|
|
Věcná jurisdikce Mezinárodního trestního soudu
Bureš, Jan ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Čepelka, Čestmír (oponent) ; Bílková, Veronika (oponent)
Tématem této disertační práce je věcná jurisdikce Mezinárodního trestního soudu (MTS). Takové činy jako agrese, genocida, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny, v anglické literatuře někdy označované jako "core crimes", jsou těmi nejzávažnějšími zločiny, které byly mezinárodním právem rozpoznány. Tyto zločiny neporušují pouze určitá práva, nýbrž ohrožují celé mezinárodní společenství, mír, bezpečnost a blaho lidstva. Proto je nezbytné, aby existovalo přesné hmotněprávní vymezení těchto závažných činů a byl vytvořen efektivní soudní mechanismus ke stíhání těch nejnebezpečnějších zločinců. V těchto otázkách však v rámci mezinárodního společenství není jednoduché nalézt všeobecný konsenzus. V oblasti trestního práva není velký prostor pro internacionalizaci, neboť dané odvětví práva je tradičně považováno za důležitou součást národní suverenity. Cesta k ustanovení Mezinárodního trestního soudu, který představuje vůbec první stálý mezinárodní trestní soudní orgán, proto nebyla jednoduchá, stejně tak nebylo jednoduché ani definování čtyř zločinů spadajících do jeho věcné jurisdikce. Práce zkoumá konkrétní ustanovení Statutu MTS, tzv. Římského statutu, která představují hmotněprávní vymezení zločinu genocidy (čl. 6), zločinů proti lidskosti (čl. 7), válečných zločinů (čl. 8) a "zcela nového" zločinu...
|
|
|
Česká republika a Mezinárodní trestní soud
Opatová, Helena ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
Resumé Tato diplomová práce se zabývá vztahem mezi Českou republikou a Mezinárodním trestním soudem. Cílem mého výzkumu bylo provést srovnání Římského statutu, mezinárodní smlouvy, na základě které vznikl Mezinárodní trestní soud, s českým ústavním a trestním právem. Česká republika ratifikovala Římský statut v roce 2009. Touto ratifikací se Česká republika zavázala poskytovat Soudu justiční spolupráci a právní pomoc. Je nutno si uvědomit, že v dnešním světě dochází k mnoha zločinům podle mezinárodního trestního práva, nad nimiž má Mezinárodní trestní soud jurisdikci. V případě potřeby musí být Česká republika připravena jednat, a je proto nutné vědět, jakým způsobem by v takovém případě měly české státní orgány postupovat, zda lze vůbec všechny závazky realizovat v souladu s vnitrostátním právem. Z tohoto důvodu se tato práce pokouší objasnit vazbu mezi Římským statutem a příslušnou českou právní úpravou. Proto jsem provedla srovnání Římského statutu s českým právním řádem a pokusila se nalézt odpovědi na následující otázky: zda je Římský statut v souladu s ústavním pořádkem ČR, zda jsou jím upravené zločiny v dostatečné míře obsaženy také českým trestním právem a zda české právo umožňuje v případě potřeby procesní postup požadovaný úpravou v Římském statutu. Svou diplomovou práci jsem rozdělila do čtyř...
|
|
|
Aktuální vývoj mezinárodní trestní justice a nově definovaný zločin agrese
Lhotský, Jan ; Balaš, Vladimír (oponent) ; Bílková, Veronika (oponent)
Práce projednává a analyzuje fungování relativně nové mezinárodní soudní instituce s ohledem na její úlohu strážce mezinárodní trestní spravedlnosti. Nejdříve jsou představeny okolnosti, jež vedly mezinárodní společenství k přijetí názoru, že je třeba na základě zkušeností s ad hoc trestními tribunály vytvořit stálý Mezinárodní trestní soud. Dále je diskutován obsah Římského statutu jakožto zakládající smlouvy soudu, a především pak jeho jurisdikce zahrnující zločiny podle mezinárodního práva. Práce analyzuje nejen přednosti existence soudu, ale také relevantní argumenty států, které vůči němu stojí v opozici. Reálné fungování soudu je demonstrováno na příkladech pěti situací, které soud v současné době vyšetřuje, a rovněž je analyzován proces ratifikace Římského statutu v České republice. Podstatnou pozornost poté práce věnuje výsledkům revizní konference v Kampale a nové definici zločinu agrese, který byl smluvními stranami přijat, a měl by být zahrnut do jurisdikce soudu nejdříve v roce 2017. Analýza znění nového zločinu se soustřeďuje na relativně úzkou jurisdikci soudu vůči zločinu agrese, a rovněž na specifické podmínky výkonu jeho jurisdikce a s tím související roli Rady bezpečnosti OSN. Na základě provedených analýz jsou pak vyvozovány konkrétní závěry. Přestože soud není v současné době...
