|
|
Reologické studium interakcí vysokomolekulárního hyaluronanu a protonizovaných aminokyselin
Zeman, Jan ; Běťák, Jiří (oponent) ; Chytil, Martin (vedoucí práce)
Tato studie zkoumá interakce mezi kyselinou hyaluronovou a protonizovanými aminokyselinami lysinem a 6-aminokapronovou kyselinou. K výzkumu interakcí bylo použito měření pH, měření vodivosti a reometrie. Vzorky hyaluronanu a aminokyselin o rozdílných koncentracích byly proměřeny a získaná data porovnána s výsledky vzorků aminokyselin v čisté vodě. Interakce byly pozorovány v roztocích o koncentracích aminokyselin mezi 0 a 10 mmolxdm3, pak již byly karboxylové skupiny HyA plně obsazeny molekulami aminokyselin a další interakce nebyly pozorovány.
|
|
|
Příprava a aplikace fyzikálních hyaluronových gelů
Kovářová, Lenka ; Krouská, Jitka (oponent) ; Venerová, Tereza (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá výzkumem v oblasti fyzikálních hyaluronových gelů. Zaměřuje se na jejich přípravu a to především interakcí roztoku hyaluronanu (HyA) s opačně nabitými tenzidy ve fyziologickém roztoku (0,15 M NaCl). V první části práce byl zjišťován vliv molekulové hmotnosti, koncentrace původního roztoku hyaluronanu a poměru vazných míst na řetězci hyaluronanu a tenzidu na množství sušiny v gelu vyjádřené v procentech. Souhrnně lze říci, že tato hodnota není ovlivněna molekulovou hmotností HyA ani poměrem vazných míst. Na druhou stranu koncentrace výchozího roztoku HyA má znatelný vliv na množství sušiny v gelu. Také byl zkoumán proces botnání gelů, kde bylo určováno množství vody (v procentech), jež je schopen vysušený gel pojmout zpět. Bylo dospěno k analogickým závěrům jako u procentuálního obsahu sušiny v gelu. V další části byl pomocí fluorescenční spektroskopie zkoumán vliv molekulové hmotnosti hyaluronanu a poměru vazných míst HyA a tenzidu na tvorbu excimerů a změnu spektra. Jako fluorescenční sondy byly použity pyren, 1,3-bis(pyren-1-yl)propan (P3P) a prodan. Emise excimeru se projevila u P3P, kdežto u pyrenu nebyl zaznamenán nárůst intenzity při 470 nm. Bylo zjištěno, že molekulová hmotnost nemá vliv na hodnotu poměru excimeru a monomeru pro sondu P3P či na poměr prvního a třetího píku u pyrenu. Poměr vazných míst HyA a tenzidu ovlivňuje pouze poměr excimeru k monomeru (sonda P3P), kdežto vliv na poměr 1:3 u pyrenu nebyl zaznamenán. U sondy prodanu jsem porovnávala spektrum vzniklého gelu, příslušné sušiny a zpětně nabotnaného gelu, což sloužilo také k vizualizaci procesu sušení a botnání.
|
|
|
Interakce v systému ionogenní tenzid/neionogenní tenzid/polyelektrolyt
Pihíková, Dominika ; Sedláček, Petr (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
V této bakalářské práci byly zkoumány interakce v systému ionogenní tenzid/neionogenní tenzid/polyelektrolyt. Pomocí fluorescenční spektroskopie byla stanovena hodnota CMC kationaktivního didecyldimethylamonium chloridu (DDAC) ve třech různých prostředích s použitím fluorescenčních sond (pyren, perylen, nilská červeň). Dále byla stanovena hodnota CMC neionogenního oktylphenol ethoxylátu (Triton X-100) pomocí pyrenu a perylenu jako fluorescenčních sond. Bylo zkoumáno agregační chování neionogenního a ionogenního tenzidu s přídavkem polyelektrolytu poly(4-styrensulfonátu) sodného (PSS) a nativního hyaluronanu ve vodném prostředí s použitím pyrenu jako fluorescenční sondy. Pomocí zhášení fluorescence bylo stanoveno agregační číslo v systému ionogenní/neionogenní tenzid. Jako zhášeč byl použit cetylpyridium chlorid (CPC) a jako zhášená molekula pyren. Bylo zjištěno, že v systému ionogenní tenzid/neionogenní tenzid/polyelektrolyt docházelo k interakcím, což dokazuje i dvojzlomová sigmoidní křivka Boltzmannova typu. Přídavek nízkomolekulárního i vysokomolekulárního hyaluronanu nemělo na hodnotu CMC v systému ionogenní/neionogenní tenzid významný vliv.
