|
|
Návrh laboratorního zdroje
Havlíček, Lukáš ; Drexler, Petr (oponent) ; Szabó, Zoltán (vedoucí práce)
Tato semestrální práce se zabývá navržením spínaného zdroje. Vstupní napětí je ~230 V a výstupní napětí je možné regulovat v rozsahu 0 V – 30 V. Proudově je zdroj zatížitelný 0 A – 3 A. Výstupní napětí a proud je měřen pomocí mikroprocesoru.
|
|
|
Chytrá zásuvka s podporou měření proudů
Janča, Jan
Tato práce je zaměřena na vytvoření prototypu chytré zásuvky, která je schopna změřit aktuální spotřebu elektrické energie a dálkově sepnout jednotlivou zásuvku. Samotný prototyp je vytvořen na mikrokontroléru Arduino a součástech s ním kompatibilních. Následně jsou všechny komponenty umístěny do 3D tištěné krabičky. Krabička je vyrobena ze samo-zhašivého materiálu. Pro ovládání je vytvořeno webové rozhraní, ve kterém se nalézá aktuální spotřeba elektřiny. Tato data jsou také ukládána na SD kartu do textového souboru pro jejich budoucí kontrolu. Program pro Arduino je napsán v jazyce C++ a pro webové rozhraní pomocí jazyka HTML.
|
|
|
Inteligentní BMS pro lithiové baterie
Vašíček, Jakub ; Kazda, Tomáš (oponent) ; Vyroubal, Petr (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá návrhem elektronického systému BMS, který je nezbytný pro bezpečný provoz lithiových baterií. Na začátku je stručně popsána konstrukce lithiových baterií. Následuje přehled hlavních parametrů tohoto typu baterií. Dále jsou teoreticky popsány různé metody pro určování úrovně nabití (SoC) baterie a možnosti pro zajištění rovnoměrného nabití jednotlivých článků. Na základě teoretického rozboru jsou navržena bloková schémata jednotlivých částí BMS. Následuje popis realizace zařízení a návrhu řídícího programu. Poslední část je věnována měření dosažených parametrů. V závěru jsou pak zhodnoceny dosažené výsledky práce a navrženy možnosti pro budoucí vylepšení.
|
|
|
Realizace chytrého elektroměru
Cu, Lukáš ; Mlýnek, Petr (oponent) ; Lieskovan, Tomáš (vedoucí práce)
Semestrální práce se zabývá problematikou chytrého měření, konkrétně měřením elektřiny. Čtenáři přibližuje základní pojmy s tím spojené a popisuje technologii použitou k realizaci takového eletroměru. Praktickým výstupem této práce je reálný chytrý elektroměr vyrobený z jednodeskové platformy Raspberry Pi 3 B+, platformy Arduino, a dvou externích modulů pro měření stavu sítě. Těmito moduly jsou proudový senzor SCT-013-000 a senzor napětí ZMPT101B. Programové řešení pro ovládání jednotlivých komponentů a pro práci s těmito daty je uskutečněno pomocí kombinace vlastního kódu a externí knihovny společnosti Gurux
|
|
|
Řízení dodávky vody v rodinném domě
Chvátal, Michal ; Richter, Miloslav (oponent) ; Macho, Tomáš (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je navrhnout a realizovat systém, který bude řídit dodávku vody pro rodinný dům a jeho zahradu. Zároveň umožní uchovávat historii, kterou bude možné sledovat přes webové rozhraní. Webové rozhraní také dovolí nastavovat parametry systému a sledovat aktuální stav.
|
|
|
Platforma pro ladění spínaných zdrojů
Zatloukal, Tomáš ; Bohrn, Marek (oponent) ; Pavlík, Michal (vedoucí práce)
Předkládaná práce se zabývá návrhem platformy, návrhem jejich výměnných modulů a obvodů pro jejich měření. Kompletní zařízení by mělo sloužit pro rychlejší návrh a ladění spínaných zdrojů. V práci jsou rozebrány základní topologie spínaných zdrojů, rozbor podpůrných obvodů a potřebné výpočty k realizaci. Na základě teoretických podkladů a zvolených parametrů bude vytvořen koncept zapojení, který bude následně ověřen zařízením, skládající se z hlavní desky, měnitelných modulů a měřicích obvodů.
|
|
|
Rizika a dopady black-outu v ČR
Tomášková, Kateřina ; Poláčik, Ján (oponent) ; Lisý, Martin (vedoucí práce)
Elektrická energie je nedílnou součástí našeho každodenního života. Už menší problém v elektrizační soustavě a malý výpadek proudu nám dokáže způsobit značné nepříjemnosti, natož pak výpadek rozsáhlejší. Cílem této bakalářské práce je definovat rizika black-outu pro Českou republiku, dále provést rešerši zahraničních zkušeností s black-outem a na základě těchto zkušeností nastínit možné dopady pro ČR, v případě, že by i u nás tato situace jednou nastala.
|
|
|
Nízkovýkonový přístrojový transformátor proudu
Zolich, Ladislav ; Hrabčík,, Miroslav (oponent) ; Dostál, Lukáš (vedoucí práce)
Diplomová práce se soustřeďuje na problematiku přístrojových transformátorů proudů, proudových senzorů a nízkovýkonových přístrojových transformátorů proudů. Jsou porovnávány výhody a nevýhody jednotlivých přístrojů. Dále je navrhován nízkovýkonový přístrojový transformátor proudu, který následně vyroben a změřen. Dosažené výsledky jsou pak porovnány s teoretickými hodnotami.
|
|
|
Analýza způsobů měření diferenčních kmitočtových filtrů
Kučera, Tomáš ; Kubánek, David (oponent) ; Jeřábek, Jan (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce analyzuje způsoby měření diferenčních kmitočtových filtrů s využitím aktivních prvků zejména v proudovém módu. Nejprve popisuje metody návrhu diferenčních kmitočtových filtrů v proudovém módu a převody zapojení z napěťového do proudového módu. Dále se zaměřuje na metody měření jednotlivých převodníků napětí na diferenční proud a zpětně z diferenčního proudu na napětí, které jsou nedílnou součástí pro měření diferenčních kmitočtových filtrů v proudovém módu. Pro ověření vlastností navržených řešení samostatně i v kaskádě s konkrétním řešením kmitočtového filtru byly využity simulační nástroje SNAP a OrCAD, vybraná řešení pak byla zkonstruována a jejich vlastnosti ověřeny i při laboratorním měření.
|
|
|
Analýza způsobů měření diferenčních kmitočtových filtrů
Kučera, Tomáš ; Kubánek, David (oponent) ; Jeřábek, Jan (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce analyzuje způsoby měření diferenčních kmitočtových filtrů s využitím aktivních prvků v proudovém módu. Nejprve popisuje metody návrhu diferenčních kmitočtových filtrů v proudovém módu a převody zapojení z napěťového do proudového módu. Dále se zaměřuje na metody měření jednotlivých převodníků napětí na diferenční proud a zpětně z diferenčního proudu na napětí, které jsou nedílnou součástí pro měření diferenčních kmitočtových filtrů v proudovém módu. Pro sestrojení jednotlivých převodníků byl využit program OrCAD a následná simulace byla provedena v programu PSpice.
|
host ::
RSS.