|
|
Probiotika, jejich vliv na zdraví a potraviny, které je obsahují
Hondlíková, Tereza ; Dostálová, Jana (vedoucí práce) ; Plocková, Milada (oponent)
Probiotika jsou živé mikroorganismy, které vykazují pozitivní účinky na zdraví člověka, pokud jsou konzumovány v dostatečném množství. Ačkoli jsou v současné době předmětem mnoha výzkumů, jejich účinnost při léčbě či prevenci chorob nejsou podloženy dostatečným počtem studií a provedených výzkumů. Práce shrnuje dosavadní poznatky o probioticích, charakterizuje jednotlivé druhy probiotických organismů, popisuje možné zdroje probiotik a jejich vliv na lidské zdraví. Teoretická část práce se zabývá vymezením pojmu probiotika, rovněž popisuje prebiotika a synbiotika, které s tímto tématem úzce souvisí. Zahrnuta je i charakteristika jednotlivých skupin probiotik a též jejich vliv na lidské zdraví a možné využití při léčbě onemocnění jako forma biologické léčby. Dále jsou uvedeny zdroje probiotik, jak ve formě potravin s obsahem probiotik, tak v podobě probiotických doplňků stravy. V závěru teoretické části jsou shrnuta doporučení pro příjem a výběr vhodného zdroje probiotik. Cílem praktické části bylo zjistit, jaké má široká veřejnost povědomí o probioticích, též jsou zastoupeny otázky týkající se preferencí při výběru a konzumaci probiotických potravin a poslední závěrečné otázky zjišťují postoj respondentů k užívání doplňků stravy s obsahem probiotik. Výsledky výzkumu jsou vesměs příznivé, veřejnost...
|
|
|
Tvorba biofilmu u probiotických kultur a možnosti jeho využití ve farmacii
Ryšávka, Petr ; Obruča, Stanislav (oponent) ; Vorlová, Lenka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Práce byla zaměřena na vývoj adhezivní formy probiotik ve formě biofilmu na kombinovaných nosičích s prebiotickou složkou, druhá část práce byla věnována vlivu potravin na množení a přežívání vybraných typů probiotických bakterií. Dále byl sledován vliv individualizované probiotické suplementace na změny střevního mikrobiomu člověka. V první části práce byly vybrány a otestovány vhodné adherentní probiotické kmeny pro tvorbu biofilmu. Podařilo se zavést metody a otestovat různé varianty nosičů pro kultivaci a navázání bakterií. In vitro experimenty ověřily stabilitu biofilmu a jeho odolnost vůči nízkému pH, žluči a antibiotikům ve srovnání s planktonní formou. Rovněž byl sledován antimikrobiální efekt probiotických kmenů ve formě biofilmu. Kultivace multidruhového biofilmu na kombinovaném nosiči byla optimalizována a zároveň byla potvrzena stabilita biofilmu a finální životnost probiotických bakterií. Ve druhé části práce byl hodnocen vliv různých potravin a nápojů na životaschopnost probiotických bakterií důrazem na simulaci průchodu gastrointestinálním traktem. Byly testovány jak modelové roztoky (různé koncentrace alkoholu, cukru, soli, bílkovin a různé pH) tak různé druhy skutečných potravin a nápojů. Vliv potravin a nápojů byl testován na monokulturách Lactobacillus acidophilus, Bifidobacterium breve a na probiotických kapslích obsahujících smíšenou kulturu probiotických mikroorganismů. Přežití probiotik v různých potravinových matricích v simulovaném prostředí gastrointestinálního traktu bylo kvantitativně odlišné. Podařilo se definovat potraviny vhodné pro podporu množení probiotických bakterií. Poslední část práce byla zaměřena na cílenou úpravu střevního mikrobiomu individualizovanými probiotiky, kterábyla připravena na základě molekulárně biologické analýzy střevního mikrobiomu zaměřené na detekci procentuálního zastoupení laktobacilů, bifidobakterií a kmenů Firmicutes a Bacteroidetes. Personifikovaná probiotická suplementace potvrdila pozitivní efekt tohoto přístupu na změny mikrobiomu zejména na zvýšení obsahu laktobacilů, bifidobakterií a celkové diverzity mikrobiomu.
