|
|
Lidskoprávní aspekty svobod pohybu v judikatuře ESD
Šamánek, Jan ; Král, Richard (vedoucí práce) ; Scheu, Harald Christian (oponent) ; Křepelka, Filip (oponent)
Tato práce se podrobně zabývá zásadními rozsudky Soudního dvora EU, totiž C-341/05 Laval, C-438/05 Viking Line a C-346/06 Ruffert. Analýza začíná popisem těchto rozsudk, které jsou nejprve rozebrány jak z pohledu stanovisek generálních advokátů, tak Soudního dvora (kapitola 2). Klíčové aspekty rozsudků jsou zkoumány v kapitole 3. Zaprvé se jedná o rozhodnutí aplikovat právo EU na oblast vnitrostátní sociální politiky. To není samo o sobě novum, ale v rozsudcích se uplatňuje v nebývalém rozsahu. Zadruhé, Soudní dvůr se rozhodl uplatnit právo EU na odbory. Tato horizontální aplikace práva EU má zásadní implikace na lidskoprávní diskurz Soudního dvora. Zatřetí práce rozebírá, jak Soudní dvůr nazíral na otázku porušení Smlouvy stávkovou akcí a na otázky odůvodnění a proporcionality. Kapitola 4 se zaměřuje na lidskoprávní aspekt rozsudků. Nejprve je stručně načrtnuto samo uplatnění lidských práv v právu EU. Podrobněji jsou zkoumány implikace připravovaného přistoupení Evropské Unie k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv. Konečně je kriticky rozebrána lidskoprávní argumentace Soudního dvora v případech Laval a Viking. Jedním z určujících prvků v rozsudcích Laval a Viking je aplikace Smlouvy vůči odborům, a tento prvek je dále zkoumán v kapitole 5. Ačkoli nejde o izolovaný případ horizontální aplikace...
|
|
|
Současný vývoj kolektivní správy práv
Pařík, Jiří ; Wünschová Pujmanová, Alexandra (vedoucí práce) ; Žikovská, Petra (oponent)
Institut kolektivní správy práv je zejména v posledních desetiletí pod velkým tlakem a čelí výzvám, které s sebou přináší výrazný technologický pokrok, který v multimediálním informačním prostředí globalizujícího se světa přináší nové problémy a otázky, které musí kolektivní správci i evropské orgány reflektovat a nějakým způsobem na ně reagovat. Pojmy jako teritorialita, digitalizace, přeshraniční správa práv nebo veřejných licence jsou v souvislosti s kolektivní správou práv často skloňovanými pojmy. Po stručném úvodu zaměřeném na definování základních charakteristik kolektivní správy práv v České republice se zaměřím na fenomén veřejných licencí Creative commons (dále jen "CC licence"). Jejich existence a popularita je více než patrná a již v úvodu této práce si dovolím tvrdit, že jejich vliv nadále poroste, jelikož autorům poskytují jednoduchý a srozumitelný nástroj, jímž mohou poskytnout oprávnění užít své dílo veřejnosti, což v případě kolektivní správy práv prozatím konstatovat nemůžeme. Jejich vznik je pevně spjat s technologickým vývojem a zejména internet, který je již v dnešní době velice snadno dostupným médiem, jehož prostřednictvím může docházet k šíření autorských děl, poskytuje licencím CC živnou půdu pro jejich další růst. Jelikož jsou tyto licence použitelné kdekoliv na světě, dochází při...
