|
|
Podvody na seniorech - prevence a řešení problému v kontextu sociální práce
TURKOVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce se zabývá podvody na seniorech a prevenci z pohledu soci-álních pracovníků a policistů. Cílem práce je zjistit, jak vypadá v současné době prevence ze strany sociálních pracovníků a Policie ČR. Cílem práce je také zjistit, jaký druh podvodu se vyskytuje nejčastěji. Teoretická část práce obsahuje definice základních pojmů, které s tímto tématem souvisí. Definovány byly pomocí odborné literatury. Popsány jsou známé druhy podvodů, které pachatelé využívají. Praktická část byla zpracována formou kvalitativního výzkumu. Jako technika byl použit polostrukturovaný rozhovor. Rozhovory byly provedeny s policisty z oddělení tisku a prevence z Jihočeského kraje. Dále byly rozhovory vedeny se sociálními pracovníky, kteří pracují v sociálních službách zaměřených na tuto problematiku.
|
|
|
Sociální práce se seniory Domácí násilí páchané na seniorech
MARKYTÁNOVÁ, Veronika
Tato práce se zabývá tím, jaké jsou aktuální možnosti pomoci a řešení v problematice domácího násilí páchaného na seniorech na Českobudějovicku. Teoretická část, která je rozdělená na čtyři kapitoly, popisuje pojmy související se stářím, se změnami v tomto období a také postoj společnosti ke stáří. Dále vymezuje fenomén domácího násilí. Také se více zaměřuje na domácí násilí páchané na seniorech, jeho příčiny a dopady. Třetí kapitola se zabývá možnostmi pomoci a řešení na území Českobudějovicka. Závěrečná kapitola teoretické části popisuje příběhy seniorů, obětí domácího násilí. Práce je doplněná kvalitativním výzkumem s využitím metody polostrukturovaného rozhovoru. Respondenty rozhovorů jsou sociální pracovníci pracující v organizacích zabývající se problematikou domácího násilí. Výzkum je zaměřený na zkušenosti respondentů s domácím násilím na seniorech. Následně jsou získaná data dána do souvislosti a porovnána s teoretickými poznatky a odbornou literaturou.
|
|
|
Volnočasové aktivity seniorů
PŘECECHTĚLOVÁ, Lada
Bakalářská práce se zabývá volnočasovými aktivitami seniorů a poukazuje na rozdíly v trávení volného času mezi seniory žijícími v domovech pro seniory a seniory žijícími ve svých domácnostech. V teoretické části práce jsou vysvětleny pojmy senior, stáří a stárnutí a změny ve stáří. V další části se zaměřuje na přípravu na stáří, adaptaci, demografii stárnutí, potřeby seniorů a motivaci seniorů. Empirická část obsahuje dotazníkové šetření, které je doplněné o čtyři strukturované rozhovory.
|
|
| |
|
|
Využití přenosné elektroniky k pohybu a prevenci civilizačních onemocnění u seniorů
Bradáč, Jakub ; Kotlík, Kamil (vedoucí práce) ; Prokešová, Eva (oponent)
Název práce:Využití chytré přenosné elektroniky k pohybu a prevenci civilizačních onemocnění u seniorů Cíle práce: Pro tuto diplomovou práci jsou stanoveny dva cíle. Prvním z nich je zjistit, jak a k čemu čeští senioři používají chytrou přenosnou elektroniku. Druhým je ověřit, jestli senioři používají chytrou přenosnou elektroniku k pohybovým aktivitám, které mohou zabránit vzniku či rozšíření civilizačních onemocnění. Metody: Ke splnění těchto cílů byl použit kvantitativní výzkum s metodou dotazování formou dotazníkového šetření. Dotazník byl polostrukturovaný a mnou vytvořený. Byl rozeslán elektronickou poštou nebo doručen fyzicky do seniorských center. Výsledky: Výsledky shromážděné v kontingenčních tabulkách ukázaly, že senioři ve většině případů s chytrou přenosnou elektronikou pracují, avšak liší se úroveň, na které to zvládají. Pohybovým aktivitám se věnují, ale nepracují s elektronikou jako motivací. Nelze jednoznačně určit, zda má vzdělání nebo zaměstnání v předdůchodovém věku vliv na úroveň používání chytré přenosné elektroniky. Klíčová slova: Stáří, pohyb, civilizační onemocnění, chytrá přenosná elektronika