|
|
|
Změny mikrobiálního osídlení trávicího traktu u pacientů po alogenní transplantaci hematopoetických buněk
Michková, Petra ; Mrázek, Jakub (vedoucí práce) ; Kodešová, Tereza (oponent)
Fyziologická mikroflóra se vyznačuje širokou diverzitou. Mikrobiální komunita se skládá převážně z bakterií, ale zahrnuje také houby, archaea a viry. V tlustém střevě dominují z 90 % především anaerobní komenzální bakterie . Složení a produkty střevní mikrobioty mají významný vliv na imunitní systém jedince, jejich vzájemné interakce mohou ve výsledku podpořit imunitní toleranci nebo zánětlivou imunitní odpověď. Transplantace krvetvorných buněk (HSCT) a s ní související standardní postupy, kterými jsou kondicionování, expozice antibiotikům a dietní profylaxe, představují modifikaci a disrupci střevní mikrobioty, která rozvoji některých závažných posttransplantačních komplikací dopadem na OS (overall survival) a TRM (treatment related mortality) pacientů. Cílem této práce bylo zjistit zastoupení jednotlivých bakteriálních kmenů u pacientů, kteří podstupují alogenní HSCT a dále vliv transplantace na složení a rozmanitost jejich střevní mikrobioty. Vzorky stolice byly získány od 52 pacientů, kteří podstoupili v ických buněk. Termín pro odebrání prvního vzorku byl stanoven na začátek hospitalizace zpravidla v období před zahájením přípravného režimu, druhý vzorek byl odebrán v hospitalizace. Pro analýzu mikrobioty byla použita molekulárně genetická metoda PCR 16S taxonů metodou NGS (sekvenování nové generace)....
|
|
|
Probiotika, prebiotika, synbiotika - jsou vůbec účinná?
Šmídová, Zuzana ; Pejšová, Hana (vedoucí práce) ; Pechar, Radko (oponent)
Probiotika a prebiotika tvoří důležitou součást naší stravy a mají řadu pozitivních účinků na lidský organizmus. Jejich kombinací vznikají synbiotika. Cílem práce bylo v teoretické části vytvořit ucelený přehled dosavadních poznatků na daná témata a v praktické části zjistit úroveň informovanosti lidí s ohledem na jejich výskyt a účinky. V praktické části bylo využito dotazníkového šetření. Po vyhodnocení všech dotazníků bylo zjištěno, že nejvíce lidem je známá problematika probiotik, mnohem méně lidem prebiotik a velmi nízkému procentu respondentů téma synbiotik. Mléčné kysané výrobky konzumuje 88,3 % respondentů, nejčastěji 2-3 x týdně; zbytek, který je nekonzumuje, tak činí hlavně z důvodu nechuti anebo nějaké formy intolerance. Respondenti znají i jiné kvašené výrobky (zelí, zelenina), které ale konzumují mnohem méně často než kysané mléčné výrobky. Nejméně často konzumují doplňky stravy obsahující tyto látky. Vzhledem k nízké informovanosti lidí o prebioticích a synbioticích by bylo vhodné zlepšit informovanost veřejnosti, co by určitě přispělo k jejich vyšší konzumaci, hlavně ve formě jejich potravinových zdrojů. klíčová slova: probiotika, prebiotika, synbiotika, zakysané mléčné výrobky, doplňky stravy
|
|
|
Vláknina v prevenci chorob: Příjem u dospívajících a dospělých
HORBANIUCOVÁ, Tereza
Téma bakalářské práce je Vláknina v prevenci chorob: příjem u dospívajících a dospělých. V teoretické části jsou základní informace o vláknině, o zdrojích vlákniny, o rozdělení vlákniny na rozpustnou a nerozpustnou a v rámci každé skupiny jsou uvedeni a popsáni její zástupci. Druhá polovina teoretické části je zaměřena především na působení vlákniny v prevenci některých chorob, a nakonec je uveden doporučený příjem vlákniny pro dospělé děti a její možné nežádoucí účinky při nadbytečném příjmu. Cílem praktické části bylo zjistit informovanost dospívajících a dospělých o fyziologických účincích vlákniny na lidský organismus a zmapování výživových zvyklostí respondentů se zaměřením na příjem vlákniny. Pro naplnění těchto dvou cílů byl využit dotazník. Třetím cílem bylo porovnat denní přísun vlákniny u