|
|
Vybrané vlivy na mléčnou užitkovost dojnic u českého strakatého skotu
POKORNÁ, Lucie
Diplomová práce na téma "Vybrané vlivy na mléčnou užitkovost dojnic u českého strakatého skotu" se zabývá určitými vlivy na vybrané stádo skotu, které jsou zjištěny z kontroly mléčné užitkovosti. Autorka v této práci porovnává vždy dojnice na první a třetí laktaci. Literární přehled práce je rozdělen do jednotlivých kapitol, v první kapitole je definován český strakatý skot, jeho historie, charakteristika, příbuzná plemena a užitkovost plemene. Další rozsáhlá kapitola se zabývá mléčnou užitkovostí, s ní spojenou kontrolou užitkovosti, metodami kontroly užitkovosti, laktací a vybranými vlivy na užitkovost zvířete. V poslední části literárního přehledu se autorka věnuje reprodukci a reprodukčním ukazatelům. V druhé části práce, která je nazvána materiál a metodika, se autorka zabývá stádem skotu ve společnosti JASANKA s.r.o., na kterém vybrané vlivy posuzovala a hodnotila, pomocí výsledků z kontrol užitkovosti. Hromadné výsledky statisticky vyhodnotila.
|
|
|
Využití Omaha systému v laktačním poradenství
ČERNÁ, Simona
Diplomová práce se zabývá využitím Omaha systému v laktačním poradenství. V současné době je péče o novorozence uskutečňovaná cestou praktického dětského lékaře minimální. Proto je velmi důležitá návaznost komunitní péče v souvislosti se zkracující se délkou hospitalizace matky a novorozence. S laktačním poradenstvím úzce souvisí povinnost vést si dokumentaci o poskytované péči. Jako vhodná standardizovaná terminologie pro komunitní péči je považován Omaha systém. Zároveň řada studií poukazuje na vhodnost jeho implementace do komunitního ošetřovatelství, kde právě laktační poradenství může být tou vhodnou oblastí. V teoretické části práce se zabýváme analýzou Omaha systému, laktačním poradenství, problematikou kojení a legislativou týkající se ošetřovatelské dokumentace. V diplomové práci jsme si stanovili 3 hlavní cíle. Prvním cílem bylo zmapovat rozdíly v poskytování laktačního poradenství laktačními poradkyněmi se zdravotnickým vzděláním a laickými laktačními poradkyněmi. Druhým cílem bylo zmapovat způsob zaznamenávání údajů kojících matek laktačními poradkyněmi a jejich následná analýza. Třetím cílem bylo vypracovat a evaluovat vytvořenou dokumentaci dle Omaha systému v oblasti laktačního poradenství poskytovaného laktačními poradkyněmi se zdravotnickým vzděláním. K dosažení stanovených cílů jsme využili kvantitativně kvalitativní metody sběru dat. Pro kvantitativní šetření jsme zvolili metodu dotazování prostřednictvím nestandardizovaného dotazníku. Pro kvalitativní část výzkumu jsme využili metodu dotazování prostřednictvím polostrukturovaného hloubkového rozhovoru. Třetí část výzkumu tvoří obsahová analýza Omaha systému, na jejímž základě byla vytvořena dokumentace pro laktační poradenství. Laktační poradkyně se zdravotnickým vzděláním měly dokumentaci zhodnotit, případně vyzkoušet a ověřit v praxi. Kvantitativní část výzkumu byla statisticky zpracována prostřednictvím počítačového programu MS Excel. Kvalitativní část výzkumu - rozhovory - byly zpracovány metodou otevřeného kódování. Analýzou rozhovorů byla zodpovězena stanovená výzkumná otázka. Respondenty v tomto výzkumném šetření jsou laktační poradkyně. Prvním výzkumným souborem jsou poradkyně bez rozdílu ve vzdělání. Druhý výzkumný soubor počítá pouze s laktačními poradkyněmi se zdravotnickým vzděláním. Elektronický dotazník vyplnilo 106 respondentek. Rozhovory byly provedeny s 6 laktačními poradkyněmi se zdravotnickým vzděláním. Z dotazníkového šetření vyplývá, že jsou rozdíly v poskytování laktačního poradenství mezi poradkyněmi se zdravotnickým vzděláním a poradkyněmi - matkami, čímž se potvrdila H1. Oficiální dokumentaci pro laktační poradenství používá jen velmi malé procento dotazovaných a jsou to především poradkyně se zdravotnickým vzděláním. Pozitivním zjištěním je, že ač poradkyně v převážné většině nevlastní oficiální dokumentaci, údaje o matkách a kojení si poradkyně - matky i zdravotníci alespoň zaznamenávají. Uvedené výsledky ukázaly, že H2 se nepotvrdila. Je pozitivní, že téměř polovina z dotazovaných by měla zájem o vytvořenou standardizovanou dokumentaci pro laktační poradenství. Dále bylo zjištěno, že laktační poradkyně se zdravotnickým vzděláním nepoužívají standardizovanou taxonomii ošetřovatelských problémů. H3 nebyla tedy potvrzena. Z výsledků dále vyplývá, že pouze dvě laktační poradkyně se zdravotnickým vzděláním mají smlouvu se zdravotní pojišťovnou, kterou není vůbec jednoduché získat. Většina poradkyň také nespolupracuje s pediatrem ani gynekologem. Z rozhovorů s laktačními poradkyněmi se zdravotnickým vzděláním vyplývá, že nově vytvořená dokumentace Omaha systému je zpracována pečlivě a přehledně a doplnily by ji jen o pár informací, které jim v dokumentaci chybí. V převážné většině si myslí, že je více časově náročná, což vnímají jako problém. Výstupem této práce je nově vytvořená dokumentace dle Omaha systému pro laktační poradkyně, která umožní efektivnější poskytování laktačního poradenství.