|
|
|
Lidská práva v mezinárodním trestním řízení
Bureš, Pavel ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Čepelka, Čestmír (oponent) ; David, Vladislav (oponent)
Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze Katedra mezinárodního práva Mgr. Pavel Bureš Lidská práva v mezinárodním trestním řízení Disertační práce Školitel: Prof. JUDr. Pavel Šturma, Dr.Sc. Praha 2011 2 Resumé Rychlý rozvoj mezinárodního práva trestního ve druhé polovině 20. století a zejména v jeho závěru s sebou přinesl i nárůst mezinárodních trestních soudních orgánů a tím i mohutný rozvoj procesních norem, které určují působnost a činnost těchto orgánů, ale také specifikují procesní postavení jednotlivců (osob podezřelých, obviněných či obětí). Předkládaná práce se zaměřuje na jeden z aspektů procesního postavení těchto osob, a to jejich procesními zárukami, lidskými právy v mezinárodním trestním řízení. Lidská práva v mezinárodním trestním řízení (řízení před Mezinárodním trestním soudem) jsou rovněž analyzována na pozadí právních úprav poválečných trestních tribunálů a ad hoc tribunálů pro bývalou Jugoslávii a Rwandu a jejich judikatury. Hypotézou práce je ukázat, že právní úprava ochrany procesních záruk v řízení před Mezinárodním trestním soudem (MTS, Soud), zřízeným Římským Statutem v roce 1998, je obsahově popracovanější a dokonalejší, než tomu je u ad hoc trestních tribunálů a mnohdy jde dále i než mezinárodní univerzální či regionální instrumenty lidských práv. Práce je rozčleněna do pěti...
|
|
|
Mezinárodní trestní soud a jeho věcná jurisdikce - se zaměřením na zločin agrese
Kolářová, Michaela ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent)
1 SHRNUTÍ MEZINÁRODNÍ TRESTNÍ SOUD A JEHO VĚCNÁ JURISDIKCE - SE ZAMĚŘENÍM NA ZLOČIN AGRESE Aktuální vývoj situace týkající se zločinu agrese a hledání jeho definice zaznamenává v těchto dnech významný posun. Ve světle revizní konferece v Kampale, jejímž deklarovaným cílem bylo nejen zhodnotit samotnou úlohu a fungování Mezinárodního trestního soudu s odstupem několika málo let od jeho založení, ale také, a pro účely této práce jistě zásadně, pokusit se nalézt definici zločinu agrese a určit podmínky výkonu jurisdikce Soudu nad ním. Účelem této práce je představit čtenáři problematiku týkající se zločinu agrese, nastínit vývoj jeho chápání na poli mezinárodního práva v průběhu posledních několika desetiletí a poskytnout čtenáři stručný nástin problematických otázek, jež během vyjednávání podoby zločinu agrese vyvstaly na povrch. Také, práce se snaží nastínit průběh samotných vyjednávání a zaměřit se na zásadní neshody, s nimiž se státy musely potýkat. Úvodní kapitola práce se zabývá teoreticko - právními otázkami vztahujícími se k mezinárodnímu trestnímu soudnictví. Text této kapitoly je věnován některým právním termínům, s nimiž je poté dále pracováno. Zejména je zde nastíněn rozdíl mezi pojmy zločin podle mezinárodního práva a mezinárodní zločin, důraz je také kladen na rozlišení individuální a státní...
|
|
|
Smrt Muammara Kaddáfího a její mezinárodněprávní a politické okolnosti
Vokálek, Martin ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Hlavsová, Aneta (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá událostmi, které předcházely smrti Muammara Kaddáfího, a především zkoumá, zda byly následné reakce jednotlivých aktéru v souladu s mezinárodním právem. V teoretické části práce se autor zabývá podstatou válečného zločinu v mezinárodním právu a jeho definicí z pohledu hlavních aktérů na poli mezinárodního práva, jakými jsou OSN nebo Mezinárodní trestní soud. Následně autor v empirické části popisuje a analyzuje hlavní okolnosti, za kterých zemřel dlouholetý vůdce Libye Muammar Kaddáfí, a snaží se na základě předchozího zkoumání odpovědět na otázku, zda se dá tento případ označit za válečný zločin, za který by měly padnout tresty. Ve třetí části práce je zkoumán způsob, jakým se k této události postavili hlavní aktéři, kteří ji ovlivnili, ať už přímo v rámci vojenské intervence během války v Libyi či podporou nebo naopak sankcemi proti režimu Muammara Kaddáfího. Důležitá je i následná analýza toho, jakým způsobem o zkoumané události informovala média.
