Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 49 záznamů.  začátekpředchozí40 - 49  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Komparativní a fylogenetická analýza virů ve FN Brno
Švestková, Tereza ; Sedlář, Karel (oponent) ; Nykrýnová, Markéta (vedoucí práce)
Práce je věnovaná koronaviru SARs-CoV-2 souvisejícím s těžkým akutním respiračním syndromem, který byl poprvé prokázán v roce 2019. Tento koronavirus zapříčinil pandemii, která ovlivnila takřka celý svět. Znalost genetické informace je potřebná pro vývoj vakcíny, zjištění nakažlivosti a pro predikci vývoje variant SARs-CoV-2. Pro získání genetických informací je třeba osekvenovat RNA a tyto genomové sekvence sestavit. Při porovnání sestavených genomů lze zjistit, v které části daný organismus mutoval. Na základě souhlasnosti či rozdílnosti v sestavených genomech je provedena fylogenetická analýza, která poukazuje na vývoj daného organismu a znázorňuje evoluční příbuznost s ostatními organismy. Praktická část je zaměřena na sestavení genomů ze vzorků od pacientů z FN Brno a vyhodnocení kvality sestavení. Po sestavení genomů je dalším cílem vyhodnocení variability a následná fylogenetická analýza.
Analýza koronavirů metodou QRT-PCR a možnosti terapie pomocí nanoliposomálních nosičů rekombinantních antigenů
Krchová, Lenka ; doc. RNDr. Milan Bartoš. Ph.D. (oponent) ; Turánek, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá studiem koronavirů, jejich diagnostikou a následně možnou konstrukcí rekombinantní vakcíny na bázi liposmálních nosičů rekombinantních antigenů. Experimentální část diplomové práce se dotýká dvou rovin. Nejdřív byla měřena a zkoumána diagnostika viru SARS-CoV-2 metodu real-time PCR. Bylo pracováno s biologickým materiálem velkého počtu pacientů. Společně se základním stanovením přítomnosti viru bylo zkoumáno, jak je virová částice stabilní v čase, jak odolává teplotním změnám, jaký vliv má naředění nosného media na hodnotu Ct a další dílčí experimenty. Ze všech metadat je v závěru vyhodnocena nejpřínosnější varianta pro diagnostiku patogenu. Experimentální část následně navazuje na možnou terapii pomocí rekombinantních vakcín. Tato problematika je velmi aktuální a hýbe celou odbornou veřejností. Byly připraveny liposomy, které v rekombinantních vakcínách slouží jako nosiče bioaktivních látek. Liposomy byly homogenizovány extruzí na požadovanou velikost a různě povrchově modifikovány. Bylo zkoumáno navázání antigenu, stálost v čase a případná degradace. Liposomy byl charakterizovány pomocí DLS, nanoflow cytometrie a elektronové mikroskopie.
Studium potenciálu slepičích anti-peptidových protilátek jako prostředku profylaxe virových infekcí
Wojčíková, Lenka ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Kubíčková, Božena (oponent)
V roce 2020 byla WHO vyhlášena celosvětová pandemie kvůli nemoci COVID-19, která je způsobovaná virem SARS-CoV-2. Tento vir využívá pro vstup do buňky navázání povrchového "spike" proteinu na ACE 2 receptor napadené buňky. Očkování se proto zaměřuje na navození produkce protilátek, které tuto vazbu inhibují. Alternativně je možno získat protilátky mimo hostitelský organismus a využít je jako prostředek pasivní imunizace proti nemoci COVID-19. Cílem práce proto bylo připravit slepičí protilátky, IgY, které by byly schopné bránit vazbě viru. Pro přípravu peptidových imunogenů byly vybrány vhodné sekvence aminokyselin ze struktury RBD domény S1 podjednotky viru SARS-CoV-2, která interaguje s ACE 2 receptorem. Syntetizované peptidy byly navázány na proteinový nosič KLH a vzniklým konjugátem byly imunizovány slepice. Následně byly vytvořené IgY izolovány z vaječného žloutku a za využití metody ELISA byla prokázána schopnost protilátek rozpoznat vybrané peptidy v různých typech antigenů. Poté byly ex vivo testovány protektivní vlastnosti protilátek proti viru v buněčných liniích a porovnány s účinností inhibice Remdesivirem. Protilátky byly při testech schopny inhibice vazby viru na buňky, ale výsledek testování byl ovlivněn nízkou počáteční koncentrací protilátek. Proto byla provedena afinitní...
