|
|
Osvojení z hlediska mezinárodních úmluv a českého práva (kritická srovnávací studie)
Hrubešová, Nikola ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá problematikou osvojení dítěte, a to jak z hlediska mezinárodních úmluv, tak i českého práva. Pozornost je zaměřena na srovnání příslušných ustanovení v občanském zákoníku s pravidly obsaženými v mezinárodních úmluvách a je hodnocen způsob, jakým Česká republika do svého právního řádu požadavky kladené mezinárodními úmluvami promítla. Práce obsahuje úvod, dále je členěna do šesti kapitol a zakončena závěrem. První kapitola je věnována pojmu osvojení a tomu, jak je v platné právní úpravě chápán. Zároveň jsou vyjmenovány i jednotlivé mezinárodní úmluvy, které se zabývají úpravou osvojení a stanovují základní požadavky na národní úpravy jednotlivých smluvních států. Ve druhé kapitole jsou vymezeny druhy osvojení včetně stručné charakteristiky a popsání hlavních znaků, ve kterých se jednotlivé druhy odlišují. Pro jistou kontroverznost je podrobněji rozebrána otázka zrušitelného a nezrušitelného osvojení. Třetí kapitola uvádí základní předpoklady, jejichž splnění je nutné pro realizaci osvojení. Jedná se zejména o takové předpoklady, které musí splňovat osoba osvojitele, resp. osvojitelů, ale některé jsou též na straně osvojence či spočívají v pravomoci orgánu, který o osvojení rozhoduje. V následující čtvrté kapitole je veškerá pozornost směřována k souhlasům,...
|
|
|
Problematika vyživovací povinnosti a práva na výživné v českém právu
Skalická, Michaela ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Problematika vyživovací povinnosti a práva na výživné v českém právu Tato diplomová práce se zabývá právní úpravou vyživovací povinnosti a práva na výživné v českém historickém kontextu. Právní úprava České republiky je napříč diplomovou prací porovnávána s úpravou Slovenské republiky. V první části práce je probrán historický vývoj této úpravy, a to od doby římského práva až po současnost. Dále je vysvětlen význam pojmu "výživné" a "vyživovací povinnost" a rozdíl mezi těmito pojmy. V návaznosti na to je v dalších částech diplomové práce pojednáváno o jednotlivých druzích vyživovací povinnosti, které v současném českém právu existují. U každého druhu této povinnosti je popsán způsob jejího vzniku, způsob určení jejího rozsahu a délka jejího trvání. Pro úplnost této problematiky, práce obsahuje část zabývající se četností jednotlivých druhů vyživovací povinnosti v řízeních před soudy, obecné předpoklady pro přiznání výživného, způsoby jeho plnění, splatnost a možnosti změny rozsahu vyživovací povinnosti. Další část se věnuje procesně právním záležitostem, které jsou s vyživovací povinností a právem na výživné spojeny, a to jednak možnost započtení výživného, promlčení práva na výživné a samo soudní řízení ve věci výživného. Na tuto část navazuje pasáž týkající se právní úpravy spojené s neplněním...
|
|
|
Práva a povinnosti pěstounů
Borecká, Martina ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Tato práce pojednává především o pěstounství, ale i o dalších institutech náhradní rodinné péče. Vymezuje vývoj pěstounské péče i vývoj právní úpravy pěstounské péče. Ke vzniku pěstounství dojde, pokud rodičům dítěte něco brání, takže se nemohou o své dítě postarat. Tyto překážky mohou být krátkodobého či trvalého rázu. Pěstounství je možno rozdělit na pěstounství individuální a skupinové, jež příkladem mohou být SOS dětské vesničky. Pokud je dítě svěřováno cizí osobě, je na začátku celého procesu zařazení žadatele do evidence, jeho příprava a pak zprostředkování pěstounské péče. Povinnosti a práva pěstouna jsou stanoveny jednak v občanském zákoníku, jednak v zákoně o SPOD. Základní povinností i právem pěstouna je osobně se o dítě starat a pečovat o ně tak, aby zdárně prospívalo. Pěstouni jsou povinni informovat rodiče o vývoji jejich dítěte, protože o všech podstatných věcech dítěte rozhoduje jeho rodič, popř. nemá-li rodiče, poručník, který je vedle rodiče jediným zákonným zástupcem dítěte. Kromě pěstounské péče tzv. dlouhodobé zná český právní řád i pěstounskou péči na dobu přechodnou. Jedná se o velmi specifický institut, jehož právní úprava není dostatečná a který se vyznačuje mnoha sociálně psychologickými otázkami. Poslední části práce jsou věnována jednak poručenství jako institutu náhradní...
