|
|
Pohled na mateřství očima žen tří generací
Havránková, Tereza ; Levínská, Markéta (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Tato práce si klade za cíl zmapovat generační proměny mateřství. V části teoretické seznamuje s možnými pohledy na mateřství a zamýšlí se nad možností pojímání mateřství jakožto sociálního konstruktu. Přibližuje mateřství také jako něco biologického, co má svou podstatu v pudech a instinktech. Naznačuje možnost vzájemné kombinace těchto složek ve výsledném pojímání mateřství. Dále také v teoretické části nalezneme pohled na mateřství jako prostředek ke změně sociální role a pohled na mateřství jako prostředek ke změně identity. Tato část také mapuje základní důležité oblasti s mateřstvím pevně spojené, jako je těhotenství, porod a kojení. V rámci praktické části byly prováděny rozhovory s matkami třech generací s účelem zjistit, jaké byly a jsou jejich osobní zkušenosti s mateřství. Tyto rozhovory byly zaznamenávány a analyzovány pomocí Metody zakotvené teorie. Dílčími cíly praktické části bylo zjistit, jaké faktory a oblasti jsou důležité pro prožívání mateřství u žen všech generací, odhalit, zda jsou tyto faktory generačně proměnlivé a celkově zhodnotit vliv těchto faktorů na výslednou podobu mateřství. V následné diskuzi jsou tyto generační proměny a důležité oblasti mateřství dávány do kontextu s teoretickými poznatky z první části, s cílem teoreticky zakotvit zjištěné poznatky. Ve výsledku se...
|
|
| |
|
|
Formování identity na příkladu komunity studentů klasického zpěvu
Bláhová, Vendula ; Čada, Karel (vedoucí práce) ; Paulíček, Miroslav (oponent)
Práce se zabývá problematikou formování identity u nositelů určité profesní subkultury. Jejím cílem je popsat mechanismy, které přispívají k utváření profesní subkultury a identity a které fungují v rámci profesní socializace jedince. Celá práce se zakládá na příkladu konkrétní profesní subkultury, a to operních zpěváků. Pohybuje se tedy na poli "vysoké" kultury, jejíž prostředí není zdaleka tolik probádané jako kultura populární. Autorka se opírá o teorie týkající se subkultur a tvorby identity a také o již realizovanou etnografickou studii v mezinárodně známé operní společnosti. Zároveň provedla vlastní výzkum v komunitě studentů klasického zpěvu, kteří se připravují na dráhu operních pěvců. Jednalo se o zúčastněné pozorování, které bylo doplněno sérií polostrukturovaných rozhovorů. Autorka klade důraz na praxi, na reálně probíhající interakce, a také na významy, které nositelé subkultury přikládají dějům kolem sebe. Práce ukazuje, že identita je formována diskurzivními praktikami, tedy askripcí a reflexí, a také prostřednictvím hraní sociálních rolí. Při jejím utváření hrají hlavní roli druzí, je tedy utvářena sociálně. Během profesionalizace je jedinec kultivován okolím, subkulturou, a naplňuje postupně kvality, které jsou subkulturou nastaveny. Příprava na dráhu zpěváka neznamená pouze naučit...
|
|
| |
|
|
Diskurz sociální sítě se zaměřením na virtuální komunitu Facebook
Lešková, Zuzana ; Kraus, Jiří (vedoucí práce) ; Trampota, Tomáš (oponent)
Diskurz sociální sítě se zaměřením na virtuální komunitu Facebook - Abstrakt Rigorózní práce "Diskurz sociální sítě se zaměřením na virtuální komunitu Facebook" zasazuje problematiku sociální sítě do širších historických i společenských souvislostí a uchopuje diskurz na jeho kontextuální rovině. Při konkrétním studiu diskurzu potom tato práce vychází z rozmanitého spektra perspektiv a zkoumá jednotlivé virtuální interakce v jejich tématické i konverzační rovině.