COVID-19 v Domově ve Břevnici
Myslivcová, Lenka ; Andrýs, Ctirad (vedoucí práce) ; Jankovičová, Karolína (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo popsat informace týkající se viru SARS-CoV-2 a koronavirové nemoci (COVID-19), zhodnotit průběh onemocnění v Domově se zvláštním režimem v Břevnici, kde nemoc proběhla na počátku první vlny pandemie COVID-19 na jaře roku 2020. Dalším cílem bylo provést analýzu protilátek a zhodnotit získaná data. Diplomovou práci jsem rozdělila do tří hlavních částí: teoretické, experimentální a diskusní. V teoretické části jsem pracovala s odbornou literaturou a popsala informace týkající se nejen nemoci COVID-19, ale i dalších závažných infekcí způsobených lidskými koronaviry. V experimentální části, kterou jsem vykonala v imunologické laboratoři Oddělení společných laboratoří v havlíčkobrodské nemocnici, jsem se zabývala problematikou klinického průběhu onemocnění, závažnosti onemocnění a případnými následky po prodělané infekci. Dále jsem se zabývala metodami pro stanovení protilátek, jejichž principy jsou popsány v kapitole 4.5 Použité diagnostické metody a postupy jsou popsány v kapitole 5.3 Laboratorní stanovení. Ze získaných dat jsem vypracovala grafy a tabulky a zpracovala data o klinickém průběhu infekce v břevnickém Domově, a to jak u klientů, tak u zaměstnanců postižených infekcí na jaře roku 2020. V diskusní části jsem shrnula zjištěná data s Domova v Břevnici a...
Distanční forma výuky tělesné výchovy v době pandemie SARS-CoV-2
Čudová, Martina ; Vindušková, Jitka (vedoucí práce) ; Červinka, Pavel (oponent)
Název: Distanční forma výuky tělesné výchovy v době pandemie SARS-CoV-2. Cíle: Cílem této práce bylo zjistit průběh a zajištění výuky tělesné výchovy v době pandemie SARS-CoV-2 od 1. 1. 2020 až do 31. 12. 2020. Metody: Pro napsání práce byl použit online dotazník, který byl přes sociální sítě a prostřednictvím emailu učitelům TV sdílen. Pro sběr dat byla použita metoda CAWI. Data byla následně zpracována pomocí MS Excel 2013. Výsledky: Z výsledků vyplývá, že v jarním období probíhala výuka tělesné výchovy mnohem méně a méně často než v podzimní období. Na jaře učitelé ještě neměli tak technické vybavení oproti podzimu a výuka především probíhala v offline formě. V podzimním období už více učitelů vyučovalo online formou, zaměřovali se zejména k motivaci dětí k pohybu. V jarní části byla výuka více zaměřena teoreticky. Respondenti se shodli, že výpadek ve výuce tělesné výchovy bude mít velký dopad na rozvoj dětí v budoucnosti. Klíčová slova: SARS-CoV-2, distanční výuka, tělesná výchova, vládní opatření, pandemie
Kojení v době COVID-19
Brožková, Adéla ; Laštůvka, Zdeněk (vedoucí práce) ; Černý, Andrej (oponent)
Bakalářská práce se věnuje problematice kojení a zabývá se kompetencemi porodní asistentky, které jsou v péči o kojící ženu nenahraditelné. Práce je koncipována jako teoreticko - praktická. Cílem teoretické části je shrnout poznatky týkající se kojení obecně a specificky se zaměřit také na infekční onemocnění COVID-19 a jeho vliv na laktaci žen. Praktickou část této práce tvoří výsledky sledované populace žen ze zdravotnické dokumentace, doplněné o data zjištěná z dotazníku, adresovaného homogenní skupině žen. Výzkum se zabývá sledováním rozdílů v počtu plně kojených dětí, dětí částečně kojených s dokrmem nebo krmených pouze umělou výživou. Sledujeme způsob kojení při odchodu z porodnice a následně ve třetím a šestém měsíci po porodu. Zjištěná data jsou porovnána mezi kontrolním rokem 2019 a rokem 2020, kdy svět zachvátilo nové infekční onemocnění COVID-19 a nastala různá omezení během hospitalizace. Výzkum se nadále zabývá ještě vlivem bondingu v souvislosti s kojením. Statistickými metodami byla potvrzena první ze stanovených hypotéz, a to že nebyly žádné signifikantní rozdíly v laktaci žen při odchodu z porodnice mezi pandemickým rokem 2020 a rokem kontrolním. Další dvě hypotézy byly zamítnuty, ukázalo se, že ve třetím i v šestém měsíci po porodu se počet plně kojených dětí razantně snižuje v...