|
|
|
Mediální reprezentace stáří v českém tisku: proměny v souvislosti s pandemií covid-19
Folprechtová, Kamila ; Svobodová, Tereza (vedoucí práce) ; Jeřábek, Hynek (oponent)
Bakalářská práce řeší mediální reprezentaci stáří v českém tisku a její proměnou před, během a "po" pandemii covid-19. Pandemie covid-19 byla pro mediální reprezentaci stáří zásadním obdobím, protože senioři byli označeni za jednu z nejrizikovějších skupin, věk se stal hlavní určující proměnnou rizika a došlo k velké vlně ageismu. Výzkum byl prováděn pomocí kvantitativní obsahové analýzy, přičemž mediální články (n=450) byly manuálně kódovány. Pro vyhodnocení statistické významnosti byl použit chí-kvadrát test. Hlavním zjištěním je, že ve všech obdobích je stáří spojováno více s negativním sentimentem a v období pandemie došlo ke statisticky významným změnám ve zobrazování. Stáří bylo v tomto období výrazně méně spojováno s pozitivním sentimentem a došlo k velkému nárůstu ambivalentního sentimentu (pozitivního a negativního zároveň). Stáří bylo v době pandemie nejvíce spojováno s tématem pomoci a zabezpečení, kdy senioři a seniorky byli zobrazováni jako pasivní, nemocní a nekompetentní, a proto se musejí spoléhat na ostatní aktivní členy společnosti. Stereotypní a zkreslené zobrazování může vést diskriminaci a marginalizaci seniorů a seniorek, a to v době krize i mimo ni, a proto je důležité se tomuto tématu ve veřejné debatě věnovat. Se zrychlujícím stárnutím společnosti je toto téma stále aktuálnější.
|
|
|
Vnímání stáří dětmi v souvislosti s mediálními reprezentacemi
Nikodemová, Tereza ; Háša, Marek (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje postojům dětí ke stáří a k seniorům v kontextu mediálních reprezentací. Část práce čerpající z literatury se zabývá sociální i mediální konstrukcí reality, mediálními reprezentacemi a vlivem médií na dětské publikum. Dále definuje stáří a přibližuje postavení seniorů ve společnosti, a nakonec nastiňuje způsob prezentace seniorů nejen v dětských médiích. Výzkumná část práce osvětluje problematiku vnímání stáří v kontextu mediálních reprezentací dětmi ve věku devět až jedenáct let, a to v souvislosti s již provedenými studiemi. V rámci vlastního zkoumání prostřednictvím individuálních hloubkových rozhovorů zjišťuje, jaké představy mají dětští participanti o starých lidech, jejich životech a postavení ve společnosti a jakou roli v tomto procesu hrají média. Studie zjistila, že děti nejčastěji staré osoby charakterizují pomocí vnějších znaků a přemýšlí o nich velmi stereotypně. Považují je za homogenní skupinu lidí s častými zdravotními potížemi, kteří žijí o samotě, naplňují primárně potřeby druhých, mají mnoho znalostí a jsou moudří. Děti projevují značnou obavu ze stárnutí a ve svých názorech se dopouští "otheringu", vyzdvihují "ideál mládí" a reflektují "dualitu stáří". "Mladé staré" považují za stále aktivní osoby pečující o mladší jedince, "pokročilé staré" poté za...
|
|
|
Vliv pandemie Covid-19 na sociální kontakty u seniorů.
