|
|
Spatial patterns of links between temperature extremes and cardiovascular mortality in the Czech Republic
Urban, Aleš ; Kyselý, Jan (vedoucí práce) ; Huth, Radan (oponent) ; Dobrovolný, Petr (oponent)
Název práce: Prostorové vzory vazeb mezi teplotními extrémy a úmrtností na kardiovaskulární nemoci v ČR Autor: Mgr. Aleš Urban Předchozí studie prokázaly vliv období vysokých i nízkých teplot vzduchu na úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění pro populaci České republiky (ČR) jako celku. Cílem této dizertační práce byl výzkum regionálních rozdílů v těchto vztazích a faktorů, které je ovlivňují. Ve čtyřech článcích publikovaných v mezinárodních recenzovaných časopisech byly zkoumány rozdíly ve vlivu vysokých a nízkých teplot na kardiovaskulární úmrtnost v ČR zejména mezi (i) městskými a venkovskými oblastmi, (ii) regiony s rozdílnou úrovní socioekonomické deprivace a (iii) oblastmi s odlišnými fyzicko-geografickými a environmentálními podmínkami. Tyto rozdíly byly zkoumány za využití různých biometeorologických přístupů s cílem určit meteorologické charakteristiky mající vliv na úmrtnost v důsledku stresu z horka a chladu. Vliv teploty vzduchu na úmrtnost byl stanoven na základě relativních odchylek od očekávaných denních počtů úmrtí v horkých a chladných dnech. Očekávaný počet úmrtí pro každý den byl stanoven ošetřením časových řad o nemeteorologické složky, jako jsou dlouhodobý trend, sezónnost, týdenní cykly v chodu úmrtnosti a dále epidemie chřipky a akutních respiračních infekcí. Horké...
|
|
|
Role genu pro FTO v genetické determinaci "civilizačních" onemocnění
Dlouhá, Dana
Obezita je rizikovým faktorem rozvoje mnoha civilizačních onemocnění. Mezi tato onemocnění s nejvyšší úmrtností patří kardiovaskulární onemocnění (KVO), diabetes mellitus 2. typu (DM2), některá nádorová onemocnění a onemocnění pohybového aparátu. Jedním z genetických rizikových faktorů determinujících tělesnou hmotnost je gen pro FTO ("fat mass and obesity associated protein"). Úkolem této disertační práce bylo zjistit, 1) zda výskyt rizikových alel u vybraných polymorfismů koreluje s BMI u české populace, 2) analyzovat souvislost mezi variantou v 1. intronu v genu pro FTO a rizikem infarktu myokardu/ akutního koronárního syndromu (IM/ AKS), 3) renálním selháním (ESRD) a 4) výskytem kolorektálního karcinomu (CRC). Polymorfismy rs17817449 (1. intron) a rs17818902 (3. intron) jsme analyzovali metodami PCR-RFLP či RT PCR. Potvrdili jsme souvislost varianty v prvním, ale ne ve třetím intronu s BMI u české kontrolní populace. Intervenční studie ukázaly souvislost se změnami BMI (pouze rs178117449) u dětí, ale ne u obézních žen. U pacientů s AKS jsme nalezli korelaci mezi G alelou a zvýšeným rizikem tohoto onemocnění (OR 1,49). U pacientů s ESRD jsme detekovali souvislost mezi výskytem stejné alely a rozvojem onemocnění (OR 1,37). U pacientů s CRC jsme souvislost s výskytem rizikové alely u varianty v 1....
|
|
|
Úloha perivaskulární tukové tkáně v rozvoji kardiovaskulárních onemocnění
Čejková, Soňa ; Ždychová, Jana (vedoucí práce) ; Pavlišová, Jana (oponent)
Abnormální proliferace buněk hladké svaloviny cév (VSMC) hraje důležitou roli v patogenezi aterosklerózy. Adipocyty produkují řadu parakrinně působících bioaktivních látek, které mohou působit na růst a migraci VSMC. Naše studie je zaměřena na schopnost epikardiálních adipocytů produkovat bioaktivní látky s přímým efektem na míru proliferace VSMC. Genová exprese lidských cytokinů (IL-6, IL-8, IL-18, RANTES a MCP-1) a adipokinů (leptin a adiponektin) byly měřeny v primární buněčné kultuře epikardiálních a viscerálních adipocytů, obojí v případě nediferencovaného a maturovaného stavu buněk. Produkce adipokinů (IL-6, IL-8, MCP-1, VEGF a adiponektin) v kondiciovaných médiích byla měřena pomocí Luminex testu. Míra proliferace VSMC byla měřena po kokultivaci s médiem získaným z primárních kultur adipocytů. Epikardiální preadipocyty prokázaly zvýšenou expresi IL-8 (3,25krát, p<0,05) ve srovnání s viscerálními preadipocyty. Exprese adiponektinu v epikardiálních preadipocytech byla výrazně snížena ve srovnání s expresí ve viscerálních preadipocytech (p<0,0001). Kromě toho genová exprese závisela na míře diferenciace a buněčném původu. Pozorovali jsme změněnou expresi IL-8 (0,016krát, p<0,01) a MCP-1 (0,19krát, p<0,05) v diferencovaných epikardiálních adipocytech oproti nediferencovaným adipocytům. Prokázali...
|
|
|
Oxidační a karbonylový stres, mikrozánět a kardiovaskulární riziko u pacientů s onemocněním ledvin.
