|
| |
|
|
Povědomí sociálních pracovníků orgánu sociálně - právní ochrany dětí o činnosti a významu dětského diagnostického ústavu
LUKÁŠOVÁ, Hana
Bakalářská práce je rozdělená do dvou hlavních částí. V teoretické části pomocí odborné literatury definuji základní pojmy, které jsou obsahem práce. Zabývám se vymezením pojmů dítě, poruchy chování dítěte, rodina, její druhy, základní funkce. Specifikuji základní a nejdůležitější zákonné úpravy oddělení sociálně-právní ochrany dětí. Definuji pojem ústavní výchova, dětský diagnostický ústav, činnost a průběh v dětském diagnostickém ústavu, základní důvody umístění dětí. Hlavním cílem praktické části je zjistit, jaké povědomí o činnosti dětského diagnostického ústavu mají sociální pracovníci, kteří do dětských diagnostických ústavů umisťují děti. Dílčími cíli je zjistit, zda se sociální pracovníci ve své praxi setkávají s činností dětského diagnostického ústavu. Popsat jejich znalosti o dětském diagnostickém ústavu a zjistit důvody, které slouží k podání návrhu podnětu k soudu na umístění dítěte do dětského diagnostického ústavu. Pro výzkum jsem využila strategii kvalitativního výzkumu, metodu polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo deset sociálních pracovníků, pracujících na odděleních sociálně-právní ochrany dětí nacházející se v obcích Jihočeského kraje. Pro výběr souboru byla zvolena metoda náhodného výběru. Ze shrnutí výpovědí sociálních pracovníků vyplývá, že o činnosti a náplni diagnostického ústavu povědomí mají. Sociální pracovníci z oddělení sociálně-právní ochrany dětí nastudovali o dané problematice informace ať už z internetu nebo odborné literatury, ale časem získali osobní zkušenosti s tímto zařízením. Práce by mohla sloužit ke zlepšení informovanosti sociálních pracovníků OSPOD a dalších osob zabývajících se problematikou poruch chování u dětí.
|
|
|
The issue of social prevention services for at risk families in the chosen region
Neubauerová, Natália ; Kotrusová, Miriam (vedoucí práce) ; Dobiášová, Karolína (oponent)
Diplomová práca sa venuje problematike služieb sociálnej prevencie pre ohrozené rodiny s deťmi vo vybranej lokalite. Prvým hlavným cieľom diplomovej práce je zistenie, či súčasné inštitucionálne podmienky pre poskytovanie služieb sociálnej prevencie pre ohrozené rodiny s deťmi umožňujú zabrániť umiestňovaniu detí do ústavnej starostlivosti. Ďalším hlavným cieľom je identifikácia problémov súvisiacich s poskytovaním týchto služieb v rámci daného inštitucionálneho nastavenia. Autorka na pozadí niekoľkých teoretických a vecných východísk danú problematiku popisuje a premieta ju do prostredia obce s rozšírenou pôsobnosťou Ústí nad Labem. Prostredníctvom expertného šetrenia s vybranými aktérmi boli identifikované hlavné bariéry, ktoré bránia dostatočnému poskytovaniu služieb sociálnej prevencie vo vybranej lokalite. V Ústí nad Labem sa nachádza najvyšší počet ohrozených rodín s deťmi v Českej republike a služby sociálnej prevencie nie sú v skúmanej lokalite dostatočne podporené či už finančne alebo personálne.
|
|
|
Komparace pěstounské/profesionální péče na přechodnou dobu v České republice a na Slovensku
Potužníková, Michaela ; Kotrusová, Miriam (vedoucí práce) ; Klusáček, Jan (oponent)
Náhradní rodinná péče představuje velmi důležitou součást rodinné politiky, která poskytuje dítěti možnost vyrůstat v rodině, kde jsou naplňovány jeho potřeby. Jedním z typů náhradní rodinné péče je péče na přechodnou dobu, kterou se zabývá tato bakalářská práce. V práci jsou popsány institucionální podmínky systémů péče na přechodnou dobu v České republice a na Slovensku a následně jsou tyto systémy komparovány. V České republice se institut přechodné péče nazývá pěstounská péče na přechodnou dobu, na Slovensku je institut pojmenován profesionální rodiny. Význam obou institutů spočívá v naplnění individuálních potřeb dítěte, prostřednictvím celodenní péče náhradních rodičů. Důležitá je také výchova dítěte v rodinném prostředí, kde se jedinec učí vytvářet vazby. Cílem bakalářské práce je porovnat systémy přechodné pěstounské péče v České republice a na Slovensku a odhalit faktory, které způsobují podobnosti a odlišnosti. Hlavním analytickým přístupem v práci je srovnávací metoda. Analyzovány jsou převážně veřejněpolitické dokumenty a jiná sekundární data.
|
|
| |
|
| |
|
|
Analýza současného systému řešení domácího násilí v České republice se zaměřením na péči o děti v roli svědků
Kuntová, Michaela ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Klusáček, Jan (oponent)
Předkládaná diplomová práce "Analýza současného systému řešení domácího násilí v České republice se zaměřením na péči o děti v roli svědků" se zabývá systémem řešení případů domácího násilí, v nichž jsou děti svědky tohoto násilí. Práce mapuje postupy a způsoby práce s jednotlivými členy v rodině, která je zasažena domácím násilím, hodnotí dostatečnost a efektivnost těchto postupů a rovněž dopady těchto postupů na jednotlivé členy rodiny. Zkoumáni a hodnoceni jsou rovněž jednotlivé aktéři, kteří mohou mít na danou problematiku vliv, jejich vztahy a možnosti kooperace a dále jejich možnosti při utváření dané politiky. V neposlední řadě jsou zkoumány také komunikační kanály, jež mají zúčastnění aktéři k dispozici, a jejich efektivnost. Předkládaná práce vychází především ze studia relevantních dostupných zdrojů, z informací, které v rozhovorech poskytli pracovníci orgánů sociálně právní ochrany dětí, a z odpovědí, které uvedli pracovníci orgánu sociálně právní ochrany v dotazníkovém šetření. Domácímu násilí je, i přes jeho latenci a soukromý ráz, věnována ze strany státu značná pozornost, což mimo jiné dokládá existence Národního akčního plánu prevence domácího násilí na léta 2011-2014. Podobně je značná pozornost věnována ohroženým dětem1 , přičemž právě děti, které jsou svědky domácího násilí, jsou...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.