|
|
Aktivní politika zaměstnanosti na Pelhřimovsku se zaměřením na rekvalifikace
Vítková, Šárka ; Vostrovská, Zdenka (vedoucí práce) ; Durdisová, Jaroslava (oponent)
Práce se zabývá aktivní politikou zaměstnanosti v okrese Pelhřimov, zejména se zaměřuje na rekvalifikace -- jeden z nejvíce využívaných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Účast v rekvalifikacích má vliv nejen na zaměstnanost, ale i na zaměstnatelnost a obecně na celkovou kvalitu života zúčastněných. Tato práce zkoumá úspěšnost rekvalifikací realizovaných v okrese Pelhřimov v letech 2008-2010 z hlediska jejich vlivu na zaměstnanost účastníků. K hodnocení úspěšnosti je použita metoda analýzy hrubých efektů rekvalifikací. Práce také popisuje charakter lokálního trhu práce a hodnotí institucionální charakter aktivní politiky zaměstnanosti z pohledu Úřadu práce v Pelhřimově. Rovněž je provedena analýza cílenosti rekvalifikací - faktoru, který ovlivňuje úspěšnost rekvalifikací. Současně práce vyhodnocuje pohled klíčových zaměstnavatelů na lokálním trhu práce na rekvalifikace a na uplatnitelnost jejich absolventů na trhu práce.
|
|
|
Efektivita rekvalifikací u dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů o zaměstnání
BEČVÁŘOVÁ, Klára
Nezaměstnanost je dlouhodobým problémem dnešní společnosti. Pro mnoho lidí je nalezení nového pracovního místa komplikované z důvodů nějakého hendikepu. Mezi tyto hendikepy patří věk, pohlaví, nekvalifikovanost nebo i příslušnost k určité menšině. Lidé pak zůstávají nezaměstnaní po delší dobu, což vede k dalšímu znehodnocování lidského kapitálu. Úřady práce se snaží pomoci svým uchazečům prostřednictvím nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Tato práce se pak zaměřuje na nástroj rekvalifikace a to ve vztahu k dlouhodobě nezaměstnaným. Cílem práce je zjistit účinnost rekvalifikací a jaké faktory ovlivňují efektivnost rekvalifikací. Pro výzkum byla zvolena technika sekundární analýzy veřejných dokumentů Úřadu práce v Písku a to za období 2005 až 2010. Výzkum ukázal, že do rekvalifikací jsou více zařazováni krátkodobě nezaměstnaní se středním vzděláním s maturitou a mladší věkové kategorie (do 30 let). Naopak skupina uchazečů s nízkým ? základním vzděláním, ve věku nad 50 let je velmi málo zařazována do rekvalifikace. Přitom nekvalifikovanost a vyšší věk jsou rizikové pro vznik dlouhodobé nezaměstnanosti. Pokud se tyto dva faktory spojí ještě s velmi dlouhodobou nezaměstnaností (nad 1 rok), tak šance na účast v rekvalifikaci je minimální. Mezi pozitivní efekt rekvalifikace u dlouhodobě nezaměstnaných patří to, že po absolvování kurzu mají velkou šanci na umístění na trhu práce do 6 měsíců. Výběr do rekvalifikací probíhá na základě spolupráce poradce zprostředkování s uchazečem. Bohužel, je zde znát tendence výběru raději méně problémových a motivovaných uchazečů. V důsledku toho by mělo dojít ke změně přístupu ke klientům a zaměřit se na ty co opravdu potřebují pomoc.
|
|
|
Využití aktivní politiky zaměstnanosti na Volarsku
KOŘÍNKOVÁ, Kateřina
Obsahem práce je přiblížení problematiky nezaměstnanosti, především je kladen důraz na přístup nezaměstnaných ve využívání dostupných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti v mikroregionu Volarska. Teoretická část se zabývá charakteristikou nezaměstnanosti, jejími dopady na člověka i celou společnost. Čtenář je seznámen se základními nástroji aktivní politiky zaměstnanosti, s veřejnou službou a dalšími aktivitami státu, které přispívají k zvyšování zaměstnanosti. Praktická část obsahuje charakteristiku mikroregionu Volarska a popis zkoumaného vzorku. Z vyhodnocení odpovědí standardizovaného rozhovoru je patrné, že mezi nejvíce využívané nástroje APZ patří rekvalifikace. Veřejně prospěšné práce stojí naopak v pozadí zájmu dlouhodobě nezaměstnaných. Přestože v mikroregionu není prozatím realizována veřejná služba, nezaměstnaní o výkon veřejné služby neprojevují zájem.
