|
|
Hodnocení vybraných biologických, produkčních a zpracovatelských vlastností topinamburu
ZIKMUNDA, Jan
Tato práce se zabývá hodnocením vybraných biologických, produkčních a zpraco-vatelských vlastností hlíz topinamburu hlíznatého. Za tímto účelem byl na jaře v roce 2021 založen pokus na Havlíčkobrodsku v lokalitě Valečov. Pro tento pokus byly vybrány čtyři odrůdy topinamburu Karin, Rút, Skarlet a Zlata. Tyto odrůdy byly pěstovány ve třech variantách. Byly zaznamenány jednotlivé pěstitelské opera-ce, postupný růst plodin a sklizeň hlíz. U všech odrůd byly hodnoceny tyto parame-try: výnos hlíz, průměrný počet hlíz na jednu rostlinu, průměrná hmotnost jedné hlízy, obsah sušiny v hlízách, obsah inulinu v čerstvé hmotě, obsah inulinu v sušině. Odrůda Rút dosáhla pět nejlepších výsledků u sledovaných šesti parametrů: výnos 42,6 t/ha, hmotnost hlízy 45,30 g, obsah sušiny v hlízách 32,71 %, obsah inulinu v čerstvé hmotě 16,02 %, obsah inulinu v sušině 49,06 %. Z části sklizených hlíz byla vytvořena sušina, která byla rozemleta na topinam-burovou mouku a krupici. Topinamburová mouka či krupice nahradily polovinu nebo třetinu běžné mouky v osmi pokusných potravinářských výrobcích, u nichž bylo provedeno senzorické hodnocení.
|
|
|
Korelace transportních a viskoelastických vlastností hydrogelů s difúzním gradientem
Ščotková, Romana ; Sedláček, Petr (oponent) ; Smilek, Jiří (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce si kladla za cíl přípravu hydrogelů s difúzním gradientem a prokázání gradientové struktury hydrogelů z hlediska viskoelastických a transportních vlastností. S ohledem na možné biomedicínské aplikace byl pro přípravu vybrán kationický polysacharid chitosan, a to zejména pro své antimikrobiální a biokompatibilní vlastnosti. Výsledné gradientové hydrogely byly následně charakterizovány pomocí oscilačních testů, při kterých byly sledovány rozdíly při použití různých koncentrací a molekulových hmotností chitosanu, koncentrací síťovacího činidla, disperzních prostředí pro rozpuštění chitosanu a různé doby síťování gelu. Pro potvrzení vytvořené gradientové struktury byly vzorky podrobeny také sušícím experimentům. Schopnost transportu aktivních látek byla u hydrogelů potvrzena vizuálním hodnocením prostupu anionického barviva (bromthymolová modř) při procesu gelace. Z výsledků získaných během experimentální části bakalářské práce lze dojít k závěru, že viskoelastické vlastnosti hydrogelů lze modifikovat změnou vybraných parametrů při samotné přípravě. Potvrzen byl také předpoklad, že s lepšími mechanickými vlastnostmi hydrogelů dochází ke zhoršení vlastností transportních. Metodou řízené difuze bylo možné připravit hydrogel s postupným gradientem hustoty síťování, čímž bylo možné modifikovat viskoelastické a transportní vlastnosti.
