Název:
Vliv věku při prvním otelení na užitkovost dojnic
Autoři:
HERMANOVÁ, Alena Typ dokumentu: Bakalářské práce
Rok:
2016
Jazyk:
cze
Abstrakt: [cze][eng] Chov skotu patří k nejnáročnějšímu odvětví v zemědělské výrobě. Náročné je především po ekonomické stránce. Faktory ovlivňující ekonomiku jsou správná reprodukce a vysoká mléčná užitkovost, tyto faktory řadíme mezi hlavní chovatelské cíle. Bakalářská práce se zabývá analýzou plodnosti dojnic a mléčné užitkovosti u stáda holštýnského skotu. Cílem bakalářské práce bylo získání dat o reprodukci dojnic a jejich mléčné užitkovosti. Data byla vyhodnocována od 1. října 2013 do 30. září 2015. U dojnic byly zaznamenány tyto ukazatele: mléčná užitkovost, věk při prvním otelení, pořadí laktace, délka mezidobí a servis periody a pohlaví narozených telat. Do sledování bylo zařazeno 295 dojnic, které měli ukončenou laktaci. Vliv pořadí laktace na mléčnou užitkovost byl statisticky významný na hladině p<0.05 a to mezi 1. a 2. laktací, 1. a 3. laktací a 1. a 4. laktací. Mezi 2. a 3. a 3.a 4. není statisticky významný rozdíl. U vlivu pořadí laktace na délku servis periody a délku mezidobí, nebyl nalezen statisticky významný rozdíl u žádné z laktací. Nejdelší servis perioda 137,10 dní byla na 4. a další laktaci. Nejdelší mezidobí 406, 35 dní bylo na 3. laktaci. U vlivu úrovně mléčné užitkovosti na délku servis periody byla zjištěna nejnižší délka servis periody 71,10 dní u dojnic s užitkovostí nad 10 000 kg mléka. Vliv úrovně mléčné užitkovosti na délku mezidobí zjistil nejkratší délku mezidobí 343 dní u dojnic s užitkovostí do 6000 kg mléka. Vliv věku při prvním otelení na mléčnou užitkovost ukázal nejvyšší užitkovost 8786,58 kg mléka u dojnic, které se otelily ve věku 800 900 dní. U pohlaví narozeného telete na užitkovost dojnic byl zjištěn statisticky významný rozdíl v užitkovosti mezi dojnicemi, které porodily býčka nebo jalovičku (p<0.05) ve prospěch dojnic s narozenými býčky. Breeding cattle is the most demanding sector in agricultural production. Primarily it is demanding in the economic aspect. Factors influencing the economy are proper reproduction and high milk yield quantity, we include these factors among the main breeding objectives. This thesis deals with the analysis of fertility of dairy cows and milk production of holstein cattle herd. The aim of this thesis was the analysis of data on reproduction and milk yield quantity of dairy cows. The following indicators of dairy cows were recorded: milk yield quantity, the age at first calving, parity, calving interval, service period and sex of unborn calves. 295 dairy cows with finished lactation were observed. The influences of the lactation on the milk yield quantity was statistically significant between the first to the second lactation, the first to the third lactation and the first to the fourth lactation. There is not statistically significant difference between the second to the third and the third to the fourth lactation. The influence of the lactation is not statistically significant to longitude set periods and to calving interval. The longest service period 137,10 days was on the fourth and the following lactation. The longest calving interval 406,35days was on the third lactation. The lowest service period 71,1 days was identified in the dairy cows with the yield of over 10 000 kilograms of milk. The dairy cows with milk yield quantity to 6000 kilograms of milk had the shortest calving interval 343 days. The dairy cows which were first calved at the age of 800 to 900 days had the highest yield quantity 8786,58 of milk. For sexes born calf on dairy cow milk yield quantity was a statistically significant difference in milk yield quantity between dairy cows that gave birth to the bull or heifer (p <0.05) in favor of dairy cows with calves born.
Klíčová slova:
laktace; mléčná užitkovost; reprodukce; servis perioda; skot; cattle; lactation; milk yield quantity; reproduction; service period Citace: HERMANOVÁ, Alena. Vliv věku při prvním otelení na užitkovost dojnic. České Budějovice, 2016. bakalářská práce (Bc.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Fakulta zemědělská a technologická
Instituce: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
(web)
Informace o dostupnosti dokumentu:
Plný text je dostupný v digitálním repozitáři JČU. Původní záznam: http://www.jcu.cz/vskp/37366
host ::