dospívajících a dospělých s doporučeními pro příslušnou věkovou skupinu. K naplnění třetího cíle sloužily jídelníčky, které respondenti zapisovali po dobu čtyř dní. Získané jídelníčky byly propočítány v programu "Nutriservis Professional". Výzkumný soubor tvořilo 10 respondentů, kteří byli rozděleni dle věku na dvě skupiny. První skupinu tvořili dospívající ve věku 14-16 let a druhou skupinu tvořili dospělí ve věkovém rozmezí 20-25 let. Podle výsledků výzkumu většina respondentů v otázkách zjišťujících informovanost o vláknině a jejích účincích na lidský organismus zvolila převážně správné odpovědi. Z části výzkumu zjišťující příjem vlákniny vyplývá, že je u respondentů nedostačující a u některých průměrný příjem nepokryje ani 50 % z doporučení pro přísun vlákniny pro danou věkovou skupinu.
|
|
|
Příjem vlákniny ve vyspělých zemích a možnosti jeho zvyšování v populaci
Ježková, Kristýna ; Pejšová, Hana (vedoucí práce) ; Křížová, Jarmila (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá příjmem vlákniny a možnostmi jeho zvyšování. Hlavním cílem práce je zhodnotit skutečný příjem vlákniny v populaci a zjistit, zda lidé vlastně vědí, co to vláknina je a kolik by jí měli denně přijmout. Teoretická část je zaměřena na vlákninu jako takovou. Je zde popsána její charakteristika, rozdělení, vlastnosti a zdroje. Také je zde prezentován vliv vlákniny na zdravotní stav člověka a důsledky při nedostatečném či naopak nadměrném příjmu vlákniny. Praktická část je zaměřena na reálný příjem vlákniny v populaci. Je provedena formou dotazníkového šetření, v rámci kterého zjišťuji jaké vědomosti dotazovaní o vláknině mají, ale především jak často přijímají potraviny obsahující vlákninu. Dotazníky jsem rozdávala z velké části zákazníkům jedné nejmenované lékárny a zdravé výživy v Praze a ostatním kolemjdoucím. Celkem se mi podařilo vysbírat 84 dotazníků. Ze zhodnocení výsledků vyplývá, že značná většina dotázaných má představu o tom, co je to vláknina a které potraviny ji obsahují nejvíce, ale už nevědí, jaký je doporučený denní příjem. Přesto polovina dotázaných si myslí, že přijímají vlákniny dostatek. Příjem vlákniny u mužů a žen nebyl až tak rozdílný. Největší odlišnost byla u konzumace ořechů a semínek. Ženy je konzumovaly mnohem častěji než muži. Další odlišností...
|
|
|
Enkapsulace probiotik a prebiotik do výrobků pro dětskou výživu
Šnajdarová, Karolína ; Němcová, Andrea (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá návrhem doplňku stravy pro dětskou výživu s obsahem probiotických bakterií kmene Lactobacillus acidophilus a Bifidobacterium breve a s obsahem vhodného prebiotika. Jako prebiotika byly testovány Inulin, Chia vláknina, Bambusová vláknina, Chlorella + Spirulina a Jakon sirup. Teoretická část práce se zaměřuje na probiotika, prebiotika a jejich biologický vliv. V experimentální části byla řešena možnost enkapsulace do alginátových částic a lyofilizace probiotických buněk za účelem nalezení jejich vhodné formy ve finálním produktu. Tyto různé formy probiotik s přídavkem prebiotik byly podrobeny modelovému trávení. Bylo zjištěno, že přídavek prebiotika výrazně zvyšuje viabilitu buněk a také jejich odolnost vůči trávicím šťávám. Viabilitu buněk pak nejvíce podporoval Jakon sirup. Vybraná prebiotika byla také podrobně charakterizována. Byl stanoven obsah celkových a redukujících sacharidů, obsah oligosacharidů, bílkovin, lipidů, polyfenolů a chlorofylů. S ohledem na dosažené výsledky byla vybrána tři prebiotika s nejlepšími vlastnostmi, kterými jsou Chia vláknina, Chlorella + Spirulina a Jakon sirup. Na závěr byl s ohledem na nejvhodnější prebiotika navržen doplněk stravy s obsahem lyofilizovaných alginátových částic a prebiotik ve formě sypkého přípravku a také žvýkacích bonbónů ve tvaru gumových medvídků.
