|
|
Detekce terénních hran s využitím nástroje sky view faktor
Englmaierová, Tereza ; Brůha, Lukáš (vedoucí práce) ; Bayer, Tomáš (oponent)
Detekce terénních hran s využitím nástroje Sky-view faktor Abstrakt Předmětem diplomové práce je navržení postupu detekce terénních hran s využitím nástroje Sky-view faktor. Teoretická část diplomové práce nejprve uvádí do problematiky detekce terénních hran, ve které jsou představeny doposud známé metody této analýzy a nástroj Sky-view faktor, který je stěžejním bodem navržené metody. Testování nad reálnými daty probíhá na čtyřech lokalitách v Česku (Vítkovice, Hradiště, Strnady a Velenka). Testována jsou data v podobě rastrového formátu. V závěru jsou představeny a zhodnoceny dosažené výsledky navržené metody a její verifikace pomocí dvou vybraných metod detekce terénních hran. Dosažené výsledky poukazují na možnost využití Sky-view faktoru pro detekci terénních hran. Klíčová slova: terénní hrana, digitální model terénu, Sky-view faktor, metody detekce terénních hran
|
|
|
Využití dat Sentinel-1 pro tvorbu digitálního modelu terénu metodou radarové interferometrie
Karvánek, Matouš ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Hlaváčová, Ivana (oponent)
Využití dat Sentinel-1 pro radarovou interferometrii Abstrakt Tato diplomová práce je zaměřena na tvorbu digitálního modelu povrchu (DMP) s využitím radarové interferometrie (InSAR) z dat Sentinel-1 ve vybraných lokalitách v České republice. V teoretické části je popsána technika radarové interferometrie, data Sentinel-1, jejich parametry a možnosti využití. Dále jsou popsány testované lokality a využitá data. Praktická část se zaměřuje na vytvoření metodického postupu tvorby digitálního modelu povrchu a jeho extrahování ve třech testovaných lokalitách. Tyto lokality se odlišují geomorfologickým členěním a také prvky krajinného pokryvu (land cover). V závěru této části je provedeno porovnání vytvořeného modelu pomocí statistických metod se vztažným DMP 1G. Na konci práce jsou výsledky zhodnoceny a diskutovány. Klíčová slova: InSAR, Sentinel-1, SAR, DMP
|
|
|
Vizualizace digitálních modelů reliéfu vytvořených z dat leteckého laserového skenování
Picek, Jan ; Lysák, Jakub (vedoucí práce) ; Dušánek, Petr (oponent)
Vizualizace digitálních modelů reliéfu vytvořených z dat leteckého laserového skenování Abstrakt Cílem bakalářské práce je zhodnotit možnosti 2D vizualizace digitálních modelů reliéfu vytvořených z dat leteckého laserového skenování. Jednotlivé metody jsou podrobně popsány včetně jejich parametrů a variant. Důraz je kladen na metody využitelné pro topografické mapování (mapy pro orientační sporty) a pro kartografickou vizualizaci. Současně jsou všechny uvedené metody prakticky otestovány na různých datových sadách a územích s odlišnými typy reliéfu (rovina, horský terén, skalní město, oblast s negativními tvary terénu). Cílem práce je pro každý typ reliéfu najít vhodnou metodu, která nejlépe vystihuje charakteristické rysy v dané oblasti. Na příkladu map pro orientační sporty jsou rozepsány metody pro detekci různých typů objektů (skály, cesty,vodní toky aj.) z dat leteckého laserové skenování pomocí rastrových modelů reliéfu. Klíčová slova: letecké laserové skenování, digitální model reliéfu, vizualizace, stínování
|
|
|
Hydrologická bilance horských jezer bez povrchového odtoku
Kohn, Tomáš ; Stuchlík, Evžen (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Náplní práce je literární rešerše na téma hydrologická bilance horských jezer se zaměřením na jezera, kde není možné přímo měřit odtok, tzn. bez povrchového odtoku, či s výrazným zastoupením průsaku na odtokové bilanci. Práce se postupně zabývá metodami sběru dat jednotlivých vstupů vody do systému. Dále jsou zde stručně zpracovány techniky sledování proudění podzemní vody a v neposlední řadě jsou zde zmíněny obecné možnosti modelování hydrologických procesů.
