|
|
Minimalizace výchovných a vzdělávacích problémů dětí z neúplných rodin
Krumlová, Vendula ; Švandová, Martina (vedoucí práce) ; Sedláčková, Daniela (oponent)
Cílem diplomové práce je popsat vhodné a ohrožující výchovné strategie, které vznikly v důsledku rozvodu rodičů, a na základě teoretických východisek a výzkumného šetření provedeného u vybrané skupiny respondentů formulovat výchovná doporučení sloužící k minimalizaci výchovných a vzdělávacích problémů dětí z rozvedených rodin. Výzkumné šetření hledá odpověď na otázky, co vybraným respondentům podle jejich názoru pomáhalo zvládnout období kolem rozvodu rodičů a co naopak situaci zhoršovalo. K naplnění hlavního cíle DP byly pro výzkum formulovány cíle dílčí: 1. Zjistit, jak vybraní respondenti hodnotí s odstupem času vhodnost a nevhodnost výchovných strategií rodičů užívaných v období rozvodu a 2. Porovnat jejich názory s východisky formulovanými v teoretické části práce. Těžištěm této práce je kvalitativní výzkum, zpracovaný pomocí obsahové analýzy rozhovoru. Polostrukturovaný rozhovor, s vybranými respondenty z neúplných rodin ve věku 19-25let mapuje zpětně jejich náhled na vhodné a ohrožující výchovné strategie jejich rodičů. Rozhovory byly analyzovány na základě kritérií, která byla vybrána z východisek v teoretické části. Poté jsem v jednotlivých přepsaných rozhovorech vyhledávala výroky, které jsem pod kritéria přiřazovala. Respondentům nejvíce pomohly zvládnout situaci osoby, které jim byly...
|
|
| |
|
| |
|
|
Sociální aspekty života žen samoživitelek
ČUŘÍNOVÁ, Martina
Diplomová práce se zabývá tématem samoživitelství z pohledu žen - matek. Hlavním cílem práce bylo zmapovat u osamělých žen - matek nezletilých dětí - jejich postoj k problému "samoživitelství". Celkově popsat jaký vliv má ukončení partnerství na osamělou ženu - matku vychovávající nezletilé dítě/děti. Jakým novým životním situacím musí čelit a jaký, v této životní etapě, zvolily životní styl. Dále jaké formy pomoci využívají. Text je rozdělen na dvě části, teoretickou a praktickou. První kapitola teoretické části diplomové práce se zabývá rodinou, co je jejím posláním, jaké funkce má rodina ve vztahu k jedincům plnit a jaké mohou být důsledky narušení těchto funkcí. Kapitola je zakončena pohledem na rodičovství, které významně mění fungování rodiny. V druhé kapitole je popsána krize partnerství či manželství, která vede ke vzniku samoživitelství. Dále jsou zde uvedeny možné formy péče o dítě po rozchodu partnerů a možné dopady rozpadu partnerství na rodinu. Třetí kapitola se již věnuje problematice výživného, možnostem podpory samoživitelek z pohledu státu, okolí a rodiny. V kapitole se rovněž posuzují možnosti uplatnění žen - samoživitelek na trhu práce. Pro praktickou část diplomové práce byla zvolena metoda dotazování technikou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo patnáct žen - samoživitelek ve věku 25-55 let z okresu Písek, minimálně půl roku po rozvodu/rozchodu partnera, které mají v péči nezletilé děti. Do výzkumného souboru nebyly zařazeny ženy, které se staly samoživitelkami nedobrovolně úmrtím partnera. V souvislosti s cílem byly stanoveny dvě výzkumné otázky "Jak se osamělé ženy matky nezletilých dětí vyrovnávají s problémem samoživitelství?" a "Jaké podpory využívají osamělé ženy matky nezletilých dětí z okruhu rodiny, okolí či státu?". Z výzkumu vyplynulo, že většina komunikačních partnerek se potýká s nelehkou finanční situací, která je způsobena jednak výpadkem druhého příjmu či celkově zhoršenou možností uplatnění na trhu práce z důvodu nutnosti skloubení práce a péče o děti, aniž by existovala možnost opřít se o druhého partnera, ale mnohdy také řádným neplněním vyživovacích povinností ze strany otců. Tuto zkušenost, kdy povinný rodič neplní řádně svoji vyživovací povinnost, má skoro polovina komunikačních partnerek. Velká část komunikačních partnerek jako další problém spojený se samoživitelstvím uvedla pocit osamění, nezájem otce o své děti, kompromis při volbě zaměstnání a volbě způsobu trávení volného času. Z výzkumu vyplynulo, že většina komunikačních partnerek věnuje svůj volný čas převážně péči o děti a domácnost. Práce může být použita jako studijní materiál pro studenty a studentky sociálně právních oborů jako seznámení s touto problematikou nebo ženami po rozvodu/odchodu partnera jako jeden z možných návodů při řešení jejich nelehké situace.