|
|
|
Konzumace vlákniny v seniorském věku
ŠÁLEK, Jan
Tématem této bakalářské práce je Konzumace vlákniny v seniorském věku. V dřívějších letech byla vláknina brána jako látka zbytečně zatěžující lidský organismus. Postupem času bylo zjištěno, že má poměrně velký vliv na zdraví člověka především tím, že slouží jako prebiotikum pro synbiotické bakterie osidlující trávicí trakt. Stále převládá dělení vlákniny na rozpustnou a nerozpustnou, přestože některé druhy vlákniny nelze zcela s určitostí zařadit ani do jedné skupiny, protože mají vlastnosti obou. Denní doporučená dávka je 30 g. Ke zpracování praktické části byl zvolen kvalitativní výzkum. Prvním cílem práce bylo zjistit, kolik vlákniny senioři konzumují. Druhým cílem bylo porovnat konzumaci vlákniny u seniorů žijících samostatně a seniorů žijících v domovech pro ně určených. Výzkumný soubor u první výzkumné otázky tvoří 20 seniorů z Jihomoravského kraje starších 65 let. V druhé výzkumné otázce tvoří výzkumný soubor 5 domovů pro seniory z celé České republiky. Všichni respondenti dostali záznamový arch na jeden týden a pokyny jak jej vyplňovat. Získané jídelníčky byly následně propočítány v programu "Nutriservis Profesional". Výsledky ukazují vyšší konzumaci vlákniny než je průměr v České republice, ale stále chybí téměř polovina do naplnění doporučené denní dávky. Zároveň bylo sledováno i BMI a jeho vliv na konzumaci vlákniny. Žádný významný vliv shledán nebyl, jelikož nadváhu kromě jednoho respondenta měli všichni dotazovaní. U vyhodnocených jídelníčku z domovů pro seniory je znát finanční limit, tudíž žádné celozrnné produkty, téměř žádná zelenina a malé množství ovoce. I přes tyto omezení je průměrná konzumace vlákniny téměř stejná jako u seniorů žijících samostatně. V závěru je navrženo jak i přes nízké finanční prostředky navýšit příjem vlákniny a zamezit nebo alespoň snížit problémy spojené s její nízkou konzumací. Doporučení u respondentů jsou individuální pod každým vyhodnocením.
|
|
|
Vláknina a její konzumace na nemocničním lůžku
KŘÍŽKOVÁ, Ivana
Tématem bakalářské práce je Vláknina a její konzumace na nemocničním lůžku. Vláknina je definována jako sacharidová složka potravy, kterou nedokáže člověk zpracovat vlastními enzymy a byla původně považována za balastní složku potravy. V průběhu doby se zjistilo, že se jedná o součást potravy, která je fermentována bakteriemi tlustého střeva, pro které je substrátem a které ji následně zpracovávají na látky určené lidskému organismu. Vlákninu rozdělujeme na rozpustnou a nerozpustnou, obě složky jsou pro lidskou výživu nezbytné. Doporučený příjem vlákniny je 30 g denně u dospělého. Pro zpracování praktické části bakalářské práce byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu. Výzkumný soubor tvořily dva čtrnáctidenní jídelníčky z nemocničních zařízení. Jeden jídelníček pocházel z nemocničního zařízení Středočeského kraje a druhý z Jihočeského kraje. Pomocí programu "Nutriservis Profesional" byl u diet propočítán obsah vlákniny a získané hodnoty porovnány s doporučenou denní dávkou získanou z knihy Referenční hodnoty pro příjem živin a S výživou po celý rok. U diet byla propočítána i energetická hodnota, množství bílkovin, tuků a sacharidů a výsledky byly srovnány s doporučenými hodnotami. Součástí výzkumného šetření byl i rozhovor s nutričními terapeutky daných