Peiskerová, Martina ; Kalousová, Marta (vedoucí práce) ; Teplan, Vladimír (oponent) ; Racek, Jaroslav (oponent)
Úvod: Vysoké kardiovaskulární riziko u pacientů s chronickým onemocněním ledvin je částečně způsobeno poruchou minerálové rovnováhy, mikrozánětem a oxidačním stresem. Pacienti s CKD kumulují tradiční i netradiční KV rizikové faktory. Mezi netradiční biomarkery spojené s KV rizikem patří i FGF23, matrix-metaloproteinázy a placentární růstový faktor. FGF23 je fosfaturický hormon a inhibitor syntézy kalcitriolu, je asociován s cévními kalcifikacemi. Matrix-metaloproteinázy ( MMP-2, MMP-9), jsou proteolytické a prozánětlivé enzymy, přispívající k remodelaci myokardu. Placentární růstový faktor (PlGF) je proangiogenní cytokin, který je ve zvířecím modelu spojen s hypertrofií levé komory. Hladiny FGF23, MMPs i PlGF jsou u CKD nemocných zvýšené. Cíl: Cílem naší práce bylo popsat dynamiku změn vybraných nových biomarkerů KV rizika (FGF23, MMP-2, MMP-9 a PlGF) v různých stádiích CKD 1-5 a popsat jejich asociace s tradičními markery KV rizika. Dále jsme zjišťovali, zda existuje vztah mezi těmito markery a echokardiografickými parametry u nemocných s CKD stádia 2-4. Metody: Do průřezové studie jsme zahrnuli 80 nemocných s CKD stádia 1-5 a 44 zdravých kontrol. V další, prospektivní studii, byl sledován vývoj echokardiografických parametrů u 62 subjektů s CKD 2-4, po průměrnou dobu 36±10 měsíců. Hladiny FGF23,...
|
|
| |
|
|
Kardiovaskulární onemocnění a kouření. Léčba závislosti na tabáku a kardiovaskulární riziko
Zvolská, Kamila ; Králíková, Eva (vedoucí práce) ; Šteflová, Alena (oponent) ; Tuček, Milan (oponent)
(CZ) Úvod: Závislost na tabáku patří mezi čtyři nejvýznamnější rizikové faktory (RF) kardiovaskulárních (KV) onemocnění (KVO). Cíl práce: analýza KV rizika pacientů-kuřáků našeho Centra pro závislé na tabáku. Metodika: Retrospektivní posouzení přítomnosti KVO, RF KVO a úroveň KV rizika podle metody SCORE u našich pacientů - kuřáků z let 2007 - 2009 (N = 1349, 52,2 % mužů, věkové rozmezí 25-64 let, průměrný věk 44 ± 11,7). KV riziko bylo hodnoceno také po roce od vstupní návštěvy včetně nově diagnostikovaných RF KVO, abstinence od kouření byla validizována oxidem uhelnatým ve výdechu. Výsledky byly porovnány s hodnotami kuřáků ve studii postMONICA (N = 1122, 54,5 % mužů, průměrný věk 46 ± 11). Výsledky: Oproti kuřákům v obecné populaci mělo významně více našich pacientů automaticky vysoké KV riziko a KVO. Srovnatelný byl výskyt diabetu 2. typu a u kuřáků bez automaticky vysokého KV rizika výskyt hypertenze a dyslipidémie. Významně méně pacientů Centra bez automaticky vysokého rizika bylo obézních, významně méně riziková byla i rodinná anamnéza. Do Centra přišlo významně více žen s nízkým počtem RF a významně méně mužů ve věku 55-59 a žen ve věku 55-64 se SCORE ≥ 5 %. Úspěšnost pacientů se SCORE < 5 % byla 44,3 % (254/574) a 41,2 % u pacientů s vysokým KV rizikem (105/255, p=0,41). KV riziko nebylo...
