|
|
Věčné jinošství Jiřího Karáska ze Lvovic
Kolařík, Karel ; Vojtěch, Daniel (vedoucí práce) ; Lishaugen, Roar (oponent) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Cílem disertační práce je přiblížit život a dílo Jiřího Karáska ze Lvovic prostřednictvím rozboru jeho životního stylu, tj. způsobu, jakým organizoval svůj život, estetizoval jej a individualizoval. Karásek se dlouhodobě snažil formovat svou existenci - v souladu s inspirativními pojetími soudobých i předcházejících myslitelů a umělců (mj. Oscar Wilde, Walter Pater, Maurice Maeterlinck) - jako umělecké dílo. Zdůrazňoval jeho integritu a orientaci ke kráse. Ve shodě se svým estetickým zaměřením (a uměleckým dílem) podmiňoval krásu smutkem a bolestí a snažil se i v obrazu svého života zdůraznit melancholickou krásu, jednotu v nejednotě. Za tím účelem pak akcentoval především rozkladné, krizové prvky a navozoval dojem neúspěšného, sebezničujícího úsilí dosáhnout vysokého životního ideálu, což odpovídalo jeho tragickému pojetí umělce, obětujícího se vlastnímu dílu. Karáskovu životnímu stylu se přibližuji prostřednictvím pojmů jinocha a (věčného) jinošství, jichž Karásek ve svém díle využil jako symbolů bolestně krásné krizové existence. Jinocha v souladu s jeho romantickým a symbolistním výkladem charakterizuji jako postavu vymezující se vůči skutečnosti (dobovým pravdám, zvykům, pravidlům), osamocenou, jedinečnou a snažící se utvořit nový svět - jen ze sebe sama, z vlastní imaginace a touhy. Věčné...
|
|
|
Poetics of Russian rock
Tiazhkun, Antonina ; Hříbková, Radka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
Bakalářská práce se věnuje fenoménu ruské kultury a literatury poslední třetiny 20. století - ruské rockové poezii. Její unikátnost spočívá ve zvýšené pozornosti k obsahové stránce textů, což literárním vědcům umožňuje hovořit o existenci rockové poezie jako takové. Dané téma není v ruské filologii příliš reflektováno, v České republice není známo téměř vůbec. Předkládaná práce pojednává o historii a podmínkách vzniku ruského rocku, zabývá se analýzou charakteristických rysů rockové poezie, jejími zdroji a klíčovými motivy. Výzkum je založen na rozboru tvůrčích textů nejdůležitějších rockových autorů: A. Bašlačeva, B. Grebenščikova, A. Makareviče, V. Coje a J. Ševčuka.
|
|
|
Zobrazení přírody u Turgeněva
Hessová, Zuzana ; Hříbková, Radka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
Bakalářská práce podává ucelenou analýzu vybraných děl známého ruského básníka, prozaika a dramatika, Ivana Sergejeviče Turgeněva. Zaměřuje se na klíčové téma jeho tvorby. Zkoumá zejména to, jak s ním autor pracuje v jednotlivých dílech, jakou roli v nich hraje a s jakými jinými tématy se spojuje. Srovnávací analýza se opírá o dobový kontext a biografická fakta, které autora značně ovlivnily, ale také o díla jiných ruských autorů, u kterých nalézáme podobnosti daného tématu. KLÍČOVÁ SLOVA: Turgeněv, příroda, povídky, román, básně v próze, poetika, filozofie.
|
|
|
Poetika vybrané povídkové tvorby Pere Calderse
Kroupová, Alžběta ; Poláková, Dora (vedoucí práce) ; Marešová, Jaroslava (oponent)
(česky) Bakalářská práce se zabývá vybranými povídkami ze sbírky Cròniques de la veritat oculta katalánského spisovatele Pere Calderse. Klade si za cíl analyzovat poetiku typickou pro tohoto autora, pomocí rozboru často se opakujících témat, symbolů a míst, na kterých se děj odehrává. Srovnává Caldersovu povídkovou tvorbu s díly autorů téhož žánru používajících obdobné vypravěčské postupy. Důraz je kladen především na porovnání s tvorbou Franze Kafky.