nemocničních zařízení o stravě pacientů a řešení zdravotních problému z nedostatku vlákniny. Rozhovor se skládal z osmi otevřených otázek zaměřených na konzumaci vlákniny, odmítání potravin obsahující vlákninu, zdravotní problémy a jejich řešení z nedostatku a náhrada při nedostatku vlákniny v jídelníčku. Výsledky propočtu jídelníčku ukazují u prvního nemocničního zařízení, že deficit vlákniny se vyskytuje především u diety tekuté, a mixované stravě naopak u diety racionální, diabetické a u stravy batolat a větších dětí je dostačující. Druhé nemocniční zařízení má nedostatečné množství vlákniny především u diety diabetická šetřící nebo u diety omezením tuků geriatrické, dostatek vlákniny se nachází především u diety diabetické. Při rozhovorech zjišťujících, jak nutriční terapeutky řeší problematiku vlákniny v jídelníčku, byly odpovědi podobné. Nemocniční zařízení ve Středočeském kraji nejčastěji do stravy zařazuje ovoce, zeleninu, celozrnné výrobky a luštěniny. Pacienti starší věkové kategorie se zácpou, střevním onemocněním nebo trpící nadýmáním nejčastěji odmítají vlákninu, především luštěniny. Pokud má pacient zdravotní problémy z nedostatku vlákniny, nutriční terapeutky tento problém řeší edukací a zařazením ovoce, zeleniny a celozrnného pečiva do stravy pacienta. Nemocniční zařízení v Jihočeském kraji nejčastěji do stravy zařazuje brambory, rýži, ovoce, luštěniny, zeleninu a celozrnné pečivo. Vlákninu odmítají senioři a lidé trpící průjmovým onemocněním. Zdravotní problémy vzniklé z nedostatku vlákniny nutriční terapeutky řeší doporučením potravin s obsahem vlákniny nebo podáním výživových doplňku například NutriFibre.
|
|
|
Probiotika a prebiotika a možnosti jejich koenkapsulace
Šnajdarová, Karolína ; Bokrová, Jitka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem probiotických kultur a možností jejich koenkapsulace se specifickými substráty, tzn. prebiotiky. Enkapsulovanými organismy byly Lactobacillus acidophilus a Bifidobacterium breve. Jejich specifickými substráty byly inulin, psyllium, jablečná vláknina a konopná vláknina. Prebotika byla k buňkám přidávána buď nehydrolyzovaná, anebo upravená hydrolýzou. U částic byla mikroskopicky sledována dlouhodobá stabilita po dobu 6 týdnů v prostředí 2,5% kyseliny citrónové. Jako nejlepší substrát pro růst buněk byla shledána konopná vláknina, na níž byl zaznamenán celkově nejvyšší nárůst buněk v částicích. Částice s přídavkem konopné vlákniny se v modelovém prostředí lidského organismu navíc rozpadaly až pod vlivem střevních šťáv, mohly by být proto využity v potravinových doplňcích s cíleným transportem do střeva. Práce se také soustředila na charakterizaci obsahových složek prebiotik. Nejvyšší obsah celkových sacharidů byl zaznamenán pro nehydrolyzovaná prebiotika, zejména psyllium. Nejvyšší obsah redukujících sacharidů ve skupině nehydrolyzovaných i hydrolyzovaných prebiotik měla konopná vláknina. Metodou tenkovrstvé chromatografie bylo zjištěno, že hlavními složkami hydrolyzovaných prebiotik jsou glukóza a fruktóza, další obsahové složky tvoří disacharidy a oligosacharidy. Pro charakterizaci prebiotik pomocí HPLC se osvědčila kolona Rezex díky své větší citlivosti. Zde bylo potvrzeno, že hlavní část hydrolyzovaných prebiotik tvoří glukóza a fruktóza, zbytek tvoří malé množství složitějších sacharidů.
|
host ::
RSS.