|
|
Proměny fotografie pod tíhou digitální doby
Šedivý, Tomáš ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Géla, František (oponent)
Tato bakalářská práce se skládá ze dvou částí - z praktické a teoretické. Praktická část je audiovizuálním dokumentem sestaveným převážně z rozhovorů s pěti osobnostmi umě- lecké, novinářské i amatérské fotografie. Odhaluje nejen jejich pohled na fotografické médium, ale i vlastní kreativní činnost s ním spojenou. Teoretická část navazuje na prak- tickou práci a dále rozvádí téma proměn fotografie, zejména fotožurnalistické praxe, a jejího vnímání společností. Naznačuje krátkou historii fotografie a internetového pro- středí, zaměřuje se však především na přechod z analogového věku k digitálním techno- logiím na přelomu tisíciletí. Popisuje trend sociálních sítí, digitálních filtrů a influencerů, skrze které v posledních letech dochází k návratu analogové fotografie do mainstreamu.
|
|
|
Bedřich Kocek a česká novinářská fotografie
Sýkorová, Tereza ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Géla, František (oponent)
Diplomová práce Bedřich Kocek a česká novinářská fotografie se zabývá životem a tvorbou Bedřicha Kocka, fotoreportéra, který třicet let působil ve významném obrazovém týdeníku Svět v obrazech. Teoretická část specifikuje žánr novinářské fotografie a její vývoj od přelomu 19. a 20. století do 80. let 20. století. Na příkladu vývoje Světa v obrazech je nastíněn mediální a politický kontext v Československu od konce druhé světové války, kdy časopis vznikl, do 80. let, kdy Bedřich Kocek povolání fotoreportéra opustil. Důležitou částí práce je kapitola o životě Bedřicha Kocka, jenž dosud nebyl podrobněji popsán, která byla zpracována na základě osobních rozhovorů s fotografem za použití metody orální historie. Pomocí kompoziční analýzy práce zkoumá fotografické dílo Bedřicha Kocka a zjišťuje společné znaky jeho snímků, které byly součástí reportáží tvořených pro Svět v obrazech.
|
|
| |
|
|
Obraz novináře ve videoherních titulech
Odstrčil, Tomáš ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Macková, Veronika (oponent)
Diplomová práce Obraz novináře ve videoherních titulech si klade za cíl zjistit, jakým způsobem jsou novináři zobrazováni v mainstreamových videoherních titulech. Analýza je provedena na základě pěti případových studií videoherních titulů, ale jsou do ní zapojeny poznatky i z jiných her zkoumaných sérií. Práce podrobně zkoumá devět videoherních žurnalistů, kteří spadají do různých kategorií: investigativní novináři, zpravodajští fotožurnalisté, paparazzi fotografové, rozhlasoví a televizní reportéři i moderátoři televizních pořadů. U jednotlivých postav je kromě jejich chování analyzován i jejich zevnějšek, neboť i ten je u utváření videoherních postav naprosto v rukou herních vývojářů. Analýza prokázala, že se vývojáři uchylují k využívání stereotypů, ale vždy k tomu přistupují ze zřejmých důvodů. Často se však stereotypům také vyhýbají a dokáží i věrně popsat žurnalistické praktiky a chování. Novinářská praxe je věrněji zobrazována v případě, že je novinář kladnou postavou a protagonistou dané videohry. Pokud je však padouchem a vedlejší postavou, je novinařina představena negativně, stereotypně a zkratkovitě.
|
|
| |
|
|
Humanistická reportážní fotografie
Pokorná, Eliška ; Lábová, Alena (vedoucí práce) ; Géla, František (oponent)
Bakalářská práce Humanistická reportážní fotografie zkoumá paradigma humanistické reportážní fotografie ve světě a v Československu v padesátých letech 20. století. V první části poskytuje základní představu o tom, jak se dané paradigma ve fotožurnalistice projevovalo. Speciální důraz přitom klade na fotografickou výstavu Lidská rodina a práci fotografů agentury Magnum Photos. Dále se práce zabývá jak inspiračními zdroji, tak tematikou a estetikou těchto fotografií. Nabízí také životopisné profily vybraných fotografů tvořících v rámci paradigmatu, stejně tak jako objasnění důležitosti obrazových zpravodajských časopisů pro fotožurnalistiku ve sledovaném období. V analytické části práce pomocí kvantitativní obsahové obrazové analýzy zkoumá reportážní fotografie ve dvou časopisech - jednom světovém, časopise Life, a jednom československém, časopise Mladý svět. Práce si dává za cíl potvrdit, nebo vyvrátit hypotézu, že paradigma humanistické reportážní fotografie tak, jak se ve sledovaném období objevovalo v časopise Life, se do jisté míry projevilo i v časopise Mladý svět. Zároveň ale předpokládá, že zejména práce s fotografiemi na stránkách časopisu bude v obou případech odlišná, stejně tak jako že se bude částečně lišit četnost témat fotografií i jejich formální zpracování. Na základě obdržených...
