Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 779 záznamů.  začátekpředchozí547 - 556dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Každodenní život matek s dětmi v suburbánní zóně a ve vnitřním městě
Tinková, Marie ; Temelová, Jana (vedoucí práce) ; Ouředníček, Martin (oponent)
KAŽDODENNÍ ŽIVOT MATEK S DĚTMI V SUBURBÁNNÍ ZÓNĚ A VE VNITŘNÍM MĚSTĚ Abstrakt Cílem této diplomové práce je sledovat každodenní život matek s dětmi v suburbánní zóně a ve vnitřním městě, zachytit odlišnosti časoprostorové mobility matek v závislosti na jejich místě bydliště a zjistit, jak se tyto aktivity a návyky ve zvolených typech zástavby liší. Toto sledování a jeho vyhodnocení bylo uskutečněno na základě provedených polostrukturovaných rozhovorů. Pro výzkum byly zvoleny lokality Jesenice jako zástupce nové bytové výstavby v suburbánní zóně a Nová Harfa jako představitel nových rezidenčních prostor ve vnitřním městě.
Německá komunita v Praze v druhé polovině třicátých let 20. století
Seiner, Jakub ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Šebek, Jaroslav (oponent)
Práce se zabývá některými aspekty německé kultury v Praze v období problematických třicátých let 20.století. Podáváexkurz do složitého života pražských Němců na poli kultury. Autor se snaží zachytit třecí plochy a naopak také spolupráci mezi Čechy a Němci ve vybraných oblastech kulturní sféry. Klíčová slova Němci, Praha, Kultura
Novobarokní fenomén v pražské architektuře kolem roku 1900
Zimmer, Tomáš ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
Koncem devatenáctého století se postupně opouštějí objektivní principy v architektuře směrem k principům individuálním a lokálním. Nově se rehabilituje česká renesance i české baroko. Působí zde mnoho faktorů, které k tomu přispívají. Jde zejména o vliv okolních států, kde je baroko rehabilitováno o něco dříve. Dále je to poznání samotných architektů, kteří se podílejí na rekonstrukci barokních památek. Postupně přibývá i článků a knih týkajících se barokní architektury. Novobaroko je oceňováno jako styl, který dobře zapadne do pražské architektury a nepůsobí zde rušivě a cize. Novobarokní realizace se uplatňují v nově vznikajících urbanistických centrech a v místech pražských asanací, najdeme je též na architektonických výstavách. Existují určité předstupně novobarokní architektury, jako je například druhé rokoko, módní styl poloviny století a také architektonické importy, ale hlavní proud novobarokní architektury začíná až s příchodem Friedricha Ohmanna do Prahy kolem roku 1889. Stojí tu vedle sebe novobaroko ve své čisté formě proti eklektické formě s vlivy ostatních architektonických stylů, zejména secese. Samotné inspirační zdroje novobaroka jsou více různorodé, čerpají jak z domácí tradice, a to z jejich různých etap, tak i ze zahraničí, především z Vídně, ale i vzdálenější Francie. Není však žádný...
Lokalizační faktory nákupních center: případová studie nákupních center v Praze
Hladík, Zdeněk ; Spilková, Jana (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Lucie (oponent)
Lokalizace ekonomických aktivit je v odborné literatuře velice často a dlouhodobě diskutovaná otázka. Zejména určení lokalizačních faktorů pro maloobchodní jednotky v tak komplexním prostředí, jako je metropolitní Praha, je velice komplikovaný proces. Rozdíl v řádu i několika desítek metrů může rozhodnout o celém úspěchu či neúspěchu daného nákupního centra. V první části práce je tak uvedena a diskutována celá řada studií a metod s rozdílnými přístupy k určení této lokality. Výsledky práce ukazují na snahu zákazníků o minimalizaci času a námahy vynaložené na nakupování, jejímž odrazem je právě důraz na dostupnost stanice metra jako hlavního lokalizačního faktoru v pražském prostředí. Avšak nejen samotná lokalizace, ale také preference zákazníků určitého marketingového mixu a charakteristik center ovlivňují jejich úspěšnost. Klíčová slova: nákupní centrum, lokalizační faktory, Praha, metro, dostupnost
Mapování kvality vody v pražských potocích s využitím GIS
Thompsonová, Tereza ; Matějíček, Luboš (vedoucí práce) ; Benešová, Libuše (oponent)
Práce je zaměřena na využití Geografických informačních systémů (GIS) při mapování kvality vody v pražských potocích. Teoretická část práce se zabývá charakteristikou GIS a vybraných projektů GIS (SWAT, ZABAGED), ve kterém je zahrnut i popis využívání GIS v zahraničí. V práci jsou vysvětleny pracovní postupy chemických analýz, potřebných ke zjištění kvality vody a zdroje znečištění v okolí urbanizovaných povodí. Praktická část je zaměřená na zpracování získaných dat, a to zejména mapování vybraných potoků a odběrových profilů pomocí GIS. Získaná data jsou zpracovaná v přehledných tabulkách a grafech a jsou využita v korelační analýze. Účelem bylo ukázat možnosti GIS při využívání modelování povodí a jeho parametrů.
Analýza služeb pro návštěvníky a badatele Židovského muzea v Praze
Mikýsková, Lucie ; Slámová, Hana (vedoucí práce) ; Večeřová, Petra (oponent)
Bakalářská práce pojednává o službách, které veřejnosti i badatelům nabízí a poskytuje Židovské muzeum v Praze. Součástí úvodu je definice muzea jako kulturní a informační instituce a také stručná historie židovství na našem území. Práce je rozdělena na dvě části, na všeobecný popis Židovského muzea v Praze, jeho významu, historie, výstavních prostor, odborných a kulturně- vzdělávacích aktivit. Ve druhé části následuje podrobný popis vybraných projektů, oddělení či úseků, které autorka zvolila pro jejich zajímavost a informační povahu poskytovaných služeb. Tato část je podpořena rozhovory s odborníky, kteří byli osloveni písemnou formou. [Autorský abstrakt]
Poslední epidemie moru v Českých zemích, zejména v Praze (1713-1714)
Koubová, Markéta ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Charvátová, Kateřina (oponent)
Tato práce je členěna do pěti kapitol. Nejprve je stručně vysvětlena epidemie moru z lékařského hlediska i historického pohledu a její výskyt v našich zemích. V hlavní části je zmíněna poslední morová vlna epidemie, která se přehnala našimi zeměmi v letech 1713-1714. Zde se zabývám českými zeměmi a hlavním městem Prahou. Moravou a Slezskem se zabývám pouze okrajově, abych více zdůraznila drobné rozdíly mezi zeměmi a jejich morovými řády. Věnuji se také lékařským zařízením, špitálům a lazaretům, kde leželi nemocní a umírající morem, a také personálu, který se o tyto chudáky měl starat. Velmi důležité byly také bohoslužby, neboť v té době byla společnost silně věřící a původ moru většinou pokládala za trest Boží. Také hygiena ve městech byla ještě v této době značně zaostalá a velkou měrou přispívala k rychlejšímu šíření nákazy. Nezapomněla jsem ani na morové hřbitovy, místa posledního odpočinku smrtelně nemocných obyvatel.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 779 záznamů.   začátekpředchozí547 - 556dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.