RAJCHOTOVÁ, Adéla
Cílem práce je zjistit, jaké dopady měla pandemie Covid-19 na sociální kontakty u seniorů. Zjišťováno bylo i to, v jakých intervalech se mohli senioři v rámci pobytového zařízení setkávat. Zajímalo nás také, jak často měli senioři z pobytových zařízení kontakt se svou rodinou a se svými známými. Výzkumná část byla zpracována kvalitativním šetřením a realizována pomocí polostrukturovaných rozhovorů s 8 komunikačními partnery, kterými byli senioři v domově pro seniory v Centru sociální pomoci Vodňany. Komunikační partneři byli vybráni za základě metody prostého záměrného výběru, a tudíž všichni splňovali předem stanovená kritéria, aby výzkumný soubor byl v souladu se záměrem bakalářské práce. Získaná data byla zpracována pomocí otevřeného kódování. Vytvořené kódy byly následně rozděleny do určitých kategorií. Těchto kategorií vzniklo 8, z toho jedna má 3 podkategorie. Pro přehlednost jsou v některých částech výzkumné časti přiloženy obrázky se schématem. Na základě výzkumu této bakalářské práce bylo zjištěno, že pandemie Covid-19 ovlivnila sociální kontakty u seniorů, a docházelo tak na určitou dobu k sociální izolaci těchto osob. Značně omezen byl i kontakt s rodinou, který byl nahrazen zejména pomocí telefonické komunikace, která ovšem seniorům neposkytla tak plnohodnotný přínos, jako osobní kontakt. Bakalářská práce může sloužit jako informační materiál pro veřejnost, ale i pro sociální pracovníky v domovech pro seniory, aby ukázala, jak důležité sociální kontakty pro seniory jsou.
|
|
|
Umírání a smrt v domovech pro seniory z pohledu sociálních pracovníků
BALÍKOVÁ, Lucie
Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jaké postoje zaujímají sociální pracovníci v domovech pro seniory k umírání a smrti jejich klientů a jakým způsobem se sociální pracovníci vyrovnávají s tématem umírání a smrti. V praktické části bylo zodpovězeno na hlavní výzkumné otázky: Jaký postoj zaujímají sociální pracovníci k umírání a smrti v domovech pro seniory? Jaké strategie vyrovnávání se se stresem využívají sociální pracovníci v domovech pro seniory při setkání se se smrtí klientů? Pro naplnění cíle byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie za využití polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný soubor tvořilo celkem sedm sociálních pracovníků domovů pro seniory na území Jihočeského kraje. Výzkumné soubory byly vybrány pomocí náhodného výběru. K vyhodnocení získaných dat byla použita metoda otevřeného kódování. Z výzkumu vyplynulo, že postoj sociálních pracovníků v domovech pro seniory k umírání a smrti svých klientů se od počátku jejich dosavadní kariéry značně změnil. Z výzkumu je zřejmé, že se sociální pracovníci před nástupem do praxe s umíráním a smrtí setkali pouze v rodinném kruhu. Proto je pochopitelné, že pro mnohé z nich bylo úmrtí jejich prvního klienta "šok". Sociální pracovníci, kteří byli zapojeni do výzkumu se za dobu své praxe s tímto tématem postupem času naučili pracovat. Díky formám pomoci od organizací, kde svou profesi vykonávají, se se stresem s tím spojeným již nesetkávají. Nejčastěji uvedené formy byly supervize, neformální podpora a školení paliativní péče. Tato bakalářská práce může sloužit jako informační materiál nejen pro budoucí i současné sociální pracovníky, kteří se s tématem umírání a smrti setkávají, ale i pro širokou veřejnost.
|
|
|
Kontinuita stárnutí
Ach-Hübner, Klarisa ; Valouch, Štěpán (oponent) ; Hora, Jan (vedoucí práce)
Práce se zabývá alternativním řešením současné podoby zdravotní a sociální péče o seniory. Naráží na problém přílišné specializace péče, kvůli které se zhoršující se stav klienta odráží na nutnosti častější změny prostředí. Práce navazuje na předdiplomní projekt, jenž zkoumal rozdíly mezi různými typy péče. Tam, kde je to smysluplné, navrhuje skloubit jednotlivé typy péče do koherentního celku – stabilního domova. Ten nabízí kontinuitu péče, stálost vztahů mezi klienty a zároveň k personálu a neměnnost prostředí. Stabilní domov je představen v podobě obecněji aplikovatelné typologie a následně otestován na konkrétním návrhu domova na náměstí Míru v Brně.
|
host ::
RSS.