|
|
|
Vliv živé hmotnosti jalovic v průběhu odchovu na mléčnou užitkovost dojnic českého strakatého skotu
SOKELOVÁ, Barbora
Cílem diplomové práce bylo zhodnotit vliv živé hmotnosti jalovic v průběhu odchovu na mléčnou užitkovost dojnic českého strakatého skotu v hospodářském družstvu Určice. Bylo hodnoceno 420 krav českého strakatého plemene za období posledních 5 let, tedy rok 2011- 2016. Živá hmotnost jalovic byla zjišťována vážením při přechodu z jednotlivých sekcí z podnikové evidence ve věku 3,6,12 a 15 měsíců. Hodnocen byl vliv živé hmotnosti jalovic během odchovu na mléčnou užitkovost a funkční dlouhověkost, dále vliv věku při 1. otelení na mléčnou užitkovost a funkční dlouhověkost. V neposlední řadě byly zjišťovány nejčastější příčiny vyřazení krav z chovu. Nebyl zjištěn významný vliv odchovu jalovic na mléčnou užitkovost ani na dlouhověkost krav.
|
|
|
Vyhodnocení vybraných vlivů na mléčnou užitkovost dojnic
DRÁBKOVÁ, Nikola
Na mléčnou užitkovost má vliv nejen genetický potenciál, ale i celá řada ukazatelů. Potenciální mléčná užitkovost stáda závisí na správném propojení mezi genetickým potenciálem a systémem selekce, krmením a výživou, reprodukcí i chovným prostředím a zdravotním stavem zvířat. Cílem práce bylo zpracovat literární přehled o mléčné užitkovosti, složení mléka a vlivech, které mohou ovlivnit složení mléka. U vybraného souboru dojnic vyhodnotit vybrané vlivy na sledované ukazatele mléčné užitkovosti a následně je statisticky vyhodnotit. U vyřazených dojnic z chovu zjistit věk a příčinu vyřazení dojnic z chovu a celoživotní produkci mléka.
|
|
|
Základní aspekty výživy v době laktace.