Imunitní reakce vyvolané infekcí SARS-CoV-2
Krausová, Kateřina ; Šmahel, Michal (vedoucí práce) ; Šroller, Vojtěch (oponent)
Pandemie koronavirové nemoci 2019 (covid-19) vyvolaná nově objeveným koronavirem těžkého akutního respiračního syndromu 2 (SARS-CoV-2) způsobuje závažné zdravotní i ekonomické problémy po celém světě. Závažnost průběhu onemocnění covid-19 závisí především na imunitní odpovědi organismu na SARS-CoV-2. Tento virus využívá mnoho mechanismů, kterými dokáže uniknout hostitelskému imunitnímu systému. Mezi hlavní únikové mechanismy patří potlačení produkce interferonů v časné fázi infekce, vyčerpání přirozeně cytotoxických buněk a indukce cytokinové bouře. Po vrozené imunitní odpovědi se do boje s virem zapojí i mechanismy specifické imunity. Pacienti s vážným průběhem onemocnění mají značně redukované množství jak pomocných CD4+ T lymfocytů, tak cytotoxických CD8+ T lymfocytů. Oproti tomu hladina protilátek je u těchto pacientů zvýšená. Ačkoli se za rok od objevení viru SARS-CoV-2 podařilo nalézt mnoho poznatků o imunitních reakcích vyvolaných tímto virem, je zde stále mnoho neznámých. V krátké době byly vyvinuty vakcíny, které jsou úspěšné v prevenci covidu-19. Důležitou otázkou dalšího výzkumu však zůstává, jak dlouhodobá je imunitní paměť po vakcinaci či po prodělání covidu-19.
SARS-CoV-2 methyltransferázy jako cíl terapeutického zásahu
Kocek, Hugo ; Nencka, Radim (vedoucí práce) ; Bouřa, Evžen (oponent)
Nový koronavirus SARS-CoV-2 (z počátku též označovaný "nCoV2019") se stal od března roku 2020 součástí našich životů a téměř přes noc obrátil naše životy "vzhůru nohama". Tento vir se přenáší kapénkami a způsobuje respirační onemocnění COVID-19, které může mít v komplikovaných případech velmi závažný až fatální průběh. Doposud nebyla vynalezena žádná efektivní léčebná metoda a vakcíny jsou momentálně velkou nadějí. Ačkoli poskytují vysokou míru ochrany vůči SARS-CoV-2, je důležité podotknout, že nemusí být plně efektivní vůči stále se objevujícím novým mutacím SARS-CoV-2. V průběhu pandemie byla vyzkoušena řada již schválených léků (např. favipiravir, toremifen či hydroxychlorochin), ale žádný z těchto léků v klinických studiích neprokázal signifikantní účinnost proti SARS-CoV-2. Jediným schváleným antivirotikem pro použití u hospitalizovaných pacientů je v současné době nukleotidový analog remdesivir, jehož účinnost byla prokázána v klinických testech, ale je patrně značně závislá na době podání a celkovém stavu pacienta. Vývoj nových antivirotik je proto nezbytný, neboť se jedná již o třetí korovirus od počátku 21. století s pandemickým potenciálem, a proto můžeme očekávat příchod dalších variant v budoucnosti. Tato práce se zaměřuje na S-adenosylmethionin-dependentní methyltransferázy nsp14 a...
Epidemiologické modelování šíření nemoci Covid-19
Schubert, Richard ; Kašpar, Jakub (oponent) ; Mézl, Martin (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá spojitými epidemiologickými deterministickými kompartmentovými modely a specifickými rysy modelování pandemie COVID-19. Numericky je studována rozdílnost různých pravděpodobnostních rozdělení setrvání jedinců v kompartmentech na základní reprodukční číslo, respektive konečnou velikost epidemie. Je navržen nový model pro retrospektivní analýzu epidemiologických dat ze severní Itálie první poloviny roku 2020. Odhad parametrů modelu je proveden minimalizací sumy váhovaných čtvercových reziduí a prohledávaní prostoru parametrů implementací algoritmu BFGS.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 49 záznamů.   začátekpředchozí40 - 49  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.