|
|
|
Svoboda volného pohybu služeb se zaměřením na východní rozšíření Evropské unie
Průchová, Věra ; Pulgret, Miroslav (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Diplomová práce "Svoboda volného pohybu služeb se zaměřením na východní rozšíření Evropské Unie" zachycuje vývoj vnitřního trhu služeb EU s ohledem na nedávné snahy o úplnou liberalizaci tohoto trhu prostřednictvím přijetí Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu. Do celého průběhu zasáhlo i východní rozšíření o deset nových zemí, které znovu zavedlo některá protekcionistická opatření ve formě přechodných období. Cílem práce je pokusit se rozebrat situaci na trhu služeb EU po přijetí deseti, respektive osmi zemí střední a východní Evropy a pochopit kroky, které vedly některé státy k ochranářským postupům. Pro větší srozumitelnost některých úseků práce jsem se v úvodní části pokusila vysvětlit důležité definice a pojmy, které čtenáři pomohou snáze pochopit další části statě. Navazuje kapitola, která ve stručnosti představuje historickou genezi vnitřního trhu služeb EU s důrazem na důležité mezníky ve formě uzavřených zakládajících smluv a dokumentů primárního, ale i sekundárního práva EU a jejich vyjednávání. Kapitolu uzavírá pojednání o úloze Soudního dvora Evropské unie, jeho rozsudcích, které měly zásadní vliv na svobodu služeb a teoretické zamyšlení nad rolí ESD v EU. Navazuje pasáž zachycující postupné vyjednávání směrnice o...
|
|
|
Europeanisation of Criminal Law: European Union and Criminal Law
Pevná, Eva ; Herczeg, Jiří (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
1 Abstrakt - Europeizácia trestného práva Trestné právo predstavuje veľmi citlivú oblasť medzinárodnej spolupráce, lebo sa považuje za jeden zo základných charakteristických prvkov štátnej suverenity. A tak každý vonkajší zásah do trestného práva, či už hmotného alebo procesného, implicitne predstavuje zásah do štátnej suverenity. Ďalšou prekážkou v spolupráci v oblasti trestného práva je rôznorodosť národných právnych úprav. Okrem toho, vnútroštátne rozdiely sa vnímajú ako výraz svojbytnosti jednotlivých národov a zásah nadnárodnej entity sa považuje za snahu potlačiť národnostné rozdiely. Nie je možné podceňovať symbolickú funkciu kodifikácii. No ďaleko väčší problém než rozdiely hodnotovej orientácie jednotlivých právnych poriadkov predstavujú rozdiely právnych systémom v rámci Európy, kde stoja proti sebe dva veľké trestnoprávne systémy - angloamerický a románskogermánsky. Napriek týmto vyššie spomenutým "národným vyhradeniam", s ktorými sa stretávame v oblasti trestného práva, sme v dnešnej dobe svedkami bohatej nadnárodnej spolupráce v trestnej oblasti. V súvislosti so spoluprácou v trestných veciach v Európe sa často užíva pojmu "europeizácia". Tento výraz sa neustále vyvíja, no generálne sa dá povedať, že označuje proces zbližovania sa trestných poriadkov jednotlivých štátov Európy, kde platformu...
|
|
|
Pojem pozitivní opatření v judikatuře ESD
Plachý, Robert ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Král, Richard (oponent)
Provedená analýza jednotlivých pramenů evropského práva včetně judikatury Evropského soudního dvora ve vztahu k problematice pozitivních opatření umožňuje učinit následující zobecňující závěry. Pozitivní opatření jsou v rámci právního systému Evropské unie pojímána jako jedna z přípustných výjimek ze zásady rovného zacházení, a mohou být tedy uplatňována pouze v případě, pokud jejich zavedení některé z ustanovení primárního nebo sekundárního práva výslovně připouští. Jednotlivé členské státy EU nemají povinnost institut pozitivních opatření do svých právních řádů v žádné podobě zakotvit. Pokud se však pro zavedení pozitivních opatření rozhodnou, musí být taková národní právní úprava v souladu s obecnou zásadou rovného zacházení podle evropského práva. Původně byla pozitivní opatření v právním řádu Evropské unie umožněna přijímat pouze za účelem dosažení rovných příležitostí příslušníků obou pohlaví v oblasti přístupu k zaměstnání. S postupem vývoje evropské integrace se však oblast přípustného uplatnění pozitivních opatření významně rozšířila z hlediska osobní i věcné působnosti. Pozitivní opatření je v současnosti přípustné zavádět v oblasti profesního života i ve prospěch skupin osob určité rasy, etnického původu, náboženského vyznání, věku, sexuální orientace nebo zdravotního postižení....
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.