|
|
Sociální struktura budečského hradiště ve výpovědi antropologie
Vondrová, Hana ; Štefan, Ivo (vedoucí práce) ; Likovský, Jakub (oponent)
Diplomová práce má za úkol vyhodnotit sociální strukturu budečského hradiště v období 2. poloviny 9. století až 10. století z hlediska biologické antropologie. První část práce se zabývá novým zpracováním kosterních pozůstatků z hromadného hrobu v poloze "Na Týnici" z pohledu traumatologie. Druhá část práce je věnována dosud odborně nevyhodnocenému kostrovému materiálu z pohřebiště okolo rotundy sv. Petra, které představuje nejstarší příklad kostelní nekropole na území Čech. Diplomová práce prezentuje antropologické zpracování tohoto kosterního materiálu a jeho statistické porovnání s pohřebišti na hradišti a v okolí Budče (Zákolany, Na Týnici, Brandýsek) a dalšími raně středověkými pohřebišti v Čechách a na Moravě.
|
|
|
Korunovační obřad byzantských císařů v pozdně antickém a raně středověkém období
Havlík, Tomáš ; Picková, Dana (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
- 5 - Abstrakt: Diplomová práce "Korunovační obřad byzantských císařů v pozdně antickém a raně středověkém období" se zabývá postupnými proměnami obřadů spojených s nástupem císaře na trůn. Za pomoci narativních, právních, uměleckých a numismatických pramenů se pokouší zjistit, jaké byly základní složky korunovačního obřadu, zda se v průběhu doby měnila jejich důležitost a zda se během zkoumaného období objevovaly zcela nové prvky, které dále legitimizovaly nástup císařů na trůn. Práce rovněž věnuje pozornost císařským insigniím, které se používaly jak během korunovace, tak při dalších dvorských obřadech.
|
|
|
Archeologické doklady vztahů mezi Skandinávií a severozápadem Ruska v raném středověku
Trusova, Daria ; Košnar, Lubomír (vedoucí práce) ; Štefan, Ivo (oponent)
Tato diplomová práce je věnována raně středověkým kontaktům severozápadní Rusi a Skandinávie. Pozornost je v ní zaměřena na rozkrytí povahy pobytu Skandinávců na území Rusi. K tomu bylo zaměřeno shromáždění a vyhodnocení archeologických nálezů nejdůležitějších ekonomických center podél obchodních cest středověku. Údaje o výzkumech v Rusku a objevených předmětech byly převzaty z novějších ruskojazyčných vědeckých publikací. Práce usiluje o moderní chápání přítomnosti severských přistěhovalců. Jejím výsledkem je uznání Seveřanů jako trvalých obyvatel v několika ekonomických centrech zároveň s ugrofinskou a slovanskou populací. Klíčová slova Skandinávie, severozápadní Rusko, archeologické nálezy, obchodnicko-řemeslnická centra, raný středověk
|
|
|
Výroba a zdobení kostěných a parohových nástrojů v raném středověku
Bílková, Tereza ; Štefan, Ivo (vedoucí práce) ; Sláma, Jiří (oponent)
Práce mapuje výskyt luxusních předmětů kostěné a parohové industrie v raném středověku na našem území. Součástí je katalog a charakteristika těchto předmětů. Další kapitoly práce se zabývají technologií výroby a zdobení kostěné a parohové industrie, možností sociální interpretace na základě nalezených předmětů a některými speciálními otázkami jako je existence dílen na českém území, nástin analogií v Polsku a neobvyklé zdobení figurálními motivy.
|
|
|
Příspěvek k počátkům Pražského hradu (doklady a proměny osídlení západního předhradí na místě dnešního tzv. Severního výběžku)
Hurajčíková, Veronika ; Sláma, Jiří (vedoucí práce) ; Frolík, Jan (oponent)
Předkládaná práce se zabývá počátky Pražského hradu. Hlavní pozornost je zde zaměřena především na bližší poznání vývoje osídlení na území původního západního předhradí, tedy plochy dnešního I., II. a IV. nádvoří. V souvislosti s tímto bylo hlavním cílem práce zpracovat výzkum, který v roce 1987 provedl v budově dnešního tzv. Severního výběžku mezi I. a IV. nádvořím Jan Frolík. Zkoumáno zde bylo celkem šest sond, v nichž byly zachyceny objekty a sídlištní vrstvy z období raného středověku. Zjištěné situace byly na základě stratigrafie (vzájemných superpozic objektů), popřípadě u sídlištních vrstev na základě keramiky, rozděleny do po sobě chronologicky jdoucích horizontů. Následná analýza keramického materiálu pak umožnila i jejich přesnější datování. Součástí práce je také zpracování a vyhodnocení ostatních archeologických nálezů, především kostěných artefaktů a zvířecích kostí. Výsledky výzkumu jsou v závěru práce zařazeny do kontextu vývoje tzv. západního předhradí a následně i do celkového vývoje dějin Pražského hradu, především jeho samotných počátků.