|
|
|
Podpora fyzikální interakce hyaluronanu a vybraných hydrofobních solutů
Michalicová, Petra ; Kislinger, Jiří (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Metodou fluorescenční spektroskopie byl zkoumán vliv způsobu přípravy systému hyaluronan-fluorescenční sonda na vzájemné interakce ve vodném prostředí. Bylo navrženo několik experimentů, pro které byly jako fluorescenční sondy vybrány pyren, prodan, perylen a difenylhexatrien (DPH). První skupina experimentů byla založena na ověření závěrů z práce T. Brownové a byla zaměřena na prostou interakci hyaluronanu a hydrofobní látky. Ve druhé řadě experimentů byl hyaluronan vysoušen za zvýšené teploty a poté k němu byla přidána fluorescenční sonda. Tato metoda měla rozrušit hydratační obal hyaluronanu a zpřístupnit tak hydrofobní části řetězce pro fluorofor. Přestože v první skupině experimentů bylo zahrnuto široké spektrum koncentrací sondy, nepodařilo se prokázat interakce mezi látkami v systému. Stejně tak měření s předsušeným hyaluronanem nenaznačuje, že by v systému docházelo k interakcím.
|
|
|
Viskozimetrie systémů hyaluronan-amfifil
Trojan, Martin ; Běťák, Jiří (oponent) ; Chytil, Martin (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá studiem interakcí mezi polysacharidem hyaluronanem (HA) a amfifily. Jako amfifilní látky byly zvoleny bazická aminokyselina lysin a její analog 6 - aminokapronová kyselina. Přítomnost karboxylové skupiny na HA a aminoskupiny aminokyselin předpokládá elektrostatické interakce mezi těmito látkami. Tento předpoklad vede k možnosti fyzikálně modifikovat HA a následně ho použít jako nový typ nosiče biologicky aktivních látek, např. léčiv. Pro studium interakcí byly vybrány HA o molekulové hmotnosti 1,75 MDa a 70 kDa, které se mísily s aminokyselinami v různých objemových poměrech. Měření bylo prováděno ve třech prostředích, a to v čisté vodě, 0,15 M roztoku chloridu sodného, a ve fosfátovém pufru (PBS) o pH 6. Na studium interakcí byla použita reologie. Výsledky naznačují, že dochází k interakcím mezi HA a aminokyselinami, zvláště pak u systému 1,75 MDa HA a lysinu ve vodě. Interakce mezi HA a aminokyselinami se projevily snížením viskozity směsi. Snížení viskozity se projevilo i u nižší molekulové hmotnosti, ale nebylo už tak výrazné.
|
|
|
Mikroviskozitní sondy ve studiu agregací systému biopolymer-tenzid
Vašíčková, Kamila ; Vala, Martin (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Byl zkoumán vliv koncentrace kationaktivního tenzidu a vliv iontové síly na anizotropii fluorescence sond difenylhexatrienu a fluoresceinu v systému s kationaktivním tenzidem a v systému kationaktivního tenzidu s hyaluronanem. Měření bylo provedeno metodou fluorescenční spektroskopie. Zjištěná anizotropie poskytuje informace o mikroviskozitě zkoumaných systémů. Dále byl zkoumán systém kationaktivního tenzidu s hyaluronanem při použití sond 9-(2-karboxy-2-kyanovinyl)julolidin, 4-(dikyanovinyl)julolidin a 1,3bispyrenylpropan. Informace o mikroviskozitě mikroprostředí udává integrál pod emisní křivkou u 9-(2-karboxy-2-kyanovinyl)julolidinu a 4-(dikyanovinyl)julolidinu a poměr excimer/monomer u 1,3bispyrenylpropanu. Bylo zjištěno, že vliv iontové síly na anizotropii difenylhexatrienu a fluoresceinu se projevil pouze při prvním přídavku soli, tj. při iontové síle 0,025 mol dm-3 a že přídavek hyaluronanu má vliv na anizotropii difenylhexatrienu a fluoresceinu pouze ve vzorcích bez přídavku soli. Výsledky měření s 9(2-karboxy-2-kyanovinyl)julolidinem a 4-(dikyanovinyl)julolidinem popisují vznik agregátů kationaktivního tenzidu s hyaluronanem a charakterizují tyto agregáty s hyaluronanem z hlediska mikroviskozity.
