|
|
Nutriční den na standardním a intenzivním lůžku fakultní nemocnice
Lupoměská, Petra ; Meisnerová, Eva (vedoucí práce) ; Novák, František (oponent)
Bakalářská práce se skládá ze dvou částí, a to z teoretické a praktické. Teoretická část je rozdělena do několika kapitol, první seznamuje s obecnými informacemi o malnutrici jako je její definice, prevalence, dělení, příčiny, následky a možnosti diagnostiky. Následující kapitola uvádí algoritmus nutriční péče, zbývající se pak zaměřují na umělou výživu. Jsou v nich popsány indikace, kontraindikace, komplikace i další podstatné údaje o výživě enterální i parenterální. Praktická část je věnována celosvětovému programu "Nutriční den" a hodnocení dat získaných právě během konání tohoto dne v listopadu loňského roku od pacientů IV. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Získávání dat bylo realizováno kvantitativním výzkumným šetřením formou standardizovaných formulářů. V rámci výzkumu byly zvoleny dva cíle, prvním bylo zjistit, jaký byl perorální příjem pacientů během hospitalizace. Tento cíl splněn nebyl, neboť ne všichni pacienti umístění na standardním lůžku byli ochotni dotazník vyplnit. Bylo ale zjištěno, že z celkového počtu 62 nemocných, o kterých byl údaj o příjmu získán, snědlo celou porci nemocniční stravy pouhých 29 %. Druhým cílem bylo zjistit, zda u pacientů umístěných na jednotkách intenzivní péče došlo k dosažení plánovaného denního příjmu kalorií či nikoliv. Tento cíl...
|
|
| |
|
|
Novel biomarkers in patients with renal disease
Zakiyanov, Oskar ; Kalousová, Marta (vedoucí práce) ; Teplan, Vladimír (oponent) ; Průša, Richard (oponent)
Chronické onemocnění ledvin a akutní poškození ledvin patří mezi významné zdravotní problémy v populaci. Je důležité, abychom byli schopni rozpoznat osoby s vysokým rizikem nepříznivého vývoje zdravotního stavu, progresí onemocnění a přidružených kardiovaskulárních komplikací. Cílem disertační práce bylo studium nových perspektivních biomarkerů, jejich vztah k renální funkci, chronickému zánětu, případně zvýšenému kardiovaskulárnímu riziku. Studovány byly: placentární růstový faktor (PlGF), s těhotenstvím asociovaný protein A (PAPP-A), matrixová metalloproteináza 2 (MMP-2), matrixová metalloproteináza 9 (MMP-9), solubilní receptor pro konečné produkty pokročilé glykace (sRAGE), protein vázající vápník S100A12 - nově identifikovaný extracelulární protein vázající se na receptor pro konečné produkty pokročilé glykace (EN-RAGE) a amfoterin (HMGB-1) u pacientů se sníženou funkcí ledvin včetně pacientů s chronickým renálním onemocněním, hemodialyzovaných, pacientů s akutním poškozením ledvin a zdravých kontrol pro srovnání. První studie odhalila, že hladina PlGF je zvýšená u pacientů se sníženou funkcí ledvin. Druhá studie zjistila spojitost hladin MMP-2 a PAPP-A s proteinurií u pacientů s chronickým renálním onemocněním. Sérové hladiny MMP-2, MMP-9 a PAPP-A se výrazně lišily u pacientů s různými nefropatiemi....
|
|
|
Enterální výživa u onkologických pacientů
Šulcová, Jana ; Křížová, Jarmila (vedoucí práce) ; Mráz, Miloš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá možnostmi enterální výživy a jejím vlivem na život onkologických pacientů. Skládá se z teoretické a praktické části. Teoretická část shrnuje problematiku malnutrice, nutriční podpory s větším důrazem na enterální výživu a také se zabývá specifikem malnutrice v onkologii a jejím řešením. Praktická část je zaměřena na výzkum, který studuje vliv enterální výživy na různé aspekty života onkologických pacientů. Zkoumá, jak se změní zdravotní stav, kvalita života a energetický příjem pacientů po měsíci užívání enterální výživy. Studie zahrnuje fyzikální vyšetření, měření pacientů přístrojem Bodystat QuadScan 4000, vyplnění dotazníku, posouzení laboratorních hodnot a analýzu zápisu jídelníčku. Z výsledků studie se prokázal pozitivní vliv enterální výživy na zdravotní stav pacientů hodnocený laboratorními výsledky. Z odpovědí respondentů došlo ke zlepšení kvality života a ze zápisu jídelníčku se u všech pacientů zvýšil energetický příjem. Z fyzikálního vyšetření a z měření přístrojem Bodystat se kladný vliv enterální výživy neprokázal.
|
|
| |
|
|
Hodnocení nutričního stavu a kardiálního rizika u pacientek s mentální anorexií .
