Adjustable Current Amplifier) ve společnosti ON Semiconductor. Úvodní tři kapitoly jsou zaměřeny na základní vlastnosti kmitočtových filtrů, použité obvodové prvky a metody návrhu. Digitálně řiditelný proudový zesilovač DACA slouží pro řízení kmitočtových filtrů a nastavujeme jej pomocí parametru proudového zesílení A prostřednictvím digitálního vstupu CTR. Pro návrh filtrů druhého řádu je užito metody M–C grafů signálových toků. Tato metoda se v průběhu práce velmi osvědčila a přispěla k modifikaci již navržených kmitočtových filtrů. Čtvrtá kapitola popisuje samotný detailní návrh obvodů s řízením jakosti, mezního kmitočtu či s oběma uvedenými parametry. Zapojení navržených filtrů jsou simulována v programu OrCAD pro různé úrovně modelů použitých obvodových prvků. Na konci návrhu každého filtru je uvedeno srovnání teoretických a simulovaných hodnot přelaďovaných parametrů obvodu. V závěru práce byl jeden z obvodů vybrán pro experimentální ověření s následným porovnáním změřených a simulovaných přenosových charakteristik.
|
|
|
Návrh algoritmů pro neuronové sítě řídicí síťový prvek
Stískal, Břetislav ; Kacálek, Jan (oponent) ; Škorpil, Vladislav (vedoucí práce)
V teoretické části této práce se uvádí základní informace o historii a vývoji umělých neuronových sítí (UNS) z minulého období až po dnešek. Praktická část podává důkazy předpokladů zmiňovaných v teoretické části této práce, např. znázornění učení, trénování jednotlivých typů neurónových sítí na různých praktických úkolech, jejich následná simulace a vynesení poznání a závěrů z těchto simulací. Cílem je simulování aktivního prvku v síti, řízeného pomocí umělé inteligence. Tedy učení (trénování) neuronové sítě a její následná simulace pro řízení přepínače. V práci je uveden a popsán algoritmus směrování pomocí Hopfieldovy sítě založeném na typickém problému obchodního cestujícího. Následuje nastínění optimalizačních problémů a jejich řešení, porovnání s dalšími typy rekurentních (zpětnovazebních) sítí (Elman a Layer Recurrent) jejich hlavní rozdíly, způsoby optimalizace, výhody a nevýhody. Z poznatků této práce, je uveden návrh dalšího řešení řízení pomocí neuronových sítí do budoucna.
|
|
|
Šumová diagnostika PN přechodu usměrňovacích diod
Klimíček, Jaromír ; Macků, Robert (oponent) ; Raška, Michal (vedoucí práce)
Práce se zabývá návrhem měřící aparatury pro měření šumu mikroplazmy. Šum mikroplazmy vzniká v defektních částech PN přechodu. Cílem této práce je navrhnout měřící aparaturu a realizovat funkční pracoviště pro měření šumu mikroplazmy, provést měření šumu mikroplazmy a zjistit přenosovou funkci měřící aparatury. Jde především o zvolení vhodných měřících přístrojů, naprogramování programu pro automatizované měření. Poté o zpracování změřených časových průběhů šumu mikroplazmy, výpočty středních hodnot délek impulzů šumu mikroplazmy, zjištění závislosti tohoto šumu na napětí a výpočet spektrální výkonové hustoty. Dalším cílem je zjištění přenosové funkce měřící aparatury a navržení inverzního filtru.
|
|
|
Realizace počítačové podpory symbolických modelů v Matlabu
Valová, Alena ; Věchet, Stanislav (oponent) ; Březina, Tomáš (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je popsání funkcí tf (přenosový tvar), ss (stavový popis) a ss2ss (podobnostní transformace), které se vyskytují v programovacím jazyce Matlab v Control System Toolbox a jejich následná realizace v prostředí programovacího jazyka Matlab pomocí Symbolic Math Toolbox. Práce se zaměřuje na implementaci algoritmů, které dokáží s uvedenými popisy pracovat symbolicky. Díky propojení a sjednocení programů lze funkce převádět z jedné formy na~druhou. Výsledná knihovna je využitelná pro výuku automatizace.
|
host ::
RSS.