|
|
Modelové řešení energetického zásobení místní dopravy a přepravy alternativními zdroji
Krtička, Miroslav ; Pirožek, Petr (vedoucí práce) ; Mareš, Milan (oponent) ; Žufan, Pavel (oponent)
Disertační práce je zaměřena do oblasti strategického managementu s představením výběru strategií založeném na rozhodování za podpory teorie her. Vychází z rozboru situace v oblasti místního potenciálu alternativních energetických zdrojů a jeho možného využití v místní dopravě a přepravě. Problematika hospodaření s energiemi neztrácí ani s technologickým pokrokem na aktuálnosti a přes mnohá technická vylepšení není dosud možné nalézat univerzálně vhodné postupy. Jednou z cest je maximálně využívat místních zdrojů a snižovat tak náklady na transport energií. Tato práce se soustředí na kombinaci zefektivnění místní produkce energetických zdrojů obnovitelné povahy s neustále rostoucí spotřebou energií v dopravním sektoru. Cílem je konstrukce modelu, který by odpovídajícím způsobem umožnil definovat vhodné strategie pro rozhodování o budoucím vývoji v oblasti místní produkce energií, resp. jejich využívání v oblasti saturování energetických potřeb místní dopravy a přepravy. Základem pro rozhodování jednotlivých zainteresovaných skupin je využití aparátu teorie her, který zde umožňuje porovnávat výhodnost jednotlivých variant (předpokládaných strategií postupu) a to i vzhledem k pravděpodobnému chování dalších účastníků konfliktu. Výsledkem jsou doporučení nejvýhodnějších strategií pro jednotlivé zájmové skupiny -- potenciální producenty energetických plodin/energií, místní dopravce/přepravce a společnost, která definuje své priority pomocí dotačních i dalších nástrojů. Přínosem této práce je konstrukce modelu, který umožňuje v daných podmínkách porovnání výhodnosti různých variant z pohledu využití energetických zdrojů. Je zvolen specifický přístup, který poskytuje možnost hledat řešení na úrovni jednotlivých zájmových skupin -- producenti organické hmoty k energetickému využití/výrobci energií/místní dopravci a přepravci a to v kontextu současných reálných podmínek. Veškeré výsledky se v maximální možné míře opírají o verifikovaná data statistických zdrojů. Výsledky práce nabízí model, který umožňuje dobře a jednoznačně interpretovat výhodnost různých strategií postupu jednotlivých skupin vzhledem k energetickým surovinám a zdrojům. Může tak sloužit nejen jako teoretický výpočet, ale rovněž i jako konkrétní doporučení pro další aktivity podniků či firem aktivních v daných oblastech.
|
|
| |
|
| |
|
|
Energetické otázky v zemích Visegradské čtyřky
Horák, Lukáš ; Černá, Iveta (vedoucí práce) ; Čajka, Radek (oponent)
Cílem práce je zjistit, na kolik jsou země Visegrádské čtyřky schopné pokrýt poptávku po energetických surovinách z vlastních zdrojů a které země z Visegrádské skupiny jsou na tom kumulativně nejlépe a v jaké míře jsou závislé na dovozu energetických surovin ze zahraničí. Dalšími cíly práce je analyzovat celkovou spotřebu energetických zdrojů v daných zemích, strukturu výroby elektrické energie a jejich vývoj od sedmdesátých let dvacátého století do současnosti a odhalit, jak struktura spotřeby primárních energetických zdrojů i struktura výroby elektřiny reflektují vybavenost energetickými surovinami v daných zemích a transformaci ekonomik v devadesátých letech.
|
|
|
EU a Rusko: vzájemné vztahy v oblasti energetiky
Bezrodná, Ksenija ; Vošta, Milan (vedoucí práce) ; Kašpar, Václav (oponent)
Postupne vycerpavani lozisek fosilních paliv v Evrope a rostouci spotreba energie vedou k tomu, ze Evropska unie se stava stale vice zavisla na dovozu palivo-energetickych surovin ze zahranici. Jde predevsim o ropu a zemni plyn, jejichz nejvetsim dodavatelem do prostoru EU je Rusko. Vysoka mira energeticke zavislosti na Rusku je zejmena v kontextu plynovych krizi chapana jako ohrozeni energeticke bezpecnosti EU, kterou je potreba neprodlene resit. Cilem energeticke politiky Evropske unie je proto dosahnout vetsi teritorialni diverzifikace dodavatelu fosilnich paliv a tranzitnich cest, rozmanite skladby vyuzivanych zdroju, posileni obnovitelnych zdroju energie a vytvoreni spolecneho energetickeho trhu, ktery zajisti solidaritu mezi clenskymi zememi. Evropska unie by se mela naucit vystupovat ve vztazich s Ruskem jako jednotny celek, coz ji muze zajistit lepsi vyjednavaci pozici a stat se suverennim partnerem v oblasti energetiky.