|
|
|
Russian Poetry at the Beginning of 21st Century
Tiazhkun, Antonina
Tato rigorózní práce je věnována současné ruské poezii, která prozatím postrádá obecně přijímané hodnocení literárních kritiků, také proto ji považujeme za jednu z nejméně prostudovaných oblastí ruské literatury. Cílem dané práce je navrhnout způsob, jak porozumět uměleckým a obsahovým zákonitostem, ale také kulturně-historickému, sociálnímu a estetickému významu ruské poezie naší doby. Za klíčové principy současné poezie můžeme považovat změnu literárního paradigmatu, estetický pluralismus a různorodost autorských přístupů. Rigorózní práce se skládá ze tří částí. První část popisuje teorii utváření a aktuální podobu literatury postsovětské doby od poloviny 80. let do současnosti v kontextu sociálních, kulturních a literárních faktorů. Kromě toho také analyzuje charakteristiky a jevy současné literární tvorby. Druhá část práce popisuje základní estetické tendence ruské poezie současnosti. Ve třetí části jsou přiblíženy její tematické a žánrově-stylové charakteristiky. Výzkum je založen na analýze tvorby několika významných ruských básníků, kteří byli vybráni jako reprezentanti současné ruské poezie od 60. let 20. století do současnosti. Jedná se o následující autory: A. Kušner, O. Čuchoncev, B. Kenžejev, S. Gandlevskij, O. Sědakova, T. Kibirov, V. Pavlova, M. Stěpanova, P. Barskova, D. Davydov.
|
|
|
Typologie postav a jejich interpersonální vztahy v dramatu A. P. Čechova Višňový sad
Hovorková, Karolína ; Hlaváček, Antonín (vedoucí práce) ; Vasilyeva, Elena (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na zmapování typologie postav a jejich interpersonálních vztahů v posledním dramatu A. P. Čechova Višňový sad. Typy postav a jejich vztahy jsou porovnávány s postavami a vztahy v dalších Čechovových dramatech. Dále práce zohledňuje Čechovův přínos dramatu a to, jak autor vnímal prostor a čas, které byly reprezentovány také samotnými postavami. Při zpracování bude použita analýza, kompilace a komparace, poznatky budou demonstrovány na praktických příkladech, jež budou součástí teoretické části práce. Práce se bude opírat o zahraniční i české odborné publikace věnované typologii postav a jejich vztahům v Čechovových dramatech. KLÍČOVÁ SLOVA: typologie postav, interpersonální vztahy, A. P. Čechov, Višňový sad
|
|
|
Russian Poetry at the Beginning of 21st Century
Tiazhkun, Antonina
Tato rigorózní práce je věnována současné ruské poezii, která prozatím postrádá obecně přijímané hodnocení literárních kritiků, také proto ji považujeme za jednu z nejméně prostudovaných oblastí ruské literatury. Cílem dané práce je navrhnout způsob, jak porozumět uměleckým a obsahovým zákonitostem, ale také kulturně-historickému, sociálnímu a estetickému významu ruské poezie naší doby. Za klíčové principy současné poezie můžeme považovat změnu literárního paradigmatu, estetický pluralismus a různorodost autorských přístupů. Rigorózní práce se skládá ze tří částí. První část popisuje teorii utváření a aktuální podobu literatury postsovětské doby od poloviny 80. let do současnosti v kontextu sociálních, kulturních a literárních faktorů. Kromě toho také analyzuje charakteristiky a jevy současné literární tvorby. Druhá část práce popisuje základní estetické tendence ruské poezie současnosti. Ve třetí části jsou přiblíženy její tematické a žánrově-stylové charakteristiky. Výzkum je založen na analýze tvorby několika významných ruských básníků, kteří byli vybráni jako reprezentanti současné ruské poezie od 60. let 20. století do současnosti. Jedná se o následující autory: A. Kušner, O. Čuchoncev, B. Kenžejev, S. Gandlevskij, O. Sědakova, T. Kibirov, V. Pavlova, M. Stěpanova, P. Barskova, D. Davydov.