|
|
|
Proces vytváření sociálního statusu při změně školní třídy
Brožová, Martina ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Čáp, David (oponent)
Předmětem této diplomové práce je proces utváření sociálního statusu při přechodu ze základní školy na střední. V teoretické části se zaměřuji na školní třídu jako sociální skupinu a postavení žáka ve třídě, věnuji se struktuře školní třídy, statusovému systému rolí a nejčastějším sociometrickým pozicím, které se ve školní třídě vyskytují. Dále uvádím poznatky o období adolescence, které se vztahují k tomuto tématu a prezentuji základní informace o identitě adolescentů a sociálních dovednostech. Jako poslední se zabývám tématem, jak zkoumat školní třídu. V empirické části prezentuji kvalitativní výzkum, ve kterém bylo zapojeno 5 středních škol z Prahy a okolí, celkem 104 studentů. Cílem výzkumu bylo popsat a porozumět procesu utváření sociálního statusu v nové třídě. K tomuto účelu byly použity dvě dotazníkové metody - sociometrický ratingový dotazník SORAD a dotazník mapující zkušenost jedince v interpersonálních vztazích a jeho spokojenost se změnou školního kolektivu. Na základě analýzy dat a interpretativních metod jsme došli k závěru, že sociální status je utvářen již v prvních interakcích mezi členy a je málo proměnlivý. Sociální status je tvořen dvěma rovinami - vztahovou, která je vyjádřena oblibou a sociální sílou, která je vyjádřena poměrem moci ve skupině. Tyto roviny doplňuje...
|
|
|
Ritualizace mezních životních situací v současné společnosti
ELLINGEROVÁ, Tereza
Práce se zabývá současnou podobou a průběhem rituálů pojících se k mezním životním situacím. A dále jejich porovnáním s rituály archaických a tradičních společností. První kapitola je věnována rituálu, jeho možným podobám, průběhům a také jeho významu. Druhá kapitola se zabývá charakteristikou mezní životní situace a přechodových rituálů. Ve třetí, až šesté kapitole jsou samostatně popsány čtyři mezní životní situace, a sice narození, dospívání, sňatek a smrt. Jednotlivé životní mezníky jsou v práci podrobněji charakterizovány a jsou k nim uvedeny příklady rituálů pro ně typické. Práce se také věnuje sociálním rolím a jejich změnám, které jsou ovlivněny mezními životními situacemi.
|
|
| |
|
|
Předškolní dítě a jeho zvládání životních rolí
SCHÖNBEKOVÁ, Iva
Ve své bakalářské práci se zaměřuji především na životní role předškolních dětí a naplňování jejich životních potřeb. Práce se skládá ze dvou částí teoretické a praktické. V teoretické části si klade za cíl nabídnout konkrétnější podobu dětských rolí v současné moderní společnosti, zabývá se problematikou rodiny a dalších socializačních činitelů, které mají význam při utváření dětské osobnosti. Získané teoretické poznatky jsou pak využity v části praktické, která se zejména za pomoci dlouhodobého pozorování a řízeného rozhovoru snaží popsat, jak se promítá naplňování/nenaplňování životních potřeb dětí do jejich chování.
|
|
|
Role žáků na základní škole
BROUČKOVÁ, Magdalena
Předkládaná diplomová práce s názvem Role žáků na základní škole se skládá ze dvou částí. Jedná se o část teoretickou a část praktickou. Teoretická část si klade za cíl blíže osvětlit problematiku sociálních rolí a to v souvislosti s dalšími faktory, které s tématem souvisí. Nejdůležitější kapitolou teoretické části práce je kapitola nesoucí název Sociální role, statusy a pozice, ve které je blíže popsána problematika sociálních rolí a i konkrétní sociální role, se kterými se na základní škole můžeme setkat. V praktické části je využito dotazníkové šetření využívající škálu a metodu žákovských nominací. Cílem práce je zjistit, do jaké míry se shoduje pohled žáků dané třídy a pohled jejich třídního učitele na fungování dané třídy a na sociální role, které se v ní objevují.
|
host ::
RSS.