|
|
|
Charakterizace odrůd minoritního ovoce z hlediska využití v potravinářském průmyslu
Jurečková, Zuzana ; Vítová, Eva (oponent) ; Golian, Jozef (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Závěrečná práce se zabývá jednou skupinou drobného ovoce, rodu Ribes tedy rybízem a angreštem. Posuzuje jejich fyzikální a chemické parametry s ohledem na možnost využití v těchto vlastností pro návrh nového typu výrobku – nápoje. Pro hodnocení byly vybrány titrační, spektrometrické a jiné metody pro hodnocení těchto vlastností. Těchto metod bylo k dispozici celkem patnáct (celková výtěžnost šťávy, pH šťávy, celková sušina, rozpustná sušina plodů, titrační kyselost, formolové číslo, obsah redukujících sacharidů, obsah D-glukosy, D-fruktosy a sacharosy, celkový obsah polyfenolických látek, anthokyanových barviv, vitamin C a celková antioxidační kapacita) a pro stanovení minerálních prvků bylo vybráno celkem devět analytů (měď, železo, hořčík, fosfor, zinek, mangan, draslík, vápník a sodík). Po dva roky (sklizeň 2014 a 2015) byly tyto parametry sledovány u barevných variant rybízů (bílý, červený a černý) a angreštů (zelenoplodé, žlutoplodé a červenoplodé). Ve skupině rybízů bylo celkem testováno šest odrůd bílých – Olin, Jantar, Primus, Blanka, Viktoria a Orion, jedenáct odrůd červených rybízů – Junnifer, Jesan, Detvan, Rovada, Rubigo, J.V.Tets, Tatran, Losan, Kozolupský raný, Stanca, NŠLS 11/6 a jedenáct odrůd černých odrůd rybízů – Ometa, Démon, Triton, Ben Hope, Ruben, Ben Gairm, Ben Lomond, Morávia, Ben Conan, Fokus a Ceres. Celkem bylo testováno pět odrůd zelenoplodých angreštů – Zebín, Mucurines, Rixanta, Rodnik a Prima. Žlutoplodé angrešty byly k dispozici čtyři odrůdy – Citronový obří, Invicta, Zlatý Fík a Darek. Mezi červenoplodé angrešty patřily odrůdy – Rolonda, Alan, Karát, Karmen, Krasnoslawjanskij, Himnomacki Rot, Remarka, Tamara a Černý Neguš. Pomocí Tukeyho testu byla provedena analýza a pomocí bodového hodnocení jednotlivých odrůd na základě výsledků z jednotlivých analýz, byl sestaven seznam doporučených odrůd pro další práci vývoje nového nápoje. Bohužel v roce 2015 bylo velmi málo plodů zelenoplodých a žlutoplodých angreštů, proto bylo rozhodnuto, že objem plodů připadne na testování bioaktivních látek. Proto v závěru práce není možné objektivně vyhodnotit tyto odrůdy angreštů v celém rozsahu analýz. Přistoupilo se proto k bodovému hodnocení odrůd na základě průměrů jednotlivých odrůd. Červenoplodé odrůdy byly k dispozici v plném množství, a proto mohlo proběhnout hodnocení v plném rozsahu. Nejvýznamnější rozdíly mezi odrůdami červených plodů angreštů bylo v obsahu bioaktivních látek (obsah polyfenolických látek, anthokyanových barviv, vitaminu C) a antioxidačních kapacitě. Tyto výsledky byly poskytnuty potravinářskému subjektu, který s těmito hodnotami nadále pracoval. Na základě tohoto projektu byl vypracován užitný vzor č. PUV 2016-33171 a výsledný kombinovaný nápoj na bázi vína a ovocné šťávy.
|
|
|
Řízení hmotnosti měkkých sýrů formovaných na manuální lince
Páral, Marek ; Zemanová, Jana (oponent) ; Tomečková, Šárka (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá řízením hmotnosti měkkých sýrů při formování na manuální lince. V teoretické části je popsáno rozdělení sýrů do skupin, základní charakteristika měkkých sýrů a jejich zástupci. Dále je zpracována celá technologie výroby měkkých sýrů a vysvětleny vlivy na tvorbu sýřeniny a faktory ovlivňující hmotnost sýrů při formování. Teoretická část je zakončena základy statistiky pro zpracování dat. V experimentální části diplomové práce byly vybrány základní měřící techniky (gravimetrické stanovení sušiny, měření pH, měření teploty a vážení) pro stanovení technologických parametrů (pH syrovátky, pH, sušina a teplota zrna, hmotnost sýrů atd.) k popisu kvality zrna. K nalezení optimálního nastavení formovacího stroje byla využita metoda Design of Experiments, podle níž byly navrženy a provedeny 3 dílčí testy. Výsledky byly ověřeny v reálně výrobě. K popisu kvality zrna byl vybrán parametr pH syrovátky. Byly nalezeny dva faktory mající významný vliv na hmotnost sýrů při formování, a to pozice operátorů při formování a množství syrovátky přitékající se zrnem do forem. Navržené úpravy při formování byly úspěšně vyzkoušeny ve výrobě a nebyl prokázán statistický rozdíl mezi hmotností jednotlivých sýrů formovaných podle nového nastavení formovacího stroje.