Bruková, Barbora ; Hronek, Miloslav (vedoucí práce) ; Patková, Anna (oponent)
Bakalářská práce se zabývá výživou v období kojení, která hraje důležitou úlohu. Práce si proto klade za cíl nadefinovat základní aspekty výživy kojící ženy se specifickým zaměřením na skupinu nutrientů, které jsou v mateřském mléce udržovány v dostatečné koncentraci za každých okolností. Dále zpracovat jejich vliv na fyziologii maternálního organismu a jejich karence na vznik patologických projevů. Mezi tyto nutrienty se řadí kyselina listová, vápník, železo, měď a zinek. Deficience kyseliny listové se projevuje megaloblastovou anémií, buněčnou dysplázií děložního čípku a zvýšenou plazmatickou hladinou homocysteinu. Důsledkem nedostatečného příjmu vápníku bývá nadbytečná demineralizace kostí a vznik osteoporózy. Pokud žena nepřijímá v dostatečném množství železo, vzniká nejčastěji sideropenická anémie. Nedostatek zinku predisponuje mimo jiné k onemocnění prsu a narušení laktace. Nedostatek mědi se obecně projevuje zhoršeným růstem, neuropsychickými obtížemi, anémií, neutropenií, zvýšenou náchylností k infekcím. Klíčová slova: kojení, výživa, kyselina listová, vápník, železo, měď, zinek
|
|
|
Kojení u žen po porodu císařským řezem
MADARASZOVÁ, Lucie
Bakalářská práce nese název Kojení u žen po porodu císařským řezem. Práce je rozdělena na část teoretickou a část výzkumnou. Teoretická část se zabývá císařským řezem, kdy blíže popisuje, jak se císařský řez provádí, z jakých indikací je k němu přistupováno, a jaká anestezie může být využita. Dále je zde popisováno, jakou péči vykonává porodní asistentka o ženu před a po císařském řezu, ale jsou zde také zmíněny komplikace, které se mohou v souvislosti s císařským řezem objevit. Dále je v teoretické části zmíněno období šestinedělí, kde se zaměřujeme na změny, které žena v tomto období prodělává nebo může prodělat. Významnou částí teoretické práce je kapitola laktace, ve které popisujeme anatomii prsů, k čemu laktace slouží, jaká je její fyziologie, jaké je složení mateřského mléka, ale také výhody kojení, jak pro novorozence, tak pro ženu. Dále se zde zabýváme rozvojem laktace, a s tím související technikou kojení, ale i komplikacemi kojení a alternativními metodami, jak podávat stravu novorozenci. Poslední kapitolou teoretické části je bonding a rooming in, kde vysvětlujeme tyto dva pojmy, uvádíme, jak a za jakých podmínek lze bonding s rooming in provést. Také je zde zmíněn a vysvětlen termín Baby Friendly Hospital. Pro bakalářskou práci byl stanoven cíl, kterým bylo zjistit, jaké mají ženy zkušenosti s laktací po porodu císařským řezem. Výzkumné otázky byly určeny: Jaký dopad má porod císařským řezem na kojení žen? Kde nejčastěji vyhledávají ženy pomoc v případě výskytu problému při kojení? Výzkum byl proveden pomocí kvalitativního šetření, kdy byly provedeny hloubkové individuální polostrukturované rozhovory. Ty byly vedeny se dvanácti ženami od 42. dne do 6. měsíce po porodu císařským řezem. Ženy byly před začátkem rozhovorů seznámeny s tématem a účelem rozhovorů. Respondentky byly ujištěny o zachování anonymity a o nakládání se získanými informacemi dle etických práv a norem. Na základě analýzy dat byly stanoveny dvě hlavní kategorie s podkategoriemi. První kategorie Kojení po s.c. se zabývala, jakým způsobem probíhal císařský řez, jaká byla použita anestezie, kdy došlo k prvnímu přiložení, jak často byly ženy s novorozencem v kontaktu, kdy nastoupila laktace, zda měly nějaké komplikace s kojení, ale také, kdo a jak důsledně, jim podal informace v souvislosti s technikou kojení. Druhá kategorie Vyhledání pomoci se zaměřovala na to, jestli ženy vyhledaly pomoc při komplikacích s kojením, zda poskytnuté informace byly dostačující, ale také, zda ženy stále kojí, či nikoli. Z výzkumného šetření vyplynulo, že po porodu císařským řezem kojilo devět respondentek, a nekojily tři. Pouze u dvou respondentek ze dvanácti se nedostavila laktace vůbec. Dále bylo zjištěno, že o technice kojení podávají nejčastěji informace porodní asistentky, kdy uvádějí smysluplné a dostačující informace. Z výzkumného šetření vyplynulo, že u devíti respondentek z dvanácti se objevila nějaká komplikace s kojením, nejčastěji jimi byla laktační krize a zánět prsu. S těmito komplikacemi ženy nejčastěji vyhledaly pomoc u obvodního gynekologa, který jim poskytl pro ně dostačující informace. Nejčastější odpovědí však bylo, že ženy nevyhledaly pomoc žádnou, takto ale odpovídaly respondentky, u kterých se komplikace neobjevila (R6, R8, R9) nebo respondentky, které odcházely již z porodnice bez laktace (R1, R2).