|
|
|
Vítězné fotografie Danish Photo of the Year v kontextu zpravodajských hodnot
Zamouřilová, Klára ; Lábová, Alena (vedoucí práce) ; Géla, František (oponent)
Diplomová práce Vítězné fotografie Danish Photo of the Year v kontextu zpravodajských hodnot se věnuje analýze fotografií, které zvítězily v dánské národní fotožurnalistické soutěži v kategoriích Årets Pressefoto a Årets Pressefotograf od vzniku soutěže v roce 1974 až do roku 2017. Teoretická část představuje téma novinářské fotografie, jejích žánrů a také koncept zpravodajských hodnot a vizuálního gatekeepingu. Práce se poté zaměřuje na podrobnou historii dánského fotožurnalismu od sedmdesátých let a přináší informace o soutěži Årets Pressefoto, na závěr teoretické části představuje metodu obrazové obsahové analýzy. Empirická část práce používá metodu obsahové analýzy k aplikaci na výzkumný vzorek 241 fotografií a hledá odpovědi na výzkumné otázky týkající se přítomnosti vybraných zpravodajských hodnot ve fotografických materiálech. Po vyhodnocení výsledků jsou tato data diskutována v souvislosti se stanovenou hypotézou.
|
|
|
Využití aplikace Instagram v současné fotožurnalistice
Císařová, Petra ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Topinková, Martina (oponent)
Využití aplikace Instagram v současné fotožurnalistice je teoreticko-empirickým výzkumem. Cílem práce byla deskripce způsobu, jakým aplikaci Instagram používají vybraní čeští fotoreportéři. Zda je pro ně důležitá z hlediska profesního zaměření, nebo ji využívají spíše k osobním účelům a také, zda je pro ně důležitá zpětná vazba, kterou prostřednictvím této aplikace mohou získat. V první kapitole se diplomová práce zabývá fotografií jako takovou, jejím přechodem z analogového k digitálnímu věku a problematikou její manipulace. Druhá a třetí kapitola této diplomové práce se věnuje sociálním sítím a aplikaci Instagram, která je pro ni stěžejní. Dále se zabývá tím, jak proces digitalizace ovlivnil práci dnešního fotoreportéra. Praktická část práce je založena na dvou přístupech - kvantitativní obsahové analýze a kvalitativními rozhovory s některými z reportérů. Výzkumná otázka zní: Jakým způsobem se prezentují někteří čeští fotožurnalisté na sociální sítí Instagram? Kvantitativní obsahová analýza odpověděla na stanovené hypotézy v rámci výzkumné otázky, které se týkaly především vizuální stránky instagramových účtů. Kvalitativní rozhovory daly možnost nahlédnout na konkrétní strategie, se kterými fotožurnalisté k aplikaci přistupují. V závěru jsou výsledky obou výzkumných metod vyhodnoceny a mohly by...
|
|
|
Fotografie ve službách žurnalistiky: Sociálně sémiotická analýza vítězných snímků Czech Press Photo (2006-2015)
Patáková, Veronika ; Řehořová, Irena (vedoucí práce) ; Fišerová, Michaela (oponent)
Předložená práce se zabývá vizuálním sdělením v podobě fotografie. Na teoriích Rolanda Barthese a Viléma Flussera představujeme blízký vztah tohoto média se skutečností, čímž je zdánlivě zastřena jeho konstruovaná povaha. Role fotografie jako pouhého svědka událostí je klíčová v žurnalistickém kontextu, kdy nám snímky nabízejí příběh, jenž je však ztotožňován se samotnou realitou. Práce se snaží prezentovat mediální diskurzivní praktiky, pomocí nichž jsou zobrazené události vnímány jako pozornosti hodné. Vychází z teorie zpravodajských hodnot a z metody sociálně sémiotické analýzy, které aplikuje na vítězné snímky soutěže Czech Press Photo (2006-2015), a poukazuje u jednotlivých snímků na jejich významotvorný proces pomocí sémiotických prostředků. Výsledkem práce je zjištění, že preferovanými hodnotami jsou negativita, dobrý estetický dojem, blízkost a personalizace, a často zastoupeným typem záznamu jsou fotografie, které sémiotickými prostředky posilují zdání své čistě informativní povahy.
|
|
|
Stanislav Tereba: jeho kariéra a fotografický styl
Hejbal, Dominik ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Teplá, Jana (oponent)
Diplomová práce mapuje kariéru fotografa Stanislava Tereby, který se proslavil především hlavní cenou v prestižní mezinárodní soutěži World Press Photo, kde uspěl se snímkem fotbalového brankáře Miroslava Čtvrtníčka z utkání hraného v Praze na Letné. Práce se zabývá především Terebovou prací v době, kdy působil v redakci Večerní Prahy, kde strávil většinu své kariéry. Část práce je věnována také samotné Večerní Praze, v jejíž redakci se dostávalo fotografii velké pozornosti. Terebova kariéra od 90. let je pak příznačnou ukázkou problémů, které mnoha novinářům nastaly po sametové revoluci, kdy se média dostávala do soukromého vlastnictví. V práci je také Terebova kariéra zasazena do kontextu vývoje sportovní fotografie v Česku. Terebův fotografický styl je zde zkoumán s využitím sémiotické analýzy a metody kompoziční interpretace. Dále se práce skládá z případové studie zaměřené na Terebův úspěch ve World Press Photo. Terebův snímek je srovnáván s ostatními vítěznými fotografiemi i s konkurencí v samotném ročníku 1959, kdy byl poctěn hlavní cenou i na úkor obvykle oceňovaných válečných fotografií. Pozornost je věnována také vzniku Terebova vítězného snímku od účasti na utkání až po následnou úpravu fotografie.
|
host ::
RSS.