|
|
|
Faktor řízení a využívání lidských zdrojů v kontextu zaměstnanosti
MATOŠKOVÁ, Kamila
Cílem práce je popsat a analyzovat základní nástroje a další postupy v oblasti soudobé strategie řízení lidských zdrojů. Výběrově je aplikována komparativní analýza na základě použitých informačních tuzemských pramenů. Výstupem je souhrn kvalitativních parametrů v oblasti ŘLZ a popis základních trendů udržitelnosti a rozvoje zaměstnanosti v ČR. Úvodní část se věnuje charakteristice podstaty práce s lidskými zdroji, naplnění významu a obsahovému vymezení předmětu řízení lidských zdrojů. V jednotlivých kapitolách je popisována charakteristika řízení lidských zdrojů ve vztahu k zaměstnanosti a rozebírána situace na současném pracovním trhu společně s jeho vlastnostmi a dynamikou, kterou pracovní trh neustále prochází. Dále jsou popisovány dopady nezaměstnanosti na člověka a společnost. Je zdůrazněn význam vzdělání, jako pozitivní hodnoty na soudobém trhu práce.
|
|
|
Posouzení přínosu aktivizačních služeb vzdělávacích programů pro osoby vstupující na trh práce
HOUDKOVÁ, Pavlína
Práce se zabývá otázkami práce s nezaměstnanými, jejich postoji a dopady služeb, které jsou uchazečům o zaměstnání nabízeny. Teoretická část se věnuje vysvětlení a definování základních pojmů z oblasti nezaměstnanosti a politiky zaměstnanosti. Zabývá se zdravotně sociálními dopady nezaměstnanosti a situací nezaměstnaných Cílem práce bylo zjistit, zda aktivizace klientů za pomoci doplňkových služeb je přínosem a způsobuje kladné změny v postoji nezaměstnaných. Dále zmapovat jaké aktivizační doplňkové služby jsou z hlediska uchazečů o zaměstnání důležité, a které z těchto služeb jsou jim prostřednictvím úřadů práce nabízeny. K naplnění cílů práce jsem použila kombinaci kvantitativního a kvalitativního výzkumu, tzv. smíšený výzkum. Ve výzkumné části jsem pracovala celkem se třemi skupinami respondentů. K dotazování v oblasti mapování služeb pro nezaměstnané to byla skupina uchazečů o zaměstnání. Pro zjištění přínosu aktivizačních služeb jsem použila výzkumnou skupinu a skupinu kontrolní. Ve výzkumné skupině byli účastníci vzdělávacích kurzů s aktivizačními službami. Kontrolní skupina byli uchazeči o zaměstnání, kteří se účastnili rekvalifikačních kurzů bez aktivizačních služeb. Dotazování probíhalo na počátku kurzu a na jeho konci. Odpovědi na otázky byly porovnávány uvnitř skupin i mezi nimi. Testováním formulovaných nulových hypotéz a porovnáním hodnot jsem zjistila, že motivace k hledání zaměstnání je u účastníků kurzů s aktivizačními službami větší než u kontrolní skupiny. Doplňkové aktivizační služby jsou tedy přínosem. Dotazování k mapování služeb pro nezaměstnané ukázalo nedostatečnou nabídku směrem od úřadů práce k nezaměstnaným. Uchazeči o zaměstnání deklarují zájem o tyto služby. Vzhledem ke zjištěným skutečnostem by do budoucna bylo přínosem standardně rozšířit vzdělávací kurzy i o motivační a seberozvojové aktivity. Úřady práce by měly cíleněji propagovat své služby. Standardně nabízet aktivity pro získání praktických dovedností potřebných k úspěšnému hledání zaměstnání.
|
|
|
Strategie personální práce ve vybraném podniku se zaměřením na zaměstnávání osob z volného trhu práce včetně osob zdravotně postižených, mladistvých a věkové skupiny 50 plus
STRNADOVÁ, Petra
V současné dynamické době dochází ke změnám na trhu práce. V souvislosti s měnícími se podmínkami pracovního trhu se zvyšuje nezaměstnanost, která přispívá ke vzniku současné třídy deklasovaných, bez kvalifikace a pracovních dovedností, kteří žijí mimo pracovní trh a jsou trvale závislí na systému podpor. Nezaměstnanost samozřejmě působí selektivně a postihuje především tzv. rizikové skupiny lidí, do které patří i osoby mladistvé, zdravotně postižené a věková skupina 50 plus. Problém se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením přetrvává i přes opatření přijímaná na podporu jejich zaměstnávání. I když dosavadní systém sociálního zabezpečení se podílí na zajišťování jejich základních materiálních potřeb, společenská integrace skupiny zdravotně postižených lidí závisí z velké části na širších sociálních, ekonomických a legislativních podmínkách. Zaměstnavatelé požadují od svých zaměstnanců maximální výkon, což je u skupiny lidí se zdravotním postižením s ohledem na pokles fyzických aktivit a s tím spojených zdravotních problémů nemožné. Přihlížejí ale i na věk a s ním si spojují řadu dalších faktorů, které by mohly narušit výkon člověka na pracovišti. Ať už je to zdravotní stav, pokles fyzické aktivity, nedostatečná rekvalifikace, nízké sebevědomí, horší adaptabilita na změnu a mnoho dalších, které výrazně ovlivňují příčiny nezaměstnanosti vztahující se k těmto osobám. Na druhou stranu už ale nepřihlížejí k celé řadě výhod, které tato skupina osob přináší. Jsou jimi bez pochyby životní zkušenosti, vyšší sociální inteligence, nadhled při řešení konfliktních situací, věrnost a loajálnost ze strany zaměstnanců. Aktivní programy trhu práce mohou napomoci k tomu, aby nezaměstnaní občané zůstali na trhu práce a nalezli zaměstnání. Tato pomoc může přicházet ve formě rekvalifikace, usnadňování procesu hledání zaměstnání a v širším slova smyslu podporuje růst zaměstnanosti.
