|
|
Dědění ze závěti
Pecha, Martin ; Pohl, Tomáš (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Dědické právo je odvětvím práva soukromého, které se zabývá přechodem majetkových práv a povinností po smrti zůstavitele na jeho dědice. S účinností nového občanského zákoníku došlo ke značným změnám v oblasti dědického práva. Konečně tak právní úprava věnuje dědickému právu, potažmo i problematice dědění ze závěti, pozornost, kterou si zaslouží. Po více než šedesáti letech se do našeho právního řádu navracejí instituty jako vedlejší doložky závěti, dědická smlouva, privilegované formy závěti, odkaz, vulgární substituce či svěřenské nástupnictví. Nejen díky těmto institutům může konečně zůstavitel svobodně a podle svých představ uspořádat své majetkové poměry mortis causa. Cílem předkládané diplomové práce je rozebrat z hmotněprávního hlediska problematiku dědění ze závěti podle nového občanského zákoníku účinného od 1. ledna 2014. Diplomovou práci jsem rozdělil na dvě části. První část je rozdělena do pěti kapitol, které se zabývají jednotlivými předpoklady dědění. Mezi předpoklady dědění patří smrt zůstavitele, existence pozůstalosti, způsobilost dědice, právní důvod dědění a přijetí, případně neodmítnutí dědictví. Splnění všech předpokladů dědění je nezbytné, aby mohlo dojít k přechodu pozůstalosti na dědice. Druhá, stěžejní část, která je rozdělena do sedmi kapitol, pojednává o závěti jako...
|
|
|
Přechod pozůstalosti na dědice
Chvalová, Teodora ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
PŘECHOD POZŮSTALOSTI NA DĚDICE Abstrakt Cílem této rigorózní práce je vysvětlit problematiku přechodu pozůstalosti na dědice. V úvodu jsou definovány jednotlivé kapitoly této práce. Hlavní pozornost je zaměřena na současnou právní úpravu přechodu pozůstalosti na dědice obsaženou v § 1670 - § 1713 současného občanského zákoníku. Pro lepší pochopení vybraného tématu je nejprve obecně charakterizována pozůstalost a dědictví. Dále jsou vysvětleny jednotlivé stěžejní pojmy, které se problematiky přechodu pozůstalosti na dědice týkají. Jedná se tak o správu pozůstalosti, správce pozůstalosti a jeho práva a povinnosti, předmět správy pozůstalosti, volné nakládání s majetkem, rozdíly mezi prostou a plnou správou pozůstalosti. Pojednáno je i o soupisu pozůstalosti, jeho účelu, nařízení, hrazení nákladů, nahrazení, neúplném soupisu a problematice postavení věřitelů. Zmíněna je i závěra pozůstalosti a způsoby rozdělení pozůstalosti, na základě poslední vůle zůstavitele, určení třetí osoby, dohody dědiců, rozhodnutí soudu, s tím související vypořádání mezi dědici a rozdělení pohledávek a dluhů. Velmi detailně je řešena problematika dluhů v rámci přechodu pozůstalosti na dědice. Jsou vysvětleny právní účinky výhrady soupisu, práva věřitelů, odmítnutí dědictví, odloučení pozůstalosti a další pojmy vztahující se k dluhům...