|
|
|
Surovinová a energetická závislost čínské a indické ekonomiky
Bayerová, Zuzana ; Kašpar, Václav (vedoucí práce) ; Vošta, Milan (oponent)
Cílem práce je analýza Čínské lidové republiky a Indie z hlediska jejich surovinové a energetické závislosti, kde surovinová poukazuje na nutnost dovážet nerosty potřebné pro průmyslový sektor, zatímco energetická na dovoz energetických zdrojů, jmenovitě uhlí, ropy a zemního plynu. Sekundárním cílem je tzv. 3K-Analýza (Komparace, Kooperace, Konkurence), která se zaměřuje na porovnání obou ekonomik a na rozbor jejich vzájemných vztahů. Pro přehlednost je práce rozdělena do tří hlavních kapitol, v pořadí Čína, Indie a 3K-Analýza. Naplnění hlavního cíle se opírá o dílčí analýzy a jejich výstupy, kterými jsou definování strategických surovin v návaznosti na nosné obory průmyslu obou zemí, dále určení příčin surovinové závislosti a problémů plynoucích ze stávající struktury dovozu energetických zdrojů, jakož i analýza a zhodnocení úrovně opatření směřujících k eliminaci závislostí. Pro potřeby komplexní analýzy, práce rovněž obsahuje informace o současné situaci v průmyslovém a energetickém sektoru obou zemí a základní údaje o domácí produkci, rezervách, spotřebě a dovozu vybraných komodit.
|
|
|
Energy policy of the EU - Nuclear power in Europe
Kovácsik, Miroslav ; Žamberský, Pavel (vedoucí práce) ; Vošta, Milan (oponent)
Události posledních let v oblasti energetiky připomněli Evropě, že je do velké míry závislá na dovoze primárních energetických surovin.Dlouhodobě je jasné, že vysoká závislost na dovoze surovin z narůstající spotřebou obyvatelstva nebude možné zabezpečit Evropě lehko dostupnou energii za přijatelné ceny, kterou tak nutně potřebuje. Integrační proces v Evropě trvá už víc než padesát let, no energetika je i po přijetí Lisabonské smlouvy oblastí, kde mají hlavní slovo národní parlamenty. I když se možnosti a hlavně politiky jednotlivých zemí značně liší, dlouhodobě je užší spolupráce nevyhnutná. Práce se zaměří na společnou energetickou politiku v EU a vývoj, kterým přešla od začátku integračního procesu v padesátých letech minulého století. Představím hlavní události, které ji formovali, jako i hlavní zdroje výroby energie v EU. Vysvětlím pojem energetické bezpečnosti a nakonec se budu hlouběji věnovat jaderné energii, která je v dnešní době sice velice efektivní alternativou, no po událostech ve Fukušimě také kontroverzní alternativou energetické nezávislosti.
|
|
|
Energetické vztahy mezi EU a Ruskou federací na pozadí zájmů středoevropských zemí
Bernat, Jakub ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Abrhám, Josef (oponent)
Energetické suroviny znamenají důležitý aspekt tvorby HDP Ruské federace. Většina těchto strategických komodit spotřebovaných v EU má původ právě v Rusku. Cílem diplomové práce je posouzení vzájemných vztahů EU a Ruska z pohledu obchodování s důležitými energetickými surovinami se zaměřením na země střední Evropy. První kapitola se zabývá jednotlivými zdroji energie, jejich významem pro EU a dále pak cestou ke společné energetické politice EU. Prostřední kapitola je věnována vztahům EU a Ruska v energetice a produktovodům spojujícím obě strany. Závěrečná část hodnotí Unii z pohledu energetické bezpečnosti a uvádí i jiné alternativy pro získávání energie.
|
|
| |
|
|
Energetická politika EU - současnost a výhled
Pospíšilová, Zuzana ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Horák, Jiří (oponent)
V první kapitole se práce zabývá otázkou, jaká je úroveň evropské governance energetického sektoru a příčinami dnešního stavu. Následuje srovnání s USA a Čínou. Ve druhé části je popsána současná a budoucí role Unie vzhledem k jednotlivým energetickým zrojům; konkrétně k uhlí, ropě, zemnímu plynu, jaderné energii, energii z obnovitelných zdrojů a rovněž energetické účinnosti. Poslední kapitola je věnována hlavním tendencím energetické politiky v Evropské unii a perspektivě jejího rozvoje. Je zde rozebrána energetická bezpečnost, důraz na životní prostředí a vnitřní trh se elektřinou a zemním plynem.
|
host ::
RSS.