|
|
|
Detekce linií terénní kostry z dat leteckého laserového skenování
Jaroš, Jakub ; Lysák, Jakub (vedoucí práce) ; Bayer, Tomáš (oponent)
Předmětem této práce je navrhnout nový způsob detekce linií terénní kostry z dat leteckého laserového skenování. V teoretické části je předložen stručný úvod do problematiky leteckého laserového skenování, ve kterém jsou představeny hlavní principy této technologie a postupy aplikované při vytváření digitálních modelů terénu z laserových dat. Blíže je popsáno také využití leteckého laserového skenování na území Česka. Následuje přesné vymezení klíčových pojmů souvisejících s touto prací. Z pohledu geomorfologie, topografie a geoinformatiky jsou definovány zejména termíny linie terénní kostry, terénní hrana, údolnice a hřbetnice. Obsahem literární rešerše je přehled doposud publikovaných způsobů detekce terénních hran. Zahrnuty jsou zde algoritmy zaměřené na zpracování dat v podobě původního bodového mračna i algoritmy určené pro zpracování dat v rastrové podobě. Prioritou je vystihnout základní principy, na kterých jsou publikované způsoby detekce postaveny. V praktické části jsou nejprve představena data, s nimiž bylo dále pracováno. Jádrem práce je popis nové metody detekce linií terénní kostry. Metoda zpracovává laserová data převedená do rastrové podoby a je postavena na analýze příčných profilů získaných dekompozicí rastru. Kromě vyhledání linií je cílem stanovit, jak významně se jednotlivé linie...
|
|
|
Fotogrammetrické zpracování leteckých snímků horského terénu za účelem vytvoření digitálního modelu terénu
Hynštová, Marie ; Stuchlík, Evžen (vedoucí práce) ; Matějíček, Luboš (oponent)
V této bakalářské práci je přiblížena použitá stereofotogrammetrická metoda pro digitalizování výškových informací o modelovaném území a stručně uvedeno využití vytvořeného digitálního modelu terénu (výškového). Podstatnou část práce představuje metodický postup tvorby digitálního výškového modelu (DEM), od stereofotogrammetrického vyhodnocení terénu z leteckých snímků, přes kontrolní postup vyhodnocování, vytvoření DEM a závěrečnou korekci modelu. Proces tvorby modelu byl zpracováván v programu Erdas Imagine 8.6. Výsledkem práce je popsaný a vyzkoušený metodický postup tvorby DEM horského terénu vybraného území povodí vysokohorských jezer ve Vysokých Tatrách. Přílohou je i vytvořený rastrový DEM s rozlišením 1x1 m. Klíčová slova: horská jezera a povodí, fotogrammetrie, letecké snímky, digitální model terénu
|
|
|
Mapování povodí Litavky s využitím GIS
Barešová, Magdalena ; Matějíček, Luboš (vedoucí práce) ; Benešová, Libuše (oponent)
Podstatou práce je využití Geografického informačního systému (GIS) při modelovém hodnocení vybrané části povodí Litavky. Teoretická část práce je zaměřena na popis GIS, GPS a vybraných projektů GIS (ZABAGED a Národní inventarizace kontaminovaných míst). Praktická část práce je zaměřena na zpracování získaných dat. Byly vytvořeny tematické vrstvy: digitální model terénu (DTM), tematická vrstva týkající se svažitosti, příklonu k severu (azimut), vrstva leteckých snímků obsahující aktuální a historický stav. Projekt byl doplněn tematickou vrstvou zkušebních odběrových profilů. Součástí praktické části byla také chemická analýza vzorků vody z Litavky provedená v Laboratoři ochrany vod Ústavu pro životní prostředí. Účelem bylo prokázat vliv vesnické aglomerace na změnu kvality vody. Podle stanovených ukazatelů byla určena jakostní třída toku dle České technické normy ČSN 75 7221 Jakosti vod. Veškerá získaná data byla vložena do projektu GIS. Klíčová slova Geografický informační systém, mapování, digitální model terénu, globální polohový systém, Litavka, povodí, kvalita povrchových vod
|
|
|
Optimální digitální model terénu pro erozní analýzy
Středová, Kamila ; Brychta, Jiří (vedoucí práce) ; Rejha, Vít (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou využitelnosti dostupných zdrojů výškopisných dat pro hodnocení topografického faktoru při určování množství vodní eroze v území. Práce porovnává výsledky s ohledem na původ dat, jejich přesnost a rozlišení digitálního modelu terénu, který je těmito daty tvořen. Výpočet topografického faktoru v prostředí ArcGIS bude konfrontován s výsledky univerzální rovnice ztráty půdy (USLE). Na základě četnosti shody bude odvozeno, jaký zdroj dat a rozlišení digitálního modelu terénu je pro stanovení topografického faktoru optimální.