|
|
|
Role genu pro FTO v genetické determinaci "civilizačních" onemocnění
Dlouhá, Dana ; Hubáček, Jaroslav (vedoucí práce) ; Černá, Marie (oponent) ; Rossmeislová, Lenka (oponent)
Obezita je rizikovým faktorem rozvoje mnoha civilizačních onemocnění. Mezi tato onemocnění s nejvyšší úmrtností patří kardiovaskulární onemocnění (KVO), diabetes mellitus 2. typu (DM2), některá nádorová onemocnění a onemocnění pohybového aparátu. Jedním z genetických rizikových faktorů determinujících tělesnou hmotnost je gen pro FTO ("fat mass and obesity associated protein"). Úkolem této disertační práce bylo zjistit, 1) zda výskyt rizikových alel u vybraných polymorfismů koreluje s BMI u české populace, 2) analyzovat souvislost mezi variantou v 1. intronu v genu pro FTO a rizikem infarktu myokardu/ akutního koronárního syndromu (IM/ AKS), 3) renálním selháním (ESRD) a 4) výskytem kolorektálního karcinomu (CRC). Polymorfismy rs17817449 (1. intron) a rs17818902 (3. intron) jsme analyzovali metodami PCR-RFLP či RT PCR. Potvrdili jsme souvislost varianty v prvním, ale ne ve třetím intronu s BMI u české kontrolní populace. Intervenční studie ukázaly souvislost se změnami BMI (pouze rs178117449) u dětí, ale ne u obézních žen. U pacientů s AKS jsme nalezli korelaci mezi G alelou a zvýšeným rizikem tohoto onemocnění (OR 1,49). U pacientů s ESRD jsme detekovali souvislost mezi výskytem stejné alely a rozvojem onemocnění (OR 1,37). U pacientů s CRC jsme souvislost s výskytem rizikové alely u varianty v 1....
|
|
|
Význam primární a sekundární prevence u kardiovaskulárního onemocnění
Koníčková, Veronika ; Bunc, Václav (vedoucí práce) ; Skalská, Marie (oponent)
Název: Význam primární a sekundární prevence u kardiovaskulárního onemocnění Cíle práce : Vypracovat teoretický základ k vybranému tématu. Popsat základní principy primární a sekundární prevence a tím připravit podklad pro tvorbu dotazníků. Dotazník sestavit tak, aby doplňoval informace získané z literatury o pohled do praxe. Potvrdit nebo vyvrátit zvolené hypotézy na základě dotazníku. Diskutovat nejčastěji se vyskytující jevy a porovnat je s nejnovějšími uváděnými informacemi. Vyvodit závěry a doporučení. Metoda: Pro zpracování teoretické části byla použita metoda rešerše. Porovnávala jsem získané informace a přikláněla se k nejlépe ověřeným. Teoretická část vyústila v cíle a úkoly práce. Pro praktickou část jsem provedla šetření pomocí dotazníků, které přineslo doplňující informace k problematice primární a sekundární prevence. V závěru jsem získaná data porovnávala s informace získanými z prostudované literatury. Výsledky: Nedostatek informací v oblasti primární a sekundární prevence je hlavně u mladistvých ve věku 10-15 let. Tento trend je doprovázen jejich zhoršujícím se zdravotním stavem a občasným výskytem "civilizačních chorob" , který může přinést komplikace v dospělém věku. Osvěta bude nutná v oblasti šíření informací. Dalším zjištěným negativem je stále se snižující množství pohybové...
|
|
|
Selected differences in pathophysiology of cardiovascular system in women
Yang, Shiann-Guey ; Kittnar, Otomar (vedoucí práce) ; Ošťádal, Petr (oponent) ; Danzig, Vilém (oponent)
(souhrn doktorské disertace) V posledních letech byly prokázány významné rozdíly mezi muži a ženami ve výskytu kardiovaskulárních poruch včetně arytmií. Pohlavní rozdíly byly pozorovány v epidemiologii, patogenezi i klinických projevech různých arytmií. Menopauza je fyziologickou součástí procesu stárnutí u žen a je podmíněna přirozeným poklesem produkce estrogenu a progesteronu ve vaječnících. Dramatický pokles hladiny estrogenů v plasmě má vliv na mnoho tkání včetně kardiovaskulárního systému. Protože incidence ischemické choroby srdeční (ICHS) významně stoupá po menopauze, byla vyslovena hypotéza, že nižší výskyt ICHS oproti mužům stejného věku je u žen před menopauzou dán protektivním účinkem estrogenů. Avšak již od počátku devadesátých let byla publikována řada kontroverzních výsledků. Zatímco některé studie nalezly sníženou incidenci ICHS a sníženou kardiovaskulární mortalitu, jiné studie neprokázaly žádný efekt estrogenové terapie na výskyt ICHS po menopauze a některé studie dokonce nalezly pozitivní korelaci mezi hladinou estradiolu a kardiovaskulární mortalitou u žen nad 65 let věku. Studie 1: Tato studie zkoumala možné pohlavní rozdíly v elektrofyziologických charakteristikách a výsledcích katetrizační ablace u pacientů s idiopatickou komorovou tachykardií z pravého výtokového traktu...
|
|
|
Úlohy sestry v zátěžových testech na kardiologii
FIŠEROVÁ, Andrea
Tématem této práce jsou úlohy sestry v zátěžových testech na kardiologii. První část bakalářské práce je teoretická a druhá je praktická. Měli jsme zjistit úlohy sestry v zátěžových testech na kardiologii. Zaměřili jsme se, jak na sestry na kardiologickém oddělení v lůžkové časti, tak na sestry přímo u zátěžových testů. Také jsme chtěli zmapovat různé druhy zátěžových testů a činnosti sestry. Do výzkumu jsme vybrali sestry pracující u ergometrie, spiroegometrie, zátěžové echokardiografie a pozitronové emisní scintigrafie myokardu. Pro výzkum v této práci byly určené 3 výzkumné otázky.
|
host ::
RSS.