|
|
|
Výhrada soupisu a odpovědnost za dluhy zůstavitele
Slaná, Aneta ; Frinta, Ondřej (vedoucí práce) ; Lederer, Vít (oponent)
Výhrada soupisu odpovědnost za dluhy zůstavitele Rigorózní práce je zaměřena na vzájemně se doplňující výhradu soupisu odpovědnost dědiců za dluhy, což je možná jedno nejpopulárnějších témat rámci dědického práva. důsledku navrácení se novelou občanského zákoníku tradičnímu pojetí zákonodárce oprášil hned několik významných institutů známých minulého století. Je jím mnohdy nepochopené právo výhrady soupisu, když dědic jej musí uplatnit, aby odpovídal za dluhy zů omezeně, přičemž za účinnosti předcházejícího občanského zákoníku tomu tak bylo automaticky ze zákona. Dále je také institutem chránícím znevýhodněné skupiny dědiců. Alespoň se tak může na první pohled zdát Někdy totiž může být soupis pozůstalosti neúměrnou přítěží pro dědice, jen aby byl ochráněn například dědic neznámý či nepřítomný. Odpovědnost za dluhy zůstavitele či lépe řečeno její rozsah je vesměs otázkou pro dědice zásadní, aby mohl učinit rozhodnutí, zda dědictví odmítne nebo ho přijme. Bude li dědic poslušným účastníkem řízení pozůstalosti, může svou odpovědnost omezit nikoliv pouze výhradou soupisu, nýbrž občanský zákoník poskytuje maximalizaci ochrany dědice ještě institut konvokace věřitelů. textu zákona nejsou ovšem hned na první pohled zřejmá pravidla, nichž lze stanovit jakým způsobem má být věřitelům zůstavitele plněno. Proto je...
|
|
|
Přechod pozůstalosti na dědice
Chvalová, Teodora ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
PŘECHOD POZŮSTALOSTI NA DĚDICE Abstrakt Cílem této rigorózní práce je vysvětlit problematiku přechodu pozůstalosti na dědice. V úvodu jsou definovány jednotlivé kapitoly této práce. Hlavní pozornost je zaměřena na současnou právní úpravu přechodu pozůstalosti na dědice obsaženou v § 1670 - § 1713 současného občanského zákoníku. Pro lepší pochopení vybraného tématu je nejprve obecně charakterizována pozůstalost a dědictví. Dále jsou vysvětleny jednotlivé stěžejní pojmy, které se problematiky přechodu pozůstalosti na dědice týkají. Jedná se tak o správu pozůstalosti, správce pozůstalosti a jeho práva a povinnosti, předmět správy pozůstalosti, volné nakládání s majetkem, rozdíly mezi prostou a plnou správou pozůstalosti. Pojednáno je i o soupisu pozůstalosti, jeho účelu, nařízení, hrazení nákladů, nahrazení, neúplném soupisu a problematice postavení věřitelů. Zmíněna je i závěra pozůstalosti a způsoby rozdělení pozůstalosti, na základě poslední vůle zůstavitele, určení třetí osoby, dohody dědiců, rozhodnutí soudu, s tím související vypořádání mezi dědici a rozdělení pohledávek a dluhů. Velmi detailně je řešena problematika dluhů v rámci přechodu pozůstalosti na dědice. Jsou vysvětleny právní účinky výhrady soupisu, práva věřitelů, odmítnutí dědictví, odloučení pozůstalosti a další pojmy vztahující se k dluhům...
|
|
|
Právní postavení pozůstalého manžela
Sáblíková, Martina ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Právní postavení pozůstalého manžela Abstrakt Tématem rigorózní práce je právní postavení pozůstalého manžela. V úvodu této práce jsem se zaměřila na smrt manžela, kterou se stává druhý manžel manželem pozůstalým. V rámci této kapitoly jsem přihlédla jak k hmotně-právním, tak k procesně- právním aspektům právní úpravy, tedy k dokazování smrti, včetně řízení o určení data smrti, ale i k domněnce smrti, včetně nezvěstnosti. Pokusila jsem se pak poukázat na problematiku určování data smrti, spojenou s dědickým právem. V rámci druhé kapitoly věnující se postavení pozůstalého manžela z hlediska dědického práva jsem se zaměřila na dědické právo jako takové, včetně dědické nezpůsobilosti a svéprávnosti. V rámci tohoto tématu jsem se pokusila rozebrat postavení pozůstalého manžela jako zákonného dědice (jeho postavení v rámci první a druhé dědické třídy), na manžela jakožto nezpůsobilého dědice, též jako dědice závětního a nakonec jako dědice z dědické smlouvy. Snažila jsem se též zamyslet nad otázkou, proč není v právní úpravě České republiky považován pozůstalý manžel za dědice nepominutelného, ačkoli v jiných právních úpravách manžel nepominutelným dědicem je. Další kapitola se zabývala postavením pozůstalého manžela z hlediska společného jmění manželů. Zprvu bylo nutné vymezit pojem společného jmění manželů,...