|
|
|
Studium agregace v systému biopolymer-tenzid za nízkých koncentrací tenzidu
Stiborský, Filip ; Vojtová, Lucy (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
V této bakalářské práci byla studována interakce v systému hyaluronan-tenzid za použití fluorescenční spektroskopie a pyrenu jako fluorescenční sondy. Jako tenzid byl použit kationaktivní cetyltrimethylamonium bromid s nativním hyaluronanem o různých molekulových hmotnostech. Při měření ve fosfátovém pufru nebyly pozorovány žádné interakce před zjištěnou hodnotou CMC pro samotný tenzid. Při měření ve vodném prostředí však k interakcím docházelo. Při nízké koncentraci tenzidu (mezi kritickou agregační koncentrací a kritickou micelární koncentrací) docházelo ke tvorbě gelové fáze.
|
|
|
Vliv teploty na kvalitu hydofobní domény agregátů v systému biopolymer-tenzid
Hnyluchová, Zuzana ; Kopuletá, Ema (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Pomocí fluorescenční spektroskopie byla zkoumána změna polarity v závislosti na teplotě v systému biopolymer-tenzid, kde byla použita fluorescenční sonda pyren pro svou unikátní citlivost na polaritu prostředí. Jako biopolymer byl zvolen polyanion hyaluronan o molekulové hmotnosti 1,4 MDa a 73 kDa. Tenzidem byl kationaktivní cethyltrimethylamonium bromid. Emisní spektra pyrenu byla měřena jako funkce teploty v systému tenzid-voda a tenzid-0,15 M NaCl. Bylo zjištěno, že přídavek určité koncentrace hyaluronanu do vzorku obsahujícího CTAB ve většině případů nemá vliv na změnu klesající tendence polarity s měnící se teplotou.
|
|
|
Vliv způsobu přípravy systému biopolymer-tenzid na agregační vlastnosti systému
Pilgrová, Tereza ; Sedláček, Petr (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Pro studium vlivu způsobu přípravy systému biopolymer-tenzid na jeho agregační vlastnosti bylo navrženo několik experimentů. Bylo provedeno bližší zkoumání systému nativní hyaluronan cetyltrimethylammonium bromid (CTAB). Systém byl zkoumán ve fosfátovém pufru (jen CTAB), ve vodě a ve fyziologickém roztoku (0,15M NaCl). Byl zkoumán vliv pořadí látek při míchání vzorků, vliv různých způsobů přípravy určitých koncentrací roztoků nebo vliv rozpouštění práškového biopolymeru tenzidem a naopak na výsledný systém. U všech připravených vzorků byla měřena intenzita fluorescence a byly zkoumány její změny. Jako fluorescenční sondy byly použity pyren a nilská červeň. U některých vzorků bylo měřeno také povrchové napětí pomocí tenziometru. Měření povrchového napětí bylo založeno na metodě odtrhávání prstence od hladiny. Bylo zjištěno, že pořadí při míchání roztoků má podstatný vliv na agregační vlastnosti systému a jeho vzhled. Dále byly zjištěny vlivy způsobu přípravy rozpouštěním práškového biopolymeru tenzidem a naopak a vlivy prostředí systému na polaritu systému. Bylo zjištěno, že roztok NaCl ruší vlivy interakcí v systému. Vliv způsobu přípravy určitých koncentrací systému CTAB ve fosforečném pufru se projevuje pouze nepatrně.
|
|
|
Hyaluronan jako prostředek cílené distribuce léčiv
Ureš, Tomáš ; Vávrová, Milada (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Hyaluronová kyselina (HA) je lineární polysacharid sloţený z disacharidových jednotek N-acetyl-D-glukosaminu a glukuronové kyseliny. Hyaluronan se vyskytuje ve většině tělních tekutin a tkáních. Rakovinné buňky v přemíře syntetizují receptor CD44, který specificky váţe hyaluronan. Biokonjugáty sloţené z cytotoxické léčivé látky a hyaluronanu se nazývají proléčiva. Proléčiva lze pouţít k cílené distribuci léčiv a jejich hlavní výhodou je, ţe není potřeba podávat tak vysoké dávky léčiv a jejich vedlejší neţádoucí účinky jsou minimalizovány. Hyaluronan lze rovněţ pouţít jako intraartikulární injekce při osteoartróze kloubů. Kyselina hyaluronová nachází uplatnění i jako kloubní výţiva, při léčbě různých koţních lézí a reparaci jizev, v očních kapkách a nosních sprejích. Výrobci kosmetických produktů přidávají kyselinu hyaluronovou do krémů proti vráskám a na stárnoucí pleť.
|
host ::
RSS.