|
|
|
Russian Poetry at the Beginning of 21st Century
Tiazhkun, Antonina ; Hříbková, Radka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
Tato diplomová práce je věnována současné ruské poezii, která prozatím postrádá obecně přijímané hodnocení literárních kritiků, také proto ji považujeme za jednu z nejméně prostudovaných oblastí ruské literatury. Cílem dané práce je navrhnout způsob, jak porozumět uměleckým a obsahovým zákonitostem, ale také kulturně- historickému, sociálnímu a estetickému významu ruské poezie naší doby. Za klíčové principy současné poezie můžeme považovat změnu literárního paradigmatu, estetický pluralismus a různorodost autorských přístupů. Diplomová práce se skládá ze tří částí. První část popisuje teorii utváření a aktuální podobu literatury postsovětské doby od poloviny 80. let do současnosti v kontextu sociálních, kulturních a literárních faktorů. Kromě toho také analyzuje charakteristiky a jevy současné literární tvorby. Druhá část práce popisuje základní estetické tendence ruské poezie současnosti. Ve třetí části jsou přiblíženy její tematické a žánrově-stylové charakteristiky. Výzkum je založen na analýze tvorby několika významných ruských básníků, kteří byli vybráni jako reprezentanti současné ruské poezie od 60. let 20. století do současnosti. Jedná se o následující autory: A. Kušner, O. Čuchoncev, B. Kenžejev, S. Gandlevskij, O. Sědakova, T. Kibirov, V. Pavlova, M. Stěpanova, P. Barskova, D. Davydov.
|
|
|
Dvojí poetika autorského divadla: Semafor a Studio Ypsilon
Baloušová, Lucie ; Smrčka, Jiří (vedoucí práce) ; Píšová, Ina (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem divadel malých forem, která představovala generační proud, jenž se začal v českém kulturním prostředí rozvíjet v 50. letech minulého století. Práce si klade za cíl nastínit svébytnou poetiku dvou českých divadel malých scén - Semaforu a Studia Ypsilon, a to na základě analýzy vybraných stěžejních původních dramatických textů jejich čelních představitelů, Jiřího Suchého a Jana Schmida. V úvodu práce se věnujeme proudu divadel malých forem, jejich vymezení a charakteristice. Pro ucelený pohled na problematiku je práce doplněna o pojednání o autorském divadle a jeho specifických rysech. V hlavní části práce se zaměřujeme na počátky obou divadel, dále pak na 60. až 90. léta a na jejich současnou tvář. I přes odlišné existenční podmínky obou divadel, kulturně-historický a politický kontext, se v závěru práce pokoušíme porovnat jejich poetiky. KLÍČOVÁ SLOVA divadla malých forem, autorské divadlo, divadlo Semafor, Studio Ypsilon, Jiří Suchý, Jan Schmid, dramatický text, poetika
|
|
|
Podoby českých filmově-dramaturgických poetik
Csicsely, Lukáš ; Svatoňová, Kateřina (vedoucí práce) ; Klimeš, Ivan (oponent)
V této bakalářské práci se zabývám oborem české akademické filmové dramaturgie, a to v tom smyslu, který označuje podíl dramaturga na tvorbě filmového díla. Pro jeho výkon existují teoretické podklady s mnohaletou tradicí počínající Aristotelovou Poetikou, které se obecně se nazývají poetika a já zde srovnávám filmové poetiky vyšlé na pražské FAMU, v rámci oboru scenáristika a dramaturgie jakožto skripta, na pozadí oné tradice a z perspektivy pražského strukturalismu. Žádná teoretická práce se danému materiálu nevěnuje a tak je mým cílem zmapovat základní problematiku tohoto uzavřeného oboru, s důrazem na to jak uzpůsobuje tradici specifickým podmínkám filmu.
|
host ::
RSS.