|
|
|
Srovnání mezinárodních trestních tribunálů ad hoc a ICC
Heflerová, Markéta ; Grmelová, Nicole (vedoucí práce) ; Levý, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou mezinárodního trestního soudnictví -- konkrétně srovnává mezinárodní trestní tribunály ad hoc s Mezinárodního trestním soudem. Ve třech kapitolách jsou zevrubně představeny jednotlivé soudy: Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii, Mezinárodní trestní tribunál pro Rwandu, Zvláštní soud pro Sierru Leone a stálý Mezinárodní trestní soud. Je zanalyzována jejich agenda a fungování, nebo zmíněn podíl České republiky v těchto institucích. Teze také obsahuje krátké pojednání ve formě fiktivní případové studie, která je různými soudy poměrně odlišně vyřešena.
|
|
|
Česká republika a Mezinárodní trestní soud
Šejdová, Kateřina ; Trávníčková, Zuzana (vedoucí práce) ; Peterková, Jana (oponent)
První kapitola této bakalářské práce krátce seznamuje s Mezinárodním trestním soudem, historií jeho vzniku, mechanimy fungování a jurisdikcí soudu. Rámec této bakalářské práce je tvořen popisem jednotlivých fází vzniku mezinárodní smlouvy od počáteční fáze sjednávání mezinárodní smlouvy po její vstup v platnost, a to jak v obecné rovině, tak na příkladu Římského statutu Mezinárodního trestního soudu, se zřetelem na roli České republiky na formování soudu. Ústředním tématem této práce je popis ratifikačního procesu v České republice. Práce podává chronologický popis průběhu ratifikačního procesu Římského statutu v České republice v letech 1999 - 2009 a reflektuje vývoj přístupu českých politických elit k činnosti Mezinárodního trestního soudu. Tato práce dále sumarizuje politickou a odbornou debatu o právní povaze Římského statutu a důvody, pro které by Římský statut měl či neměl být ratifikován. Poslední kapitola stručně pojednává o vývoji českého postoje vůči Mezinárodnímu trestnímu soudu poté, co se Česká republika stala aktivní smluvní stranou Římského statutu.
|
|
|
EU-USA: partnerství či konflikt
Šedivá, Linda ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Andrýsová, Lenka (oponent)
Cílem této diplomové práce je analýza vztahu EU-USA s důrazem na období po roce 2000. Analýza byla možná pouze se znalostí předchozích mezníků, které toto partnerství formovaly, proto práce začíná již obdobím po druhé světové válce, kam sahají kořeny Evropské unie. Práce sleduje proměny vztahů, a to jak v dekádách studené války (dlouhodobé trendy), tak v první dekádě období po studené válce (krátkodobé trendy), a poté vzhledem k rozsáhlosti problematiky konkrétní vybraná témata z období po roce 2000. Práce rovněž sleduje, zda se vztah nesl ve znamení partnerství či konfliktu a jaké příčiny a události obě strany k takovému jednání motivovaly. První kapitola se věnuje vývoji vztahů Evropa-USA od roku 1945 a je rozdělena do pěti částí podle poválečných dekád. Druhá kapitola se věnuje vývoji vztahů Evropa (EU)-USA po studené válce do začátku nového tisíciletí. Jádro práce představuje kapitola třetí- klíčové otázky proměny vztahů. Kapitola je rozdělena do čtyř podkapitol: rozdílné nebo společné názory na boj proti terorismu (Afghánistán, Irák), rozdílné nebo společné názory ve vztahu k mezinárodním organizacím a smlouvám (Kjótský protokol, Mezinárodní trestní soud), rozdílné nebo společné názory na řešení finanční krize. Čtvrtá podkapitola popisuje proměnu a kontinuitu vztahů po nástupu Baracka Obamy (do konce listopadu 2009).
|
|
|
Diplomatické imunity vs. lidská práva
Olahová, Kateřina ; Trávníčková, Zuzana (vedoucí práce) ; Sladký, Pavel (oponent)
Obsahem této práce je popis a analýza postavení diplomatických imunit a lidských práv v mezinárodním právu se zdůrazněním oblastí, ve kterých dochází k jejich vzájemné kolizi. Jedním z cílů práce je pokus o stanovení hierarchie norem upravujících diplomatické imunity a ochranu lidských práv, která by mohla tento problém případně vyřešit. Toto řešení se však dostává do konfliktu s jedním ze základních principů, na kterém jsou diplomatické vztahy založeny, s principem reciprocity. Zmíněny jsou také některé alternativní možnosti řešení tohoto konfliktu společně s překážkami, které stojí v cestě jejich uplatnění. Práce se dále zaměřuje na to, jaké mají státy v současnosti možnosti řešení při zneužití diplomatických imunit.
|
host ::
RSS.