|
|
|
Studium vybraných technologických vlastností lékořicové hmoty
Gajdušek, Martin ; Vítová, Eva (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem vybraných technologických vlastností lékořicové hmoty. Mikroskopickým pozorováním bylo zjištěno, že při obsahu více než 10 % rozvařených škrobových zrn nebo při obsahu více než 30 % nenabobtnalých zrn nedosahuje hmota požadovaných vlastností pro další zpracování. Technologický úbytek během sušení je závislý především na čase, avšak i na umístění v sušárně, a to jak výškově, tak prostorově. Nejvyššího technologického úbytku bylo dosaženo především v nejvyšších polohách v sušárně. Kapalinovou chromatografií bylo stanoveno 11,8 % glukózy, 9,2 % fruktózy, 23,3 % sacharózy v lékořicové hmotě před vařením; 11,9 % glukózy, 9,4 % fruktózy, 22,6 % sacharózy v uvařené hmotě; 12,7 % glukózy, 10,8 % fruktózy a 20,1 % sacharózy v usušených lékořicových výrobcích.
|
|
| |
|
|
Bioaktivní látky obsažené ve výliscích z černého bezu
Šimšová, Veronika ; Diviš, Pavel (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením vybraných chemických charakteristik v extraktu z výlisků, ve šťávě a v kompotu z bezu černého (Sambucus nigra L.). V teoretické části je popsána botanická charakteristika bezu černého včetně jeho rozšíření, možnosti využití jednotlivých částí bezu v potravinářství a v léčitelství a chemické složení plodů bezu černého. Velká část je věnována bioaktivním látkám obsaženým v těchto plodech. Druhá kapitola pojednává o sušině a metodách jejího stanovení. V poslední kapitole teoretické části je popsán vitamín C, jeho význam pro organismus a manuální metody stanovení tohoto vitamínu. Mezi vybrané chemické charakteristiky stanovené v experimentální části bylo zařazeno stanovení obsahu redukujících cukrů gravimetrickou metodou a metodou podle Berthranda, titrovatelných kyselin, celkových anthokyanových barviv pH-diferenciální metodou, celkových fenolických látek metodou podle Folin-Ciocalteua a stanovení sušiny sušením do konstantní hmotnosti a refraktometrickou metodou. Analýzy prokázaly, že extrakty z výlisků bezu černého připravené za vhodných podmínek, mají ve většině případů chemické charakteristiky srovnatelné s bezinkovou šťávou a kompotem. V případě anthokyanových a fenolických látek jsou extrakty z výlisků mnohonásobně lepším zdrojem než bezinková šťáva a kompot.
