|
|
Valonština v Belgii: současná situace jazyka
Brodinová, Anna ; Štichauer, Jaroslav (vedoucí práce) ; Loucká, Hana (oponent)
Název práce: Valonština v Belgii: současná situace jazyka Autor: Anna Brodinová, anna.brodinova@gmail.com Katedra: Ústav románských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Jaroslav Štichauer Počet znaků: 76 772 Klíčová slova: valonština, jazyk, dialekt, Belgie, sociolingvistika Abstrakt: Cílem této práce je zmapovat současnou situaci a pozici valonštiny na území Belgie. Valonština je románský jazyk, blízce příbuzný francouzštině, se kterou žije po staletí v úzkém kontaktu. Oba jazyky se navzájem ovlivňují. Valonština je zejména od počátku 20. století vystavena útlaku ze strany svého dominantnějšího příbuzného jazyka. Toto je jeden z důvodů jejího postupného vymírání. Práce se v teoretické části snaží poskytnout obecné sociolingvistické definice, zabývá se zde rozlišováním jazyka a dialektu, problematikou diglosie, jazykových menšin a revitalizace jazyka. Dále představuje valonštinu v rámci jejího vývoje, jazykové charakteristiky, literatury a současných aktivit snažících se o její záchranu. Praktická část popisuje terénní výzkum, uskutečněný dotazníkovou metodou. Shrnuje metodologické postupy při přípravě dotazníku a jeho distribuci. Dotazník se zaměřuje na mluvčí valonštiny, na valonofonní prostředí, generační transmisi, na přítomnost jazyka v každodenním životě...
|
|
| |
|
|
The language in M. B. Landstad's edition of Norwegian ballads: dialectal and Old Norse features
Korecká, Lucie ; Svevad, Thor (vedoucí práce) ; Starý, Jiří (oponent)
Cílem práce je analyzovat jazykové rysy norských středověkých balad ve sbírce M. B. Landstada, které se liší od současné spisovné norštiny, a určit, které z nich odpovídají dialektu užívanému v oblasti Telemark v Landstadově době, a do jaké míry se v baladách zachovaly rysy staroseverštiny a staré norštiny. Práce vychází z předpokladu, že lidová poezie, kterou M. B. Landstad sbíral v oblasti Telemark, nese nejen znaky nářečí užívaného v této oblasti, ale že se v ní díky pevně vázané formě (rytmus, rým) zachovaly i jazykové rysy z doby jejího vzniku (14./15. století) až do doby zápisu (polovina 19. století). Práce je zaměřena na analýzu jednotlivých jazykových rysů v oblasti morfologie, hláskových změn a slovní zásoby. Rozbor a zařazení jazykových rysů bude probíhat na základě odborné literatury podávající přehled o historickém vývoji norských dialektů a na základě srovnání s jinými texty psanými telemarským dialektem a s texty psanými ve staroseverštině a staré norštině.
|
|
|
Specific grammatical features in Irish English
Mudrochová, Aneta ; Šaldová, Pavlína (vedoucí práce) ; Gráf, Tomáš (oponent)
Teoretická část této bakalářské práce se zabývá popisem specifických morfologických a syntaktických rysů irské angličtiny, přičemž výčet rysů je v poměru se současnou literaturou naprosto vyčerpávající. Práce podává synchronní výklad a popis jevů vyskytujících se v dnešním Irsku, a proto jsou jevy vyskytující se pouze v Severním Irsku opomenuty. Stejně tak je práce zaměřená pouze na gramatické rysy a rovinou fonologickou či lexikální se zabývá pouze okrajově. Výskyt jevů a komparace se standardními rysy angličtiny je provedena prostřednictvím Irské části Mezinárodního korpusu angličtiny (ICE) a Britského národního korpusu (BNC). V praktické části je pak použití těchto rysů demonstrováno. Specifické rysy jsou vybrány ze tří divadelních her různých současných irských dramatiků. Cílem této části je dokázat a analyzovat použití specifických jevů v dnešní irské angličtině. Specifičnost jevů je ověřována pomocí renomovaných děl zabývajících se gramatikou angličtiny.
|
|
|
Jazykové prostředky sociální diferenciace postav v literárním překladu. Alfred Döblin: Berlin Alexanderplatz
Patočková, Veronika ; Winter, Astrid (vedoucí práce) ; Svoboda, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se věnuje poměrně málo prozkoumané problematice převodu jazykových prostředků sociální diferenciace literárních postav. Jazykový materiál pro zkoumání této oblasti translatologie poskytuje Döblinův román Berlin Alexanderplatz (1928) a jeho dva české překlady (1935 a 1968). Byla provedena analýza promluv dvou postav. První zastupuje nižší společenskou třídu a zlodějské prostředí. V její promluvě analýza prokázala množství prvků berlínského urbanolektu, užitého k její sociální charakterizaci. Druhá postava reprezentuje židovskou etnickou skupinu. Její přímá řeč obsahuje prvky literárního jidiš, signalizujícího její židovský původ. Následná analýza promluvy první postavy v českých překladech románu ukázala vhodné užití obecné češtiny jako náhrady berlínského urbanolektu v obou překladech. Analýza byla zasazena do kontextu dobových konvencí užívání nespisovných prvků v původní české i překladové literatuře. Obě překladatelky se těchto konvencí úspěšně držely. Při převodu literárního jidiš v přímé řeči druhé postavy byly v překladech zjištěny velké rozdíly. V prvním překladu nebyly prvky jidiš nijak nahrazeny. V druhém překladu bylo naopak vhodně využito prvků typických pro české židovské literární postavy, negativně však bylo zhodnoceno založení mluvy této postavy na bázi obecné...