|
|
|
Problematika neúplných rodin v České republice a ve vybraných státech Evropské unie z hlediska sociální politiky státu
Bonková, Petra ; Arnoldová, Anna (vedoucí práce) ; Cimrmannová, Tereza (oponent)
Moje diplomová práce se zaměřuje na problematiku neúplných rodin v České republice a ve vybraných státech Evropské unie z hlediska sociální politiky. Vybrala jsem si státy, které sousedí s Českou republikou - Slovensko, Německo, Rakousko a Polsko. V teoretické části mé diplomové práce definuji rodinu jako instituci, její hlavní funkce, historický vývoj a její proměnu v současnosti. Dále se zabývám problematikou osamělého a rozvedeného rodiče také z hlediska psychosociálního. Dotkla jsem se rovněž tématu neúplné rodiny z pohledu církve. V závěru teoretické části se zabývám sociální politikou jednotlivých států. Praktická část obsahuje dva výzkumy. Cílem prvního výzkumu bylo vyhodnotit a následně porovnat statistické údaje ze sociální oblasti výše uvedených zemí s Českou republikou. V druhém výzkumu jsem formou ankety zjišťovala názory budoucích zakladatelů rodin na problematiku neúplných rodin.
|
|
|
Postavení matek samoživitelek v kontextu rodinné politiky
Halbichová, Iveta ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Tušková, Eva (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá postavením matek samoživitelek ve vztahu k rodinné politice a identifikuje nejzávažnější problémy spojené s tímto statusem. Za poslední desetiletí došlo k výraznému nárůstu počtu neúplných rodin, proto je nutné skupině osamělých matek věnovat zvýšenou pozornost. V čele převážné většiny neúplných rodin stojí ženy, z tohoto důvodu se práce zaměřuje právě na matky samoživitelky, což jsou ženy žijící bez partnera, které samy pečují o nezaopatřené dítě. K naplnění vytyčených cílů byla využita sekundární data pocházející z dokumentů, které se týkají sledované problematiky, a také primární data z kvalitativního výzkumu, který byl realizován formou polostrukturovaných rozhovorů. Mezi hlavní problémy spojené se samoživitelství patří chudoba a s ní související problémy finančního rázu, dále jsou osamělé matky zatíženy vysokou mírou nezaměstnanosti, což přispívá k jejich obtížnému postavení na pracovním trhu a potýkají se se značnými komplikacemi v oblasti harmonizace rodinného a pracovního života. S těmito nesnázemi jsou spojeny problémy psychického charakteru, které jsou často přehlíženy. Výše zmíněné obtíže související se samoživitelstvím způsobuje mnoho faktorů, kterými se práce podrobněji zabývá. Tato bakalářská práce se věnuje také podpoře neúplných rodin státem, která je...