|
|
|
Srovnání různých zdrojů digitálních modelů terénu v prostředí GIS pro hydrologické účely
Klempíř, Hynek ; Bašta, Petr (vedoucí práce) ; Gdulová, Kateřina (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá srovnáním digitálních modelů terénu z různých
zdrojů zpracovávaných v prostředí GIS pro hydrologické účely. Práce je složena
z několika částí, které na sebe postupně navazují. Nejprve jsou popsány
charakteristiky vztahující se k povodí a vodnímu toku, které jsou primárně důležité
pro porozumění této práci. Dále je v práci detailně popsán digitální model terénu,
jeho tvorba a způsoby získávání těchto digitálních modelů. Následně jsou zde
popsány zdroje dat, ze kterých je možné digitální modely terénu získat. Další
kapitola je věnována souřadnicovým systémům, jenž se vyskytují u digitálních
modelů využívaných v této práci. Poslední část literární rešerše je věnována
odtokovým algoritmům.
Vyšetřované charakteristiky zájmového území se získávaly na experimentálním
povodí Modrava II pomocí softwaru ESRI ArcGIS Desktop a především extenzí
Spatial Analyst a ArcHydro.
Z výsledků této práce lze usoudit, že bezplatný digitální model terénu SRTM
90 není vhodný pro malé územní celky s rozmanitou terénní strukturou. Je to
z důvodu malého rozlišení modelu. Další modely terénu poskytované bezplatně,
jsou dostačující, i pro tak malé oblasti jako zvolené zájmové území. Placené
digitální modely lze všechny stanovit pro zájmové území za vhodné.
|
|
|
Vyhodnocení změny mikrotopografie svahu a půdního profilu v závislosti na zpracování půdy různými technologiemi
Ureš, Jan ; Kumhálová, Jitka (vedoucí práce) ; Novák, Petr (oponent)
Eroze může znatelně degradovat kvalitu půdy a snížit výnosy plodin ze zemědělských ploch. Doposud se výzkum ztráty půdy obvykle zaměřoval především na vodní a větrnou erozi. Ovšem v posledních dvaceti letech některé studie upozornily na důležitý a podstatný vliv metod zpracování půdy na přemístění půdy v kopcovitých zemědělských pozemcích. Mechanické zpracování půdy totiž nenarušuje půdu nejen do hloubky, ale také horizontálně ve směru orby. V této souvislosti se začala více věnovat pozornost i erozi zpracováním půdy.
Tato práce si klade za cíl určit přesun půdy v orniční vrstvě před zpracováním a po pěti zpracováních půdy různými technikami, a sice orbou radličným pluhem (A), talířovým kypřičem (B) a radličkovým kypřičem (C) na území s půdním typem černozemě u obce Šardice na Jižní Moravě v České republice.
Vliv různých typů zpracování půdy na vertikální změny ornice byl určen popisem 37 mělkými sondami. Před pokusem bylo vykopáno 10 průzkumných sond a dalších 27 sond bylo vykopáno posléze po sérii pěti zpracování půdy. Výsledky půdního průzkumu jsou založeny na určení stratigrafie půdního profilu. Případná ztráta ornice byla zjištěna (stanovena) změnou v přechodu tmavého Ac horizontu a žlutého sprašového Ck horizontu a objemem této změny. Posun ornice po provedení 5 operací zpracování půdy se pohybuje v rozmezí 9-15 cm u sond v místech konvexního sklonu svahu a 4-14 cm v místech konkávního sklonu svahu. Z výsledků pokusu jsou rovněž patrny výrazné změny napříč ke každé metodě zpracování půdy (směrem od C k A), které jsou ale více či méně způsobeny celkovým tvarem svahu.
Vytvořením a porovnáním DMT bylo zjištěno, že největší posun půdních částic způsobuje metoda zpracování půdy orbou radličným pluhem. Transport půdních částic byl výraznější ve vertikálním směru než v horizontálním a pohyboval se v rozmezí -5 až +13 cm. Při podrývání radličkovým kombinátorem došlo k výraznému horizontálnímu posunu půdních částic do stran v rozmezí -5 až +5 cm. Mělká orba talířovým podmítačem při porovnání DMT ukázala změnu reliéfu v horizontálním směru taktéž v rozmezí -5 až +5 cm.
|
host ::
RSS.