|
|
|
Dědické tituly
Jestříbková, Petra ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Resumé Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku dědických titulů. Cílem práce je stručně zmapovat vývoj dědických titulů na území dnešní České republiky. Co do systematiky je práce členěna do sedmi kapitol. První kapitola je věnována úvodu, v němž se autorka pokusila zdůvodnit volbu zpracovaného tématu. Kapitola druhá je věnována stručnému exkursu do vývoje dědického práva. Následující kapitoly jsou věnovány jednotlivým dědickým titulům. Každá kapitola, jejímž předmětem je některý z dědických titulů, je uspořádána do několika úseků. Tyto úseky jsou řazeny chronologicky - dle právních úprav účinných na našem území. Dědické tituly jsou řazeny dle své právní síly ve světle soudobé právní úpravy. Prvním ze zkoumaných dědických titulů, v kapitole třetí, je dědická smlouva. Tento právní institut byl naposled účinný na území dnešní České republiky před více než šedesáti lety. Účinností ObčZ 2012 se vrací do českého právního řádu. Kapitola čtvrtá, je věnována závěti. V prvním úseku práce autorka umožňuje vhled do široké právní úpravy obsažené v ABGB. V následujícím úseku je patrné zeštíhlení právní úpravy pod vlivem tzv. právnické dvouletky, následuje právní úprava ObčZ 1964. Kapitola je zakončena pohledem na právní úpravu ObčZ 2012, která se nápadně podobá právní úpravě ABGB. Pátá kapitola mapuje vývoj...
|
|
|
Předpoklady nabytí dědictví
Bendová, Daniela ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Název práce: Předpoklady nabytí dědictví Klíčová slova: zůstavitel, pozůstalost, dědic Typ práce: Rigorózní práce Autor: Mgr. Daniela Bendová Vedoucí práce: prof. JUDr. Jan Dvořák, CSc. Právnická fakulta Univerzity Karlovy Katedra občanského práva Tato rigorózní práce se zabývá čtyřmi základními předpoklady nutnými pro nabytí dědictví v České republice. Těmito předpoklady jsou smrt fyzické osoby, která je nezbytným předpokladem k realizaci dědického práva, existence pozůstalosti, tedy zejména vlastnických práv, která mají přejít na dědice, dále právní důvod dědění (dědický titul) a konečně existence způsobilého dědice (fyzické či právnické osoby), který dědictví neodmítl. Každému z těchto předpokladů je v práci věnována samostatná kapitola (kapitoly II. až IV.), která je členěna do dalších článků blíže rozvádějících danou problematiku. Všechny kapitoly rovněž obsahují srovnání současné právní úpravy obsažené v občanském zákoníku č. 89/2012 Sb. a částečně též v zákoně o zvláštních řízeních soudních č. 292/2013 Sb. platných od ledna 2014, s dřívějšími právními předpisy platnými na našem území, tj. obecným zákoníkem občanským z roku 1811, tzv. středním občanským zákoníkem z roku 1950 a konečně občanským zákoníkem účinným od 1. dubna 1964. Některé instituty dědického práva jsou rovněž porovnány s...