|
|
| |
|
| |
|
|
Vliv věku při prvním otelení na užitkovost dojnic
HERMANOVÁ, Alena
Chov skotu patří k nejnáročnějšímu odvětví v zemědělské výrobě. Náročné je především po ekonomické stránce. Faktory ovlivňující ekonomiku jsou správná reprodukce a vysoká mléčná užitkovost, tyto faktory řadíme mezi hlavní chovatelské cíle. Bakalářská práce se zabývá analýzou plodnosti dojnic a mléčné užitkovosti u stáda holštýnského skotu. Cílem bakalářské práce bylo získání dat o reprodukci dojnic a jejich mléčné užitkovosti. Data byla vyhodnocována od 1. října 2013 do 30. září 2015. U dojnic byly zaznamenány tyto ukazatele: mléčná užitkovost, věk při prvním otelení, pořadí laktace, délka mezidobí a servis periody a pohlaví narozených telat. Do sledování bylo zařazeno 295 dojnic, které měli ukončenou laktaci. Vliv pořadí laktace na mléčnou užitkovost byl statisticky významný na hladině p<0.05 a to mezi 1. a 2. laktací, 1. a 3. laktací a 1. a 4. laktací. Mezi 2. a 3. a 3.a 4. není statisticky významný rozdíl. U vlivu pořadí laktace na délku servis periody a délku mezidobí, nebyl nalezen statisticky významný rozdíl u žádné z laktací. Nejdelší servis perioda 137,10 dní byla na 4. a další laktaci. Nejdelší mezidobí 406, 35 dní bylo na 3. laktaci. U vlivu úrovně mléčné užitkovosti na délku servis periody byla zjištěna nejnižší délka servis periody 71,10 dní u dojnic s užitkovostí nad 10 000 kg mléka. Vliv úrovně mléčné užitkovosti na délku mezidobí zjistil nejkratší délku mezidobí 343 dní u dojnic s užitkovostí do 6000 kg mléka. Vliv věku při prvním otelení na mléčnou užitkovost ukázal nejvyšší užitkovost 8786,58 kg mléka u dojnic, které se otelily ve věku 800 900 dní. U pohlaví narozeného telete na užitkovost dojnic byl zjištěn statisticky významný rozdíl v užitkovosti mezi dojnicemi, které porodily býčka nebo jalovičku (p<0.05) ve prospěch dojnic s narozenými býčky.
|
|
|
Vliv mléčné užitkovosti na vybrané ukazatele reprodukce u holštýnského skotu
HUBÁČEK, Tomáš
Chov skotu je považován za nejnáročnější odvětví v zemědělství a ekonomice. Hlavní dva faktory, které ovlivňují ekonomiku dojeného skotu jsou mléčná užitkovost a reprodukce. Cílem každého chovatele dojeného skotu je co nejvyšší mléčná produkce, zároveň s dobrými reprodukčními ukazateli. Cílem této bakalářské práce bylo vyhodnotit vybrané ukazatele reprodukce na mléčnou užitkovost u holštýnského skotu. Hodnocení proběhlo ve firmě PRIMA AGRI a.s. Data byla hodnocena za kontrolní rok od 1. října 2013 do 30. září 2014. Do hodnocení bylo zařazeno 270 dojnic, s uzavřenou laktací. U sledovaných dojnic, byly sledovány tyto ukazatele: mléčná užitkovost, pořadí laktace, věk při prvním otelení, délka servis periody, délka mezidobí a příčiny vyřazení z chovu. U vlivu délky servis periody na mléčnou užitkovost byl zjištěn statistický rozdíl (p < 0,05) pouze u skupiny od 6000-8000 kg mléka, u ostatních skupin nebyl zjištěn statistický rozdíl. Vliv délky mezidobí na mléčnou užitkovost, byl statisticky významný (p < 0,001), u skupiny od 6000-8000 kg mléka a u skupiny nad 10000 kg mléka, naopak u skupiny dojnic od 8000-10000 kg mléka byl zjištěn statisticky významný rozdíl (p < 0,01). U vlivu pořadí laktace na mléčnou užitkovost byl statisticky významný rozdíl (p < 0,001), u všech skupin dojnic. Vliv věku při prvním otelení na mléčnou užitkovost, nebyl statisticky průkazný u žádné skupiny dojnic. U vlivu délky servis periody na pořadí laktace, byl statisticky průkazný rozdíl (p < 0,05), na druhé laktaci a (p < 0,001), na třetí laktaci. Vliv délky mezidobí na pořadí laktace, byl statisticky průkazný (p < 0,01), na druhé a čtvrté a vyšší laktaci, naopak u skupiny dojnic na třetí laktaci byl statisticky průkazný rozdíl (p < 0,001). Průměrný počet vyřazených dojnic činil 33,04 %. Nejvyšší počet vyřazených dojnic bylo z ostatních zdravotních důvodů, a to 51 %.
|
host ::
RSS.