Pálová, Sabina ; Charvát, Jiří (vedoucí práce) ; Ošťádal, Petr (oponent) ; Zamrazil, Václav (oponent)
Mentální anorexie (MA) je závažné psychiatrické onemocnění spojené s významnou mortalitou. Jednou z hlavních příčin úmrtí pacientek s mentální anorexií jsou kardiální komplikace. V letech 2003 - 2010 jsme vyšetřili 30 pacientek se stanovenou diagnózou mentální anorexie. U pacientek s MA jsou běžně užívané nutriční parametry i při těžké malnutrici v normě a nelze je použít pro diagnostiku a sledování nutričního stavu. V naší práci jsme se proto zaměřili na zhodnocení plasmatických hladin aminokyselin. Dle našich zjištění je u pacientek s MA přítomna mírná hyperaminoacidémie a nalezli jsme signifikantně vyšší poměr Gly/Val a Phe/Tyr. V druhé části naší práce přinášíme komplexní přehled výsledků neinvazivních kardiálních vyšetření u rizikových pacientek s MA. Nálezy echokardiografie a EKG potvrzují výsledky předchozích prací. Původním zjištěním je nález významně nižší postischemické dilatace brachiální tepny a její normalizace po realimentaci. Dále jsme nalezli při zhodnocení 24 hodinového záznamu krevního tlaku významně nižší hodnoty krevního tlaku v aktivním období dne podmíněnézměnami parametrů variability srdeční frekvence. Snížené hodnoty krevního tlaku u pacientek s mentální anorexií v poloze ve stoje byly spojené se zvýšením HF power vleže a zejména s chyběním zvýšení LF power po vertikalizaci. Tyto...
|
|
| |
|
|
Výživa onkologicky nemocných pacientů v paliativní péči
TICHÁ, Miroslava
Výživa u onkologických pacientů v paliativní péči je velkým celosvětovým problémem, a proto mě napadlo toto téma zpracovat a dozvědět se o problematice více. I když se léčba onkologické choroby v této době posunula kupředu, výskyt nádorů se velmi zvýšil po celém světě v poměrně vysokých procentech. Tato práce je rozdělena na dvě části, přičemž v teoretické části je popisováno, jakým způsobem se onemocnění rozvinulo a jaká jsou procenta incidence, prevalence a mortality v České republice. Dalšími body uvedenými v práci jsou symptomy, které jsou spojeny s onemocněním malnutrice, kachexie, nevolnost a jiné. Nejdůležitější částí je však výživové doporučení, které je indikováno individuálně na každého pacienta zvlášť. K výživovým doporučením zařazujeme i enterální a parenterální výživu, jelikož správná výživa může ovlivnit nejen fyzický stav pacienta, ale i psychický stav. Posledním bodem v teoretické části je popsána paliativní péče a její rozdělení. Cílem praktické části práce bylo zmapovat, jakým způsobem se v současné době stravují onkologicky nemocní pacienti v paliativní péči. Pro doplnění cíle byly stanoveny 2 výzkumné otázky: 1. Jak ovlivňuje onemocnění chuť k jídlu pacientů v paliativní péči? a 2. Která složka stravy je u pacientů deficitní? Jednalo se o kvalitativní výzkum, probíhající u 6 onkologických pacientů na paliativním oddělení. Metodou zvolenou pro sběr dat u pacientů byly dotazníky a rozhovory s pacienty a zdravotnickým personálem. Po dokončení jsem zhodnotila jídelníčky v programu Nutriservis a celkový stav pacientů pomocí škály nejčastějších symptomů. Podle výsledků se většina pacientů pohybovala pod hranicemi normy, s protein energetickou malnutricí. Malnutrice u pacientů byla způsobena nedostatkem příjmu stravy, převážně bílkovinné, dále podáváním léků, které mohou ovlivnit chuť k jídlu nebo projevem symptomů spojených s onemocněním.