|
|
|
Latin West mirrored by the Byzantine historiography (6th-8th centuries)
Bakyta, Ján ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Picková, Dana (oponent) ; Bednaříková, Jarmila (oponent)
Základním cílem dizertace je zjistit, jestli východní Římané (Byzantinci) šestého až osmého století měli zájem o latinský západ a ríšskou vládu nad ním. V první části práce jsou identifikovány a zhodnoceny rozmanité diskurzy o počátcích Iustinianovy conquisty, resp. reconquisty Afriky a Itálie, artikulované v dobových pramenech; jediný z nich, který nelze usvědčit nebo důvodně podezírat z toho, že byl artikulovaný oficiálně, je diskurz jistého pramene Pseudo-Zacharia Scholastika, jenž činí zodpovědnými za války s Vandaly a Ostrogóty africké a možná také italské exulanty, kteří si stěžovali na císařském dvoře na místní vládce. Po dalších přípravných studiích (např. o tzv. problematice Theodorichovy ústavní pozice) je učiněn závěr, že císař Iustinianos neměl zájem o ideologicky motivovanou obnovu říše, nýbrž vedl západní války kvůli svým kontaktům se západními aristokraty. Ve druhé části dizertace je zkoumána prezentace Iustinianových západních vojen a západních událostí nebo reálií v dílech byzantských historiků od Marcellina Comita a Prokopia po Theofylakta Simokatta (šesté až rané sedmé století) a je podniknut pokus zjistit jejich postoj k této problematice. Jako vhodný obecný závěr se jeví to, že dějepisci, a to ani Prokopios nebo Agathias, ideu ovládání západu nekritizovali, avšak prezentovali...
|
|
|
Žatec a severozápadní Čechy na počátku mladohradištního období (2. polovina 10. století)
Čech, Petr ; Sláma, Jiří (vedoucí práce) ; Macháček, Jiří (oponent) ; Moždzioch, Slawomir (oponent)
Předložená práce navazuje na diplomovou práci, která se zabývala osídlením a podobou žatecké raně středověké aglomerace v 9. století. Náplní disertace je zpracování keramiky, sídlištních situací a opevnění z 10. století. To umožnilo sledovat vývoj fortifikací a změny v sídlištní struktuře uvnitř sídelních komponent aglomerace v čase. Na základě terénních odkryvů byla vypracována relativní chronologie keramiky a podle dendrochronologických dat hypotéza o absolutní chronologii. Pod tímto náhledem byl proveden nový kvantitativní i kvalitativní rozbor informací o raně středověkých hradech a výšinných sídlištích z 9. a 10. století ve středním a dolním Poohří a v Podkrušnohoří. K novému pohledu také přispělo zpracování výzkumu hradu Drahúš. Na základě shromážděných informací a jejich rozboru byl odmítnut názor z 60. let 20. stol. o přiřazení hradů raného středověku na sledovaném území k územnímu útvaru Lučanů, který měl být v opozici proti středočeskému přemyslovskému patrimoniu. Zpracování výzkumu hradu Libušín u Kladna a tamní nálezy keramiky původem ze středního Poohří, bylo možno zařadit do chronologicko-typologického schématu keramiky podle žateckých výzkumů. V závěru byla vyslovena hypotéza o době začlenění území na Ohři a pod Krušnými horami pod nadvládu Přemyslovců. Klíčová slova Raný středověk,...
|
|
|
Osídlení Zbraslavska v raném středověku. Archeologická regionální studie.
Sandanusová, Anna ; Štefan, Ivo (vedoucí práce) ; Laval, Filip (oponent)
Předložená práce se věnuje vývoji osídlení regionu Zbraslavska v období raného a vrcholného středověku především na základě archeologických pramenů. Hlavním podkladem pro zhodnocení proměn osídlení regionu je katalog archeologicky zkoumaných lokalit a na jeho základě vytvořená série map, která zobrazuje vývoj osídlení v jednotlivých etapách raného a vrcholného středověku. Údaje získané na základě archeologických pramenů jsou doplněny prameny písemnými. V práci se mimo jiné zabývám rekonstrukcí zemědělského zázemí sídelních areálů a jejich vztahu k evidovaným pohřebištím v rámci regionu. V závěru práce se pokouším o celkové zhodnocení významu Zbraslavska, jak pro pražskou metropoli tak v rámci celé české kotliny. Klíčová slova: Zbraslavsko, osíldení, raný středověk, archeologie, regionální studie
|
|
| |
|
|
Vraclav v raném středověku
Kučera, Karel ; Sláma, Jiří (vedoucí práce) ; Štefan, Ivo (oponent)
Bakalářská práce se zabývá historickým a archeologickým poznáním středověkého hradu Vraclav. Shrnuje dosavadní stav bádání týkají se tohoto střediska, začleněného v polovině 12. století do hradské soustavy. Mimo správní funkce si všímá i významu hradu při tzv. Trstenické stezce, údajné spojnici provincií Hrutov a Úsobrno, tedy Čech a Moravy. Dále se věnuje archeologickým výzkumům, které se na hradišti nebo v jeho těsné blízkosti uskutečnily. Podrobněji je zde rozpracován průzkum akropole hradiště z roku 1962, který nebyl v žádné literatuře doposud publikován. Cílem práce je zasazení hradu Vraclav do historického kontextu a zpracováním výzkumu obohatit naše znalosti nejen o něm, ale i o k němu náležící provincii.
|
host ::
RSS.