|
|
|
Efektivita alokace dotací z OP LZZ v rámci NIP PaR
Polakovič, Robert ; Potluka, Oto (vedoucí práce) ; Kváča, Vladimír (oponent)
Výstup práce je vymezen jako posouzení efektivity prostředků přidělených ze státního rozpočtu a fondů EU na APZ, oblast rekvalifikací. Posouzením efektivity je myšlena nejen finanční efektivita, tj. určitá kvantifikace rozdílů v hospodaření s těmito prostředky před a po začátku čerpání dotací z fondů EU, ale také vymezení skutečností, které měly dopad na uplatnění uchazečů o zaměstnání na trhu práce.
|
|
|
Aktivní politika zaměstnanosti na Hodonínsku se zaměřením na rekvalifikace
Sedláčková, Martina ; Vostrovská, Zdenka (vedoucí práce) ; Kotýnková, Magdalena (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou nerovnováhy na trhu práce v okrese Hodonín, který patří dlouhodobě mezi oblasti s poměrně vysokou mírou nezaměstnanosti. Pozornost je věnována účinnosti řešení nezaměstnanosti v rámci aktivní politiky zaměstnanosti se zaměřením na rekvalifikace. Úvod práce se věnuje vývoji trhu práce, nezaměstnanosti celkové a v daném okrese, příčinám a důsledkům. Dále pak také na aktivní politiku nezaměstnanosti, její cíle, nástroje a financování. Praktická část je zaměřena zejména na jeden z nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti -- rekvalifikace a její nákladová efektivnost v boji s nezaměstnaností. Analyzuje okres Hodonín z hlediska úspěšnosti pouţití nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, zejm. rekvalifikací. K vyhodnocení úspěšnosti je pouţita situační analýza a metoda porovnání. Cílem práce je zhodnotit, zda je tento typ vzdělávání vhodné podporovat z hlediska vynaloţených nákladů, strukturu uchazečů o rekvalifikace, dále pak úspěšnost umístění rekvalifikovaných uchazečů na trh práce.
|
|
|
Rekvalifikace jako nástroj boje s nezaměstnaností
Mašatová, Monika ; Sedláková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Musil, Martin (oponent)
Cílem diplomové práce "Rekvalifikace jako nástroj boje s nezaměstnaností" je popsat rekvalifikace jakožto účinné opatření aktivní politiky zaměstnanosti a komplexně zhodnotit jejich přínos při zvyšování zaměstnanosti a zaměstnatelnosti. Tato snaha s sebou nese také odkrytí některých slabých stránek v implementaci toho opatření. Práce proto obsahuje i doporučení, která by při důsledné aplikaci měla vést ke zlepšení efektivity rekvalifikací. V úvodu je pozornost zaměřena na obecná východiska tématu -- trh práce, nezaměstnanost a politiku zaměstnanosti. Další část je věnována teoretickému uchopení problematiky rekvalifikací. Empirická část práce, která zachycuje účinky rekvalifikací na konkrétním lokálním trhu práce, vznikla na podkladě analýzy trhu práce na území hlavního města Prahy.
|
|
|
Posouzení úspěšnosti rekvalifikací v kraji Vysočina
Šuhajová, Ivana ; Kotýnková, Magdalena (vedoucí práce) ; Sunega, Petr (oponent)
Diplomová práce pojednává o důležitosti vzdělání pro uplatnění na trhu práce. Je zaměřena na rekvalifikace financované z prostředků aktivní politiky zaměstnanosti, ale i na rekvalifikační kurzy a vzdělávací aktivity v rámci projektů Evropského sociálního fondu v kraji Vysočina. V první části definuji pojem lidský kapitál a jmenuji ekonomy, kteří se zabývali teorií lidského kapitálu. Druhá kapitola je věnována politice zaměstnanosti v Evropské unii a České republice. Podrobněji zde popisuji Amsterodamskou smlouvu, Evropskou strategii zaměstnanosti, Lisabonskou strategii a zhodnocení výsledků těchto dvou strategií. V České republice upravuje politiku zaměstnanosti zákon o zaměstnanosti. Do této části je zařazena i Národní soustava kvalifikací. Ve třetí kapitole analyzuji vzdělanostní strukturu obyvatelstva v České republice a kraji Vysočina. V následující kapitole se věnuji zdrojům financování rekvalifikací, kterými jsou státní rozpočet a Evropský sociální fond. V poslední kapitole se zabývám rekvalifikacemi v kraji Vysočina a analyzuji je z různých hledisek.
|
host ::
RSS.