|
|
| |
|
|
K problematice studentského slangu
RŮŽIČKOVÁ, Pavla
Bakalářská práce se zaměřuje na analýzu současného studentského slangu. Obsahuje dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část pojednává o jazyce, českém jazyce a jeho útvarech. Dále se zaměřuje na obecnou charakteristiku slangu, jeho rozdělení a na popis slangu ze studentského prostředí. Obsahem praktické části je analýza sebraného materiálu k danému tématu. Analýza vychází z průzkumu slangu na druhém stupni základních škol a nižších ročnících víceletých gymnázií v porovnání se slangem vysokoškolských studentů.
|
|
|
Běžná mluva v oblasti Boskovic
NIKLOVÁ, Monika
Bakalářská práce se soustředí na analýzu běžné mluvy Boskovic. Práce je rozdělena do tří částí. V první, teoretické, části se práce zabývá definováním národního jazyka a základních znaků středomoravské nářeční skupiny. V druhé, metodologické, části popisuje metody praktického výzkumu. V třetí části, kterou můžeme označit jako praktickou, na nahraném a přepsaném materiálu bakalantka zaznamenala mluvený projev napříč věkovými kategoriemi a provedla rozbor všech jazykových rovin. Cílem bakalářské práce je posoudit míru zachovalosti nářečí všech věkových skupin ve vybraných lokalitách Boskovicka.
|
|
|
Fonologické nářeční prvky západní části jihozápadočeské nářeční podskupiny na příkladě mluvy obyvatel Poleně a blízkého okolí (okres Klatovy)
FRANTA, David
Předmětem předkládané bakalářské práce je analýza venkovské mluvy obyvatel obce Poleň (sídla Poleň, Poleňka, Zdeslav) na Klatovsku, narozených v 20.?60. letech minulého století. Dialektologický materiál byl nashromážděn na základě autorovy autopsie, nahrávek rozhovorů a vyprávění a odpovědí na anketu, jejíž otázky byly zaměřeny na fonologické rysy jihozápadočeské nářeční podskupiny. S přihlédnutím k dialektologickým pracím Jaroslava Voráče byly nářeční jevy strukturovány na vokalické a konsonantické a diferencovány do kategorií obrážejících historický vývoj českého jazyka se zřetelem k vyrovnávacím hláskovým tendencím rozdílným od současné spisovné češtiny. Prostřednictvím tabulek byla změřena frekvence jednotlivých nářečních rysů a posouzena jejich zachovalost. Výzkum prokázal u vybraných respondentů aktivní znalost některých nářečních jevů, ale v porovnání s obdobnými výzkumy z 50. let 20. století celkový jejich úbytek. Lze konstatovat, že zkoumané lokality spadají z jazykovědného hlediska do širší oblasti západní části jihozápadočeské nářeční podskupiny s dnes již nepatrným vlivem chodského nářečního úseku.
|
|
|
Mluva Ostravska
FROLOVÁ, Taťána
Bakalářská práce na téma Mluva Ostravska si klade za cíl průzkum současného jazyka ? běžné mluvy ? v Ostravě a blízkém okolí. Lze tady předpokládat, že nejen vliv obecné češtiny, ale i lašského nářečí, užívaného ovšem nedůsledně, činí z této oblasti jazykově zajímavou lokalitu. V praktické části jsem se zaměřila na skupinu respondentů, které jsem rozdělila do tří věkových kategorií. 1. skupina byla od 15 let do 25 let,2. skupina od 25 let do 50 let a třetí věková kategorie byla od 50 let a výše. Do všech tří kategorií jsem zařadila jak muže, tak ženy, kteří pocházejí ze slezské nářeční oblasti. Výzkum zjišťuje postoje respondentů k jejich schopnosti rozlišit spisovný český jazyk od ostravského nářečí, zaměřuje se na otázky, které nám pomohou zjistit, jestli jim činí problémy hovořit spisovně i v běžné mluvě a na konec na jejich názory na médii tolik známý web Ostraváka. Vybrala jsem si toto téma tedy hlavně proto, abych zjistila, zda nářeční odlišnost má vliv na postoj uživatelů k českému pravopisu, zda právě díky nářečním rysům zkoumané oblasti mají uživatelé větší či menší potíže s konkrétními pravopisnými jevy.
|
host ::
RSS.