|
|
|
Extrakce biologicky aktivních látek z výlisků černého rybízu
Sedláčková, Lucie ; Štursa, Václav (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá extrakcí biologicky aktivních látek z výlisků černého rybízu (Ribes nigrum). Teoretická část obsahuje botanickou charakteristiku rostlinného druhu Ribes nigrum. Dále je část věnována biologicky aktivním látkám obsaženým v černém rybízu a možnostem jeho využití v potravinářství. Čtvrtá část je věnována popisu fenolických látek, jejich rozdělení a metodám stanovení fenolických látek. Pátá kapitola popisuje vybrané extrakční postupy. V experimentální části práce byly extrahovány suché výlisky z černého rybízu za účelem optimalizovat průběh extrakce a získat co nejvyšší výtěžky barviv. Dále byly stanoveny vybrané chemické a fyzikální charakteristiky šťávy z černého rybízu a extraktů z jeho výlisků. Lepším rozpouštědlem byla směs vody a ethanolu v objemovém poměru 1:1. Po 14 hod. maceraci suchých výlisků bylo získáno ze 100 g suchých výlisků 769,9 mg anthokyanů.
|
|
|
Vliv různé šířky řádků na výnos biomasy a obsah sušiny při pěstování čiroku
KUBEŠ, Pavel
Cílem práce bylo zhodnotit vliv šířky řádků na výnos a sušinu biomasy u čiroku. Pokus byl založen 29. 5. 2015 na pozemku Zemědělského družstva Milevsko, které se nachází v obilnářské výrobní oblasti. Byly porovnávány čtyři odrůdy čiroku a to Aristos, Goliath, KWS Freya a KWS Sole. Každá odrůda byla zaseta ve čtyřech variantách meziřádkových vzdáleností a to: 75 cm, 60 cm, 45 cm a 30 cm. Vzorky odebrané z jednotlivých variant byly rozborovány na obsah sušiny ve třech termínech. U všech odrůd docházelo k postupnému nárůstu sušiny. Ve sklizňovém termínu 5. 10. 2015 dosáhly optimální hodnoty sušiny odrůdy KWS Freya a KWS Sole ve všech variantách. Průměrný výnos zelené hmoty byl u všech odrůd nejvyšší při meziřádkové vzdálenosti 60 cm. Nejvyššího průměrného výnosu zelené hmoty dosáhla odrůda Aristos. Nejnižšího průměrného výnosu zelené hmoty dosáhla odrůda KWS Sole při meziřádkové vzdálenosti 75 cm. U všech odrůd, kromě KWS Sole, bylo dosaženo nejvyššího průměrného výnosu suché hmoty při meziřádkové vzdálenosti 60 cm. Nejvyšší průměrný výnos suché hmoty vyprodukovala odrůda Aristos, nejnižší odrůda KWS Sole. Z výsledku jednoročního pokusu nebyla prokázána přímá souvislost vlivu šířky řádků na sušinu. Vliv šířky řádků na výnos zelené a suché hmoty prokázán byl. Jako optimální vzdálenost šířky řádku se jeví meziřádková vzdálenost 60 cm.
|
|
|
Možnost uplatnění hybridů kukuřice s číslem FAO 300 v méně příznivých oblastech
SLANEC, Roman
Cílem diplomové práce bylo na základě experimentu zhodnotit a porovnat produkci biomasy a sušiny u hybridů silážní kukuřice s různou raností, Ronaldinio (Z 240/S 250), Agro Vitallo (Z 270/S 280) a Balasco (Z 370/S 380). Pokus byl založen na pozemku v Českých Budějovicích (400 m. n. m.), pro porovnání výsledků byly odběry provedeny na poloprovozním pokusu firmy KWS OSIVA s. r. o. v ZOD Podhradí Choustník (562 m. n. m.). V průběhu vegetace byly zkoumány jednotlivé nástupy fenologických fází podle klasifikační stupnice BBCH. Před sklizní byly provedeny kontrolní odběry k zjištění obsahu sušiny v biomase sloužící k určení optimálního termínu sklizně. Při sklizni byly stanoveny tyto parametry: výška rostliny, výnos biomasy a sušina biomasy, výnos palic, podíl palic, sušina palic, výnos suché hmoty. Výsledky ukázaly na využití hybridů kukuřice s vyšším číslem FAO (Balasco) v méně příznivých oblastech. Kukuřice patří mezi plodiny velmi závislé na průběhu ročníku.
|
host ::
RSS.