|
|
|
Osvojení zletilého: vývoj a srovnání úpravy OZO až OZ 2012
Linhartová, Eva ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
Název diplomové práce: Osvojení zletilého: vývoj a srovnání úpravy OZO až OZ 2012 Tato diplomová práce se zaměřuje na historický vývoj právního institutu osvojení zletilého, který se navrátil do současné právní úpravy po více než 60 letech, během nichž byl s ohledem na tehdejší pojetí osvojení z právní úpravy vyloučen. Navrácení tohoto institutu do českého rodinného práva je důsledkem snahy zákonodárců o realizaci jednoho z hlavních principů, na nichž je vystavěn občanský zákoník z roku 2012. Tímto principem se rozumí návrat k tradicím a vzorům standardních úprav kontinentálních evropských států. První část práce se věnuje původní právní úpravě osvojení zletilého z dob antického Říma, odkud pochází kořeny tohoto právního institutu. Hlavním smyslem adopce bylo v této době uspokojení potřeby bezdětných mužů, kteří hledali dědice a pokračovatele rodu a rodového jména. Římskoprávní koncepce osvojení zletilého se stala vzorem pro většinu kontinentálních zákonných úprav až do počátku 20. století. Některé z nich, typicky občanský zákoník rakouský a německý, následují tento vzor dodnes. Do poloviny 20. století existovala vedle adopce dětí možnost osvojit zletilou osobu po vzoru římského a později rakouského práva i u nás. Toto období českých a československých právních dějin je základním tématem druhé...
|
|
| |
|
|
Právní úpravy rozvodu a výživného mezi rozvedenými manžely v ČR a ve vybraných evropských státech
Mozgová, Kamila ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Králíčková, Zdeňka (oponent) ; Dvořák, Bohumil (oponent)
Rozvod manželství jako jeden ze způsobů zániku manželství je upraven ve všech právních řádech Evropy, když je definován jako zrušení platného manželství za života manželů, vyslovené kompetentním státním orgánem, na základě důvodů stanovených zákonem a v rámci předepsaného procesněprávního postupu, s účinky ex nunc. Jedním ze znaků současné evropské společnosti je tzv. "krize rodiny". Projevem této krize je stále se zvyšující počet nesezdaných párů a především stálý nárůst počtu rozvodů. Rozvod, jako sociální situace se stal na začátku třetího tisíciletí pro drtivou většinu společnosti běžnou a přijatelnou záležitostí a je považován za dostupný, rázný a účinný způsob řešení neshod a problémů v manželství. Existující evropská legislativa pak v tomto ohledu vede také k tomu, že jen velmi malé procento rozvodů dnes končí smírem partnerů. Není však jistě žádoucí společenský význam institutu manželství přeceňovat. Z hlediska obecného mínění nelze právní úpravu rozvodu manželství ztížit natolik, aby nutila manžele zůstávat ve svazku nefunkčním a de facto neexistujícím. Obecně se předpokládá, že skončením manželství zaniknou jak osobní, tak i majetkové vztahy mezi manžely a že každý z manželů se bude schopen nadále sám o sebe postarat. Pokud se však rozvedený manžel ocitnul v takové životní situaci, jež mu...
