|
|
Derivace sloves v současné italštině
Papayová, Tereza ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Obstová, Zora (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá slovotvornými procesy, které se podílejí na tvorbě sloves v současné italštině. Jde především o derivační procesy jako je prefixace, sufixace, konverze, ale i parasyntéza a retroformace, které se týkají z větší části právě sloves. Kompozit, která by měla jako výstupní lexikální kategorii sloveso, je v italštině obecně málo oproti nominálním kompozitům. Stejně tak výpůjček z cizích jazyků. V první části práce jsou tyto procesy představeny z teoretického hlediska. Druhá část práce představuje deskriptivní analýzu vzorku 330 sloves vzniklých mezi lety 1976-2001. Vzorek byl získán z elektronické verze slovníku Dizionario Italiano Sabatini-Coletti. Slovesa jsou roztříděna dle jednotlivých procesů a následně detailně popsána. U jednotlivých procesů i prostředků, které jsou ke tvorbě sloves využívány, je sledována také jejich produktivita. Resumé Otázkám slovotvorby se v současné lingvistice věnuje velké množství prací. Z větší části ale pojednávají o způsobech a prostředcích tvoření substantiv, neboť nominálních neologismů je výrazně více než těch slovesných. Zatímco mezi lety 1976-2004 vzniklo pouze 330 sloves, podstatných jmen se ve slovníku DISC za stejné časové období objevilo přes čtyři tisíce. Je tedy pochopitelné, že je pozornost lingvistů věnována více...
|
|
|
Sloveso v neapolském dialektu ve srovnání se standardní italštinou
Červenková, Monika ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Obstová, Zora (oponent)
Hlavním tématem této diplomové práce je pokus o srovnání slovesného systému v italském a neapolském jazyce. Práce bude nejprve pojednávat o teoretických pojmech souvisejících s tématem, jako například dialekt obecně, spisovný jazyk, jižní dialekty, vymezení neapolštiny, sloveso obecně atp. V další části se pak bude zabývat jednotlivými slovesnými způsoby a časy, u kterých se vždy pokusí nastínit funkci v obou jazycích, tvorbu v neapolštině a následně konkrétní jev v obou jazycích porovná a pokusí se upozornit jak na podobnosti, tak na odlišnosti. Jak je daný jev v neapolštině tvořen a používán, bude dále demonstrováno na příkladech z neapolské literatury a hudby. Zdroje, ze kterých jsou používány příklady, pocházejí z doby od 30. let 20. století až po současnost. V samém závěru se práce pokusí o shrnutí získaných informací a podtrhne hlavní rozdíly mezi oběma slovesnými systémy.
|
|
| |
|
|
Pronominal particles in Italian
Murínová, Alexandra ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Obstová, Zora (oponent)
v slovenskom jazyku Cieľom tejto bakalárskej práce je pokus o vysvetlenie pôvodu častíc v talianskom jazyku a ich začlenenie v rámci talianskej gramatiky. Práca sa v prvom rade zameriava na rôzne charakteristiky a klasifikácie častíc, ktoré sú často v taliančine definované rôznymi spôsobmi. Ďalej sa práca zaoberá konkrétnymi funkciami zámenných častíc v taliančine, ich použitím vo vetných konštrukciách a ich vplyvom na slovesá. Praktická časť tejto štúdie je zameraná na zobrazenie vybraných príkladov použitia častíc v talianskom aplikovanom jazyku z paralelného korpusu InterCorp, a porovnanie ich prekladu do jazyka slovenského, za účelom stanovenia ich možných slovenských ekvivalentov. Záverom práce je vyhodnotenie a komentár výsledkov výskumu. Kľúčové slová: talianska gramatika, particelle, zámená, sloveso
|
|
|
Slovotvorba slovesa v ruském matu
Vysoký, Josef ; Giger, Markus (vedoucí práce) ; Stranz-Nikitina, Veronika (oponent)
Předkládaná práce se věnuje otázce jazykového fenoménu spojeného s ruským (východoslovanským) prostředím označovaným jako mat. Důvodem pro sepsání této práce je aktuálnost a živost matu v současnosti a zároveň jeho časté přehlížení v odborných pracích. Tento jazykový fenomén je vnímán na pozadí tzv. areálů vulgarismů, tedy rozdělení jazyků různých jazykových skupin evropských jazyků podle tématu jejich nadávek-vulgarismů. Dále je v práci objasněn pojem mat, jeho složení a funkce. Předmětem práce je analýza slovotvorných postupů uplatňovaných při tvorbě slovesa v matu a jeho potenciálu vyjadřovat význam neobscénní v porovnání s původním obscénním významem kořenů slov matu. Čtvrtá kapitola porovnává vulgarismy- nadávky v ruském a českém jazyce, kdy se soustředí v souladu s tématem práce na konkrétní slovní druh, na slovesa.