|
|
|
Výchova dítěte v neúplné rodině
VOJTĚCHOVÁ, Pavla
Bakalářská práce se zabývá tématem výchovy dítěte v neúplné rodině. Teoretická část se zabývá rodinou a jejími dnešními problémy a dále konkrétně rodinou neúplnou a výchovou dítěte v takové rodině. Zaměřuje se na to, jaká úskalí výchova v neúplné rodině přináší a jaký to má dopad na dítě. Konkrétním cílem praktické části práce je zjistit a porovnat dosažený stupeň vzdělání, vzdělávací a profesní aspirace a profesní uplatnění jedinců pocházejících z úplných a neúplných rodin, případně také zjistit, zda v neúplné rodině může být osamělý rodič vzorem pro profesní uplatnění svého dítěte. Výzkumné šetření obsažené v praktické části bylo provedeno v souladu s cílem pomocí smíšeného výzkumného přístupu. V kvalitativní části šetření byla využita metoda dotazování v podobě polostrukturovaného rozhovoru a v kvantitativní části metoda dotazování v podobě dotazníku. Byly zjištěny rozdíly ve vzdělávacích a profesních aspiracích či u dosaženého stupně vzdělání u jedinců z úplné a neúplné rodiny. Vliv rodiče na profesní uplatnění jedince není jednoznačný.
|
|
|
Neúplné rodiny a domácnosti v České republice
Jandová, Veronika ; Langhamrová, Jitka (vedoucí práce) ; Dotlačilová, Petra (oponent)
Práce se zabývá problematikou rodin a domácností z pohledu Výběrového šetření životních podmínek EU-SILC, Statistiky rodinných účtů a taktéž i Sčítání lidu, domů a bytů především v roce 2011. Popisuje, jaké druhy rodin a domácností známe a co vše je možné na základě získaných informací o jednotlivých rodinách a domácnostech sledovat na národní, ale i mezinárodní úrovni. Dalším tématem této diplomové práce je vymezení hranic chudoby a jejího rizika dopadu na jednotlivé typy rodin především v českých domácnostech. Na základě minulého vývoje je zde nastíněn pravděpodobný budoucí trend vývoje počtu a struktury domácností a rodin, který je podložen třemi nejznámějšími projekcemi o vývoji domácností.
|
|
|
Nástroje rodinné politiky zohledňující neúplné rodiny v České republice a ve vybraných evropských státech
Kohlová, Hana ; Poláková, Olga (vedoucí práce) ; Štípek, Vladimír (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá rodinnou politikou zaměřenou na neúplné rodiny. Snaží se o vymezení důvodů vzniku neúplných rodin. Řeší rozvodovost, porodnost a mimomanželskou plodnost. V práci jsou popsány rozdíly mezi úplnými a neúplnými rodinami a subjektivní názory samoživitelů v České republice. Dále jsou popsána opatření rodinné politiky, která zohledňují neúplné rodiny v České republice, Francii, Švédsku a Velké Británii. Opatření ve zkoumaných zemích jsou porovnána s opatřeními v České republice. Z práce vyplývá, že v České republice jsou ze všech zkoumaných států neúplné rodiny nejméně zvýhodňovány.
|
|
|
Sociálně etické aspekty poskytování pomoci osamělým rodičům
NACHTIGALLOVÁ, Václava
Práce zkoumá soudobý trend výchovy dítěte jedním rodičem, nejčastěji matkou. Zabývá se různými důvody, které vedou k tomuto rodinnému uspořádání, upozorňuje na problémy, se kterými se osamělý rodič potýká. Nejvíce se zaměřuje na obtíže spojené se sladěním práce s péčí o děti a domácnost, a z toho vyplývající finanční tíseň. Cílová skupina je čtenáři přiblížena pomocí kazuistik žen, žijících v azylovém domě pro matky s dětmi v tísni. Kazuistiky jsou dále hodnoceny, zejména z hlediska prospěšnosti sociální služby. Jsou rozebrány různé druhy pomoci ze strany státu, které mohou neúplné rodiny využívat, je to hlavně finanční podpora a sociální služby. V další kapitole jsou uvedeny alternativy státní pomoci. Je upozorněno na úskalí, které s sebou nese využívání pomoci, jako je závislost na sociálních službách a nedostatek motivace k aktivování vlastních sil a vlastního sociálního okolí. Na závěr jsou nastíněna možná východiska celé problematiky.
|
host ::
RSS.