|
|
|
Role sestry v péči o výživu nemocného
SKŘÍŠOVSKÁ, Martina
Diplomová práce "Role sestry v péči o výživu nemocného" je zpracována v čistě teoretické rovině, zabývá se základním pilířem existence lidského organismu, správnou a dostatečnou výživou člověka a je zaměřena na rozsah zapojení všeobecné sestry při uspokojování bio-psycho-sociálního aspektu potřeby výživy u pacienta v ošetřovatelském procesu. Problematika výživy tvoří nedílnou součást kompletního spektra všech zdravotnických odborností, uspokojení potřeby výživy u pacienta ve všech věkových životních etapách v ošetřovatelském procesu je součástí náplně všeobecné sestry na jednotkách intenzivní a resuscitační péče, na odděleních standardní péče, ale také na geriatrických odděleních a v ústavech sociální péče. Diplomová práce je metodicky členěna do samostatných, logických, na sebe navazujících celků. V úvodu diplomová práce definuje malnutrici jako globální medicínsko-společensko-ekonomický problém a předkládá principy a teoretická východiska organizace optimální nutriční péče, představuje mezinárodní aktivity, které se podílejí na tvorbě guidelines s využitím metody Evidence Based Practice a implementaci efektivních postupů při poskytování komplexní péče o výživu pacienta ve zdravotnických zařízeních a v ústavech sociální péče. Navazuje sumarizace jednotlivých základních nutrientů s ohledem na jejich význam pro správnou funkci lidského organismu a negativní dopad při jejich nedostatečném přísunu v potravě. Diplomová práce prezentuje algoritmus zhodnocení nutričního stavu pacienta v ošetřovatelském procesu porovnáním dostupných screeningových standardizovaných dotazníků, které jsou využitelné k detekci známek malnutrice, předkládá možnosti fortifikace stravy, specifikuje cíle nutriční podpory ve zdravotnickém zařízení se zaměřením na indikace, přínosy, rizika a aplikační cesty enterální a parenterální výživy a poskytuje kompletní přehled nutričních intervencí v kontextu ošetřovatelské péče orientovaných na zabezpečení příjmu potravy. Závěr diplomové práce identifikuje obtížně naplnitelné a realizovatelné aspekty v péči o výživu nemocného, aspekty psychologické a sociokulturní, které v ošetřovatelském procesu všeobecná sestra může uspokojit pouze holistickým a empatickým přístupem. Altruistické, přesto kontroverzní a eticko-filozofické téma představuje nezahájení nebo ukončení intervencí nutriční podpory, přičemž toto rozhodnutí respektuje principy beneficence a non maleficence Hippokratovy přísahy, kvalitu života pacienta a lidskou důstojnost.
|
|
|
Edukace pacientů na sondové enterální výživě
Argaláčová, Tereza ; Novotný, Aleš (vedoucí práce) ; Meisnerová, Eva (oponent)
Enterální výživa je formou nutriční podpory, jejíž využití by mělo být zvažováno u podvyživených pacientů či pacientů v riziku malnutrice, kteří mají funkční gastrointestinální trakt, ale nemohou nebo nechtějí přijímat dostatečné množství živin perorální cestou. Tato bakalářská práce se zabývá problematikou enterální výživy - jejími indikacemi, kontraindikacemi, způsoby aplikace a možnými komplikacemi. Velká část práce je věnována perkutánní endoskopické gastrostomii, která se stala jednou z metod poskytování dlouhodobé enterální výživy a v současné době je tato metoda jedním z nejpopulárnějších přístupů do gastrointestinálního traktu pro dlouhodobou domácí enterální výživu. Poslední část bakalářské práce poukazuje na důležitost edukace pacientů na dlouhodobé enterální výživě a přináší stručný návod, jak tyto pacienty edukovat tak, aby pochopili důvody indikace a funkci enterální výživy a aby dovedli sami provádět veškeré nutné úkony související s péčí o sondu a podáváním výživy. Klíčová slova: malnutrice, enterální výživa, perkutánní endoskopická gastrostomie, edukace
|
host ::
RSS.