|
|
|
Dědění ze závěti
Pecha, Martin ; Pohl, Tomáš (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Dědické právo je odvětvím práva soukromého, které se zabývá přechodem majetkových práv a povinností po smrti zůstavitele na jeho dědice. S účinností nového občanského zákoníku došlo ke značným změnám v oblasti dědického práva. Konečně tak právní úprava věnuje dědickému právu, potažmo i problematice dědění ze závěti, pozornost, kterou si zaslouží. Po více než šedesáti letech se do našeho právního řádu navracejí instituty jako vedlejší doložky závěti, dědická smlouva, privilegované formy závěti, odkaz, vulgární substituce či svěřenské nástupnictví. Nejen díky těmto institutům může konečně zůstavitel svobodně a podle svých představ uspořádat své majetkové poměry mortis causa. Cílem předkládané diplomové práce je rozebrat z hmotněprávního hlediska problematiku dědění ze závěti podle nového občanského zákoníku účinného od 1. ledna 2014. Diplomovou práci jsem rozdělil na dvě části. První část je rozdělena do pěti kapitol, které se zabývají jednotlivými předpoklady dědění. Mezi předpoklady dědění patří smrt zůstavitele, existence pozůstalosti, způsobilost dědice, právní důvod dědění a přijetí, případně neodmítnutí dědictví. Splnění všech předpokladů dědění je nezbytné, aby mohlo dojít k přechodu pozůstalosti na dědice. Druhá, stěžejní část, která je rozdělena do sedmi kapitol, pojednává o závěti jako...
|
|
|
Succession
Prevužňáková, Tatiana ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Práca sa zaoberá problematikou dedenia, zásad dedičského práva i europeizáciou dedičského práva hmotného. Pre hlbšie poznanie matérie dedičského práva sa práca zameriava na základné body historického vývoja ovplyvňujúce túto oblasť na našom území, najmä dedičskoprávnu úpravu v starovekom Ríme, v stredoveku, vo Všeobecnom zákonníku občianskom, napokon prechádza charakteristické črty súčasného dedičského práva v Českej republike. Dedičská postupnosť prichádza do úvahy, ak sú súčasne splnené viaceré okolnosti subjektívnej a objektívnej povahy. K dedeniu môže prísť iba smrťou poručiteľa, ak zanechal nejaký majetok a osoba povolaná k dedeniu musí byť spôsobilým dedičom, ktorej svedčí dedičský titul, ktorým je zákon alebo závet. Napokon sa vyžaduje splnenie poslednej podmienky, a to že povolaný dedič, dedičstvo neodmietol. Vyššie uvedené hmotnoprávne predpoklady dedenia sú samostatne rozobraté v texte. Kardinálna pozornosť je sústredená na hmotnoprávne náležitosti a predpoklady dedenia, ktoré sú systematizovane rozanalyzované v podkapitolách. Záver práce rozoberá dedenie s cudzím prvkom a europeizáciu dedičskoprávnej úpravy. Text je prestúpený úvahami súladnosti súčasnej právnej úpravy s potrebami praxe, poukazovaním na vhodnosť, alebo možnú v praxi vyvolávajúcu problematickosť nastávajúcej právnej...
|
|
|
Testamentární posloupnost v římském právu a její reflexe v českém právu
Viduna, Daniel ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Falada, David (oponent)
Tématem této rigorózní práce je "Testamentární dědická posloupnost v římském právu a její reflexe v českém právu". Toto téma jsem si zvolil jednak z důvodu jeho zajímavosti, jelikož institut dědění se dotýká každého z nás a závěť je nástrojem, jak může zůstavitel se svým majetkem naložit na základě vlastní vůle. Dalším důvodem pro volbu tohoto tématu je nedávno provedená rekodifikace soukromého práva. Cílem této práce je tedy zhodnocení vlivu římského práva na právní normy platné na území České (Československé) republiky od jejího vzniku (1918) do současnosti. Rigorózní práce je členěna do osmi kapitol. První a druhá kapitola jsou obecným zasvěcením do problematiky dědického práva. Třetí kapitola pojednává o testamentární dědické posloupnosti podle římského práva, přičemž nejprve je pojednáno o dědické posloupnosti jako takové, dále o otázce přijetí a odmítnutí dědictví a ochraně oprávněného dědice. Následuje stěžejní část zaměřená přímo na závěť, a to na její náležitosti, formy a rovněž na její případnou neplatnost a možnosti jejího zrušení. Závěrem kapitola pojednává o tzv. posloupnosti proti testamentu, tedy o právech nepominutelných dědiců. Kapitola čtvrtá až sedmá se zaměřují na testamentární dědickou posloupnost v jednotlivých právních úpravách platných na našem území od roku 1918 do...
|
host ::
RSS.