|
|
|
Vyživovací povinnost
Dlouhá, Markéta ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
Vyživovací povinnost Resumé Rigorózní práce se věnuje tématu vyživovací povinnost, přičemž se zabývá všemi druhy vyživovací povinnosti. Vyživovací povinnost je jedním z institutů rodinného práva, který zahrnuje řadu vzájemných práv a povinností a týká se každého z nás, ať už jako povinného či jako oprávněného. Rigorózní práce se zaměřuje na srovnání právní úpravy vyživovací povinnosti obsažené v zákoně č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, s právní úpravou zakotvenou v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. První kapitola rigorózní práce jednak osvětluje základní pojmy této problematiky, jako výživné a vyživovací povinnost, jednak se zabývá funkcí vyživovací povinnosti. Další kapitola rigorózní práce pojednává o právní úpravě vyživovací povinnosti v historickém kontextu a zaměřuje se na právní úpravu v občanském zákoníku 2012 a důvody jeho přijetí. Dále rigorózní práce shrnuje jednotlivé druhy vyživovací povinnosti a věnuje se vzájemným vztahům mezi nimi. Rigorózní práce rovněž blíže osvětluje základní podmínku trvání vyživovací povinnosti a jednotlivá kritéria pro stanovení rozsahu vyživovací povinnosti, která jsou společná pro všechny druhy vyživovací povinnosti. V sedmé až dvanácté kapitole rigorózní práce jsou podrobně rozvedeny jednotlivé druhy...
|
|
| |
|
|
Rodinné právo v Korejské republice po roce 1948
Líbalová, Ilona ; Löwensteinová, Miriam (vedoucí práce) ; Zemánek, Marek (oponent)
Tato práce popisuje hierarchické a patrilineární normy v rodinném právu v korejském občanského zákoníku a zabývá je jejich postupným odstraňováním tak, aby bylo kompatibilní s ústavním právem. První část práce vyzdvihuje specifika korejského rodinného práva v rámci historického kontextu. Analyzuje původ systému hlavy rodiny a rodinných registrů jakožto jednoho z hlavních zdrojů nerovnosti v korejském rodinném právu. Druhá část se zaměřuje na proces kodifikace ústavy a občanského zákoníku a představuje konfuciánské a ženské organizace, které měly v dalších letech vliv na podobu rodinného práva. Předmětem sporu byla nekompatibilita rodinného práva občanského zákoníku s ústavním právem. Cílem této práce je zjistit, zda dnešní rodinné právo v občanském zákoníku již lze považovat za slučitelné s ústavou. Třetí část práce se proto věnuje novelizacím rodinného práva na pozadí socio-politických změn, kdy je patrné postupné odstraňování hierarchických a patrilineárních etických norem z občanského zákoníku až do doby přelomu tisíciletí. Klíčová slova: Korejská republika, moderní korejské právo, rodinné právo, ústava, manželství, rozvod, lidská práva
|
|
|
Právní postavení rodičů dítěte při jeho osvojení
Oliveriusová, Monika ; Radvanová, Senta (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Záměrem práce je analýza účinné právní úpravy postavení rodičů dítěte při jeho osvojení a osvojení samotné s ohledem na aktuální otázky a úpravu v novém občanském zákoníku. Využívány jsou především metody analytická a kompara- tivní. Práce je členěna do pěti kapitol. První kapitola pojednává o vymezení základních pojmů, s kterými je dále pracováno. Zařazuje též institut osvojení do širšího rámce náhradní rodinné péče. Druhá kapitola se zabývá právní úpravou osvojení. Je členěna do šesti podkapitol, se stěžejní třetí podkapitolou zabývající se podmínkami osvojení. Třetí a nejrozsáhlejší kapitola je podstatou práce. Je věnována analýze současné právní úpravy právního postavení rodičů dítěte při jeho osvojení. Pozornost je věnována i nové formulaci nezájmu rodiče ve vazbě na nový občanský zákoník. Součástí této kapitoly je i odborníky a veřejností čas- to diskutovaná problematika utajených porodů. Vzhledem k tradici tohoto institutu ve Francii, je učiněn vhled do francouzské právní úpravy. Čtvrtá kapito- la je věnována procesnímu postavení rodičů dítěte a to jak v řízení o osvojení, tak v řízení incidenčním. Podstatou kapitoly páté je úprava v novém občanském zá- koníku, který nabude účinnosti k 1. 1. 2014. Tato kapitola pojednává v první podkapitole o obecných otázkách s akcentací na rodinné právo a...
|
host ::
RSS.