|
|
|
Sloveso ve vybraných italských gramatikách 15.-19. století
Soukupová, Tereza ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Špaček, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce si klade za úkol, prostřednictvím srovnání osmnácti italských gramatik z 15.-19. století, popsat způsob pojednání o italském slovese ze strany jednotlivých gramatiků a jeho vývoj. Sleduje sloveso ze tří hledisek: morfologického, syntaktického a vidového. V rámci morfologie zkoumá způsob rozdělení slovesa na základě jednotlivých gramatických kategorií; výskyt, popis a obsah těchto kategorií. Z hlediska syntaxe sleduje problém výběru pomocného slovesa ve složených časech, problém shody a slovesné valence. Slovesným videm jakožto gramatickou kategorií se románská lingvistika začíná zabývat až ve století dvacátém; tato práce sleduje, zda a jakým způsobem autoři starších gramatik vnímají a popisují jevy spadající do této kategorie, tedy především způsob vyjádření ne/dokonavosti. Klíčová slova: sloveso, italská gramatika, morfologie (tvarosloví), syntax (skladba), slovesný vid
|
|
|
Structural ambiguity based on the grammatical indeterminacy of the ing-nonfinite form in subject position
Vojtěch, Albert ; Malá, Markéta (vedoucí práce) ; Šaldová, Pavlína (oponent)
Tato práce se zabývá strukturní nejednoznačností u konstrukcí typu Flying planes can be dangerous, založené na gramatické neurčitosti ing-ového slovesného tvaru, interpretovatelného buď jako gerundium nebo jako participium. Dvojznačnost konstrukcí je zkoumána na základě transitivity ing-ového slovesného tvaru a následně na jeho sémantické kompatibilitě s podstatným jménem v roli podmětu a předmětu, v ideálním případě je pak dále zkoumán větný kontext a sledována jeho kompatibilita pro vznik dvojznačnosti. První, teoretická část práce popisuje současný pohled na problematiku dvojznačnosti v angličtině, druhy dvojznačnosti a věnuje se gramatickému popisu neurčitých tvarů slovesa. Druhá, metodologická část popisuje metodu vzorkování, při které byly vyjmuty 2 vzorky z korpusu British National Corpus. První vzorek obsahuje 25 dokladů konstrukcí "ing-ový slovesný tvar + podstatné jméno + sloveso" (u slovesa se nerozlišuje slovesný čas, druh slovesa a číslo) a druhý vzorek obsahuje 100 dokladů obdobných konstrukcí, nicméně zde byla dána formální kritéria pro slovesný čas, druh slovesa a číslo u slovesa následujícího podstatné jméno, tak aby dvojznačnosti nezabraňovalo. Třetí, analytická část zahrnuje analýzu a popis jednotlivých vzorků. Z prvního vzorku se dá říci, že dvojznačnosti nejčastěji bránila...
|
|
|
Typy časových slovesných konstrukcí v egyptském dialektu arabštiny
Zbončák, Přemysl ; Zemánek, Petr (vedoucí práce) ; Bielický, Viktor (oponent)
(česky) V této diplomové práci jsme se věnovali některým typům slovesných časových konstrukcí v egyptském dialektu arabštiny. Zejména jsme pojednali o tvarech spojených s pomocnými/časovými slovesy kān a ba'a, které tvoří součást slovesných časových konstrukcích zdaleka nejčastěji. Naším cílem pak bylo zjistit četnost těchto forem, srovnání jejich výskytů a kontextuální zasazení. Součástí práce bylo rovněž důkladné pojednání o teorii arabského slovesa (jednoduché i složené tvary) jak ve vztahu ke spisovné arabštině, tak vhledem k egyptskému dialektu arabštiny. Za účelem analýzy těchto forem jsme vytvořili originální korpus textů v egyptském dialektu arabštiny o velikosti přesahující 700 tisíc slov. Tento korpus byl složen téměř výhradně z textů egyptských blogerů. Pro zpracování výsledků z korpusu byl použit program PERL, který nám umožnil statisticky a kontextově zasadit všechny možné kombinace požadovaných slovesných forem.
|
|
|
Francouzské slovesné konstrukce typu chanter faux
Kekula, Vít ; Štichauer, Jaroslav (vedoucí práce) ; Loucká, Hana (oponent)
Pravidelným způsobem tvorby příslovcí ve francouzštině je připojení přípony -ment zpravidla k ženskému rodu přídavného jména, od něhož je příslovce odvozeno. Francouzština však vedle tohoto způsobu k vyjádření příslovečného určení užívá i mnoho jiných, méně či více komplexních, prostředků. K jednomu z nich, který je v současné francouzštině mnohými označován za stále rozšířenější, patří nahrazení příslovce přídavným jménem, respektive užití slovesné konstrukce typu V+Adj. Cíl naší práce bude spočívat v syntaktické analýze tohoto tradičního, dynamického a značně produktivního jazykového jevu, jehož povaha nám vedle teoretického studia umožňuje využívat i rozličných metod výzkumu, mezi které řadíme především testování prostřednictvím anonymních dotazníků a korpusovou analýzu. V rámci naší analýzy se zaměříme především na neohebné tvary, vyskytující se v pozici za slovesem a přejímající funkci příslovců. Závěrem naší práce by mělo být v první řadě zjištění, zda lze ve výskytu těchto tvarů vysledovat určité zákonitosti, na základě nichž by je bylo možné určitým způsobem klasifikovat, tedy v souladu s jednou ze tří výchozích hypotéz je zařadit mezi přídavná jména, příslovce, či naopak "definovat" do značné míry svébytnou kategorii.
|
|
|
Časy a způsoby v hindštině
Pyciaková, Tereza ; Kostič, Svetislav (vedoucí práce) ; Vacek, Jaroslav (oponent)
V hindštině se časy a způsoby dělí do dvou skupin: na časy a způsoby tvořené morfologicky a na časy a způsoby tvořené analyticky. Mezi časy a způsoby tvořené morfologicky patří futurum prosté, imperativ a subjunktiv. Časy a způsoby tvořené analyticky můžou být dále rozděleny na nedokonavé, dokonavé a průběhové. Tato práce se zabývá jednotlivými časy a způsoby ve výše zmíněných skupinách. U každého je popsáno, jak se tvoří a kdy se používají. Popis je pak doplněn příklady vět z popisných mluvnic hindštiny a literatury.
|
host ::
RSS.